Cíl: Psychiatrické příznaky mohou být prvními a dominujícími projevy intrakraniálního tumoru ve vyšším věku. Cílem naší práce bylo odhalit typické psychiatrické příznaky intrakraniálních tumorů u gerontopsychiatrických pacientů, které by měly již při klinickém hodnocení směrovat k diferenciálně diagnostické rozvaze nádorového onemocnění a vést k jednoznačné indikaci zobrazovacího vyšetření mozku. Materiál a metoda: Retrospektivně jsme zpracovávali údaje z chorobopisů pacientů, kteří byli přijati k hospitalizaci na příjmové gerontopsychiatrické oddělení Psychiatrické nemocnice v Dobřanech v letech 2012-2014 v souvislosti s intrakraniálními tumory. Případy jsme shrnuli do stručných kazuistik. Výsledky: Ve sledovaném období bylo přijato celkem 1520 pacientů, u šesti pacientů (0,4 %; 4 ženy a 2 muži) přijetí souviselo s intrakraniálními tumory. U jedné pacientky se jednalo o delirium v rámci pooperačního stavu po neurochirurgické operaci meningeomu, u jednoho pacienta o již inoperabilní stav při recidivě multiformního glioblastomu po opakované resekci, jedna pacientka měla inoperabilní gliom vyššího stupně. Tři pacienti přišli s diagnózou demence s poruchami chování a intrakraniální tumor byl diagnostikován teprve za hospitalizace. Šlo o mnoho četné metastázy mozku při karcinomu plic, anaplastický astrocytom a meningeom s obstrukčním hydrocefalem. Nenašli jsme žádný příznak, který by jednoznačně ukazoval na intrakraniální tumor. V klinickém obraze dominovaly: kolísání stavu, rychlá progrese kognitivní deteriorace, intermitentní deliria, deprese, úzkost, atypické psychotické příznaky, poruchy spánku, změny hmotnosti, z neurologických příznaků poruchy chůze a závratě. Závěr: Naše zjištění jednoznačně apelují na dodržování doporučení indikovat v rámci diferenciální diagnostiky demence zobrazovací vyšetření mozku, a to zejména u atypických obrazů demencí s krátkou anamnézou poruchy. Zobrazovací vyšetření mozku (CT a/nebo MRI) je u gerontopsychiatrických pacientů indikováno i v případech nově vzniklých či atypických psychotických a afektivních příznaků, změnách osobnosti, chování a poruchách příjmu potravy bez jiné zřejmé příčiny.
Objective: Psychiatrie symptoms maybe the first and dominating clinical manifestation of intracranial tumors in older age. The aim of our study was to investigate the typical psychiatric symptoms of intracranial tumors in psychogeriatric patients which should definitely indicate neuroimaging. Material and method: We performed retrospective analysis of medical records of patients admitted to the psychogeriatric department of Psychiatric hospital in Dobřany due to symptoms of intracranial tumors in 2012-2014. Case reports are presented. Results: In a three-years period 1520 patients were admitted, 6 of them (0,4%) (4 women, 2 men) due to symptoms of intracranial tumors. There were: psychiatric and behavioral disturbances and delirium after neurosurgery in inoperable tumors and in newly diagnosed tumors. These common symptoms are found as first manifestation of intracranial tumors in our patients: fluctuation of symptoms, rapidly progressive cognitive decline, delirium, depression, anxiety, atypical psychotic symptoms, weight changes, sleep disturbances, vertigo and gate disturbances. Conclusion: Neuroimaging (CT and/ or MRI scan) is an important part of differential diagnosis of dementia, especially atypical type with rapid progression. Neuroimaging should be also considered in psychogeriatric patients with new-onset or atypical psychosis and affective disorders, personality and behavior changes and anorexia.
- MeSH
- gliom mortalita patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonance kinematografická metody MeSH
- meningeom chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- nádory mozku mortalita patofyziologie radiografie MeSH
- neurobehaviorální symptomy MeSH
- neurokognitivní poruchy diagnóza etiologie radiografie MeSH
- neurologické manifestace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Zájem o diagnostiku demencí pomocí zobrazovacích metod významně narosd až s novými možnostmi léčby inhibitory acetylcholinesterázy, která je indikována v časných a středně pokročilých stadiích některých chorob provážených demencí. Z nástroje určeného k vyloučení léčitelné pnčiny demence (podílí se max. 1-5 %) se zobrazovací metody stávají určující pro stanovení včasné a přesné diagnózy. Od diagnózy se odvíjí prognóza, která se týká jak pacienta, tak i jeho rodiny. Úkolem zobrazovacích metod je včas rozpoznat nemocné ohrožené demencí, dále preklinicky nemocné až po skutečné nemocné, a pokud možno přesně stanovit, o kterou chorobu spojenou s demencl jde. Klinické markery časné diagnostiky neurodegenerativních chorob zatím nemáme. Choroby spojené s demencí se nejdrive projeví v mediálních částech temporálních laloků - hipokampech a entorinální kůře. Změny na mikroskopické úrovni mají svůj makroskopický korelát v zobrazovacích metodách. Porucha funkce předchází morfologické změny. Funkční stavy mozku zobrazí pozitronová emisní tomografie (PET), u nás spíše levnější jednofotová emisní počítačová tomografie (SPECT). Korelátem časných změn ve funkčních zobrazovacích metodách je pokles signálu v temporoparietální mozkové kůře. Zobrazení struktury v anatomickém detailu umožňují magnetická rezonance (MR) a jen o něco méně dokonale výpočetní tomografie (CT). Korelátem změn je postupující atrofie. MR využíváme s výhodou ke sledování progrese změn v čase. Využíváme pritom technik s vysokým rozlišením ve spojení s mapováním mozkových struktur. Výzkum v zobrazovacích metodách se soustřeďuje na měření progrese demence a detekci terapeutického účinku. V klinických studiích demencí se MR stala nenahraditelnou.
The interest in diagnosing dementia with the use of neuroimaging raised considerably with the new therapeutic possibilities. Acetylcholine inhibitors are only effective in mild to moderate disease connected with dementia. Neuroimaging moved from diagnosing treatable or reversible :auses of dementia (responsible for 1-5% of all cases) to giving an early support of specific dementia diagnoses. With the early diagnosis prognostic measures concerning the patient and his/her family can be realized. The main goal of neuroimaging in dementia is to select future candidates for the particular dementing disease, to nark these with preclinical disease and clinically manifest disease. There are no clinical markers for neurodegenerative disease. Structures responsible for initial changes connected with dementia are medial temporal lobes - hippocampus and entorhinal cortex. Microscopic changes have their macroscopic correlate on imaging. Functional changes are detected prior to structural demage. Positron Emission Tomography (PET) is the most appropriate technique to image function followed by less precise Single Photon Emission Computed Tomography (SPECT). Early changes in both PET and SPECT are responsible for bilateral cortical temporoparietal signal drop. Anatomic or structural detail can be traced on Magnetic Resonance (MR) with less accuracy on Computerized Tomography (CT). Progress in atrophy is measured on yearly basis. Progress in dementia and benefit from therapy are the main topics for research. MR is indispensable tool for clinical studies.
