Sinonazální teratokarcinosarkom je vzácný a lokálně agresivní maligní nádor nosu a vedlejších nosních dutin, který má histologické rysy teratomu a karcinosarkomu. Častěji se vyskytuje u mužů, bez jednoznačné věkové predilekce a často lokálně recidivuje. Vzhledem k raritnímu výskytu není definován přesný terapeutický postup. V našem případě popisujeme výskyt a terapeutický postup u sinonazálního teratokarcinosarkomu 56letého muže, který postihl levou nosní dutinu. Diskutována je symptomatologie, diagnostika a terapie tohoto vzácného nádoru.
Sinonasal teratocarcinosarcoma is a rare and locally aggressive malignant tumour of the nose and paranasal sinuses, which has histological features of teratoma and carcinosarcoma. It is more common in men without age predilection. It often relapses locally. Due to the rarity, the exact therapeutic procedure is not defined. In our case, we provide a case report of a 56-year-old man patient with sinonasal teratocarcinosarcoma affecting the left nasal cavity. The symptomatology, diagnostic and therapeutic procedure of this rare tumour are discussed.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- nádory nosu * diagnóza terapie MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
- protonová terapie metody MeSH
- teratokarcinom diagnóza terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Postkorozivní striktury horního aerodigestivního traktu jsou vážnou komplikací poleptání ohrožující zdraví pacientů. Při vzniku rozsáhlých striktur nebo nekrózy je obvykle třeba poškozenou část zažívacího traktu zresekovat a obnovit kontinuitu polykacích cest pomocí autologního materiálu. Jestliže je strikturami současně postižen hypofarynx a jícen, je následná léčba obzvláště složitá, protože rekonstrukce této oblasti interferuje s polykáním i dýcháním. Při nutnosti náhrady je technicky nejjednodušší provést totální laryngektomii a resekci postižených částí polykacích cest s následnou rekonstrukcí. Morbidita spojená s totální laryngektomií je pro pacienty, kteří nemají korozivní postižení hrtanu, obvykle neakceptovatelná. Proto se vyvinula technika kolofaryngoplastiky. 35letý pacient požil v suicidálním pokusu kyselinu solnou. Akutně byla provedena ezofagektomie s krční ezofagostomií a totální gastrektomie. Pacient byl indikován k rekonstrukci polykacích cest v druhé době. Vzhledem k plně zachovalému hrtanu byla provedena rekonstrukce hypofaryngu a jícnu technikou kolofaryngoplastiky bez resekce hrtanu. Po intenznivní rehabilitaci hlasu a polykání byla provedena úspěšná dekanylace a obnoven plný perorální příjem.
Postcorrosive strictures of the upper aerodigestive tract are serious complications of caustic injury. In case of development of extensive strictures or necrosis, it is usually necessary to perform a resection of the damaged part of the digestive tract with a restoration of the continuity of the swallowing pathways by autologous material. Simultaneous involvement of the hypopharynx and esophagus makes subsequent treatment very difficult, because the reconstruction of this area interferes with swallowing and breathing. If the replacement is required, it is technically easier to perform total laryngectomy and resection of the affected part of the swallowing tract with subsequent reconstruction. Morbidity associated with total laryngectomy is generally unacceptable for patients without corrosive laryngeal injury. Therefore, the technique of colopharyngoplasty has been developed. A 35 years old patient swallowed hydrochloric acid in a suicidal attempt. Esophagectomy with cervical esophagostomy and total gastrectomy was performed urgently. The patient was indicated for delayed reconstruction of the swallowing tract. Due to the fully preserved larynx, reconstruction of the hypopharynx and esophagus was performed by colopharyngoplasty technique without laryngeal resection. After intensive rehabilitation of voice and swallowing, successful decannulation was performed and full oral intake was restored.
- Klíčová slova
- kolofaryngoplastika,
- MeSH
- chemické popálení chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- pokus o sebevraždu MeSH
- poruchy polykání chirurgie MeSH
- stenóza jícnu * chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Juvenilní angiofibrom nosohltanu je benigním, vysoce vaskularizovaným tumorem, který se vyskytuje u chlapců a mladých mužů. Mezi dominantní subjektivní obtíže pacientů patří nosní obstrukce a epistaxe, v diagnostice má zásadní význam endoskopický nález a zobrazovací metody (CT, MR). Metodika: Retrospektivně byl analyzován soubor dvanácti pacientů, kteří podstoupili endoskopickou resekci juvenilního angiofibromu nosohltanu v období 2010-2016. V devíti případech se jednalo o primooperaci a ve třech případech o recidivu po neradikálním buď endoskopickém, nebo zevním výkonu v minulosti. Výsledky: Jedenáct tumorů, včetně těch zasahujících do fossa pterygopalatina a infratemporalis, se podařilo odstranit radikálně, u jednoho pacienta bylo cíleně ponecháno drobné reziduum v oblasti sinus cavernosus. U žádného z pacientů se doposud neobjevila recidiva, zmíněné reziduum zůstává bez růstové progrese. Nevyskytly se žádné závažné operační ani pooperační komplikace.Závěr: Využití endoskopické endonazální chirurgie při resekci juvenilního angiofibromu nosohltanu v kombinaci s předoperační embolizací se stává metodou volby, a to i pro rozsáhlé tumory. Ve srovnání se zevními technikami se jedná o přístup šetrnější, s nižší pooperační morbiditou a příznivějším kosmetickým efektem.
Juvenile nasopharyngeal angiofibroma is a benign, highly vascularised tumor, which affects boys and young men. Among the dominant subjective complaints of patients are nasal obstruction and epistaxis, whereas endoscopic finding and imaging methods (CT, MRI) are crucial in diagnosis. Methods: Retrospectively a set of twelve patients who underwent endoscopic resection of juvenile nasopharyngeal angiofibroma during 2010-2016 was analyzed. In nine cases it was a primary surgery and the three remaining cases comprise reoperations for recurrences after a non-radical endoscopic or external surgery in the past. Results: Eleven tumors, including those involved in the pterygopalatine and infratemporal fossa, were eliminated radically, in one patient minor residue in the sinus cavernosus area has been left. All patients are disease-free, the residue remains without growth progression. There were no major surgical or postoperative complications. Conclusion: The use of endoscopic endonasal surgery in the resection of juvenile nasopharyngeal angiofibroma in combination with preoperative embolization becomes the method of choice even for large tumors. Compared to external techniques, this is a more gentle approach, with lower postoperative morbidity and better cosmetic effect.
- Klíčová slova
- endoskopická endonazální chirurgie,
- MeSH
- angiofibrom * diagnóza chirurgie MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- dospělí MeSH
- endoskopické operace přirozenými otvory * metody MeSH
- fossa pterygopalatina MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory nosohltanu * diagnóza chirurgie MeSH
- předoperační vyšetření metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
Endoskopické optické zobrazovací metody pro detekci slizničních lézí v ORL oblasti byly vyvinuty s cílem lepšího a časnějšího záchytu těchto změn. Dělí se na horizontální metody, zobrazující povrch sliznice (autofluorescence, fotodynamická diagnostika, úzkopásmové zobrazení – narrow band imaging, zvětšovací a kontaktní endoskopie), a metody vertikální, umožňující zobrazit různé vrstvy sliznice (optická koherentní tomografie a konfokální endomikroskopie). Některé z nich jsou rutinně využívané v praxi, ostatní se využívají v experimentálním režimu a jejich zavedení do praxe může být otázkou blízké budoucnosti. Autoři předkládají souhrnný přehled dostupných endoskopických optických zobrazovacích metod.
Endoscopic optical imaging methods for the detection of mucosal lesions in the ENT area have been developed for better and earlier detection of these changes. They can be divided into horizontal methods group - showing the surface of the mucous membrane (autofluorescence, photodynamic diagnosis, Narrow Band Imaging, magnifying and contact endoscopy) and vertical methods group - visualizing different layers of the mucosa (optical coherence tomography and confocal endomicroscopy). Some of them are routinely used in practice, others are used in experimental mode and their introduction into practice may be a matter of the near future. The authors present a comprehensive overview of available endoscopic optical imaging methods.
