JavaScript NENÍ povolen !

V pilotní studii bylo ve skupině 7 traumatizovaných osob, které byly indikované pro psychoterapii, provedeno vyšetření pomocí funkční magnetické rezonance (fMR) před a po dvoudenní terapii pomocí psychoterapeutického programu Pesso Boyden System Psychomotor (PBSP). PBSP je psychosomaticky orientovaná psychoterapie zaměřená na emoční reedukaci a tvorbu náhradních kognitivních a emočních alternativ k traumatickým vzpomínkám. Pomocí specifických trauma evokujících obrazů vybraných jednotlivými pacienty byla provedena vizuální stimulace během vyšetření fMR. Po terapii PBSP byl zjištěn pokles depresivity (BECK, p ≤ 0,05) a trend ke snížení příznaků spojených s traumatem (škála IES-R) a anxiety (SAS). Před terapií PBSP byl zjištěn vzorec aktivace fMR analogický posttraumatické stresové poruše: deaktivace předního cingula a frontálního kortexu a aktivace temporálního kortexu vč. insuly. Po terapii PBSP jsme zjistili zvýšení aktivace předního cingula a talamu a snížení aktivace temporálního a insulárního kortexu (SPM99, párový T-test, p ≤ 0,005 uncorr). Tyto nálezy svědčí pro skutečnost, že intervence pomocí PBSP zvyšuje kompetenci předního cingula a mediotemporálního kortexu v emoční regulaci s posílením hradlové funkce talamu. Tato pilotní data poukazují na skutečnost, že intervence pomocí PBSP zlepšuje kontrolu exprese emočního vyjádření a chování.

In the pilot study a group of 7 traumatized persons with symptoms indicating the need for psychotherapeutic intervention was investigated using functional magnetic resonance imaging (fMR) before and after a brief treatment program (2 days) using Pesso Boyden System Psychomotor (PBSP). PBSP is an innovative, mind-body psychotherapeutic method of emotional reeducation creating cognitive and emotional alternatives to traumatic memories. The traumatic imagery procedure was performed by the visual presentation of specific trauma evoking figures selected by the patients prior to the treatment procedure and shown to them during the fMR scanning. After two sessions of PBSP we found decreased depressiveness (BECK, p ≤ 0.05) and a trend for improvement in trauma related symptoms (IES-R) and anxiety (SAS). We found that before PBSP treatment the pattern of brain activation (fMR) was similar to post-traumatic stress disorder: deactivation of anterior cingulate and frontal regions and activation of temporal cortex and insula. After two sessions of PBSP we found an increase of activation. in anterior cingulate and thalamus and decrease in activation of temporal and insular cortex (SPM99, paired T-test, p ≤ 0.005 uncorr). These findings indicate that the PBSP intervention procedure increases the emotional competence of anterior cingulate and increases the emotional information gating in the thalamus. These preliminary data demonstrate that PBSP therapeutic interventions improve the execution and control of emotional expression and behavior.

Článek

Čím nám byly, nejsou a mohly by být látky nazývané psychedelika
[What were, are not and could be for us the substances called psychedelics]

Vančura, Michael, 1948-
Autor Autorita

Adiktologie. 2005 ; 5 (2) : 187-199,-221.

ISSN 1213-3841
Medvik
Zdroj

Autor v článku ukazuje část historie používání psychedelických látek v psychiatricko - psychoterapeutickém kontextu naší země. Na několika kazuistikách demonstruje, jak mohou být tytéž látky používány různým způsobem. Na první kazuistice ilustruje nebezpečí nerespektování setu a settingu a navrhuje pomoc, která je založena na respektu k těmto důležitým proměnným. Na druhé kazuistice ukazuje přínos, který může mít psychedelické sezení pro běžnou dlouhodobou psychoterapii. Ve třetí kazuistice ze sedmdesátých let, záznamu běžného sezení s psychedelickou látkou, je ukázána účinnost rutinní práce, která jen tím, že respektuje bezpečný rámec, pomáhá i dramatické prožitky dovést k dobrému výsledku. Nová mapa, která je v sezení vytvořena, je novou možností. Když je kultivována v další terapeutické práci, přinese změny do běžného života. Dále se autor zamýšlí nad kontextuálními rámci psychedelické terapie. Na co bychom se měli ptát, čím bychom se měli zabývat, abychom lépe rozuměli rizikovým oblastem jejího využití.

In the article, the author addresses a part of the history of the use of psychedelic substances in the psychiatric-psychotherapeutic context in our country. On a few case studies, he demonstrates how the same substance can be used in different ways. The first case study illustrates the danger of disrespecting the set and setting and suggests advice based on respect to these two essential variables. The second case study is used to present the benefit which a psychedelic session can have for a general, long-term psychotherapy. The third case study is from the seventies. It is a report from a regular session with a psychedelic substance that shows the effectiveness of routine work, which, only by respecting the safe frame, helps lead even dramatic experiences to a good outcome. The new map created in a session opens new possibilities. Being cultivated during continuous therapeutic work, it brings changes to everyday life. Further development of this choice in therapeutic work will change day-to-day life. In addition, the author challenges the contextual frames of psychedelic therapy: What questions should we ask and what should we concentrate on in order to better understand the problematic areas of its use.