Východiska: Zánětlivý myofibroblastický nádor jícnu je vzácná mezenchymální neoplazie středně maligního potenciálu. Přestože se nejčastěji vyskytuje v plicích, může se objevit v mnoha jiných anatomických lokalizacích vč. gastrointestinálního traktu, avšak postižení jícnu je velmi vzácné. Myofibroblastický nádor jícnu se nejčastěji manifestuje u dětí a mladých dospělých. Základním terapeutickým postupem je chirurgická resekce. Kazuistika: V této kazuistice prezentujeme případ 13letého chlapce s myofibroblastickým nádorem jícnu, který podstoupil chirurgickou resekci v roce 2013 a od té doby je v trvalé remisi. Závěr: Chirurgická léčba je nejvíce upřednostňovanou metodou léčby. V případě kompletní resekce je riziko recidivy nízké. Nicméně každého pacienta po resekci je třeba pečlivě dispenzarizovat.
Background: Inflammatory myofibroblastic tumor (IMT) is a rare mesenchymal neoplasm with intermediate malignant potential. Although most often seen in the lungs, it can occur at multiple anatomical locations, including the gastrointestinal tract. An esophageal lesion is extremely rare, however. IMTs present most commonly in children and young adults. The main therapeutic approach is surgical resection. Case report: We report on the follow-up of a case in a 13-year-old boy with IMT in the esophagus. He underwent surgical resection in 2013 and is free of disease to date. Conclusion: Surgical resection is the most preferred therapy. If the resection is complete, the risk of recurrence is low. Nevertheless, every patient should be carefully followed up after the resection.
- MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody MeSH
- dítě MeSH
- endoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * chirurgie MeSH
- plazmocelulární granulom * chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Laparoskopie u malých dětí se rozvíjela až po osvojení a prověření základních principů u dospělých pacientů a je většinou soustřeďována na specializovaná pracoviště vzhledem k možným komplikacím a nutnosti navázání na specializovanou anesteziologickou a pooperační péči. Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno začala operovat děti laparoskopicky jako jedna z prvních v České republice již v 90. letech. Předkládaná práce informuje o vývoji této miniinvazivní metody a o četnosti a spektru pacientů na pracovišti dětské chirurgie, kde je laparoskopie u dětí dlouhodobě a systematicky rozvíjena. Metoda: Retrospektivní analýza laparoskopicky operovaných dětí na Klinice dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno za pětileté období (1. 1. 2012 – 31. 12. 2016). Byl sestaven seznam operačních výkonů, který byl nejprve rozdělen na výkony specifické výhradně pro dětský věk a na výkony společné s chirurgií dospělých pacientů. Samostatně byl potom sestaven přehled operovaných pacientů do 50 kg, což autoři stanovili jako hraniční kritérium mezi laparoskopií dětí a dospělých. U všech výkonů byla přesně dohledána četnost provedených, laparoskopicky dokončených případů. Zdrojem dat byl nemocniční systém a operační dokumentace. Výsledky: Ve sledovaném období bylo dokončeno celkem 995 laparoskopických výkonů, z toho více než polovina (56,8 %) u pacientů do 50 kg. Nadpoloviční většinu představovaly výkony společné s chirurgií dospělého věku. Skupina operací specifických výhradně pro dětský věk byla charakterizována nízkými četnostmi u jednotlivých výkonů. Závěr: Předložená analýza potvrzuje skutečnost, že laparoskopie u dětí vychází ze standardních výkonů společných s chirurgií dospělých pacientů. Tyto výkony jsou nejrychleji osvojeny a je možné je rozšířit mezi velkou skupinu operatérů, kteří jsou pak schopni tyto výkony i rutinně provádět u dětských pacientů. Operační výkony specifické výhradně pro dětský věk jsou naopak méně četné, osvojení je pomalejší a laparoskopicky jsou operovány poměrně méně. Specifickou dětskou laparoskopii je proto nutné provádět buď dlouhodobě, systematicky a v menší skupině operatérů, nebo je lepší neprovádět ji vůbec.
Introduction: Laparoscopy in small children was developed only after the adoption and verification of basic principles in adult patients and is mostly concentrated in specialized facilities due to the possible complications and necessity of follow-up specialized anesthesiological and post-operative care. In the 1990s, the Clinic of Paediatric Surgery, Orthopaedics and Traumatology at University Hospital Brno was one of the first in the Czech Republic to begin operating on children laparoscopically. The presented study informs about the development of these minimally invasive methods, the frequency of their use, and the spectrum of patients at the pediatric surgery facility where laparoscopy in children has been systematically developed over many years. Methods: Retrospective analysis of children operated upon laparoscopically at the clinic of Paediatric surgery, Orthopaedics and Traumatology of University Hospital Brno over the five-year period from 1 January 2012 to 31 December 2016. A list of surgical procedures was prepared which was then first divided into procedures specific exclusively for children and those common to adult patients’ surgery. Separately, an overview was prepared of operated patients under 50 kg, which was the boundary criterion defined by the authors for laparoscopy in children as opposed to adults. For all procedures, the frequency of the completed cases performed laparoscopically was precisely ascertained. The source for this data was the hospital system and surgical documentation. Results: In the evaluated period, a total of 995 laparoscopic procedures were performed, more than half of which (56.8%) were in patients under 50 kg. The majority of those were procedures performed also in adults. The group of surgical operations exclusively specific to children was characterized by low frequencies of the individual procedures. Conclusion: The presented analysis confirms that laparoscopy in children is based on standard procedures common to surgery on adults. These procedures are adopted the most quickly, and they can be disseminated across a large group of surgeons who are then able to perform these routinely on child patients. Surgical procedures exclusively specific for children, on the other hand, are performed less frequently, their adoption is slower, and laparoscopic approach is less common. Therefore, laparoscopy specific to children needs to be performed on a long-term basis, systematically, and within a small group of surgeons. Otherwise, it is better not to perform it at all.
Inflammatory myofibroblastic tumor (IMT) is a rare mesenchymal disease of low malignancy consisting of inflammatory cells inside a mesenchymal stroma comprising myofibroblasts. Biological behavior is variable, recurrence is uncommon, metastatic disease is rare. Treatment strategy is based on the status of low-grade malignant tumor. Radical surgery is considered to be the principal treatment modality, except if it requires a mutilating procedure. Only 6 cases of pediatric patients treated for IMT of the esophagus have been reported in English-language literature. Herein, a case of a 13-year-old boy with an IMT of the esophagus is presented.
- MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- myofibroblasty patologie MeSH
- nádory jícnu komplikace patologie chirurgie MeSH
- nádory ze svalové tkáně komplikace patologie chirurgie MeSH
- plazmocelulární granulom komplikace patologie chirurgie MeSH
- prognóza MeSH
- zánět komplikace patologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: V léčbě cholelitiázy v dospělém věku je metodou první volby laparoskopická cholecystektomie. Existuje mnoho literárních důkazů o nízkém výskytu komplikací v této věkové skupině, chybí však obdobné zhodnocení v rámci dětské populace. V předložené práci se autoři věnují problematice cholelitiázy u dětí a možného využití laparoskopie v diagnosticko-terapeutickém schématu. Materiál a metodika: Sledovaný soubor tvořilo 148 pacientů operovaných metodou laparoskopické cholecystektomie mezi lety 2002–2011 na Klinice dětské chirurgie, traumatologie a ortopedie Fakultní nemocnice Brno. Prvním sledovaným parametrem byla délka operačního výkonu, druhým výskyt komplikací, které byly rozděleny na peroperační a pooperační. Peroperační komplikace byly dále děleny na závažné a méně závažné, pooperační komplikace na časné a pozdní. Posledním sledovaným parametrem byl profit peroperačně provedené cholangiografie, indikačním kritériem byl obstrukční ikterus před operací a hodnocen byl průběh zákroku a jeho efekt. Výsledky: V uvedeném časovém období bylo provedeno 143 laparoskopických cholecystektomií a 5 laparoskopických cholecystektomii včetně splenektomie při průměrném věku pacientů 13,9 roku. Průměrná délka laparoskopického operačního výkonu byla 52 minut. Byla zaznamenána jedna závažná peroperační komplikace (0,7 %), poranění ductus hepaticus communis. Méně závažné peroperační komplikace se vyskytly ve 4,5 %. Dále se vyskytla jedna závažná časná pooperační komplikace (0,7 %), krvácení z arteria cystica, a jedna méně závažná (0,7 %) u pacienta s akutní pankreatitidou po endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografii. Pozdní pooperační komplikace se projevily u 4 % pacientů ze souboru. Konverze laparoskopického výkonu s definitivním vyřešením závažného stavu byla provedena u jednoho pacienta z důvodu zmíněné závažné peroperační komplikace. U 11 pacientů byla provedena peroperační cholangiografie, v 6 případech došlo k extrakci kamínku ze žlučových cest. Závěr: Peroperační cholangiografii u dětí a adolescentů lze doporučit jako bezpečnou a efektivní zobrazovací metodu u pacientů s předoperačně prokázanou obstrukcí žlučových cest. Laparoskopickou cholecystektomii u dětí a adolescentů lze jednoznačně doporučit jako efektivní, bezpečnou a pro dětské pacienty výhodnou operační metodu.
Introduction: In the treatment of cholelithiasis in adults, laparoscopic cholecystectomy is the method of first choice. There is plentiful literary evidence of the low complication incidence in this age group, but similar assessment is lacking in the paediatric population. In this work, the authors focus on cholelithiasis in children and the possible use of laparoscopy in the diagnostic – therapeutic scheme. Material and methods: The study group consisted of 148 patients operated on by laparoscopic cholecystectomy between 2002 and 2011 at the Department of Paediatric Surgery, Orthopaedics and Traumatology of University Hospital Brno. The first objective of the study was to evaluate the length of surgery; the second one was the occurrence of complications which were divided into intraoperative and postoperative. Intraoperative complications were subdivided into severe and moderate, postoperative complications into early and late. The last objective was to evaluate the benefit (number of complications, treatment outputs) of intraoperative cholangiography for obstructive jaundice before the surgery. Results: In the above mentioned period, 143 laparoscopic cholecystectomies and five laparoscopic cholecystectomies including splenectomy were performed. The average age of the patients was 13.9 years; the average length of laparoscopic surgery was 52 minutes. One major, serious intraoperative complication (0.7%) was recorded – injury to the ductus hepaticus communis. Moderate intraoperative complications occurred in 4.5%. Furthermore, one serious early postoperative complication (0.7%) – bleeding from the cystic artery -–and one minor (0.7%) – in a patient with acute pancreatitis after endoscopic retrograde cholangiopancreatography – was recorded. Late postoperative complications occurred in 4% of the patients. Conversion of laparoscopic operation with a definitive resolution of the serious condition was performed in one patient because of the aforementioned serious intraoperative complications. Eleven patients underwent intraoperative cholangiography; extraction of stones from the bile duct was performed in six cases. Conclusion: Intraoperative cholangiography in children and adolescents can be recommended as a safe and effective imaging modality for patients with preoperative evidence of biliary obstruction. Laparoscopic cholecystectomy in children and adolescents can be clearly recommended as an effective and safe surgical technique convenient for paediatric patients.
- MeSH
- čas MeSH
- celková anestezie MeSH
- cholangiografie MeSH
- cholecystektomie laparoskopická * využití MeSH
- cholecystolitiáza chirurgie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- peroperační doba MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- postup MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- žlučník patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
