Cílem přehledové práce je zmapovat, jak se rodiče podílejí na vzniku a vývoji online závislostí. V textu je pozornost zaměřena na vztahy v rodině, vztahy mezi rodiči a dospívajícími, výchovné styly rodičů, rodičovskou mediaci a vzorce užívání informačních technologií rodiči. Výsledky docházejí opakovaně k závěrům, že důležitým protektivním faktorem ve vývoji online závislostí u adolescentů je kvalita vztahu s rodiči a rodinného prostředí, ve kterém vyrůstají. Pozitivní vztahy, otevřená komunikace, respektování autonomie dospívajícího a emoční blízkost jsou prevencí online závislostí. V rámci rodičovských výchovných stylů se ukazuje důležitá rodičovská vřelost a střední míra kontroly. Techniky rodičovské mediace korelující s nižším výskytem online závislostí jsou společné užívání informačních technologií a aktivní mediace, tedy techniky, které respektují autonomii dospívajícího. Rodiče a odborníci by měli věnovat významnou pozornost také vzorcům užívání informačních technologií samotných rodičů, kteří fungují jako důležitý model ve vztahu k informačním technologiím.
The aim of this review is to explore parents’ involvement in the onset and development of online addictions among adolescents. The text focuses on family relationships, relationships between parents and teenagers, parenting styles, parental mediation, and patterns of parents’ use of information technology. The findings are consistent in showing that the quality of adolescents’ relationships with their parents and the family environment are important protective factors for the development of online addiction among adolescents. Factors which prevent online addiction include positive relationships, open communication, respect for the adolescent’s autonomy, and emotional closeness. Regarding parenting styles, parental warmth and a moderate degree of control are shown to be important. Parental mediation techniques associated with the lower incidence of online addictions include co-use of information technology and active mediation, i.e. techniques that respect the adolescent’s autonomy. Parents and professionals should also pay significant attention to the patterns of information technology use on the part of the parents, as these are an important model for adolescents in terms of the use of information technology.
Cílem přehledové práce je zmapovat a popsat nejčastěji užívané psychoterapeutické přístupy pro dospívající ohrožené online závislostním chováním a specifika práce s touto populací. Adolescenti s online závislostmi vykazují nižší motivaci ke vstupu do léčby a preferují pomoc od vrstevníků. Mezi výzkumně ověřené postupy léčby online závislostí v této věkové kategorii patří motivační terapie, kognitivně behaviorální terapie, psychodynamická terapie a rodinná terapie. Efektivní intervence jsou ty, které jsou zaměřené na redukci příznaků online závislostí. Zejména se jedná o intervence zahrnující rodičovské poradenství, programy zaměřené na trénink sebekontroly a skupinové terapie. Nejefektivnější jsou komplexní programy pracující s klienty na různých úrovních (individuální, rodinné, skupinové) a v případě, že je psychoterapeutická intervence doplněna farmakoterapií.
The aim of this paper is to map and describe the most frequently used psychotherapeutic interventions for adolescents at risk of online addictive behaviour and the specific aspects of working with this population. Adolescents with online addictions have lower motivation to seek treatment and prefer help from peers. Research- validated procedures in the treatment of online addictive behaviour with adolescents include motivational therapy, cognitive behavioural therapy, psychodynamic therapy, and family therapy. Effective interventions are those aimed at reducing the symptoms of online addictive behaviour. In particular, these are interventions that include parenting counselling, self-control training programmes, and group therapy. Comprehensive programmes working with clients at different levels (individual, family, group) and psychotherapeutic interventions supplemented with pharmacotherapy were identified as the most effective.
This study aimed to (i) analyse the prevalence of gaming in young elementary school-aged children; (ii) assess the effect of gaming frequency on excessive screen use; and (iii) identify sociodemographic variables associated with frequent gaming. METHODS: A survey was conducted in April–June 2021 with parents of children attending grades 1–3 in randomly selected elementary schools in Czechia, Slovakia, and Finland. Parents (n = 1871) reported the daily screen time and the weekly gaming frequency of their children during a typical week and provided sociodemographic information. RESULTS: Of the sample, 82% of children played digital games at least once a week. The prevalence significantly differed based on country, with the highest prevalence in Finland (94%), followed by Czechia (81%) and Slovakia (75%): χ2 (2) = 52, p < .001. There was a significant association between an increased frequency of gaming and screen time. Screen time was the highest in daily gamers (constituting 24% of the sample), in which it was as high as 280 minutes per day. Daily gaming was associated with country (χ2 (2) = 68, p < .001), gender (χ2 (1) = 12, p < .001, OR = 1.46 [1.18–1.81]), school year (χ2 (2) = 22.8, p < .001), and position among siblings (χ2 (2) = 19.8, p < .001). CONCLUSIONS: These findings may help to determine the appropriate focus for prevention interventions.
