In this study, we aimed to determine whether childhood trauma moderated the relationship between inflammation and cognitive functioning in persons with first-episode schizophrenia spectrum disorders (SSDs). We included data from 92 individuals who participated in the nationwide Early-Stage Schizophrenia Outcome study. These individuals completed the Childhood Trauma Questionnaire, provided a fasting blood sample for high-sensitivity C-reactive protein analysis, and underwent extensive neuropsychological testing. The intervening effects of age, sex, education, smoking status, and body mass index were controlled. Results indicated that childhood trauma levels significantly moderated the relationship between inflammation and four cognitive domains: speed of processing, working memory, visual memory, and verbal memory. Inflammation also predicted verbal memory scores irrespective of childhood trauma levels or the covariates. Upon further exploration, the significant moderation effects appeared to be primarily driven by males. In conclusion, a history of childhood trauma may be an important determinant in evaluating how inflammation relates to the cognitive performance of people with first-episode SSDs, particularly in speed of processing, working memory, visual memory, and verbal memory. We recommend that future researchers examining the effect of inflammation on cognitive functioning in SSDs include trauma as a moderating variable in their models and further examine additional moderating effects of sex.
- MeSH
- depresivní poruchy farmakoterapie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- schizofrenie farmakoterapie komplikace MeSH
- těhotenství účinky léků MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství účinky léků MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- komentáře MeSH
- MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- deprese diagnóza farmakoterapie MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- lurasidon hydrochlorid aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- schizofrenie * farmakoterapie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Deprese u schizofrenie je poměrně častým problémem, vyskytnout se může až u 80 % pacientů v časných fázích schizofrenního onemocnění. Existuje pojem postschizofrenní deprese, v nové revizi klasifikace nemocí byl však nahrazen kvalifikátory (specifikátory) včetně depresivních. Deprese u schizofrenie se klinicky liší od deprese u pacientů bez této poruchy - pacienti se schizofrenií reportovali podobně jako ti bez ní smutek, spali však déle a měli nižší míru únavy a pesimismu. Obtížné je odlišení od negativních příznaků - pro depresi jsou typičtější příznaky jako pokleslá nálada, suicidální myšlenky a pesimismus. Důsledkem deprese u pacientů se schizofrenií může být vyšší riziko suicidia. Kromě deprese existují i další rizikové faktory suicidálního jednání, jasným protektivním faktorem je pouze antipsychotická léčba, konkrétně zejména klozapinem a antipsychotiky 2. generace ve formě dlouhodobě působících injekcí.
Depression in schizophrenia is a relatively common problem, it can occur in up to 80 % of patients in the early stages of schizophrenia. There is a concept of post-schizophrenic depression, in the new revision of the classification of diseases it was replaced by qualifiers including depressive. Depression in schizophrenia is clinically different from depression in patients without the disorder - patients with schizophrenia reported sadness similar to those without schizophrenia, but slept longer and had lower levels of fatigue and pessimism. It is difficult to distinguish depression from negative symptoms - symptoms such as low mood, suicidal thoughts and pessimism are more typical for depression. A consequence of depression in patients with schizophrenia may be a higher risk of suicide. In addition to depression, there are other risk factors for suicidal behavior, but the only clear protective factor is antipsychotic treatment, especially clozapine and long-acting injectable antipsychotics of the second generation.
- MeSH
- deprese * diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- schizofrenie * komplikace MeSH
- sebevražedné myšlenky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Schizofrenie zůstává i v dnešní době jedním z nejzávažnějších duševních onemocnění. Ačkoli poruchy spánku nepatří k základním příznakům této nemoci, objevují se u více než tří čtvrtin pacientů. Přibližně u poloviny z nich je přítomna insomnie a noční můry, častý je i výskyt spánkové apnoe, syndromu neklidných nohou a periodických pohybů končetinami ve spánku. Významně bývá u pacientů narušen cirkadiánní rytmus. Únava, spavost, abulie a kognitivní změny způsobené poruchami spánku mohou být zaměněny za negativní příznaky schizofrenie, považovány za nežádoucí účinky léků, eventuálně za důsledek špatné spánkové hygieny. Poruchy spánku u schizofrenie proto nejsou často správně diagnostikovány ani léčeny. Podrobná spánková anamnéza by měla být rutinní součástí ambulantního vyšetření a v případě podezření na poruchu spánku by mělo následovat vyšetření ve specializované ambulanci či spánkové laboratoři. Léčba poruch spánku může vést nejen ke zlepšení samotného spánku, ale i ke stabilizaci základního onemocnění a zlepšení celkové kvality života pacientů.
Schizophrenia remains one of the most serious mental illnesses nowadays. Although sleep disturbances are not listed among the core symptoms of the illness, they occur in more than three-quarters of patients. Insomnia and nightmares occur in about half of them, with sleep apnoea, restless legs syndrome and periodic limb movements in sleep being more common. Circadian rhythms are also significantly disturbed. Fatigue, sleepiness, abulia and cognitive changes caused by sleep disturbances can be mistaken for negative symptoms of schizophrenia, considered as side effects of medication, or possibly as a consequence of poor sleep hygiene. Therefore, sleep disorders in schizophrenia are often not properly diagnosed and treated. A detailed sleep history should therefore be a routine part of the outpatient examination, and if a sleep disorder is suspected, it is advisable to refer the patient to a specialist outpatient clinic or sleep laboratory. Treatment of sleep disorders can lead not only to improved sleep but also to stabilization of the underlying disease and improved quality of life for patients.
Na základě přednášek prof. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., MUDr. Jana Čermáka a MUDr. Miloslava Kopečka, Ph.D.Na XIV. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP v Mikulově se uskutečnilo sympozium, které shrnulo problematiku negativních symptomů schizofrenie (SCH), přehled jednotlivých fází tohoto onemocnění a možnosti léčby s názvem "Kariprazin - cesta k funkční remisi." Úvodního slova se ujal profesor P. Mohr, který se ve svém příspěvku věnoval negativním příznakům, jejich významu v klinické praxi, ale také možnostem jejich pozorování a hodnocení.
- Klíčová slova
- kariprazin,
- MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- indukce remise MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- piperaziny * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- schizofrenie farmakoterapie komplikace patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Kognitivní dysfunkce a její zlepšení je další položkou v nenaplněných potřebách v léčbě nemocných se schizofrenií. Je trvale přítomna u naprosté většiny pacientů a jejím důsledkem jsou zhoršené funkční schopnosti a invalidita. Jedná se o jednu z jádrových součástí symptomatiky schizofrenie, jejíž genetickou podstatu zatím neumíme ovlivnit. Dokážeme však redukovat a zlepšit další okolnosti (např. psychofarmakoterapii, kardiovaskulární rizika), které tuto dysfunkci mohou dále prohlubovat, pokud jim není věnována pozornost.
Cognitive dysfunction and its improvement is another item in the unmet needs in the treatment of patients with schizophrenia. It is permanently present in the vast majority of patients and results in impaired functioning and disability. It is one of the core components of schizophrenia, the genetic nature of which we cannot yet influence. However, we can reduce and improve other circumstances (eg psychopharmacotherapy, cardiovascular risks) that may exacerbate this dysfunction if left unnoticed
- MeSH
- kognitivní dysfunkce * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- psychotropní léky škodlivé účinky terapeutické užití toxicita MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- schizofrenie * farmakoterapie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
First-degree relatives of patients diagnosed with schizophrenia (SZ-FDRs) show similar patterns of brain abnormalities and cognitive alterations to patients, albeit with smaller effect sizes. First-degree relatives of patients diagnosed with bipolar disorder (BD-FDRs) show divergent patterns; on average, intracranial volume is larger compared to controls, and findings on cognitive alterations in BD-FDRs are inconsistent. Here, we performed a meta-analysis of global and regional brain measures (cortical and subcortical), current IQ, and educational attainment in 5,795 individuals (1,103 SZ-FDRs, 867 BD-FDRs, 2,190 controls, 942 schizophrenia patients, 693 bipolar patients) from 36 schizophrenia and/or bipolar disorder family cohorts, with standardized methods. Compared to controls, SZ-FDRs showed a pattern of widespread thinner cortex, while BD-FDRs had widespread larger cortical surface area. IQ was lower in SZ-FDRs (d = -0.42, p = 3 × 10-5 ), with weak evidence of IQ reductions among BD-FDRs (d = -0.23, p = .045). Both relative groups had similar educational attainment compared to controls. When adjusting for IQ or educational attainment, the group-effects on brain measures changed, albeit modestly. Changes were in the expected direction, with less pronounced brain abnormalities in SZ-FDRs and more pronounced effects in BD-FDRs. To conclude, SZ-FDRs and BD-FDRs show a differential pattern of structural brain abnormalities. In contrast, both had lower IQ scores and similar school achievements compared to controls. Given that brain differences between SZ-FDRs and BD-FDRs remain after adjusting for IQ or educational attainment, we suggest that differential brain developmental processes underlying predisposition for schizophrenia or bipolar disorder are likely independent of general cognitive impairment.
- MeSH
- bipolární porucha komplikace diagnostické zobrazování patologie MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- inteligence fyziologie MeSH
- kognitivní dysfunkce diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- neurozobrazování * MeSH
- rodina MeSH
- schizofrenie komplikace diagnostické zobrazování etiologie patologie MeSH
- stupeň vzdělání * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
- Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH
- MeSH
- disociační poruchy MeSH
- lidé MeSH
- schizofrenie (psychologie) MeSH
- schizofrenie * komplikace diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- úvodníky MeSH
Úvod: Až 25 % pacientů se schizofrenií zaznamená v průběhu života některý z obsedantně kompulzivních symptomů (OCs). Přibližně 12 % pacientů naplňuje diagnostická kritéria pro obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD). Společný výskyt schizofrenie a příznaků OCD je tedy častý. V poslední době se zájem o tuto problematiku výrazně zvýšil. Důvodem je mimo jiné zjištění, že léčba antipsychotiky druhé generace, zejména klozapinem, může vést ke vzniku nebo zhoršení OCs. Cílem naší práce bylo předložit přehled výzkumných zjištění o vztahu mezi komorbidní obsedantně kompulzivní poruchou a závažností a léčebnými výsledky schizofrenního onemocnění. Metoda: Publikace byly identifikovány v databázích Medline a Web of Science pomocí zadání klíčových slov "schizophrenia" a "obsessive-compulsive disorder". Další relevantní zdroje informací byly získány z citovaných prací u významných článků. Výsledky: OCs nebo plně rozvinutá OCD u pacientů se schizofrenií jsou spojeny s celkově závažnější psychopatologií a horšími výsledky léčby. Pacienti s touto komorbiditou vykazují výraznější neurokognitivní deficit, vyšší míru úzkosti a depresivity a zvýšené riziko suicidia. Významně oslabenější je i jejich schopnost zapojení do společenského života a profesní uplatnění. Důsledkem jsou horší subjektivní vnímání příznaků poruchy, neuspokojivější výsledky léčby a zvýšené náklady na zdravotní péči. Závěr: V klinické praxi je potřeba sledovat, zda se u pacientů se schizofrenií rozvíjí komorbidní OCs. Vznik OCs je možný kdykoliv v průběhu schizofrenního onemocnění. Včasné rozpoznání a léčba této komorbidity snižují utrpení pacienta, pozitivně ovlivňují průběh a celkový výsledek léčby.
Introduction: Up to 25 % of patients with schizophrenia suffer from obsessive-compulsive symptoms (OCs), and about 12% fulfil the diagnostic criteria of obsessive-compulsive disorder (OCD). Recently, the interest in this issue has significantly increased, probably due to the finding that second-generation antipsychotics, especially clozapine, might induce or aggravate OCs. Our study aimed to describe the research findings concerning the connection between comorbid OCs and the severity and course of schizophrenia. Method: The articles were identified by the keywords "schizophrenia comorbidity" and "obsessive compulsive disorder", using the Medline and Web of Science databases. Additional information was obtained by searching the references of relevant articles. Results: Obsessive-compulsive symptoms or fully expressed obsessive-compulsive disorder leads to more severe overall psychopathology and worse treatment outcomes in patients without this symptomatology. The comorbidity is accompanied by more severe increased neurocognitive impairment, high levels of anxiety, depression, and suicidality, larger social and vocational disability, and greater social and health service utilization. Conclusion: schizophrenia patients should be carefully monitored for OCs in clinical practice. The development of these symptoms may occur during disease, and early recognition and targeted treatment of this comorbidity reduce the patient ́s distress and positively affect the course of the disorder and overall treatment outcomes.
