Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby. Porucha čichu, zejména schopnost identifikace pachů, byla opakovaně identifikována jako raný příznak neurodegenerativních změn a může pomoci při časné detekci Alzheimerovy choroby. Psychofyzické testy čichu, jako je Sniffin’ Sticks, (SST) University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT), či test parfémovaných fixů (OMT), jsou spolehlivými nástroji pro hodnocení čichových funkcí a mají potenciál doplnit tradiční neuropsychologické testy. Kombinace čichových a kognitivních testů významně zvyšuje přesnost predikce nástupu demence.

Koutná V, Štěpánek L, Trajerová R, Janout V, Janoutová J. Olfactory impairment as a biomarker in early diagnosis of Alzheimer’s disease in primary care Alzheimer’s disease is the most common cause of dementia and early diagnosis is key to initiating treatment. Olfactory dysfunction, particularly the ability to discriminate odors, has been repeatedly identified as an early sign of neurodegenerative changes and may aid in the early detection of Alzheimer’s disease. Psychophysical olfactory tests such as the Sniffin’ Sticks (SST), University of Pennsylvania Smell Identification Test (UPSIT) or the Odorized Marker Test (OMT) are reliable tools for assessing olfactory function and have potential to complement traditional neuropsychological tests. The combination of olfactory and cognitive tests significantly increases the accuracy of predicting the onset of dementia.

• Klíčová slova
• čichové testy,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• čichová percepce MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Over 55 million people worldwide are living with dementia. The rate of cognitive decline increases with age, and loss of senses may be a contributing factor. OBJECTIVES: This study aimed to analyze hearing, olfactory function, and color vision in patients with dementia. MATERIALS AND METHODS: The sample comprised 40 patients with dementia and 37 cognitively normal controls aged 41-85 years. All participants underwent conventional pure-tone audiometry and a screening version of the Hearing Handicap Inventory for Adults, the Odorized Markers Test of olfactory function and the Ishihara color vision test. The effects of comorbidities and lifestyle factors were also assessed. RESULTS: Patients with dementia had significantly worse hearing at almost all frequencies tested and significantly greater olfactory impairment than cognitively normal controls. Color vision impairment was found in less than 8% of the sample, with no significant difference between the groups. Impairment of two senses (hearing and olfaction) was significantly more common in patients with dementia than in controls. CONCLUSION: Individuals with dementia were found to have sensory decline, namely hearing and olfactory impairment. Color vision was rarely impaired in the sample. Participants with dementia tended to have more multisensory impairments than controls.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

OBJECTIVE: The main objective is to confirm a hypothesis that atherosclerosis, through various mechanisms, considerably influences cognitive impairment and significantly increases the risk for developing dementia. Complete sample should be 920 individuals. The present study aimed to analyse epidemiological data from a questionnaire survey. METHODS: The work was carried out in the form of an epidemiological case control study. Subjects are enrolled in the study based on results of the following examinations carried out in neurology departments and outpatient centres during the project NU20-09-00119 from 2020 to 2023. Respondents were divided into four research groups according to the results of clinical examination for the presence of atherosclerosis and dementia. The survey was mainly concerned with risk factors for both atherosclerosis and dementia. It contained questions on lifestyle factors, cardiovascular risk factors, leisure activities, and hobbies. RESULTS: Analysis of the as yet incomplete sample of 877 subjects has yielded the following selected results: on average, 16% of subjects without dementia had primary education while the proportion was 45.2% in the group with both dementia and atherosclerosis. Subjects with dementia did mainly physical work. Low physical activity was more frequently noted in dementia groups (Group 2 - 54.4% and Group 3 - 47.2%) than in subjects without dementia (Group 1 - 19.6% and Group 4 - 25.8%). Coronary heart disease was more frequently reported by dementia patients (33.95%) than those without dementia (16.05%). CONCLUSION: Cognitively impaired individuals, in particular those with vascular cognitive impairment, have poorer quality of life and shorter survival. Risk factors contributing to such impairment are similar to those for ischaemic or haemorrhagic stroke. It may be concluded that most of the analysed risk factors play a role in the development of both atherosclerosis and dementia.

