- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíle studie: Regionální anestezie bývá doporučována u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe jako prevence poope- rační exacerbace. Nicméně klinická data pro toto doporučení chybí. Naší hypotézou bylo, že exacerbace poruchy dýchání ve spánku závisí na použité anesteziologické technice. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: JIP fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Zařazeni byli pacienti s plánovaným ortopedickým výkonem. Vícekanálová polygrafie byla provede- na noc před operačním výkonem a první čtyři pooperační noci. Kruskal-Wallisův test a Friedmanova ANOVA byla použita pro analýzu dat. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 35 pacientů, kteří byli rozděleni do skupin na základě použité anesteziologické techniky: celková anestezie (11 pacientů), subarachnoidální anestezie s podáním intratekálního morfinu (11 pacientů), kombinace subarachnoidální anestezie (bez podání intratekálního morfinu) a epidurálního katetru pro pooperační bez-opioidovou analgezii (13 pacientů). Obstrukční spánková apnoe byla diagnostikována u 22 (63 %) pacientů. Ve skupině celkové anes- tezie došlo k signifikantnímu nárůstu hypopnoe třetí a čtvrtou pooperační noc (p < 0,05). Ve skupině subarachnoidální anestezie s intratekálním morfinem došlo nejprve k signifikantnímu poklesu hypopnoe a indexu desaturace první poo- perační noc, s následným signifikantním vzestupem obou parametrů společně s apnea-hypopnea indexem třetí a čtvrtou pooperační noc (p < 0,05). Ve skupině subarachnoidální anestezie s epidurálním katetrem významné změny parametrů dýchání ve spánku pozorovány nebyly. Kumulativní dávka opioidů byla signifikantně nejnižší ve skupině subarachnoidální anestezie s epidurálním katetrem. Závěr: Změny dýchání ve spánu byly nejméně vyjádřeny u pacientů podstupujících výkon v kombinaci subarachnoidální anestezie (bez podání intratekálního morfinu) a epidurálního katetru po pooperační bezopioidovou analgezii.
Objective: It has been suggested that regional anesthesia may prevent post-operative exacerbation of obstructive sleep apnea. However, clinical evidence is lacking. We have hypothesized that post-operative exacerbation of sleep-disordered breathing is related to the anesthetic technique. Design: Prospective observational study. Setting: Orthopedic intensive care unit. Material and methods: The inclusion criterion was orthopedic surgery requiring anesthesia. Multichannel polygraphy sleep studies were performed one night before and four consecutive nights after surgery. The Kruskal–Wallis test and Fried- man’s ANOVA were used. Results: Thirty-five patients completed investigations and were compared according to anesthetic techniques which included 1) general anesthesia (n = 11); 2) subarachnoid anesthesia with intrathecal morphine (n = 11); and 3) subarachnoid anesthesia (without intrathecal morphine) with epidural catheter for opioid-free post-operative analgesia (n = 13). Obstructive sleep apnea was diagnosed pre-operatively in 22 (63%) patients. In the general anesthesia group, hypopnea significantly increased on the third and fourth post-operative nights (p < 0.05). In the subarachnoid anesthesia with intrathecal morphine group, hypopnea and oxygen desaturation index decreased significantly on the first post-operative night and increased on the third and fourth post-operative nights as did the apnea–hypopnea index (all p < 0.05). In the subarachnoid anesthesia with epidural catheter group, there were no significant changes in sleep-disordered breathing parameters. In the subarachnoid anesthesia with epidural catheter group, the cumulative opioid dose was significantly lower compared to the other two groups. Conclusion: Compared to pre-operative findings, changes in sleep-disordered breathing events were less pronounced in patients who received subarachnoid anesthesia (without intrathecal morphine) with epidural catheter for opioid-free post- -operative epidural analgesia.
Tromboembolie je komplikace, která se vyskytuje u všech skupin hospitalizovaných pacientů. V intenzivní péči je riziko jejího vzniku výrazně vyšší díky řadě přidružených rizikových faktorů. Preventivní opatření založená především na podávání antikoagulačních látek a použití mechanických prostředků výrazně snižují riziko vzniku trombózy a také následné plicní embolie, která je nejzávažnější trombotickou komplikací s vysokou mortalitou. Cílem tohoto přehledového článku je popsat možnosti prevence vzniku a rozvoje tromboembolie a jejich komplikací a současně upozornit na specifika u pacientů v intenzivní péči. Zvláštní pozornost je věnována klinickým situacím, které tromboprofylaxi ovlivňují – především selhání oběhu, jater a ledvin. Uvedeno je také shrnutí recentních doporučených postupů v profylaxi tromboembolie pro intenzivní péči.
Thromboembolism is a complication occurring in all groups of in-patients. The incidence is higher in the critically ill due to many associated risk factors. Preventive measures based firstly on pharmacological and mechanical thromboprophylaxis significantly reduce the risk of deep venous thrombosis and subsequent pulmonary embolism, which is the most serious complication linked to high mortality. The aim of this review is to describe options of thromboembolic prophylaxis and their complications. Concurrently, clinical conditions, which influence thromboprophylaxis, are reviewed with special focus on circulatory, renal, and hepatic failure. Summary of recent guidelines on thromboprophylaxis in critically ill patients is also included.
- Klíčová slova
- profylaxe,
- MeSH
- heparin nízkomolekulární terapeutické užití MeSH
- heparin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- tromboembolie * prevence a kontrola MeSH
- žilní trombóza * prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- komunikace * MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * metody psychologie MeSH
- pomůcky pro komunikaci postižených MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- resuscitační péče * metody psychologie MeSH
- vztahy mezi odborníkem a rodinou MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Spánek tvoří důležitou součást lidského života. Spánková deprivace může vést k závažným důsledkům pro lidský organismus. Perioperační období a pobyt v intenzivní péči je spojen s mnoha faktory, které mohou ovlivnit jak délku, tak i architekturu spánku. Výsledný efekt je pak podobný jako právě u spánkové deprivace. Pacienti po chirurgickém výkonu a kriticky nemocní mohou být ohroženi poruchami spánku i několik dní po operačním výkonu, respektive po propuštění z intenzivní péče, a to díky možnému rebound fenoménu, především rapid eye movement a slow-wave spánku, který může být dále spojen například se vznikem obstrukční spánkové apnoe nebo deliria.
Sleep is an important part of human life. Loss of sleep (sleep deprivation) may have important implications on human organism. The perioperative period and ICU stay are associated with multiple factors causing changes in sleep length and architecture. The resulting effect and sleep pattern seem to be very similar to sleep-deprived patients. Surgical and critically ill patients may suffer from sleep disorders a few days after surgery or discharge from the ICU because of a rebound phenomenon of rapid eye movement and slow-wave sleep, which may be associated e.g. with obstructive sleep apnoea and/or delirium onset.
Obstrukční spánková apnoe (OSA) patří mezi nejčastější poruchy dýchání ve spánku a je charakterizována opakovaným kolapsem horních cest dýchacích. Prevalence tohoto syndromu dosahuje až 24 % v normální populaci a až 64 % v populaci pacientů podstupujících chirurgický výkon. OSA je spojena s vyšší morbiditou a mortalitou, a může tak komplikovat perioperační průběh. Vysoká prevalence OSA a její klinické důsledky jsou v kontrastu s obecně špatnou informovaností ošetřujícího personálu a nedostatečnými možnostmi diagnostiky. Úloha anesteziologa v perioperačním období je ideální ke zlepšení diagnostiky a perioperačního průběh pacientů s OSA.
Obstructive sleep apnea (OSA) is a common form of sleep disorder breathing and is characterized by recurrent cessations of breathing during sleep. Estimated prevalence of OSA could be as high as 24% in normal population and may be even higher (up to 64%) in the population of surgical patients. OSA is associated with major comorbidities, higher mortality rates and perioperative complications. In surgical patients, despite higher prevalence and clinical importance it is often undiagnosed. Anaesthesiologists play a pivotal role in the perioperative period and could improve both diagnostics and perioperative course of these patients.
- MeSH
- anestezie metody škodlivé účinky MeSH
- chirurgie operační * MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * diagnóza komplikace patofyziologie MeSH
- peroperační péče MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- pooperační péče MeSH
- předoperační péče MeSH
- trvalý přetlak v dýchacích cestách MeSH
- zajištění dýchacích cest * metody škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
