JavaScript NENÍ povolen !

Cíl práce: Cílem výzkumu bylo analyzovat znalosti, zkušenosti a postoje českých zdravotníků k vybraným aspektům těhotenství a mateřství žen s mentálním postižením. Typ studie: Dotazníkové šetření. Název a sídlo pracoviště: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, Praha. Metodika: Pro sběr dat byl zvolen dotazník. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 175 zdravotníků. Statistická analýza dat byla provedena v statistickém programu SPSS 21, a získané informace byly analyzovány za využití faktorové analýzy. Výsledky: Většina zapojených respondentů byli zkušení zdravotníci s desítkami let praxe, ale s minimální zkušeností s péčí o ženy-matky s mentálním postižením (MP). Zdravotníci měli nízké znalosti o návazných službách pro tyto ženy. Zdravotníci identifikovali rozdílné potřeby matek s MP v prenatálním období, intra partum i v postnatálním období, přesto nejsou podle zdravotníků tyto potřeby při poskytování péče dostatečně zohledňovány. Většina dotazovaných zdravotníků věří, že ženy s MP mohou být dobrými rodiči a mají mít děti ve své péči. Zároveň více než polovina zdravotníků připouští možnost interrupce u matek s MP, a dokonce dvě třetiny zdravotníků by ženám neumožnily svobodné rozhodnutí o počtu jejich dalších dětí. Závěr: V systému vzdělávání zdravotníků by měl být věnován prostor teoretickým informacím i rozvoji praktických kompetencí podporujících komplexní a individuálně orientovanou péči o ženy s mentálním postižením. KLÍČOVÁ SLOVA: mentální postižení, mateřství, zdravotní personál, postoje, zkušenosti, znalosti, dotazníkové šetření

Aim: The aim of the study was to analyse experiences, attitudes and knowledge of Czech medical personnel towards women with intellectual disabilities being pregnant and/or mothers. Type of study: Survey research. Setting: Charles University, Faculty of Education, Department of Special Education, Prague. Research methodology: There were 175 medical personnel who completed a survey. The statistical analysis was conducted in a statistical program SPSS21. The data was analysed using the factor analysis approach. Findings: The majority of respondents were medical personnel with decades of practice in their fields, however with minimal experiences with women with intellectual disabilities who are pregnant and/or mothers. The respondents had a relatively low level of knowledge about services available to these women. The participating medical personnel identified the diverse needs of women with intellectual disabilities during antenatal period, childbirth and in a postnatal period, however they also believed that these needs are not addressed accordingly. The majority of participants believed that women with intellectual disabilities can be successful mothers and should be allowed to have children in their custody. However more than half of the medical personnel admitted the possibility of abortion, and two thirds of the participants would not allow women with intellectual disabilities to make a decision about how many children they wish to have. Conclusion: Information and development of practical competencies in providing complex and individually oriented support to women with intellectual disabilities needs to be included in systemic education of medical personnel. KEYWORDS: intellectual disabilities, motherhood, medical personnel, attitudes, knowledge, experiences, survey research

Abstrakt

Kvalita života pacientů s alergií na jed blanokřídlého hmyzu

Alergie (Praha, Print). 2016 ; 18 (Suppl. 1) : 100-101. (23. sjezd českých a slovenských alergologů a klinických imunologů. Plzeň, 12. - 15. 10. 2016)

Alergie (Praha Print)
ISSN 1212-3536
Medvik
Zdroj

Sjezd českých a slovenských alergologů a klinických imunologů. 2016 ; () : 100-101.

Medvik
Zdroj

Publikační typ
abstrakt z konference MeSH

Článek online

Mateřství žen s mentálním postižením pohledem sociálních pracovníků: Bezmoc, ale čí?
[Motherhood of women with intellectual disabilities as perceived by social workers: Powerlessness, but whose?]

Sociální práce. 2015 ; 15 (5) : 28-40.

Soc. pr.
ISSN 1213-6204
Medvik
Zdroj

Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a speciálních pedagogů. Přitom zkušenosti, postoje, kvalifikovanost a nabízená podpora ze strany odborníků do jisté míry určují kvalitu života těchto matek a zejména jejich dětí. Cílem výzkumu prezentovaného v tomto článku bylo analyzovat klíčová témata determinující úspěšné či neúspěšné zvládání mateřské role matek s MP z hlediska sociálních pracovníků. Autoři provedli dotazníkové šetření dovedností, zkušeností a postojů sociálních pracovníků k vybraným aspektům těhotenství a mateřství žen s mentálním postižením. Výzkumu se zúčastnilo 329 odborníků (sociálních pracovníků, speciálních pedagogů). Výzkum potvrdil, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků není dostatečná. Rozvoj klíčové sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) společně s posílením kapacit a dalším profesním rozvojem odborníků se z hlediska adekvátní podpory matek s MP jeví do budoucna jako stěžejní.

Mothers with intellectual disabilities (ID) have been neglected, both by researchers and the day-to-day practice of social workers and special educators. However it is the experiences, attitudes and available support by professionals that to an extent determine the quality of life of these mothers and their children. The presented research aims to analyse the key themes determining (un)successful management of the maternal role by mothers with ID as perceived by social workers. The attitudes, experiences and skills of social workers were examined and analysed, using survey research. There were 329 professionals (social workers, special educators) participating in the research and the findings indicate that the knowledge and support offered by social workers is insufficient. The development of a key social services (social activation service for families with children) as well as strengthening capacities and on-going professional development appear to be most viable option of support for mothers with ID in the future.