Východisko. Zvýšená permeabilita glomerulární kapilární stěny souvisí u adriamycinové nefropatie pravděpo- dobně se stimulací produkce volných radikálů a snad také s neenzymatickou tvorbou izoprostanů, která je indukována oxidačním stresem. Inhibitory ACE snižují proteinurii pravděpodobně zejména snížením glomerulárního tlaku a zvýšením permselektivity glomerulární kapilární stěny. Tyto účinky mohou být vedle snížené tvorby angiotenzinu II zčásti zprostředkovány inhibicí degradace kininů. V současné době není jasné, zda nově dostupní antagonisté angiotenzinu II mají srovnatelný antiproteinurický a renoprotektivní účinek jako inhibitory ACE. Metody a výsledky. Srovnávali jsme proto vliv inhibitoru ACE (enalaprilu, podávaného v dávce 0,4 mg/kg t. hm. intraperitoneálně denně po dobu 3 týdnů) a antagonisty angiotenzinu II (losartanu, podávaného v dávce 2 mg/kg t. hm. stejným způsobem) na experimentální nefrotický syndrom indukovaný u laboratorních potkanů jednorázovým podáním adriamycinu (5 mg/kg t. hm. do femorální žíly). Abychom se pokusili objasnit potenciální rozdíly v účincích těchto dvou léků, měřili jsme rovněž celkový malondialdehyd v krvi a močovou exkreci některých eikosanoidů a jejich metabolitů (TxB2, 6-keto-PGF1alfa, bicyklo-PGE2 a 8-izoprostanu). Proteinurie stoupla 3 týdny po podání adriamycinu z 0,18 ± 0,01 na 0,44 ± 0,14 g/mmol kreatininu, p < 0,01. Tomuto vzestupu nebylo možno zabránit losartanem (vzestup z 0,18 ± 0,04 na 0,50 ± 0,11 g/mmol kreatininu, p < 0,05), u zvířat léčených enalaprilem jsme pozorovali trend k menšímu vzestupu proteinurie než u zvířat neléče- ných (vzestup z 0,20 ± 0,10 jen na 0,32 ± 0,08 g/mmol kreatininu, p < 0,05). U zvířat léčených enalaprilem rovněž nedošlo k vzestupu sérového cholesterolu. Losartan (1,27 ± 0,13 vs 1,91 ± 0,30 mmol/l, p < 0,05) i enalapril (0,93 ± 0,06 mmol/l, p < 0,001) blokovaly podobným způsobem adriamycinem indukovaný vzestup celkového malondi- aldehydu (MDA) v séru, močová exkrece 8-izoprostanu však byla u nefrotických zvířat léčených losartanem ve srovnání s kontrolami zvýšena. Vyšší močová exkrece bicyklo-PGE2 u zvířat léčených enalaprilem (4,32 ± 0,62 vs 1,66 ± 0,81 ng/mmol kreatininu, p < 0,01) může být snadno částečně mediována kininy. Proteinurie pozitivně korelovala s močovou exkrecí 8-izoprostanu (p < 0,01). Proteinuričtí potkani měli také signifikantně vyšší močovou exkreci 8-izoprostanu ve srovnání s potkany, jejichž proteinurie významně nestoupla (44,8 ± 7,1 vs 26,7 ± 3,4 ng/mmol kreatininu, p < 0,05). Závěry. Nefrotický syndrom u adriamycinové nefropatie může souviset se zvýšenou produkcí metabolitů eikosa- noidů (8-izoprostanu) vznikajících neenzymaticky působením volných radikálů. Hemodynamické parametry (glo- merulární tlak) jsou zřejmě v tomto modelu nefrotického syndromu méně důležité. Mírný antiproteinurický účinek enalaprilu v tomto modelu nefrotického syndromu však ukazuje, že enalaprilem indukovaná inhibice degradace kininů může k redukci proteinurie přispívat.
Background. Increased permeability of glomerular capillary wall in adriamycin nephropathy may be mediated by increased generation of free radicals and possibly also by the non-enzymatic production of isoprostanes induced by oxidative stress. ACE inhibitors may reduce proteinuria, possibly due to the decrease of intraglomerular pressure and increased permselectivity of the glomerular capillary wall. These effects may be partly mediated by the inhibition of the degradation of kinins. It is not clear if newly available angiotensin II antagonists have the same antiproteinuric and renoprotective effects. Methods and Results. We compared the effect of an ACE inhibitor (enalapril, 0.4 mg/kg bw i.p. daily for 3 weeks) and angiotensin II antagonist (losartan, 2 mg/kg bw in the same way) on experimental nephrotic syndrome induced in rats by the administration of adriamycin (5 mg/kg bw i.v. in a single dose). To elucidate the potential differences between these two drugs we also measured total malondialdehyde in blood and urinary excretion some eicosanoids and their metabolites (TxB2, 6-keto-PGF1alfa, bicyclo-PGE2 and 8-isoprostane). Proteinuria increased in adriamycin treated rats after 3 weeks from 0.18 ± 0.01 to 0.44 ± 0.14 g/mmol creat, p < 0.01. This increase was not prevented by losartan (increase from 0.18 ± 0.12 to 0.50 ± 0.11 g/mmol creat, p < 0.05), but tended to be partly blunted by enalapril (increase from 0.20 ± 0.10 to only 0.32 ± 0.08 g/mmol creat, p < 0.05). Similarly there was no increase of serum cholesterol, only in enalapril treated rats. On the other hand, both losartan (1.27 ± 0.13 vs. 1.91 ± 0.30 mmol/l, p < 0.05) and enalapril (0.93 ± 0.06 mmol/l, p < 0.001) prevented adriamycin induced increase of total MDA in serum, but urinary excretion of 8-isoprostane was increased in nephrotic rats treated by losartan compared to controls. Enalapril induced increase of urinary excretion of bicyclo-PGE2 (4.32 ± 0.62 vs. 1.66 ± 0.81 ng/mmol creat, p < 0.001) was possibly mediated by kinins. There was no significant difference in the urinary excretion of other eicosanoids between different groups, but proteinuria correlated positively with urinary excretion of 8-isoprostane (p < 0.01). Proteinuric rats had also significantly higher urinary excretion of 8-isoprostane than non-proteinuric rats (44.8 ± 7.1 vs. 26.7 ± 3.4 ng/mmol. creat, p < 0.05). Conclusions. Our data suggest that proteinuria in adriamycin nephropathy may mainly depend on fre e radical generation and the formation of 8-isoprostane. Haemodynamic parameters (glomerular pressure) do not seem to be so important. The mild antiproteinuric effect of enalapril may suggest a contributory role of the inhibition of kinin degradation in this model of nephrotic syndrome.
- MeSH
- enalapril aplikace a dávkování MeSH
- ikosanoidy aplikace a dávkování metabolismus moč MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- losartan aplikace a dávkování MeSH
- malondialdehyd aplikace a dávkování MeSH
- nefrotický syndrom etiologie farmakoterapie metabolismus MeSH
- peroxidace lipidů MeSH
- proteinurie farmakoterapie metabolismus MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH