VÝCHODISKA: Moderní doba, a s ní spojený vývoj nových technologií, značně usnadňuje činnosti každodenního života a tím výrazně eliminuje lidský pohyb. Tento fakt spolu se sedavým způsobem života je spojen s nemalými zdravotními riziky, jako je obezita, diabetes mellitus II. typu, hypertenze apod. Velká část populace si není vědoma negativních důsledků pohybové inaktivity, která může způsobovat řadu závažných zdravotních problémů. A právě tento fakt by měl být hlavním impulzem pro změnu životního stylu, včetně specifi kace podmínek prostředí. CÍLE: Předkládaná práce zjišťuje rozdíly ve struktuře pohybové aktivity u dospělých obyvatel města Olomouce a obcí vzdálených do 15 km od Olomouce. Hlavním cílem bylo zjistit, jak ovlivňují podmínky prostředí pohybovou aktivitu vybrané skupiny obyvatel. METODIKA: Všichni respondenti byli osobně osloveni autory k účasti na výzkumném šetření pomocí české administrativní verze dotazníku ANEWS. Výzkumný sběr dat byl realizován v květnu a červnu 2012 a data byla získána od 43 obyvatel ve věku 24–61 let žijících ve městě Olomouci a okolních obcích. VÝSLEDKY: Výsledky ukázaly, že pohybově aktivnější jsou obyvatelé městské zástavby. Ve městě jsou aktivnější obyvatelé oblasti s vyšší chodeckostí, zatímco na venkově obyvatelé oblasti s nižší chodeckostí. Rozdíl energetického výdeje u respondentů bydlících v oblastech s nižší a vyšší chodeckostí byl signifi kantní ve prospěch chodečtějšího prostředí [H (1, 43) = 26,184, p ≤ 0,000)]. ZÁVĚRY: Pohybově nejaktivnější jsou muži žijící v jednogeneračních rodinných domech a ženy žijící ve vícegeneračních domech. Oslovení respondenti se nejčastěji věnovali středně zatěžujícím pohybovým aktivitám. Sezením v zaměstnání strávili více času než sezením ve volném čase. Nejčastěji používaným prostředkem přepravy bylo auto, potom chůze a nejméně využívanou formou transportu je kolo. Nejvyšší týdenní výdej energie při pohybové aktivitě vykazovali obyvatelé venkova v oblasti s nižší chodeckostí, poté následovali obyvatelé města z oblasti s nižší chodeckostí, na třetím místě byli obyvatelé města oblastí s vyšší chodeckostí a nejnižší energetický výdej za týden měli obyvatelé venkova z oblasti s vyšší chodeckostí.

BACKGROUND: Modern society with development of new technologies greatly facilitates the activities of daily life and thus substantially eliminates human motion. This fact, together with a sedentary behavior is associated with considerable health risks, such as obesity, diabetes mellitus (type II), hypertension etc. A large part of the population is not aware of the negative consequences of physical inactivity, which may cause serious health problems. And this circumstance should be the main motivational factor to change lifestyle, including the environment. AIM: This study examines differences in the structure of physical activity in adults in Olomouc and neighboring villages within 15 km distance around Olomouc. The main objective was to determine how neighborhood environments aff ect physical activity of selected population groups. METHODS: All respondents were visited in person by authors and asked to participate in a research study using a Czech version of the questionnaire ANEWS. Data collection was carried out in May and June 2012 and data were obtained from 43 respondents aged 24–61 living in Olomouc and neighboring. RESULTS: The results showed that residents of urban areas are more physically active than nonurban residents. In the active area residents with higher walkability were associated with higher physical activity in urban residents, while the rural residents indicated higher physical activity in lower walkability areas. We found a significant diff erence in energy expenditure among respondents living in areas with higher and lower walkability in favor of the more walkable areas [H (1, 43) = 26.184, p ≤ .000)]. CONCLUSIONS: Highest levels of physical activity represent men living in single-family houses and women living in multiple family houses. Participating respondents most frequently engaged in moderate physical activities. They spent more time sitting during work than sitting outside the workplace. Most frequently used transportation was the car, followed by the walking and the least used form of transportation was bike. Highest total weekly energy expenditure during physical activity reached residents in low walkable rural areas, followed by residents of the low-walkable city areas; the third place belongs to residents of the city areas with higher walkability and the lowest energy expenditure per week exists in rural residents from the areas with higher walkability.

• Klíčová slova
• chodeckost, dotazník ANEWS,
• MeSH
• chůze fyziologie   MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• místní státní správa MeSH
• obezita prevence a kontrola   MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
• životní prostředí * MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

VÝCHODISKA: Optimální pohybová aktivita (PA) je vedle vyváženého stravování a lékařské péče jednou z klíčových determinant prevence nadváhy a obezity. Ačkoliv je Česká republika stále „chodeckou“ společností, neuspokojivý nárůst obezity je zdrojem hledání biopsycho- sociálních determinant a korelátů zdravotně prospěšné PA nejen na celorepublikové, ale i regionální úrovni. Environmentální a ekonomické podmínky jednotlivých regionů České republiky mohou stimulovat nebo naopak inhibovat pravidelnou PA jejích obyvatel. CÍLE: Cílem této studie je analýzou výsledků ANEWS dotazníku aplikovaného v letech 2005–2009 najít bio-psycho-socio-environmentální koreláty zdravotně prospěšné pohybové aktivity dospělých obyvatel ostravského regionu. METODIKA: Pro zjišťování úrovně týdenní PA byla využita data randomizovaného souboru 820 obyvatel ostravského regionu (448 žen a 372 mužů) ve věku 40,65 ? 8,75 let, získaná aplikací ANEWS dotazníku v letech 2005–2009. Prostřednictvím sítě vysokoškolských studentů byla zajištěna distribuce administrativní české verze ANEWS dotazníku náhodně vybraným respondentům. Zdravotně prospěšná PA byla vymezena v souladu s celosvětově platnými doporučeními – minimálně 30 minut PA střední intenzity 5krát týdně nebo 20 minut PA vysoké intezity 3krát týdně (Haskell et al., 2007). Ke statistickému zpracování dat byla využita metoda Formální konceptuální analýzy. VÝSLEDKY: Ženy i muži s placeným zaměstnáním a aktivním transportem, resp. s nízkým sezením (? 4 hodiny denně) nebo vysoce intezivní PA (? 6 METs) s vyšší pravděpodobností (? 10 %) realizují zdravotně prospěšnou PA než ženy a muži bez placeného zaměstnání, s pasivním transportem, resp. s dlouhodobým sezením (> 4 hodiny denně) či bez vysoce intenzivní PA. Věk, úroveň tělesné hmotnosti, kouření, účast v organizovaných formách PA či roční období a velikost místa bydliště nejsou významnými koreláty zdravotně prospěšné PA obyvatel ostravského regionu. ZÁVĚRY: Podpora zaměstnanosti, aktivního transportu a zachování „chodeckého“ a „cyklistického“ prostředí v ostravském regionu přináší mimo jiné i zdravotně prospěšnou realizaci PA.

BACKGROUND: Optimal physical activity (PA) is next to balanced healthy diet and medical care one of the key determinants of prevention of overweight and obesity. Although the Czech Republic is still considered “walkable” society, the increase of obesity initiated the search for bio-psycho-social determinants and correlates of health enhancing PA not only on the national but also on the regional level. Environmental and economical conditions in individual regions in the Czech Republic can stimulate or inhibit regular PA in their inhabitants. AIM: The aim of the study was to identify bio, psycho, social and environmental correlates of health enhancing physical activity in adults in Ostrava region using the analysis of data from the ANEWS questionnaire applied in 2005–2009. METHODS: In order to estimate the level of weekly PA, data of a random sample of 820 inhabitants of Ostrava region were used (448 women and 372 men) aged 40.65 ? 8.75. The ANEWS questionnaire was applied in 2005–2009. Health enhancing PA means minimum of 30 minutes of moderate PA 5 times a week, or 20 minutes of intense PA 3 times a week. The statistical evaluation was supported by Formal concept analysis. RESULTS: Men and women with a paid job and active transport, or low sitting (? 4 hours daily) or highly intensive PA (? 6 METs) are more likely (? 10 %) to carry out health enhancing PA than women and men without a paid job or passive transport, or with high sitting (> 4 hours a day) or without intensive PA. Age, weight, smoking, participation in organized forms of PA, season, and the size of location are not significant correlates of health enhancing PA in the inhabitants of Ostrava region. CONCLUSION: The support of employment, active transport and maintenance of “walking” and “cycling” environment in Ostrava region supports also health enhancing PA.

• Klíčová slova
• formální konceptuální svaz, placené zaměstnání, sezení, ANEWS dotazník, MET-minuta, zdravotní doporučení,
• MeSH
• chůze MeSH
• cyklistika MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• městské obyvatelstvo MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sexuální faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• venkovské obyvatelstvo MeSH
• zaměstnanost MeSH
• životní prostředí - projekt MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH

VÝCHODISKA: Pravidelná pohybová aktivita (PA) má velký význam pro zdraví jedince. Může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a osteoporózy, pomáhá kontrolovat tělesnou hmotnost a posiluje psychiku člověka. Úroveň PA je ovlivněna řadou faktorů, např. socioekonomickým a rodinným statutem, velikostí místa bydliště, ale i regionálními podmínkami pro její realizaci CÍLE: Cílem studie je předložit údaje o PA a inaktivitě dospělých obyvatel olomouckého regionu z hlediska velikosti místa bydliště, způsobu bydlení, indexu tělesné hmo- tnosti, kouření a účasti v organizované PA METODIKA: Výzkumu se zúčastnilo 1011 náhodně vybraných obyvatel olomouckého regionu (448 mužů a 563 žen) ve věku 41,14 ± 8,63 let. Pro získání vybraných ukazatelů PA byl použit dotazník ANEWS distribuovaný vysokoškolskými studenty v jarním a podzimním období let 2005 až 2009. Limity zdravotně prospěšné PA byly stanoveny v souladu s evropskými doporučeními – minimálně 30 minut PA střední intenzity 5krát týdně nebo 20 minut PA vysoké intenzity 3krát týdně VÝSLEDKY: Pohybově nejaktivnější byli muži ve věku 36–45 let. Z vybraných korelátů nejvíce ovlivňovalo úroveň týdenní PA velikost místa bydliště a způsob bydlení, naopak faktory „kuřáctví“, účast v organizované PA a indexu tělesné hmotnosti nemají výrazný vliv na celkovou týdenní PA. Nejčastěji provozovanou PA je cyklistika, dále u mužů fotbal a tenis, u žen aerobik a kondiční chůze. ZÁVĚRY: V regionu je třeba zachovat a podpořit podmínky pro realizaci PA. Vzhledem k rovinatému rázu Olomoucka a preferenčně nejoblíbenější cyklistice, doporučujeme zaměření právě na tuto oblast.

BACKROUND: Regular physical activity has significant benefits for health. For instance, it can reduce the risk of cardiovascular disease, diabetes and osteoporosis, help control weight, and promote psychological well-being. There are many factors that can influence physical activity; socioeconomic status, family, size of place of residence, environmental conditions etc AIM: The aim of the study was to analyze physical activity and inactivity of adult population in the Olomouc region in terms of size of residence, type of housing, body weight status, smoking and participation in organized physical activity. METHODS: 1011 randomly selected residents of the Olomouc region (448 males and 563 females) aged 41.14 ± 8.63 years participated in this study. To obtain selected indicators of physical activity, we used the ANEWS questionnaire which was distributed by university students in Spring and Fall periods from 2005 to 2009. For healthy adults aged 18 to 65 years, the goal recommended by the WHO is to achieve a minimum of 30 minutes of moderateintensity physical activity 5 days a week or at least 20 minutes of vigorous-intensity physical activity 3 days a week. RESULTS: The most physically active were males aged 36–45 years. From the selected correlates, those with the highest influence on total weekly PA were the size of residence and type of house. On the other hand, factors that did not affect total weekly PA were smoking, participation in organized PA and body mass index. The most commonly performed type of PA is cycling; followed in males with soccer and tennis and in women with aerobic dance and fitness walking. CONCLUSION: In the Olomouc region there is a need to preserve and develop the conditions to perform PA. Due to the landscape in the Olomouc region and due to the popularity of cycling, we recommend focus on this type of PA.

• Klíčová slova
• dotazník ANEWS, prostředí, inaktivita, zdravotní doporučení, BMI,
• MeSH
• charakteristiky bydlení MeSH
• chůze MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• městské obyvatelstvo MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sexuální faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• venkovské obyvatelstvo MeSH
• životní prostředí - projekt MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

VÝCHODISKA: Pohybová aktivita (PA) je celosvětově chápána odbornou veřejností jako jeden z nejzávažnějších faktorů při řešení otázek prevence a veřejného zdraví. Pravidelná PA v režimu každého jedince má neoddiskutovatelné pozitivní účinky na zdravotní stav, na kvalitu života a prodloužení aktivního stáří. V regionální úrovni mohou vhodně nastavené podmínky pro aktivní trávení volného času, případně aktivního transportu vést ke zlepšení pravidelné účasti obyvatel v PA. CÍLE: Cílem studie bylo analyzovat pohybovou aktivitu obyvatel jihomoravského regionu (Jihomoravský a Zlínský kraj) a poukázat na rozdíly v aktivním transportu podle podmínek prostředí ve vybraných demografických aspektech. METODIKA: Pro výzkumnou studii uvádíme souhrnně název jihomoravský region pro kraj Jihomoravský a Zlínský. Pro zjištění týdenní úrovně PA byla použita data náhodně vybraného souboru 1110 obyvatel jihomoravského regionu (487 mužů a 623 žen) ve věku 41,67 ? 8,87 let. Všichni respondenti byli osobně osloveni vyškolenými distributory výzkumných šetření z řad vysokoškolských studentů k účasti na výzkumném šetření pomocí české administrativní verze dotazníku ANEWS. Výzkumný sběr dat byl realizován pravidelně v jarním (březen–květen) a podzimním (září–listopad) období v letech 2005 až 2009. Zdraví podporující PA je charakterizována v souladu s platnými doporučeními. Z nich vyplývá, že dospělí by pro udržení zdraví měli realizovat minimálně 150 minut za týden středně zatěžující PA nebo 75 minut vysoce intenzivní aerobní PA, případně jejich kombinaci. Aerobní aktivita by měla být provedena v epizodách alespoň 10 minut, a pokud možno by mělo být rozloženo do celého týdne (USDHHS, 2008). VÝSLEDKY: Na celkovou týdenní PA neměla vliv účast v organizované PA, index tělesné hmotnosti BMI. Respondenti, kteří plní doporučení pro PA podporující rozvoj nebo udržení zdraví, vykazují signifikantně vyšší celkovou PA i transportní PA. Lidé, kteří mají snadnou dostupnost chůzí k mnoha místům přímo z bydliště, vykazují vyšší aktivitu při aktivním transportu. Nejčastěji provozovanou PA je jízda na kole, následuje u žen chůze a turistika, u mužů fotbal. ZÁVĚRY: Specifické podmínky pro aktivní transport je třeba udržovat a rozšiřovat v podmínkách prostředí, kde je k tomu příležitost. Místní samosprávy různých regionů České republiky musí zohlednit co jejich region činí atraktivním a hledat cesty, jak zefektivnit přenos výsledků výzkumu do komunální praxe v oblasti preventivních, zdravotních, ale i urbanistických zásahů.

BACKGROUND: Physical activity (PA) was defined in a worldwide scientific community as one of the most important factors in dealing with issues of prevention and public health. Regular PA has the undeniable positive effects on health, quality of life and renewal of an active old age. Improved conditions for active leisure time activities and active transport at the regional level can lead to the improvement of the regular participation in the PA AIM: The aim of the study was to analyze physical activity of adult population of the Southern Moravia area of the Czech Republic (Jihomoravský and Zlínský region) and to observe differences in selected demographic aspects of active transport depending on environmental conditions. METHODS: To estimate the weekly level of PA we used randomized data in 1110 respondents in Southtern Moravia region (487 men and 623 women) aged 41.67 ± 8.87 years. All respondents were asked face to face by trained distributors (university students) to participate in a research study using the Czech administrative version of the ANEWS questionnaire. Data collection was carried out regularly in Spring (March–May) and Fall (September–November) from 2005 to 2009. Health enhancing PA is characterized in accordance with the general recommendations. Adults should do at least 150 minutes a week of moderate intensity or 75 minutes a week of vigorous intensity aerobic physical activity, or an equivalent combination of moderate and vigorous intensity aerobic activity. Aerobic activity should be performed in episodes of at least 10 minutes, and preferably it should be spread throughout the week (USDHHS, 2008). RESULTS: The total weekly PA did not affect either participation in organized PA or body mass index. Respondents who met the recommendations for PA reported significantly higher total PA and transport PA. People who have easy walking distances to many sites directly from home indicate higher transport PA. The most commonly performed type of the PA was cycling, followed in women with walking and hiking, and in men with soccer. CONCLUSION: Once there are opportunities, it is necessary to maintain and expand the environmental conditions to support active transport. Comunal policy in the various regions in the Czech Republic must solve specific regional problems within their environment and to highlight attractive places for active living. They also have to look for ways how to transfer research results into practice on the level of communal practice, preventive, health, and also urban interventions.

• Klíčová slova
• dotazník ANEWS, IPAQ, sezení, doporučení pro pohybovou aktivitu, aktivní transport.,
• MeSH
• architektonická přístupnost MeSH
• charakteristiky bydlení MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• městské obyvatelstvo MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• populace MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• venkovské obyvatelstvo MeSH
• životní prostředí - projekt MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

VÝCHODISKA: Podpora pohybové aktivity (PA) je jedním z nejzávažnějších faktorů při prevenci neinfekčních civilizačních chorob. Další faktory, které PA mohou ovlivňovat (ekonomické, environmentální, sociokulturní a další), jsou intenzivně sledovány ve vztahu ke kvalitě života. Regionálně vhodně nastavené podmínky pro realizaci volnočasových PA mohou zlepšit rozdíly v objemu realizované PA u různých skupin obyvatel. CÍLE: Cílem studie bylo analyzovat pohybovou aktivitu obyvatel „východočeského“ regionu (Královéhradecký a Pardubický kraj a Vysočina) z hlediska vzdělání a socioekonomického statusu. METODIKA: Pro výzkumnou studii uvádíme souhrnně název „východočeský“ region pro kraje Královéhradecký, Pardubický a Vysočina. Pro zjištění týdenní úrovně PA byla použita data randomizovaného souboru 1273 obyvatel „východočeského“ regionu (555 mužů a 718 žen) ve věku 41,03 ? 9,16 let. Všichni respondenti byli osobně osloveni vyškolenými distributory výzkumných šetření z řad vysokoškolských studentů k účasti na výzkumném šetření pomocí české administrativní verze dotazníku IPAQ. Výzkumný sběr dat byl realizován pravidelně v jarním (březen–květen) a podzimním (září–listopad) období v letech 2005 až 2009. VÝSLEDKY: Lidé s vyšším typem dosaženého vzdělání (vysokoškolské) vykazují menší objem týdenní PA než lidé s nižším typem vzdělání (základní a středoškolské). Středoškoláci vykazují vůbec nejvyšší množství realizované PA. Socioekonomický status (SES) je ve „východočeském“ regionu jen málo diverzifikován. Lidé s vyšším SES však vykazují menší objem realizované PA než lidé s nižším SES. ZÁVĚRY: Vysoký úbytek PA vysokoškolsky vzdělané populace je alarmujícím indikátorem možných zdravotních komplikací této skupiny a je třeba k ní z hlediska preventivních programů zodpovědně přistupovat. Atraktivní přírodní podmínky je třeba udržovat a dále zpřístupňovat pro realizaci kulturních, cyklistických a turistických výletů, ale i k motivaci místních obyvatel pro realizaci volnočasových PA.

BACKGROUND: Physical activity (PA) promotion is one of the most important factors in prevention of non-infectious civilization diseases. Other factors that may affect PA (economical, environmental, socio-cultural, etc.) are intensively monitored in relation to the quality of life. Regionally related conditions for the realization of leisure PA can improve the differences in the level of PA in different population groups. AIMS: The aim of this study was to analyze physical activity of the population of the Eastern Bohemian region (Hradec Králové, Pardubice and Vysočina) regarding the education and socioeconomic status. METHODS: Term “Eastern Bohemian” region was used to sum the data collected from regions of Hradec Králové, Pardubice and Vysočina. To determine the weekly level of PA we used a randomized data set of 1273 people from the Eastern Bohemian region (555 men and 718 women) aged 41.03 ± 9.16 years. All respondents were asked personally by educated distributors (university students) to participate in a research study using the Czech version of the IPAQ questionnaire. Data collection was carried out regularly in Spring (March–May) and Autumn (September–November) period from 2005 to 2009. RESULTS: People with higher education (university degree) have a lower amount of weekly PA than people with lower type of education (primary and secondary). People with secondary school education reported the highest amount of realized PA. There is diversified socioeconomic status (SES) in the Eastern Bohemian region. People with higher SES reported a lower level of realized PA than people with lower SES. CONCLUSIONS: The high loss of PA in university educated population is an alarming indicator of possible health complications. This group should be targeted in prevention health programs. Natural attractiveness should be maintained and opportunities made available for the realization of cultural, cycling and hiking trips. Programs motivating local people to carry out leisure PA should be adapted.

• Klíčová slova
• dotazník ANEWS, IPAQ, aktivní rekreace, region,
• MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální podmínky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

VÝCHODISKA: Pohybová aktivita (PA) je důležitým elementem podpory zdraví. Setkáváme se s ní denně při běžných činnostech, v zaměstnání, při domácích pracích, nebo když si jdeme zacvičit. Regionální analýza PA obyvatel s ohledem na mužské a ženské role může poskytnout informace pro cílenou podporu aktivního životního stylu CÍLE: Hlavním cílem je charakterizovat PA mužů a žen libereckého regionu ve vztahu k denním činnostem a k socio-environmentálním faktorům a poskytnout tak informace pro cílenou podporu aktivního životního stylu. METODIKA: Do analýzy bylo zařazeno 448 mužů a 519 žen ve věku 25–57 let. Výzkum probíhal v letech 2005–2009 vždy na jaře nebo na podzim. PA byla zjišťována pomocí standardizovaného dotazníku ANEWS a IPAQ – dlouhé administrativní verze. VÝSLEDKY: Korelační analýza ukázala signifikantní asociace mezi PA a socioenvironmentálními proměnnými. Při hodnocení pohybové aktivity dle denních činností vykazují muži signifikantně více PA než ženy v zaměstnání (H = 30,12; p < 0,001; ?2 = 0,031) a při transportu (H = 7,1; p = 0,008; ?2 = 0,007). Naopak ženy vykazují více PA než muži při práci uvnitř a okolo domu (H = 22,4; p < 0,001; ?2 = 0,023). ZÁVĚRY: Muži jsou celkově pohybově aktivnější než ženy. Pro relevantní hodnocení PA je nejvhodnější informace o celkovém množství PA, naopak pro cílenou podporu jsou důležité informace ze specifických oblastí realizace PA.

BACKGROUND: Physical activity is an important element in health enhancement and health promotion. We encounter physical activity while performing regular daily routines, at work, at home, or while exercising. The analysis of physical activity in the inhabitants of the region, with the regard to male and female roles provides information that can be used to support active lifestyle. AIMS: The main aim is to characterize physical activity of men and women in the Liberec region in the relation to their daily activities and to socio-environmental factors and to provide information that will serve in healthy and active lifestyle promotion. METHODS: The analysis included 448 men and 519 women aged 25–57. The research was carried out in 2005–2009 always in Spring and Fall. Physical activity was estimated using standardized ANEWS and IPAQ – the long version, questionnaires. RESULTS: The correlation analysis show significant associations between physical activity and socio-environmental variables. While assessing physical activity according to daily activities, men show significantly more physical activity at work than women (H = 30.12; p < 0.001; ?2 = 0.031), and in transport (H = 7.1; p = 0.008; ?2 = 0.007). On the other hand, women show more physical activity than men in the work in and around house (H = 22.4; p < 0.001; ?2 = 0.023). CONCLUSIONS: Men are in total more physically active than women. To assess appropriatelly the level of physical activity, we have found the overall volume of physical activity to be the most useful information. On the other hand, to carry out effective health promotion, the information regarding the individual areas of physical activity need to be applied.

• Klíčová slova
• IPAQ, dotazník, aktivní životní styl, prostředí,
• MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• volnočasové aktivity MeSH
• zaměstnání MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

VÝCHODISKA: Středoevropské státy patřící do bývalého „komunistického bloku“ vykazují specifika (často i anomálie), které nelze ve výzkumu a v preventivních opatřeních opomenout. Při řešení zdravotní problematiky je žádoucí sledovat vývojové zákonitosti z ekonomicky vyspělých zemí a vyvarovat se snadno předvídatelných negativních jevů ve vývoji zdraví obyvatel. K tomu je třeba specifikovat vztahy mezi pohlavím, věkem, profesním zařazením, vzděláním apod. a životním stylem v různých podmínkách a prostředích. Zároveň je třeba uchovávat specifika, která jsou v souladu s aktivním životním stylem a podporují např. udržení vysoké chodeckosti obyvatel. CÍLE: Cílem studie bylo analyzovat pohybovou aktivitu obyvatel České republiky s ohledem na velikost místa bydliště a poukázat na regionální rozdíly v pohybové aktivitě (PA) mužů a žen. METODIKA: Pro zjištění týdenní úrovně PA byla použita data náhodně vybraného souboru 8256 obyvatel české republiky (3678 mužů a 4578 žen). Všichni respondenti byli osobně osloveni vyškolenými distributory výzkumných šetření z řad vysokoškolských studentů k účasti na výzkumném šetření pomocí české administrativní verze dotazníku IPAQ (i jako součást ANEWS). Výzkumný sběr dat byl realizován pravidelně v jarním (březen– květen) a podzimním (září–listopad) období v letech 2005 až 2009. Kraj hlavní město Praha nebyl do regionálních analýz zahrnut. VÝSLEDKY: Regionální porovnání celkové týdenní velikosti PA ukazuje minimální rozdíly v rámci České republiky [H(15, 8256) = 103,55; p < 0,001; ?2 = 0,01]. Nejnižší hodnoty týdenní PA vykazují shodně muži i ženy Ústeckého a Moravskoslezského kraje, nejvíce pak obyvatelé spojeného regionu reprezentujícího kraje Pardubický, Královéhradecký a Vysočina. Velikost místa bydliště má významný vliv na celkovou týdenní PA dospělé populace České republiky. Výsledky potvrzují trend, že menší sídla indikují u jejich obyvatel vyšší podíl týdenní PA. Tento faktor se projevuje shodně u mužů i žen a je možné jej brát jako specifikum v PA české populace [H(7, 8256) = 162,68; < 0,001; ?2 = 0,02]. ZÁVĚRY: Ženy mají v průměru více než 5 000 MET-min/týden, muži více než 6 000 MET-min/týden. Pohybová aktivita obyvatel jednotlivých regionů České republiky je vyrovnaná. Obyvatelé vesnic vykazují nejvíce týdenní PA. Pro výrazné specifické rozdíly nebyly zpracovány výsledky ani realizováno výzkumné šetření v regionu hlavního města Praha.

BACKGROUND: Central European countries belonging to the former “communist bloc” show specificities and even unique things which should not be ignored in research and preventive measures. In addressing health issues it is desirable to observe the developmental patterns in economically developed countries to avoid easily predictable negative aspects in the development of population health. Therefore it is necessary to specify associations between gender, age, occupational classification, education, etc., and lifestyles in different conditions and environments. Simultaneously it is necessary maintain specific features of environment that are consistent with active lifestyles and encourage people to maintain high walkability. AIM: The aim of this study was to analyze physical activity of the Czech population with regard to the size of the community and observe regional differences in physical activity (PA) in men and women. METHODS: To determine the weekly level of PA we used randomized data set of 8256 inhabitants of the Czech Republic (3678 men and 4578 women). All respondents were reached personally by trained distributors (college students) to participate in a research study using the Czech version of the IPAQ questionnaire (also as a part of ANEWS). Data collection was carried out regularly in Spring (March–May) and Autumn (September– November) periods from 2005 to 2009. Region of the Capital City of Prague has been excluded from the regional analysis. RESULTS: Regional comparisons of total weekly PA shows the minimum differences within the Czech Republic [H(15, 8256) = 103,55; p < 0,001; ?2 = 0,01]. The lowest level of PA show both men and women in Ustecky and Moravskoslezsky region, highest level of PA represent population of the region consisted from regions Pardubicky, Kralovehradecky and Vysocina. Size of the community has a significant impact on the overall weekly PA in adult population of the Czech Republic. The results confirm the trend that smaller places produce higher level of PA in their populations. This factor is reflected both in men and women and can be taken as specificity in PA of the Czech population [H(7, 8256) = 162,68; p < 0,001; ?2 = 0,02]. CONCLUSION: Women have on average more than 5000 MET-min/week, males have more than 6000 MET-min/week. Physical activity of the population in all regions of the Czech Republic is balanced. Residents of smaller communities reported the highest level of total weekly PA. Due to specific structure of region Prague data from there were not included into analyzes.

• Klíčová slova
• dotazník IPAQ, region, velikost bydliště,
• MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• populace MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• životní prostředí - projekt MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

VÝCHODISKA: Pohybová aktivita (PA) lidské bytosti je základním projevem jejího života a význam PA pro udržení psychického a fyzického zdraví se v procesu vývoje lidstva neustále zvyšuje. Pohybová aktivita obyvatel regionů může být ovlivňována jejich jednotlivými charakteristikami, přičemž kromě osobnostního zaměření mohou ovlivnit celkovou úroveň pohybových aktivit další faktory podmíněné především společenskými podmínkami a životním prostředím. CÍLE: Cílem práce bylo analyzovat pohybovou aktivitu obyvatel plzeňského regionu z hlediska personálních a socio-environmentálních faktorů, které mohou ovlivňovat velikost celkové pohybové aktivity této populační skupiny. METODIKA: Náhodného výběru realizovaného v rámci výzkumného záměru v letech 2005–2009 se zúčastnili obyvatelé plzeňského regionue ve věku 25–58 let. Tito vybraní lidé byli navštíveni a osloveni studenty ZČU v Plzni, kteří jim vysvětlili podstatu šetření a předali dotazník ANEWS (Abbreviated Neighborhood Environment Walkability Scale). Pro vyplněný dotazník se po týdnu do dané domácnosti vrátili. Při podrobné analýze dotazníku, který obsahuje i dlouhou verzi dotazníku IPAQ, jsme využili dat týkajících se množství a typu pohybové aktivity realizované v jednom týdnu a také údajů zahrnující informace o okolí bydliště respondenta. VÝSLEDKY: Pro finální analýzu byla využita data korektně a úplně vyplněných dotazníků od 1125 obyvatel Plzeňského kraje (513 mužů ve věku 41,12 ? 9,56 a 612 žen 40,88 ? 8,54 let). V rámci výzkumného souboru mužů byl zaznamenán signifikantní rozdíl v úrovni celkové PA mezi jednotlivými skupinami pouze v kategorii „Dokončené vzdělání“ (F = 13,32; p < 0,01; d = 0,32), kde nejvíce PA je realizována muži se základním vzděláním. U žen se jako nejvýznamnější položkou pro realizaci PA a vykazující statisticky významný rozdíl ukázalo vlastnictví psa (F = 14,03; p < 0,01; d = 0,30). Největší rozdíly mezi muži a ženami byly identifikovány u PA v zaměstnání a intenzivní PA ve prospěch mužů. ZÁVĚRY: Úroveň celkové PA mužů Plzeňského kraje je z předkládaných položek dotazníku ANEWS signifikantně ovlivněna pouze dokončením základního vzdělání a typem zástavby podlažních domů v okolí bydliště, přičemž muži zároveň vykazují vyšší intenzitu PA a vyšší úroveň celkové PA v zaměstnání ve srovnání s ženami, jejichž úroveň celkové PA významně ovlivňuje pouze vlastnictví psa.

