Úvod a cíl: Rychlá maxilární expanze (RME) je léčebná metoda sloužící k rozšíření horního zubního oblouku a horní čelisti v oblasti patrového švu. Méně diskutovaným efektem tohoto terapeutického postupu jsou změny v dolní čelisti a v oblasti temporomandibulárního kloubu (TMK). Cílem tohoto přehledu je shrnout současné poznatky o změnách na dolním zubním oblouku, dolní čelisti a v oblasti TMK u pacientů s jednostranným zkříženým skusem (UPCB) po léčbě pomocí RME, které byly publikovány ve 49 vybraných odborných článcích. Metodika: V databázích PubMed/Medline, Scopus a Embase bylo provedeno vyhledávání a průzkum literatury na základě použití klíčových slov „RME“, „jednostranný zkřížený skus“, „mandibula“, „TMK“, „dentální, dentoalveolární a skeletální změny“ a „rostoucí pacient“. Kritériem výběru byly průřezové studie, prospektivní a retrospektivní klinické studie, randomizované kontrolované studie a systematické přehledy publikované v anglickém jazyce v letech 1999 až 2023. Výsledky: Kritéria pro zařazení splňovalo 49 publikací, z nichž deset bylo systematickým přehledem. Největší statisticky prokazatelné změny na mandibule u pacientů s UPCB na straně zkříženého skusu jsou v délce mandibuly, celkové výšce ramus mandibulae, ve výšce kondylů a v jejich pozici ve fossa glenoidalis. Byly použity různé vyšetřovací metody. Při analýze modelů se větší část studií ztotožnila s výsledky, které poukazují na obecné tendence rozšiřování dolní čelisti v mezimolárové vzdálenosti. Závěr: Většina dostupných studií se zabývá asymetrickým růstem obličejového skeletu. Souvislost mezi jednostranným zkříženým skusem a asymetrií skeletu není dosud dostatečně popsána. V literatuře existuje na téma změn na skeletu mandibuly po RME malé množství kvalitních studií se statisticky a klinicky významnými výsledky. Jsou zapotřebí další výzkumy s větší velikostí vzorku, přesně definovanými diagnostickými kritérii, přísnými vědeckými metodikami a dlouhodobou kontrolou.

Introduction, aim: Rapid Maxillary Expansion (RME) is a treatment method used to expand the maxillary arch and maxillary palatal suture. A less discussed effect of this therapeutic procedure are changes in the mandible and temporomandibular joint (TMJ) region. The aim of this review is to summarize the current published findings of changes in the mandible and TMJ region in patients with unilateral posterior crossbite (UPCB) after treatment with RME. Methods: PubMed/Medline, Scopus, and Embase databases were used for literature search and screening employing the keywords "RME", "unilateral crossbite", "mandible", "TMJ", "dental, dentoalveolar and skeletal changes" and "growing patient". The selected articles were cross-sectional studies, prospective and retrospective clinical trials, randomized controlled trials, and systematic reviews published in English between 1999 and 2023. Results: Forty nine publications met the inclusion criteria, of which 10 were systematic reviews. The largest statistically demonstrable changes in the mandibles of patients with UPCB on the crossbite side were in mandibular length, total height of the ramus mandibulae, condyle height, and condyle position in the fossa glenoidalis using different examination methods. In the analysis of the plaster casts, the majority of the studies agreed with the results of the general tendency of the mandibular expansion in the intermolar distance. Conclusion: Most of the available studies deal with asymmetric skeletal growth. The relationship between unilateral crossbite and skeletal asymmetry is not yet sufficiently described. There is a small number of good quality studies in the literature on the topic of mandibular skeletal changes after RME with statistically and clinically significant results. Further studies with larger sample sizes, well-defined diagnostic criteria, rigorous scientific methodologies and long-term follow-up are needed.

• MeSH
• Facial Asymmetry pathology   therapy   MeSH
• Cephalometry methods   MeSH
• Humans MeSH
• Malocclusion diagnostic imaging   pathology   therapy   MeSH
• Mandible * anatomy & histology   diagnostic imaging   pathology   MeSH
• Cone-Beam Computed Tomography MeSH
• Radiography, Panoramic MeSH
• Radiography, Dental MeSH
• Palatal Expansion Technique * classification   methods   MeSH
• Temporomandibular Joint pathology   MeSH
• Imaging, Three-Dimensional MeSH
• Dental Arch diagnostic imaging   pathology   MeSH
• Dental Casting Technique MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Systematic Review MeSH

• MeSH
• Printing, Three-Dimensional instrumentation   MeSH
• Technology, Dental MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Malocclusion diagnostic imaging   MeSH
• Dental Impression Materials MeSH
• Adolescent MeSH
• Imaging, Three-Dimensional MeSH
• Models, Dental * classification   MeSH
• Dental Impression Technique classification   instrumentation   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Publication type
• Evaluation Study MeSH

Osteoarthrosis (OA) of temporomandibular joint (TMJ) is a progressive degenerative disease, gradually affecting cartilage, synovial membrane and bone structures. OA of TMJ clinically manifests with joint noises, pain and restricted mouth opening. In late stages, it results in severe damage of TMJ structures and development of ankylosis. Osteoarthrosis is a multifactorial disease; the occurrence is associated with TMJ overloading. The cohort included 619 patients [538 women (87%) and 81 men (13%), with average age 40.6 years (age range 8-89 years)] with TMJ disorder, who were examined in the year 2014 in Department of Dental Medicine, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic. The aim of this retrospective study was to analyse, if the lack of posterior teeth (supporting teeth zones) is the main etiologic factor of osteoarthrosis of TMJ. Diagnosis of OA was established on the clinical signs and the panoramic X-ray signs. Simultaneously other etiologic factors of OA were assessed. The presence of OA changes on X-ray had 171 patients (i.e. 27.6% of the total number of 619). 17.5% from these patients with OA had defect in posterior dentition. Other aetiological factors (stress, skeletal or vertebrogenous disorders) showed higher incidence of OA changes on X-ray. Defect of posterior dentition is not negligible, but it is not the main aetiological factor for osteoarthrosis of TMJ.

• MeSH
• Temporomandibular Joint Disc diagnostic imaging   pathology   MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Malocclusion complications   diagnostic imaging   MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Temporomandibular Joint Disorders etiology   MeSH
• Osteoarthritis diagnostic imaging   etiology   pathology   MeSH
• Radiography, Panoramic MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Mouth, Edentulous complications   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Male MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH