Cílem této práce bylo: 1. zjistit četnost využívání různých druhů antidiabetik (betastimulátory, metformin, glifloziny, inkretiny, inzuliny, pioglitazon, statiny, fibráty), 2. zhodnotit vliv komplexní léčby na metabolismus a 3. porovnat četnost měření HbA1c u osob s DM2 v diabetologické ambulanci a u hospitalizovaných. Metoda: U 200 osob s DM2 (věk 24–95 let, 105 mužů, 95 žen) bylo sledováno po dobu 0,5 až 8,8 let, přičemž byl hodnocen vývoj HbA1c, BM, BMI, krevní tlak, lipoproteiny HDL, LDL, TAG, eGFR a proteinurie. K posouzení změn mezi první a poslední návštěvou byl použit Wilcoxonův párový test s Bonferroniho korekcí. Spearmanova korelační analýza byla použita k analýze závislostí. Za významnou byla považována hladina signifikance p < 0,05. Závěrem lze konstatovat, že snížení HbA1c z počátečních 52,6 (31,5–173,0) na 46,6 (31,5–116,6) mmol/mol při poslední kontrole, spolu se snížením BMI z 26,7(16,0–45,3) na 25,4 (15,4–42,2) kg/m2 (p < 0,0001) a korelace změn HbA1c se změnami BMI (r = 0,209, p = 0,003) potvrzují metabolickou účinnost medikace využívané v diabetologické ambulanci. Hodnota HbA1c se u každého jedince vyhodnocovala 2–3krát ročně. U pacientů s DM2 hospitalizovaných pro různé další diagnózy byl HbA1c vyšetřován obvykle jednorázově, a to jen u 15 % z nich.
The purpose of this chapter was (1) to identify the frequency of employing different kinds of medication (beta-stimulators, metformin, gliflozins, incretins and/or insulins, pioglitazone, statins, fibrates), (2) to assess global metabolic effectiveness of this medication in a walk-in diabetes center, and, (3) to estimate frequency of HbA1c measurements in people admitted to hospital. Methods: in 200 people with T2D (age 24–95 y, 105 men, 95 women) HbA1c, BM, BMI, blood pressure, lipoproteins HDL, LDL, TAG, eGFR, proteinuria were assessed. Individual observation periods took in the range of 0.5–8.8 years. Student’s t-test, Wilcoxon signed-rank test with Bonferroni correction and Spearman analysis were used to assess changes between the first and the last visit. P <0.05 was considered as significant. In conclusion, reduction of HbA1c from start values of 52.6 (31.5–173.0) to 46.6 (31.5–116.6) mmol/mol along with reduction of BMI from 26.7 (16.0–45.3) to 25.4 (15.4–42.2) kg/m2 (P <0.0001) and correlation of delta HbA1c with delta BMI (r = 0.209, p = 0.003) confirmed global metabolic effectiveness of medication used in the walk-in diabetes center where the HbA1c was estimated 2–3 times per year in each subject whereas in hospital wards mostly once in up to 15% of admitted T2D patients.
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie krev moč prevence a kontrola MeSH
- dospělí MeSH
- glykovaný hemoglobin analýza MeSH
- hemodynamika MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- selfmonitoring glykemie metody přístrojové vybavení MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- změny tělesné hmotnosti MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
35 s.
