Cíl: Cílem práce je shrnout aktuální vědecké informace se zaměřením na dia gnostiku, management a léčbu těhotenské intrahepatální cholestázy dle dostupné literatury. Metodika: Literární zdroje byly vyhledávány pomocí databáze Web of Science, Scopus, Pubmed/Medline. Závěr: Pro dia gnostiku těhotenské intrahepatální cholestázy, ale i správný management se jeví jako zcela zásadní hodnota žlučových kyselin z postprandiálního vyšetření séra těhotné. Postprandiální odběr umožňuje s vyšší pravděpodobností identifikaci pacientek s významně zvýšenou hladinou žlučových kyselin. Hodnoty žlučových kyselin > 100 μmol/l jsou zejména ve III. trimestru spojeny se signifikantním rizikem závažných komplikací, především intrauterinním úmrtím plodu. Kyselina ursodeoxycholová, léčivo první volby, dle dostupných dat nezlepšuje perinatální výsledky a má minimální efekt na pocit svědění u pacientek. Paušální podávání kyseliny ursodeoxycholové v léčbě těhotenské intrahepatální cholestázy je kontroverzní.
Objective: The aim of this work is to summarize current scientific information focusing on the diagnosis, management, and treatment of intrahepatic cholestasis in pregnancy according to available literature. Methodology: Literature sources were searched using the Web of Science, Scopus, and PubMed/Medline databases. Conclusion: For the diagnosis and proper management of intrahepatic cholestasis of pregnancy, the postprandial serum bile acid value of the pregnant woman is crucial. Postprandial testing allows for a higher likelihood of identifying patients with significantly elevated bile acid levels. Bile acid values above 100 μmol/l, especially in the 3rd trimester, are associated with a significant risk of severe complications, particularly intrauterine fetal death. Ursodeoxycholic acid, the first-line treatment, according to available data, does not improve perinatal outcomes and has minimal effect on the sensation of itching in patients. The routine administration of ursodeoxycholic acid in the treatment of intrahepatic cholestasis of pregnancy is controversial.
- MeSH
- intrahepatální cholestáza * diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- komplikace těhotenství klasifikace krev metabolismus MeSH
- kyselina ursodeoxycholová farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- pruritus etiologie MeSH
- těhotné ženy * MeSH
- žlučové kyseliny a soli analýza krev MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Zjistit vliv vaginálních extrakčních porodnických operací (VEX, forceps) na traumatismus matky a dítěte. Stanovit četnost jednotlivých typů poranění. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Soubor a metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno od června 2016 do srpna 2017 celkem 292 extrakčních porodů (forceps, VEX) z celkového počtu 6056 porodů. Hodnocen byl typ a četnost poranění matky (ruptury pochvy a hráze) a plodu, především výskyt a komplikace kefalhematomu. Získané údaje byly statisticky analyzovány. Výsledky: Za sledované období bylo provedeno z celkového počtu 6056 porodů 216 vakumextrakcí (3,6 %) a 72 porodnických kleští (1,2 %). U čtyř pacientek byly použity obě metody (VEX i forceps). Nejčastějším poraněním u plodu byl kefalhematom. Významný kefalhematom, vyžadující další sledování, se při použití vakuumextrakce vyskytl u 40 novorozenců (18,5 %), při použití porodnických kleští u pěti novorozenců (6,9 %) (p = 0,017). Následná punkce kefalhematomu byla provedena u šesti novorozenců (15,0 %), a to v podskupině porodů s použitím vakuumextrakce. Ruptura hráze III. stupně byla zaznamenána po použití vakuumextrakce ve 20 případech (9,3 %) a po použití porodnických kleští ve 12 případech (16,7 %), (p = 0,091). Ruptura hráze IV. stupně byla zaznamenána v jednom případě (0,5 %), a to po použití vakuumextrakce. Závěr: Byl zaznamenán statisticky významně častější výskyt kefalhematomů s nutností následného řešení u novorozenců v souvislosti s porodem pomocí vakuumextrakce při porovnání s porody pomocí porodnických kleští. Po porodech s použitím porodnických kleští bylo zaznamenáno více mateřských poranění hráze III. stupně v porovnání s použitím vakuumextrakce, ale rozdíl nedosáhl statistické významnosti. Ruptury hráze IV. stupně nelze statisticky hodnotit vzhledem k nízkému výskytu v obou skupinách.
Objective: Evaluation of maternal and neonatal outcomes in operative vaginal deliveries in prospective study analysis. Design: Prospective case-control study analysis. Setting: Prospective analysis of 292 operative vaginal deliveries (VEX, forceps) for the period June 2016 – August 2017 from overall 6056 vaginal deliveries. Type and frequency of maternal and neonatal trauma occurence was observed in connection with using vacuum- assisted delivery and forceps delivery, mainly the cephalohematomas and their complications. Collected data were statistically analysed. Results: In the reported period from overall 6056 deliveries there were 216 vacuumextractions (3.6%) and 72 forceps deliveries (1.2%) performed. Both methods were used in four patients (VEX and forceps). The most frequent trauma in newborns were cephalohematomas. Remarkable cephalohematoma, requiring further observation has occured in 40 newborns (18.5%) after vacuum-assisted delivery and in 5 newborns (6.9%), (p = 0,017) after forceps delivery. Consequential punction of cephalohematoma occured only after vacuumextraction delivery and in 6 newborns (15.0 %). The third degree perineal rupture occured after vacuumextraction in 20 patients (9.3%) and after forceps delivery in 12 patients (16.7%), (p = 0,091). The fourth degree perineal rupture occured only after vacuumextraction and in 1 case (0.5%). Conclusion: The vacuumextraction compared with forceps is more likely to be associated with the statistically significant incidence of cephalohematomas and their further treatment. Forceps deliveries compared with vacuumextraction are more likely to be associated with the maternal perineal trauma, but the diference was not statistically significant.
- Klíčová slova
- kefalhematom, poranění matky, poranění novorozence,
- MeSH
- chirurgické nástroje MeSH
- hematom MeSH
- komplikace porodu MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- prospektivní studie MeSH
- těhotenství MeSH
- vakuová extrakce porodnická * metody škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
