Cukrovka je vážné metabolické onemocnění způsobené neschopností těla produkovat inzulin či na něj citlivě reagovat. Životy miliónů diabetických pacientů jsou zachraňovány díky pravidelné podkožní aplikaci inzulinu. Přes 100 let výzkumu inzulinu stále ještě není optimalizováno jeho podání pacientům, které se liší od fyziologického působení, kdy je inzulin sekretován ze slinivky nejprve do jater, kde plní důležité fyziologické funkce, a až pak do periferie organismu. Opožděné působení inzulinu v játrech po podkožním podání způsobuje nerovnováhy v glykémii pacientů a tím i zdravotní komplikace. V této práci shrnujeme výsledky dosažené při vývoji derivátů inzulinu s preferenčním působením v játrech a diskutujeme jejich potenciál pro léčbu cukrovky
Diabetes mellitus is a serious metabolic disease caused by the inability of the body to produce or respond to insulin. The lives of millions of diabetic patients are saved by regular subcutaneous administration of insulin. Despite 100 years of research on insulin, its administ‐ ration to patients is still not optimized because it differs from the physiological action, where insulin is secreted from the pancreas first to the liver, where it performs important physiological functions, and then to the periphery of the body. The delayed action of insulin in the liver after subcutaneous administration causes imbalances in patients’ glycaemia and thus health complications. In this paper, we summarize the results obtained in the development of insulin derivatives with preferential action in the liver and discuss their potential for the treatment of diabetes.
- MeSH
- biochemické jevy MeSH
- biomedicínský výzkum MeSH
- diabetes mellitus farmakoterapie MeSH
- inzuliny * chemie farmakologie fyziologie MeSH
- játra účinky léků MeSH
- krevní glukóza účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- modely u zvířat MeSH
- receptor inzulinu chemie MeSH
- vazebná místa MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Dosáhnout optimální úpravy glykemie u pacientů s diabetes mellitus je dosti obtížné, jednou z překážek je i dnes stále ještě nedostatečná léčba postprandiální glykemie. Optimální pokrytí požadavků na vlastnosti prandiálního inzulínu zůstává stále ne zcela dokonale postižitelným cílem. Vývoj rychle působících analog inzulinu byl velkým krokem vpřed ve vývoji léčby, která snižovala postprandiální glykemii u pacientů s diabetem ve srovnání s použitím humánního inzulinu regular, ale přesto jejich profil s rychlejším nástupem účinku při akcelerované absorpci a kratší době působení dokonale nenapodobuje endogenní sekreci inzulinu. Proto vývoj nových analog inzulinu vede k výrobě přípravků s ještě rychlejším nástupem účinku, někdy nazývaných jako „ultrarychle působící inzulinová analoga“. Nový rychleji působící inzulin aspart má upravené složení injekčního roztoku, a to přidáním nikotinamidu, díky němuž dojde k rychlejší počáteční absorpci, a L-argininu, kterým je dosaženo větší stabilizace roztoku. Důsledkem je rychlejší nástup účinku a výraznější snížení postprandiální glykemie u pacientů s diabetes mellitus 1. i 2. typu. Článek shrnuje recentní poznatky o farmakokinetice a farmakodynamice inzulinu Fiasp a jeho klinické účinnosti a bezpečnosti v dosud publikovaných studiích u diabetiků 1. a 2. typu. Popsané výsledky ukazují, že nový inzulin má potenciál účinně rozšířit možnost léčby diabetiků jak při podávání formou intenzifikované inzulinové léčby, tak v inzulinových pumpách.
The ability of optimal treatment of glycaemia in patients with diabetes mellitus is quite difficult, one of contributing barriers is inadequate control of postprandial glucose. Optimal coverage of prandial insulin requirements remains an elusive target. Development of rapid-acting insulin analogs was a big step forward in treatment to reduce postprandial glycaemia in patients with diabetes comparing with treatment with regular human insulins, but even these analogs with accelerated absorption and earlier onset of action and shorter duration cannot mimics endogenous insulin secretion. Development of new analogs of insulin is aiming towards production of insulin with more rapid onset of action a some of them are called “ultrafast-acting insulins”. New fast-acting insulin aspart (Fiasp) is a new formulation of solution enriched with nicotinamide that is responsible for acceleration absorption and L-arginine serves as a stabilizing agent. As a result insulin Fiasp has more rapid onset of action a more pronounced reduction of postprandial hyperglycemia in patients with diabetes type 1 and type 2 diabetes. The article summarized recent findings of pharmacokinetics and pharmacodynamics of insulin Fiasp, its clinical efficacy and safety from published studies in patients with type 1 and type 2 diabetes. These results demonstrate that insulin Fiasp has a potential to expand the possibility of treatment for people with diabetes mellitus using intensified insulin therapy or insulin pumps.
- Klíčová slova
- postprandiální glykemie, Fiasp, studie Onset,
- MeSH
- diabetes mellitus farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- hypoglykemie MeSH
- inzulin aspart * aplikace a dávkování farmakokinetika MeSH
- inzuliny fyziologie MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- krátkodobě působící inzuliny * aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- krevní glukóza účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus 1. typu * patofyziologie prevence a kontrola terapie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * patofyziologie prevence a kontrola terapie MeSH
- dietoterapie * MeSH
- inzuliny * aplikace a dávkování fyziologie terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární fyziologické jevy * MeSH
- metabolický syndrom * farmakoterapie MeSH
- metabolismus * fyziologie MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- rehabilitační centra * klasifikace MeSH
- sporty * fyziologie trendy výchova MeSH
- svaly * fyziologie účinky léků MeSH
- techniky cvičení a pohybu * MeSH
- terapie cvičením * organizace a řízení MeSH