BACKGROUND: The COVID-19 pandemic may have caused an underestimation of cardiovascular disease (CVD) mortality, as COVID-19 was predominantly recorded as the underlying cause of death. This study investigates CVD-related excess mortality and recording of CVD on the death certificates during 2020-2021, considering underlying (underlying causes of death (UCD)), immediate and contributory causes. METHODS: We utilize US Multiple-Cause-of-Death Mortality Data. Excess deaths are assessed by comparing actual 2020-2021 deaths with Seasonal Autoregressive Integrated Moving Average model predictions. To understand changes in cause-of-death recording, we use the standardized ratio of multiple to underlying causes (SRMU). RESULTS: Excess CVD mortality is most prominent in contributory causes, including hypertensive disease, essential hypertension, and acute myocardial infarction. While excess of contributory CVDs generally decreased in 2021, acute myocardial infarction, pulmonary heart diseases and other circulatory diseases showed a continual increase. Changes in SRMU from 2020 to 2021, compared to 2010-2019, reveal shifts in coding practices, particularly for pulmonary heart, cerebrovascular diseases, non-rheumatic valve disorders and heart failure. CONCLUSIONS: The COVID-19 pandemic has significantly increased CVD-related mortality, which is not fully captured in conventional analyses based solely on the UCD. The trend of coding CVDs as non-underlying causes of death accelerated during 2020-2021. Multiple-causes-of-death should be employed to evaluate mortality when new leading cause of death emerges.
- MeSH
- COVID-19 * MeSH
- infarkt myokardu * MeSH
- kardiovaskulární nemoci * MeSH
- kauzalita MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- pandemie MeSH
- příčina smrti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Spojené státy americké MeSH
Cíl práce: Cílem práce bylo prostřednictvím podrobných anonymizovaných primárních údajů o zemřelých v letech 2010–2020 analyzovat vývoj úmrtnosti v Česku a na Slovensku, a především v jejich kontextu identifikovat různé aspekty dopadu pandemického roku 2020. Metodika: Prostřednictvím aplikace DeRaS byly zkonstruovány podrobné úmrtnostní tabulky podle pohlaví za Česko a Slovensko pro roky 2010–2020 a analyzován vývoj naděje dožití při narození a v přesném věku 65 let. Pomocí Pressatovy jednorozměrné dekompozice byl identifikován vliv jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození u mužů a žen mezi roky 2019 a 2020. Následně byly určeny také příspěvky věkových skupin k poklesu intervalové naděje dožití mezi přesnými věky 65 a 110 let. Vývoj úmrtností na jednotlivé hlavní skupiny příčin smrti byl analyzován prostřednictvím přímo standardizovaných měr úmrtnosti, přičemž jsme se podrobně zaměřili i na vybrané skupiny kardiovaskulárních onemocnění. Příspěvky nejvýznamnějších skupin příčin smrti k poklesu naděje dožití při narození mezi lety 2019 a 2020 byly empiricky identifikovány aplikací dvourozměrné dekompozice podle Pollardovy metody. Výsledky: V roce 2020 se v Česku zkrátila délka života právě narozených mužů o 1,05 roku a u žen o 0,76 roku. Na Slovensku byl pokles tohoto ukazatele u mužů o 0,67 let a u žen o 0,64 let. Ještě větší snížení jsme identifikovali u obou zemí v přesném věku 65 let. Hlavní příčinou tohoto stavu bylo především zhoršení úmrtnostních poměrů ve věku 65–89 let, a to zejména na onemocnění covid-19 a některé nemoci oběhové soustavy. Závěry: Studie identifikovala významné zkrácení délky života mužů i žen v Česku i na Slovensku mezi lety 2019 a 2020. Jako hlavní důvod můžeme určit růst úmrtnosti v seniorském věku, a to přibližně do věku 90 let. Zvýšení úmrtnosti se však netýkalo všech věkových skupin, ale pokles úrovně úmrtnosti v mladším věku nedokázal výrazněji kompenzovat negativní vliv starších věků. Studie potvrdila jako hlavní faktor poklesu naděje dožití při narození úmrtnost na onemocnění covid-19. Současně však zaznamenala i nezanedbatelný vliv zhoršení úmrtnostních poměrů na onemocnění oběhové soustavy. Negativní vliv obou skupin příčin smrti se projevil především ve věku 65 a více let.
Objective: The aim was to analyse the mortality trends in Czechia and Slovakia through detailed anonymized primary data on deaths in 2010–2020 and in particular to identify various aspects of the impact of the 2020 pandemic year in their context. Methods: Using the DeRaS application, complete life tables by sex for 2010–2020 were constructed for Czechia and Slovakia, and changes in life expectancy at birth and at the exact age of 65 years were analysed. Using Pressat’s univariate decomposition, the effect of different age groups on the change in life expectancy at birth for men and women between 2019 and 2020 was identified. Subsequently, age group contributions to the decline in temporary life expectancy between the exact ages of 65 and 110 were also determined. Trends in mortality rates for each of the major cause of death groups were analysed using directly standardized mortality rates, with a detailed focus on selected groups of cardiovascular disease. The contributions of the major cause of death groups to the decline in life expectancy at birth between 2019 and 2020 were empirically identified by applying bivariate decomposition according to the Pollard method. Results: In 2020, the life expectancy of newly born men in Czechia decreased by 1.05 years and that of women by 0.76 years. In Slovakia, the decrease was 0.67 years for men and 0.64 years for women. An even greater reduction was found for both countries at the exact age of 65. The main reason for this was the worsening of the mortality rates between the ages of 65 and 89 years, especially from COVID-19 and some diseases of the circulatory system. Conclusion: The study identified a significant reduction in life expectancy at birth for both men and women in Czechia and Slovakia between 2019 and 2020. The main reason for this phenomenon was the increase in mortality rates at senior ages, up to around age 90. However, the increase in mortality did not affect all age groups, but contributions at younger ages could not significantly compensate for the negative impact of older ages. The study confirmed mortality from COVID-19 as a major factor in declining life expectancy at birth but also noted a non-negligible effect of the worsened mortality rates from circulatory diseases. The negative impact of both groups of causes of death was particularly pronounced at the age of 65 and over.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- lidé MeSH
- naděje dožití MeSH
- pandemie * MeSH
- příčina smrti * MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Tématem článku je hodnocení dostupnosti zdravotní péče v České republice v kontextu aktuálního znění příslušných legislativních nařízení. Dostupnost zdravotní péče jako taková je jednou z často diskutovaných otázek, avšak její kvantitativní podchycení je poměrně problematické. V rámci ČR neexistují oficiální normativy, které by určovaly, jaká kapacita pracovníků ve zdravotnictví, s ohledem na jejich kategorii a typ poskytované péče, má být pro určité obyvatelstvo bydlící v daném regionu dostupná. Nicméně s účinností od roku 2013 vešlo v platnost nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Ačkoliv se jedná o první nařízení tohoto druhu na našem území (nebo právě proto), v jeho znění lze najít hned několik nejasností, bez jejichž bližší specifikace jej nelze řádně aplikovat do praxe a vyžadovat jeho dodržování. Cílem článku je pokusit se jednak identifikovat tyto nejasnosti a dále v širším pohledu identifikovat hlavní faktory, které mohou mít na problematiku dostupnosti zdravotní péče vliv. K těmto cílům je přistoupeno nejen pomocí základní analýzy dat za poskytovatele zdravotních služeb, ale také pomocí pokročilejších prostorových analýz v rámci geografických informačních systémů (GIS). S ohledem na široké spektrum poskytovaných zdravotních služeb jsou veškeré příklady ukázány na segmentu primární zdravotní péče, konkrétně odbornosti praktického lékařství pro děti a dorost.
The article looks at the accessibility of health care in the Czech republic in relation to the relevant legislation. Health care access is a frequently debated issue, but quantifying it is a difficult task. There are no official regulations in our country for determining the capacity of health care workers by category and type of health care provision that could be used to ensure health care is accessible to the inhabitants of a given region. Nonetheless, a government regulation came into force in 2013 regulating local health care access and travel time. This regulation is the first of its kind in the Czech rep., but (perhaps because of this) it contains a number of ambiguities, and this lack of detail makes it impossible to ensure the regulation is fully implemented and adhered to. The aim of this article is to attempt to identify these ambiguities and to broadly pinpoint the main factors potentially affecting health care access. To achieve this, an analysis is performed on the data on health care providers and methods using advanced GIS (geographic information systems) are utilized. Given the wide range of health care services on offer, the examples relate to primary health care, specifically practical medicine for children and adolescents.
- Klíčová slova
- GIS,
- MeSH
- dostupnost zdravotnických služeb * trendy zákonodárství a právo MeSH
- hodnocení postupů (zdravotní péče) metody MeSH
- lékaři trendy MeSH
- lidé MeSH
- poskytování zdravotní péče zákonodárství a právo MeSH
- statistika přirozeného pohybu MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
In 2012, the Czech Republic established the women's age limit for access to assisted reproduction techniques at age 49 years. In this paper, the acceptability of this age limit from the children's perspective in the Czech Republic is assessed. Although the necessity of balancing the interests of parents and children is acknowledged, little research has taken children's interests into account. We have attempted to map out 'children's interests', asking older children and adolescents (aged 11-25 years) how old they would prefer their parents to be: Czech respondents would prefer to have younger parents. This finding is consistent with the optimal biological childbearing age rather than with the current postponement to a later age. So far, assisted reproduction techniques have been largely regarded as a medical treatment justifying the current women's age limit of 49 years. Had the children's perspective been taken into account, this age limit might have been lower than 49 years. We propose that reproductive health policy should adequately reflect multiple perspectives as an integral part of a multi-layered support system of a society.
BACKGROUND: Delayed childbearing in European countries has resulted in an increase in the number of women having children later in life. Thus more women face the problem of age-related infertility and cannot achieve their desired number of children. Childbearing postponement is one of the main reasons for the increasing use of assisted reproductive technology (ART) and conversely, the latter may be one of the factors contributing to the rise in female childbearing age. The research goal of our article is to evaluate the demographic importance of ART increased use and to examine its impact on both the fertility rate and birth timing. METHODS: Comparative analysis based on demographic and ART data collected by the European IVF-monitoring (EIM) Consortium for the European Society of Human Reproduction and Embryology (ESHRE). RESULTS: Most countries with a higher total fertility rate (TFR) also registered a higher number of treatment cycles per 1 million women of reproductive age. Despite the positive relationship between the postponement rate and the demand for ART among women aged 35 and older, the highest share of children born after ART was not found in countries characterized by a "delayed" fertility schedule. Instead, the highest proportion of ART births was found in countries with fertility schedules concentrated on women aged between 25 and 34. Accordingly, the effective use of ART can be expected in populations with a less advanced postponement rate. CONCLUSIONS: ART can have a demographic relevancy when women take advantage of it earlier rather than later in life. Furthermore it is suggested that the use of ART at a younger age increases women's chance of achieving their reproductive goals and reduces the risk of age-related infertility and failed ART. Based on a demographic approach, reproductive health policy may become an integral part of policies supporting early childbearing: it may keep women from delaying too long having children and increase the chance of diagnosing potential reproductive health problems requiring a timely ART application.
- MeSH
- asistovaná reprodukce statistika a číselné údaje využití MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- porodnost MeSH
- reprodukční chování statistika a číselné údaje MeSH
- věk matky MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Demographers have constantly tried to find a way of modelling the relationship between mortality and age. So far the Gompertz-Makeham function was for a long time universally used and considered sufficient. As a result of improving oldest-old mortality and better statistical data many new models have emerged that try to illustrate better the development of mortality with age. In this article, some of those models are introduced and fitted to Czech mortality data. Based on the results it is possible to specify three groups of models. The Gompertz-Makeham function belongs to the most pessimistic one, leading to the underestimation of the probabilities of survival and life expectancy.
- MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- statistické modely MeSH
- statistika jako téma MeSH
- statistika přirozeného pohybu MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- demografie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