• MeSH
• ateroskleróza * epidemiologie   MeSH
• demence * epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Vzhledem k stárnutí populace a prodlužování střední délky života se v budoucnu očekává nárůst prevalence demence a onemocnění na podkladě aterosklerózy. Obě tyto závažné diagnózy mají řadu společných rizikových faktorů. Navíc ateroskleróza karotid je považována za prediktor demence. Vzájemný vztah ovšem není stále dostatečně objasněn. Hlavním cílem předkládané práce bylo popsat souvislost mezi vybranými rizikovými faktory aterosklerózy a demence. Metodika: K analýze rizikových faktorů byl použit soubor 1337 jedinců z projektu AZV MZ ČR „Možný vliv aterosklerózy na rozvoj demence“, který je koncipován jako epidemiologická studie případů a kontrol. Subjekty studiebyly rozděleny do čtyř výzkumných skupin podle výsledků klinického vyšetření na přítomnost aterosklerózy a demence. Výsledky: Mezi všemi výzkumnými skupinami byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve výskytu rizikových faktorů, zejména mezi jedinci s demencí, ale bez aterosklerózy a jedinci s aterosklerózou, ale bez demence. Jedinci s demencí a bez aterosklerózy mají statistický významně častěji základní vzdělání (p < 0,001) a jsou méně často v manželském svazku (p < 0,001). Jedinci s demencí (ať už v kombinaci s aterosklerózou, nebo bez) statisticky významně méně častovykonávali pohybovou aktivitu (p < 0,001) a méně často se věnovali aktivitám, jako je čtení a luštění křížovek (p <0,001). Konkrétně u čtení a jedinců s demencí a aterosklerózou bylo zjištěno statisticky významně vyšší riziko vznikuonemocnění (OR = 1,72; IS 1,02–2,88; p = 0,041) oproti kontrolní skupině. Naopak jedinci s aterosklerózou a bez demence statisticky významně častěji kouří (p < 0,001), mají hypertenzi (p < 0,001), vysoký cholesterol (p < 0,001) a diabetes mellitus (p = 0,018). Závěr: Demence i ateroskleróza jsou velmi závažná onemocnění, podrobná znalost rizikových faktorů u těchto nemocí je nezbytná. Mnohé z těchto rizikových faktorů jsou společné pro obě diagnózy a pochopení vzájemného vztahu mezi nimi může pomoci v prevenci a včasném odhalení demence.

Introduction: Due to the aging of the population and the increase in life expectancy, an increase in the prevalence of dementia and atherosclerosis-based diseases is expected in the future. Both of these severe diagnoses have severalcommon risk factors. In addition, carotid atherosclerosis is considered as a predictor of dementia. However, the mutual relationship is still not sufficiently clarified. The main goal of the presented work was to describe the connectionbetween selected risk factors of atherosclerosis and dementia. Methods: A set of 1,337 individuals from the AZV MZ CR project "Possible influence of atherosclerosis on the development of dementia", designed as an epidemiological study of cases and controls, was used to analyze risk factors. The study subjects were divided into four research groups according to the clinical examination results for the presence of atherosclerosis and dementia. Results: Statistically significant differences in the occurrence of risk factors were found between all research groups, especially between individuals with dementia but without atherosclerosis and individuals with atherosclerosis but without dementia. Individuals with dementia and without atherosclerosis have statistically significantly more often primary education (p < 0.001) and are less often married (p < 0.001). Individualswith dementia (whether combined with atherosclerosis or without) were statistically significantly less likely to engage inphysical activity (p < 0.001) and less often engaged in activities such as reading and crossword (p < 0.001). Specifically, reading and individuals with dementia and atherosclerosis were found to have a statistically significantly higher risk of developing the disease (OR = 1.72; IS 1.02–2.88; p = 0.041) compared to the control group. On the contrary, individuals with atherosclerosis and without dementia are statistically significantly more likely to smoke (p < 0.001), have hypertension (p < 0.001), high cholesterol (p < 0.001), and diabetes mellitus (p = 0.018). Conclusion: Dementia and atherosclerosis are very serious diseases, and detailed knowledge of the risk factors for these diseases is essential. Many of these risk factors are common to both diagnoses and understanding the interrelationship betweenthem can help in the prevention and early detection of dementia.

• MeSH
• ateroskleróza * diagnóza   MeSH
• demence * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH