- MeSH
- deprese komplikace psychologie terapie MeSH
- financování organizované MeSH
- fototerapie metody využití MeSH
- hraniční porucha osobnosti komplikace psychologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Při dlouhodobé léčbě schizofrenie se potýkáme s klíčovými problémy, k nimž patří nespolupráce při léčbě, nedostatek informací O nemoci, nedostatečný náhled, depresivní příznaky, zhoršení kognitivních funkcí a stresující rodinná atmosféra. Představujeme šestitýdenní skupinový strukturovaný stacionární program integrované terapie určený pacientům s onemocněním schizofrenního spektra ve stabilizační fázi léčby. Součástí programu je indiviuální a rodinná psychoedukace, intervence podporující zdravý životní styl, nácvik sociálních dovedností, rehabilitace kognitivních funkcí a program prevence relapsu s pomocí informačních technologií ITAREPS. V jednoroční prospektivní terénní studii mapujeme změny psychopatologie (PANSS) a kvality života účastníků (Schwartz Outcomes Scale-10, WHOQOL-BREF and Social Integration Survey). Předběžné analýzy vstupních dat a výsledků po 6 týdnech účasti v programu (N=71; první epizoda N=29) ukazují významné snížení celkového skóru PANSS a dílčích skórů ve všech doménách PANSS. V porovnání se zdravými dobrovolníky je kvalita života pacientů před vstupem do programu nižší, a to již u pacientů s první epizodou. Po programu kvalita života významně vzrůstá; v doménách Skupinové aktivity. Přiměřenost a Hygiena dokonce dosahuje hodnot zdravé kontrolní populace. Zlepšení kvality života u absolventů denního stacionáře je patrně důsledkem zamezení sociální izolace, zajištění kontinuity péče a prevence předčasného ukončení terapie.
Successful long-term schizophrenia management should concentrate on treatment non-adherence, lack of information about the disease, poor insight, depressive symptoms, cognitive decline and stressful family atmosphere. We introduce clinically-based 6-week Structured integrated program for out-patients with schizophrenia-spectrum disorders in the stabilization phase of the treatment. The group day-treatment program consists of individual and family psychoeducation, life style improvement intervention, social skills training, cognitive remediation and information technology aided relapse prevention program (ITAREPS). To assess the feasibility and effectiveness we designed one-year prospective follow-up field study. Baseline and 6-week outcomes data on psychopathology (PANSS) and quality of Ufe (Schwartz Outcomes Scale-10, WHO-QOL-BREF and Social Integration Survey) are presented. Preliminary analyses (N=71; first episode N=29) show significant improvement in PANSS total score and all PANSS domains scores. Compared to healthy controls quality of life is lower in patients including those with first episode. After the program quality of life improves significantly; in Group activities. Appropriateness and Hygiene domains reaches normal controls. Our short-term data suggest that participation at the program early after discharge is beneficial as it improves quality of life, prevents social isolation and early non-compliance and ensures continuity of care.
- MeSH
- denní péče o pacienty metody trendy využití MeSH
- epizoda péče MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé MeSH
- progrese nemoci MeSH
- prospektivní studie MeSH
- schizofrenie prevence a kontrola rehabilitace terapie MeSH
- skupinová psychoterapie metody trendy MeSH
- skupinové procesy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Intracelulární parazit Toxoplasma gondii (TG) se řadí mezi potenciální infekční agens, která mohou hrát roli v etiologii a patogenezi některých schizofrenních onemocnění. Kognitivní dysfunkci vázanou na infekci TG lze pokládat za faktor vulnerability pro vznik některých podtypů schizofrenie. Hypotézu o souvislosti mezi TG infekcí a schizofrenií podporují především tyto nálezy: a) statisticky významně zvýšené titry protilátek proti TG U pacientů s první epizodou schizofrenie, b) pozitivní korelace mezi průkazem TG protilátek a skóry psychopatologie u prvních epizod schizofrenie, c) zvýšené kognitivní odchylky u schizofrenních nemocných se sérologickým průkazem TG infekce oproti pacientům bez známek TG infekce, d) kognitivní a osobnostní změny u neschizofrenních osob infikovaných TG a behaviorální změny na zvířecích modelech. Cílem CNS projektu je vyšetřit TG infikovanou a neinfikovanou podskupinu schizofrenních pacientů denního stacionáře s ohledem na: 1) odlišnou závažnost jejich symptomů a kognitivního výkonu, 2) odchylný vývoj jejich kognitivního profilu v průběhu jednoho roku, 3) jejich odlišnou schopnost účastnit se a těžit ze strukturovaného stacionárního programu pro onemocnění schizofrenního spektra. Klinický význam projektu CNS spočívá v replikaci předchozích studií postnatální latentní toxoplazmózy jako faktoru modifikujícího schizofrenní onemocnění, který by vyústil v aktivnější preventivní opatření, přiměřenou kognitivní rehabilitaci u schizofrenních pacientů infikovaných TG a začlenění protilátek proti TG do vyšetřovacích protokolů u populace vysoce ohrožené rozvojem schizofrenie.
Intracellular parasite Toxoplasma gondii (TG) is considered to be an infectious agent, which plays a role in the aetiology and pathogenesis of some cases of shizophrenia. TG infection-related cognitive dysfunction is considered as an element of vulnerability for the development of some schizophrenia subtypes. The hypothesis that links TG infection and schizophrenia is supported above all by these findings: a) a statisti- cally significant increase of antibody titres to TG in first-episode schizophrenia patients, b) a positive correlation of the a ntibodies to TG and psychopathology scores in first-episode schizophrenia, c) an increased level of cognitive abnormalities in schizophrenia patien ts with serologic evidence of TG infection compared to the patients without signs of TG infection, and d) cognitive and personality changes in TG infected non- -schizophrenic subjects and behavioural changes in animal models. The objectives of the CNS project are to investigate TG infec ted and non- -infected subgroups of outpatients with schizophrenia spectrum disorders — participants of the structured day-care programme — with respect to 1) the differences in their symptom severity and cognitive performance, 2) the development of a different cognitive profile in the course of one year follow-up, and 3) a different capacity to participate in and benefit from a structured day-care programme for schizoph renia spectrum disorders. Clinical implications of the CNS project could be a replication of previous studies of postnatal latent toxoplasmosi s as a disease- -modifying factor in schizophrenia, resulting in more assertive preventive measures, more appropriate cognitive rehabilitation of TG infected schizophrenia patients and more inclusion of TG antibodies in screening batteries of high-risk schizophrenia population.
- Klíčová slova
- Toxoplasma gondii, první epizoda schizofrenie, primární a sekundární prevence u schizofrenie,
- MeSH
- kognice fyziologie MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- kongenitální toxoplazmóza patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- protilátky diagnostické užití MeSH
- psychopatologie MeSH
- schizofrenie * diagnóza etiologie genetika MeSH
- Toxoplasma izolace a purifikace patogenita MeSH
- toxoplazmóza * diagnóza patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Rodinné intervence jsou klíčovou součástí komplexní léčby schizofrenie. Předpokladem úspěšnosti rodinných intervencí je znalost názorů, postojů a prožitků nejen pacienta, ale i jeho příbuzných či blízkých. Pro mapování jsou vhodné především kvalitativní výzkumné techniky, na jejichž základě je možné vypracovat vhodné terapeutické a edukační programy cílené na snížení zátěže, kterou soužití s duševně nemocným přináší. Cílem tohoto sdělení je 1) popsat, do jaké míry pacienti o účast příbuzných v léčbě stojí, 2) shrnout základní nálezy studií rodinného břímě, 3) zmapovat výzkumné postupy, které se v této oblasti používají, a 4) navrhnout vlastní metodologii, jejímž základem jsou skupinové řízené rozhovory.
Family interventions constitute an integral part of complex schizophrenia treatment. Successful interventions must take into account relatives´ beliefs, perspectives and issues of concern. In order to identify these problem areas qualitative research methods are preferred. The goal of this paper is to 1) describe patients'preferences about their relatives' involvement in the treatment, 2) to overview studies on family burden, 3) to identify available research methods and 4) to propose the optimal research strategy (focus groups) to identify key elements of successful family intervention.
