Stále přibývá důkazů, že na rozvoji významných složek metabolického syndromu (obezity, diabetu mellitu 2. typu, arteriální hypertenze a dyslipidemie) se kromě tradičních rizikových faktorů (změny výživy, úbytek pohybové aktivity a genetika) podílejí organické látky z prostředí, nazývané obvykle organické polutanty či endokrinní disruptory. Tyto chemické látky se vyskytují v obalech, nátěrových hmotách, tzv. zpomalovačích hoření, výfukových plynech, hnojivech, ale i nejrůznějších předmětech denní potřeby. Mezi jejich nejznámější představitele patří ftaláty, používané především jako změkčovadla plastů, a bisfenol A. Cílem následujícího článku je podat základní informace o vztahu mezi uvedenými látkami a metabolickými onemocněními a poukázat na jejich možné zdroje. Na základě analýzy materiálů používaných při parenterální výživě a exkrece uvedených látek močí u pacientů na dlouhodobé parenterální výživě se domníváme, že zdravotnické materiály jsou dnes bezpečné a pravděpodobnější je zdroj látek v domácím prostředí. Dle dalších našich analýz je nejpravděpodobnějším zdrojem používání kosmetických produktů.

Nowadays, there is increasing evidence showing that the development of the metabolic syndrome combining obesity, type 2 diabetes mellitus, arterial hypertension and dyslipidemia involves except of traditional risk factors (overnutrition, lack of physical activity, genetic predisposition) also the effect of environmental organic substances called organic pollutants or endocrine disruptors. These chemicals can be found in plastic covers, paints, flame retardants, exhaust gases, fertilizers as well as diverse daily utensils. Phthalates, used primarily as plasticizers, and bisphenol A, are among the most wide-spread members of this group. The aim of this article is to provide a basic overview of the relationship between phthalates and bisphenol A and the etiopathogenesis of the metabolic syndrome and to highlight their potential sources. According to the analysis of materials used for parenteral nutrition and urinary excretion of phthalate metabolites and bisphenol A in subjects on long-term parenteral nutrition we suppose that currently used medical materials are safe with respect to the exposure to both phthalates and bisphenol A and that home environment, especially cosmetic products, might constitute a more probable source of these substances.

• MeSH
• bisfenol A-glycidyl methakrylát analýza   škodlivé účinky   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu MeSH
• dospělí MeSH
• endokrinní disruptory * analýza   škodlivé účinky   MeSH
• environmentální zdraví MeSH
• kyseliny ftalové analýza   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice MeSH
• parenterální výživa * MeSH
• senioři MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Aplikovat analytické postupy pro stanovení ftalátů, bisfenolu A a jejich metabolitů v různých matricích (moč, krevní sérum, tuková tkáň, infuzní sety) na přístrojové vybavení laboratoře a provést analýzy vzorků poskytnutých klinickými pracovišti. Stanovit expozici ftalátům a bisfenolu A v různých epidemiologických skupinách pacientů a potvrdit či vyvrátit pravděpodobnou expozici těmto látkám při parenterální výživě. Zjistit, zda se ftaláty akumulují v lidské tukové tkáni. Typ studie: průřezová Materiál a metody: V rámci studie byl analyzován biologický materiál (moč, krevní sérum, podkožní tuková tkáň) a infuzní sety pro parenterální léčbu instrumentálními analytickými postupy umožňujícími stanovit obsahy ftalátů, bisfenolu A a jejich metabolitů. Výsledky: U 10 ze 16 analyzovaných metabolitů byla jejich vyloučená množství v moči u více než 50 % vzorků nad mezí stanovitelnosti, např. monoethylftalát – 98,1 % , mono-n-butylftalát – 78,1 % . Nejvyšší koncentrace charakterizované 95. percentilem byly zjištěny u monoethylftalátu – 192,8, mono-n-butylftalátu – 116,7 a mono-(2-ethyl-5-karboxypentyl)ftalátu – 96,9 μg/l. V krevním séru bylo s výjimkou mono-n-butylftalátu zastoupení hodnot menších než mez stanovitelnosti výrazně vyšší. Chromatografické analýzy materiálů vaků a infuzních setů poskytly koncentrace vybraných ftalátů a bisfenolu A pouze v hodnotách pod mezí stanovitelnosti stejně jako v infuzních roztocích. Ve všech vzorcích podkožní tukové tkáně byly stanoveny koncentrace vybraných ftalátů pod mezí stanovitelnosti. Závěr: Koncentrace většiny metabolitů ftalátů v moči jsou měřitelné a umožňují tak analýzy epidemiologických souvislostí s dalšími sledovanými faktory jako je obezita, či diabetes mellitus 2. typu. Zvýšená expozice ftalátům a bisfenolu A u pacientů odkázaných na úplnou parenterální léčbu nebyla prokázána, neboť nebyly tyto látky prokázány v materiálech infuzních setů a ani v infuzních roztocích. Akumulace vybraných ftalátů v podkožní tukové tkáni nebyla zjištěna.

Objective: To apply analytical procedures for the determination of phthalates, bisphenol A and their metabolites in various matrices (urine, blood serum, adipose tissue, infusion sets) to instrumentation available in the lab and perform analysis of samples provided by the clinics. To determine the exposure to phthalates and bisphenol A in different epidemiological groups of patients and to confirm or refute the likely exposure to these substances during parenteral nutrition. To find out whether phthalates accumulate in human adipose tissue. Design: A cross-sectional study Material and Methods: The study analyzed biological material (urine, blood serum, subcutaneous adipose tissue) and infusion sets for parenteral treatment by instrumental analytical techniques, allowing to determine the content of phthalates, bisphenol A and their metabolites. Results: For 10 out of 16 analyzed metabolites, the resulting amounts found in the urine were in the range above the limit of quantitation in more than 50 % of the samples, e.g. monoethyl phthalate – 98.1 % and mono n butyl phthalate 78.1 % of samples. The highest amount characterized by 95 th percentile was recorded for monoethyl phthalate – 192.8, mono-n- butyl phthalate – 116.7, and for mono-(2-ethyl-5-carboxypentyl) phthalate – 96.9 μg/L. In serum, the proportion of values lower than limit of quantitation was high except for mono-n-butyl phthalate. All the concentrations of analyzed phthalates and bisphenol A obtained by chromatographic analysis of materials, bags and infusion sets were below limit of quantitation as well as the concentrations in infusion solutions. In all the samples of subcutaneous adipose fat tissue the determined concentrations of selected phthalates were below limit of quantitation. Conclusion: The concentrations of most metabolites in urine are measurable which makes possible their use in the analyses of epidemiological link to other investigated factors as obesity, or type 2 diabetes mellitus. Increased exposure to phthalates and bisphenol A for patients on total parenteral therapy has not been proven since those substances were detected neither in infusion sets materials nor in infusion solutions. Accumulation of selected phthalates in subcutaneous adipose tissue was not detected

• MeSH
• analýza moči * metody   MeSH
• bisfenol A-glycidyl methakrylát analýza   MeSH
• estery analýza   MeSH
• hematologické testy * metody   MeSH
• hmotnostní spektrometrie metody   využití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kyseliny ftalové * analýza   MeSH
• lidé MeSH
• noxy analýza   MeSH
• odběr biologického vzorku * metody   MeSH
• parenterální výživa přístrojové vybavení   MeSH
• tuková tkáň * chemie   MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   využití   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí * analýza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH