Srdeční selhání je klinický syndrom sestávající z hlavních příznaků (např. dušnost, únava), které mohou být doprovázeny fyzikálními známkami (např. zvýšeným tlakem v krčních žilách, plicními chrůpky a periferními otoky). V České republice chronické srdeční selhání postihuje více než čtvrt milionu osob a jeho výskyt se bude v budoucnosti zvyšovat. Je nejčastější příčinou hospitalizací na interních odděleních v ČR. Péče o pa- cienty se srdečním selháním je velmi nákladná, dlouhodobá. Vyžaduje maximální spolupráci pacienta i pečlivé vedení ambulantního kardiologa, velmi často i ve spolupráci dalších ambulantních specialistů. V naší kazuistice předkládáme příznivou zkušenost v léčbě srdečního selhání s těžkou systolickou dysfunkcí levé komory pomocí komplexní moderní farmakologické léčby. u nemocného došlo k normalizaci ejekční frakce levé komory z 20 % na 60 %, klinicky k vzestupu z funkční třídy nYhA III–IV do nYhA I.
Heart failure is a clinical syndrome consisting of major symptoms (for example dyspnea and fatigue) that may be accompanied by physical signs (for example increased pressure in the neck veins, pulmonary crackles, and peripheral edema). In the Czech Republic, chronic heart failure afflicts more than one quarter of a million of people and its prevalence will increase in the future. It is the most common cause of hospitalization in departments of internal medicine in the Czech Republic. treatment of patients with heart failure is very expensive and time-consuming. It requires maximum cooperation of patients and regular checkups at an ambulatory cardiologist, very commonly cooperating with other ambulatory specialists. In our case report, we demonstrate a successful treatment of heart failure with severe systolic dysfunction. our patient’s ejection fraction increased from 20% to 60%, along with the nYhA classification improving from III–IV to I.
Otevřené foramen ovale (PFO) umožňuje u pacientů s hlubokou žilní trombózou a plicní embolií vznik paradoxní embolizace, což významně ovlivňuje prognózu pacientů i volbu léčebného postupu. V naší kasuistice popisujeme případ 49letého pacienta s hlubokou žilní trombózou, bilaterální plicní embolií a mnohočetnou systémovou embolizací při přítomnosti PFO. Stav byl úspěšně léčen embolektomií z levé arteria subclavia, antikoagulační léčbou, katetrizačním uzávěrem PFO a implantací trvalého kaválního fi ltru.
In patients with patent foramen ovale (PFO), deep venous thrombosis and pulmonary embolism can lead to paradoxical embolism, which fact has an important impact on the prognosis of these patients and on the choice of therapeutic approach. Our case study describes a 49-years-old patient with deep venous thrombosis, bilateral pulmonary embolism and multiple systemic embolisms in the presence of PFO. He was treated successfully by embolectomy from the left subclavian artery, anticoagulation therapy, catheter-based PFO closure and implantation of permanent vena cava fi lter.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- embolektomie MeSH
- foramen ovale apertum chirurgie komplikace MeSH
- kavální filtry využití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- paradoxní embolie diagnóza etiologie MeSH
- plicní embolie diagnóza etiologie terapie MeSH
- schizofrenie farmakoterapie komplikace MeSH
- warfarin terapeutické užití MeSH
- žilní tromboembolie diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The aim of the study was to compare platelet activity between patients with an occlusion of bypass graft after coronary artery bypass graft surgery and restenosis after percutaneous coronary intervention (PCI); that is, between patients with reappearance of ischemia after two different kinds of coronary revascularization. Thirty patients were studied in a cross-sectional designed study. Fifteen of them were patients with the worst bypass graft patency from Prague-4 study (control protocol-driven coronary angiography performed at 1 year after surgery; originally 47 bypass grafts implanted, 94% of venous grafts occluded). The remaining 15 were patients with restenosis 3-12 months after PCI. Blood samples were drawn at least 12 weeks after coronary angiography. Platelet activity was determined by membrane expression of P-selectin (CD62P, % of positive cells) by flow cytometry, aggregability by ADP aggregometry. Data are expressed as mean +/- SEM. Both groups were similar with respect to age, BMI and presence of diabetes mellitus. No patient suffered from acute coronary syndrome. P-selectin expression was significantly higher in the patients with restenosis compared with patients with bypass graft occlusion (1.96 +/- 0.07 vs. 0.77 +/- 0.03, P < 0.001, Wilcoxon test). ADP aggregometry was not different between groups (55.5 +/- 1.1 vs. 56.1 +/- 0.8, P = NS). Higher platelet activity is present in the patients with restenosis after PCI compared with the patients with the occlusion of bypass graft. Platelet activity play more important role in the development of restenosis after PCI compared with the occlusion of bypass graft after coronary artery bypass graft surgery, at least in the period up to 1 year after revascularization.
- MeSH
- aktivace trombocytů MeSH
- balónková koronární angioplastika škodlivé účinky MeSH
- financování organizované MeSH
- ischemická choroba srdeční krev MeSH
- koronární bypass škodlivé účinky MeSH
- koronární restenóza krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- okluze cévního štěpu krev MeSH
- průřezové studie MeSH
- revaskularizace myokardu metody škodlivé účinky MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
