Právě probíhající reforma systému péče o duševní zdraví přináší mnoho témat, která je potřeba řešit. Spolupráce odborníků z oblasti duševního zdraví a lidí se zkušeností s duševním onemocněním v tomto reformním procesu se ukazuje jako nezbytná proto, aby vznikající nový systém péče o duševní zdraví reflektoval potřeby lidí se zkušeností s duševním onemocněním. Zapojení lidí se zkušeností s duševním onemocněním do rozhodování o budoucím způsobu péče o duševní zdraví na všech úrovních přináší pojistku pro to, aby nový systém péče o duševní zdraví vycházel z jejich potřeb. Přítomnost lidí se zkušeností s duševním onemocněním u jednacího stolu je podmínkou pro vytvoření systému péče o duševní zdraví zaměřeného na zotavení a zplnomocnění lidí s duševním onemocněním. Společná práce na změně systému péče o duševní zdraví přispívá také k pochopení vzájemných postojů jednotlivých aktérů a vede k přibližování světa lidí s duševním onemocněním a světů zdravotních a komunitních služeb. Považujeme proto za nezbytné poskytnout vnímání reformy péče o duševní zdraví lidmi se zkušeností s duševním onemocněním odborné i širší veřejnosti prostřednictvím tohoto článku. Jako lidé se zkušeností s duševním onemocněním vítáme možnost být součástí reformního úsilí i z toho důvodu, že působení v určitých rolích nám pomáhá k vlastnímu zotavení a zplnomocnění. Článek přináší pohled lidí se zkušeností s duševním onemocněním na jejich role v reformě péče o duševní zdraví spolu s jejich reflexí toho, jak se daří prosazovat zájmy lidí s duševním onemocněním v jednotlivých rozhodovacích pozicích.

The ongoing mental health care reform raises many issues that need to be addressed. The cooperation of mental health professionals and people with experience of mental health problems is proving necessary to reflect the needs of people with experience of mental health problems. Involving people with experience of mental health problems in decision making at all levels related to the mental health care development ensures their needs are mirrored in the new mental health care system. The presence of people with experience of mental health problems in negotiations is a basis for a mental health care system focused on the recovery and empowerment of people with mental health problems. Working together to change the existing mental health care system also contributes to improving understanding between various stakeholders, including people with mental health problems and providers health and community services. Hence, we consider it necessary to provide a perception of mental health care reform by people with experience of mental health problems themselves, and we do so in this article. The article presents the view of people with mental health problems on their roles in mental health care reform, together with their reflection on how the interests of people with mental health problems are enforced in individual decision-making positions. As people with experience of mental health problems, we welcome the opportunity to be a part of the reform efforts. It does give us an opportunity to influence the mental health care development so it better address our needs, but it also helps us to recover and empower ourselves.

• MeSH
• duševně nemocní MeSH
• lidé MeSH
• reforma zdravotní péče * MeSH
• služby péče o duševní zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Stigmatizace lidí s duševním onemocněním představuje závažný problém zdravotnictví. Přispívá k jejich zhoršené zdravotní a preventivní péči, ke snížení jejich ochoty vyhledat odbornou pomoc, a snižuje tak kvalitu a průměrnou délku jejich života. Cílem studie je vyhodnotit efektivitu destigmatizační intervence READ v rámci psychiatrického modulu u studentů medicíny. Intervenci vedl psychiatr a peer lektor. Jedná se o součást mezinárodního projektu INDIGO. Studie se zúčastnilo celkem 53 studentů lékařské fakulty (32 v intervenční skupině, 21 v kontrolní). Respondenti vyplňovali dotazník měřící postoje, znalosti, empatii a meziskupinovou úzkost před účastí na intervenci READ a po ní. U intervenční skupiny došlo ke snížení stigmatizujících postojů, zvýšení znalostí a snížení meziskupinové úzkosti. Kontrolní skupina dosáhla v následném měření zvýšení znalostí a snížení meziskupinové úzkosti. Z výsledků lze vyvodit, že běžný psychiatrický modul (teorie a praxe na odděleních) na lékařské fakultě nemá dostatečný destigmatizační potenciál. Intervence READ se zapojením peer lektorů se zdá být vhodným nástrojem jak snižovat stigmatizaci lidí s duševním onemocněním na lékařských fakultách. Kontakt s lidmi, kteří již nejsou v akutní fázi duševního onemocnění, je klíčový pro snižování stigmatizace.

Stigmatization of people with mental illness in health care is a serious problem contributing to poor provision of health care and preventive medicine, it decreases their willingness to seek help and reduces quality of their life and life expectancy. The aim of this study is to evaluate the impact of the anti-stigma training READ on medical students during their psychiatric module. The training was held by a psychiatrist and a peer lecturer. This study is a part of the international project INDIGO. A total of 53 medical students participated in this study (32 in intervention group, 21 in control group). Participants completed questionnaire at baseline and at immediate follow-up. It contained scales measuring attitudes, knowledge, empathy and intergroup anxiety. The intervention group demonstrated reductions in stigma-related attitudes, improvements in mental illness knowledge and reductions in intergroup anxiety. At immediate follow-up the control group demonstrated improvements in mental illness knowledge and reductions in intergroup anxiety. Based on the results of this study common psychiatric module at the medical school (including theoretical and practical education) does not contribute to the sufficient reduction of stigma. The training READ with an involvement of peer lecturers appears to be a convenient instrument how to reduce stigmatization of people with mental illness at medical schools. The contact with people who are not in the acute state of the illness is crucial for destigmatization.

• MeSH
• duševně nemocní * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• postoj MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• společenské stigma MeSH
• studenti lékařství * psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Osoby s psychotickým onemocněním patří mezi skupiny nejvíce ohrožené nezaměstnaností, chudobou a souvisejícími problémy s bydlením. Cílem článku je analyzovat epidemiologickou a socioekonomickou situaci lidí s duševním onemocněním psychotického okruhu v České republice. Metoda: Data byla čerpána z epidemiologické populační studie duševních onemocnění v České republice realizované vroce 2017, databází Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, databází České správy sociálního zabezpečení a kohortové studie lidí užívajících komunitní a lůžkové psychiatrické služby v ČR 2015/2016. Data byla zpracována pomocí deskriptivních a základních analytických statistických metod. Výsledky: V ČR prožívá symptomy psychotických onemocnění více než 150 tisíc lidí, ambulantně se léčí necelých 50 tisíc a v lůžkové péči pak více než 8 tisíc lidí ročně. Nezaměstnanost lidí propuštěných z lůžkové péče přesahuje 82%. Ani hodinu v jakémkoli typu zaměstnání, včetně tréninkových a chráněných míst, nestráví 63 % z lidí čerpajících komunitní psychiatrické služby. V obou těchto skupinách více než 90 % lidí čerpá invalidní důchod, což je současně zdroj jejich nejvyššího příjmu. Přibližně 30 % lidí čerpajících komunitní služby nedosahuje čistého měsíčního příjmu vyššího než 8 500 Kč, příjem vyšší než 12 750 Kč pak nemá ani čtvrtina těchto osob. Rodina poskytuje péči přibližně polovině lidí čerpajících komunitní služby, a to v průměru více než 42 hodin za měsíc. Psychotická onemocnění jsou významnou příčinou nově přiznaných invalidních důchodů a příspěvků na péči. Závěr: Většině lidí s problémy psychotického okruhu se nedostává soustavné odborné pomoci. Ti, kteří pomoc dostávají, mají závažné problémy v sociální oblasti a často žijí pod hranicí chudoby, k čemuž přispívá i současný systém zaměstnávání lidí s duševním onemocněním. Tato situace je neobhajitelná a vykazuje prvky strukturální diskriminace.

Introduction: People with psychosis are one of the most vulnerable groups in terms of unemployment, poverty and housing issues. The aim of this paper is to analyse the epidemiological and socio-economic situation of people with a psychotic disorder in the Czech Republic. Method: The data was gathered from multiple sources including: the epidemiological population study of mental health disorders in the Czech Republic conducted in 2017, registers of Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, databases of Czech Social Security Administration and a cohort study of people consuming community and inpatient psychiatric services in the Czech Republic conducted in 2015/2016. The data was analysed using descriptive and basic analytical statistical methods. Results: More than 150,000 people in the Czech Republic suffer from psychotic symptoms, from this group less than 50,000 people are treated in an outpatient setting and more than 8,000 people are treated in an inpatient setting annually. The unemployment rate of people with psychotic disorders discharged from hospital setting exceeds 82%. About 63% of people with psychosis who consume community services do not work for at least an hour per month (including sheltered employment). In both groups, more than 90% of people receive a disability pension, which is also the source of their highest income. Approximately 30% of people using community services do not receive more than 8,500 CZK per month. A quarter of this population has an income higher than 12,750 CZK. About half of the people benefiting from community services, also receive family support at the same time. On average, family members provide care for 42 hours per month. Psychotic disorders are a notable cause of newly granted disability pensions and care allowances. Conclusion: Most of the people with psychotic disorders do not receive continuous professional care. Those who do receive care, have severe social problems and live under the poverty level. The system of employment of people with severe mental illness contributes to this situation. This situation is untenable and shows elements of structural discrimination.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• psychotické poruchy * epidemiologie   komplikace   psychologie   MeSH
• sociální podmínky MeSH
• sociální zabezpečení organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• metaanalýza MeSH

Zapojování uživatelů péče do poskytování služeb, plánování péče a reforem je důležitou součástí rozhodování o péči o duševní zdraví a jejích změnách. Cílem této studie je zmapovat názory na současný systém péče o duševní zdraví v ČR a představy lidí s duševním onemocněním o jeho možných změnách. Studie je založena na principech smíšené metodologie a výzkumu vedeného uživateli (tzv. user-led research), který byl iniciovaný uživatelskou organizací v rámci reformy péče o duševní zdraví. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 100 respondentů, uživatelů péče, kteří byli vybráni účelovým výběrem. Ačkoli se nejedná o reprezentativní výzkum, a výsledky tudíž nejsou zobecnitelné pro celou populaci uživatelů péče, studie přináší důležité poznatky týkající se možných změn v oblasti ambulantní psychiatrie, primární péče u praktických lékařů a prioritních oblastí reformy psychiatrické péče z pohledu uživatelů. Více než polovina respondentů vyjádřila spokojenost s psychiatrickou péčí, akutní péče by podle respondentů měla být poskytována i nadále v psychiatrických nemocnicích a odděleních všeobecných nemocnic. V oblasti ambulantní psychiatrické péče by se měla změnit zejména dostupnost a kapacita služeb, přístup psychiatra a spektrum nabízených služeb. Reforma by se podle respondentů měla zaměřit na kvalitu služeb, rozšíření komunitní péče, integraci lidí s duševní nemocí do společnosti a prevenci a osvětu.

Involving service users in the provision, planning, and reform of care is an important part of the decision-making process regarding mental health care and its changes. The goal of this study was to map service user opinions on the current mental health care system and ideas sur- rounding possible changes in the Czech Republic. The study was conducted through a mixed-methodological approach integrating user-led research principles. It was initiated by a Czech user organization as a part of their mental health care reform activities. 100 respondents and service users were involved, all chosen by purpose sampling. Although this is not a representative sample and its outcomes cannot be general- ized for the whole population of service users, the study brings important findings regarding possible changes within the field of out-patient psychiatry, primary care and priorities within mental health care reform as seen by users. More than one half of respondents were satisfied with psychiatric care. Acute care should be provided by psychiatric hospitals. Outpatient care changes are needed in the following areas: accessibility and quality of care, attitude of psychiatrists, and the spectrum of care offered to patients. Psychiatric care reform should focus on the quality of services, extension of community care, integration of persons with mental health problems, and prevention and education.

• MeSH
• duševně nemocní psychologie   MeSH
• komunitní participační výzkum metody   organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• lidé MeSH
• odhad potřeb MeSH
• psychiatrie MeSH
• reforma zdravotní péče * klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• výzkum zdravotnických služeb metody   pracovní síly   MeSH
• zdravotnické služby - potřeby a požadavky normy   organizace a řízení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• duševně nemocní MeSH
• duševní poruchy MeSH
• výzkum trendy   MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH