Při příležitosti dvacetiletého výročí založení denního rehabilitačního stacionáře při Foniatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze byla zpracována zdravotnická dokumentace dětí z období let 2002 – 2012. Autorky tak navazují na studii z roku 2002, kterou byla hodnocena první dekáda činnosti stacionáře. Úvod obsahuje seznámení s provozem tohoto typu zařízení. Přehledně jsou zpracovány informace o počtu, pohlaví a věkové struktuře dětí, bydlišti, základních a vedlejších diagnózách, odesílající odbornosti, školním zařazení, rizicích v anamnéze a indikaci konziliárních vyšetření. V souboru 971 dětí (72 % chlapců a 28 % dívek) převažovala věková kategorie 5 až 6 let. Základní diagnózou byla ve většině případů vývojová porucha řeči (72 %), event. v kombinaci s jiným postižením (14 %). Ve srovnání s první dekádou (roky 1992 – 2002) byl zaznamenán úbytek počtu dětí s palatolalií, sluchovými vadami a koktavostí. U téměř 1/3 pacientů byla řečová porucha doprovázena syndromem ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Hlavní příjmová diagnóza byla v průběhu měsíčního diagnosticko-rehabilitačního pobytu změněna ve 122 případech. Pozorován byl nárůst dětí pocházejících z vícejazyčného prostředí. O denní rehabilitační stacionář je ze strany odborníků i samotných rodičů velký zájem, o čemž svědčí čekací doba až jeden rok. Klíčová slova: denní stacionář, vývojové poruchy řeči, komplexní péče, vícejazyčné prostředí.
On the occasion of twenty years since the foundation of daily rehabilitation stationary ward at Department of Phoniatrics First Faculty of Medicine Charles University in Prague and General University Hospital in Prague the authors processed the medical documentation of children for the period of 2002 – 2012. The authors followed in the study from 2002, which evaluated the first ten years of the stationary activity. The introduction describes the operation in this type of institution. The surveys inform about the number, sex and age structure of the children, their residence, basic and additional diagnoses, specialists who sent the patients, school grade or specialization, risk in their case histories and indications in consultation examinations. In the cohort of 971 children (72 % boys and 28 % girls), the age group of 5 to 6 years prevailed. The basic diagnosis was developmental speech disorder in most cases (72%), which was combined with other defects in 14% other cases. In comparison with the first decade (1992 – 2002) there was a decreasing number of children with palatal speech disorder (palatolalia), hearing defects and stammer. In almost one third of patients the speech disorder was accompanied by the ADHD syndrome (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). The main diagnosis during admission was modified in the course of monthly diagnostic-rehabilitation stay in 122 cases. Growing numbers of children coming from multilingual environment became obvious. High interest in placement of children in the rehabilitation stationary ward became apparent in specialists and parents themselves, as indicated by the waiting list period of up to one year. Key words: daily stationary ward, developmental speech disorders, complex care, multilingual environment.
- MeSH
- anamnéza MeSH
- dětská řeč * MeSH
- dítě MeSH
- hyperkinetická porucha MeSH
- lidé MeSH
- mnohojazyčnost MeSH
- otorinolaryngologie * organizace a řízení MeSH
- poruchy řeči MeSH
- předškolní dítě MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- služby zdravotní péče o dítě MeSH
- statistika jako téma * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Pozitivní vliv zpožděné zpětné sluchové vazby na řeč koktavých je znám od roku 1951 (tzv. Lee-efekt podle jména objevitele, či DAF z anglického Delayed Auditory Feedback). Předpokládá se nesoulad mezi zpětnou proprioceptivní a sluchovou vazbou, který se právě vlivem zpožděné akustické aferentace vyrovnává. Jako optimální délka zpoždění se udává délka 55 ms, v naší studii jsme použili i zpoždění kratší (dříve totiž nebylo možné z technických důvodů tato zpoždění vyšetřovat). Náš soubor obsahoval 41 pacientů. Zjistili jsme, že u 16 pacientů (39 %) došlo ke zlepšení plynulosti řeči při délce zpoždění 55 ms, což je ve shodě s předchozími studiemi. U osmi pacientů (19 %) však došlo k výraznému zlepšení plynulosti řeči i pod vlivem délky zpoždění 40 ms, zejména pak ve skupině balbutiků do 15 let. Plynulost řeči tedy lze zlepšit i při užití zpoždění kratších než 55 ms. U 13 pacientů (32 %) byl zaznamenán pozitivní vliv až do délky zpoždění 110 ms a u čtyř pacientů jsme nezaznamenali zlepšení plynulosti řeči pod vlivem DAF. Zajímavé je, že ne vždy dochází ke shodě mezi subjektivním hodnocením samotného pacienta a hodnocením objektivním. Lee-efekt se využívá nejen k diagnostickým, ale i terapeutickým účelům.
Stuttering is a serious health and social problem, which is reflected in socialising processes and job opportunities. It is a generalised discoordinative disorder of muscle groups, that take part in motor realisation of speech. The prevalence in population differs according to various authors from 1 % to 3%, of which men prevail. The opinions on etiology and therapy differ a lot, causes can be either somatic, functional or psychogenic. A positive effect of delayed auditory feedback (DAF) on speech in stutterers has been known since 1951 (so called Lee effect, named after its discoverer). There is supposed to be a disharmony between proprioceptive and auditory feedback, which is corrected by delayed auditory feedback. The optimal interval of DAF should be 55 ms. Considering that the former technologies were not able to study shorter intervals, we focused our study on intervals shorter than 55 ms and we tried to find an optimal interval of DAF. Most of previous research studied the influence of DAF on reading. Considering that severity of fluency disorder is usually smaller when reading than in spontaneous speech, we decided to study the influence of DAF using description of standard pictures. Our group of patients consisted of 41 stutterers (35 women and 6 men), aged from 8 to 35, the mean age was 15 years. We found out that 16 patients (39%) improved in speech fluency under the influence of DAF with delay speed 55 ms, which is in good accord with previous studies. However, in 8 patients (19%) speech fluency was improved using delay speed 40 ms especially in patients aged up to 15 years.We proved then that speech fluency in stutterers can be improved by using intervals shorter than 55 ms. In 13 patients (32%) we observed positive effect from delay 110 ms, mostly in patients with severe form of stuttering. Four patients (10%) did not improve at all. Normal fluency under the influence of DAF was reached by 10 patients (24%) who had mild or medium stuttering. We also observed self evaluation of patients which is not always in accordance with objective evaluation. From the group of 23 patients the accordance was reached in 7 patients, another delay interval was subjectively more pleasant in 10 patients, for 5 patients DAF was not pleasant at all and one patient was not able to assess subjectively improving or worsening. We can use the positive effect of DAF in treatment. At present there exist not only large- sized devices using DAF but also miniature devices that look like behind the ear hearing aids.We usually use table devices as an aid during speech therapy.
- MeSH
- akustická stimulace MeSH
- koktavost klasifikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- zpětná vazba MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