BACKGROUND: The physical activity (PA) of inhabitants from the Pilsner region can be influenced by specific regional characteristics. The overall PA can be influenced by various other factors that are predetermined mainly by social and environmental conditions. AIM: The aim of this study was to identify the level of PA by inhabitants from the Pilsner region. We also analyzed what other personal or environmental factors may influence the amount of overall PA of this population group. METHODS: Inhabitants from the Pilsner region in age of 25–58 years took part in a random selection carried out throughout the research survey in years 2005–2009. Respondents were visited and addressed by students from the West Bohemian University in Pilsen who explained them the matter of survey and gave them questionnaire ANEWS. Students came back for filled questionnaires after one week. We made analysis of the questionnaire, which contains also IPAQ long, and used data concerning amount and type of PA realized throughout one week and also data including information about neighborhood environment. RESULTS: For final analysis we used data from correctly and completely filled questionnaires from 1,125 inhabitants of the Pilsner region (513 men in age of 41.12 ? 9.56 years and 612 women in age of 40.88 ? 8.54 years). We found significant difference in the level of overall PA among particular groups of men only in category “completed education” (p < 0.01; d = 0.32) where elementary educated men performed the highest amount of PA. The most important item manifesting statistically significant difference in women was a dog ownership (p < 0.01; d = 0.30). The biggest differences between men and women were identified by PA at work and vigorous PA in favor of men when the effect size showed small effect. CONCLUSION: The level of overall PA of men from the Pilsner region is from the presented items of the questionnaire ANEWS significantly influenced only by attained elementary education and type of multistorey buildings in neighborhood. At the same time men show higher amount of vigorous PA and higher level of overall PA at work compared to women, whose level of overall PA is significantly influenced only by a dog ownership.

• Klíčová slova
• IPAQ, prostředí, dosažené vzdělání,
• MeSH
• charakteristiky bydlení MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pohlaví MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• životní prostředí - projekt MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Optimální množství pohybové aktivity je jedním z faktorů ovlivňujících zdraví. Vytvoření prostředí, které podněcuje k pohybové aktivitě (dále PA), může být cestou, jak její úroveň zvýšit. Hlavním cílem této práce je prostřednictvím korelační a regresní analýzy nalézt socio-environmentální faktory ovlivňující dosažení zdravotních doporučení pro PA a faktory ovlivňující sedavý způsob života v České republice (dále ČR). Výzkumu se zúčastnilo 1652 náhodně vybraných obyvatel českých metropolí. Randomizací, dle věkových dekád, bylo do analýzy zařazeno 376 žen a 273 mužů ve věku 17-69 let. PA byla monitorována pedometry Yamax Digiwalker SW-700 kontinuálně po dobu 7 dní. Pro zjištění kvality prostředí v okolí místa bydliště byl použit standardizovaný dotazník ANEWS. Ze souhrnných výsledků vyplývá, že 4 % probandu spadá do kategorie „se sedavým způsobem života“, 16 % je málo aktivních, 29 % poněkud aktivních, 24 % dostatečně aktivních a 27 % vysoce aktivních. Ve sledovaném souboru má 33 % respondentů nadváhu nebo obezitu. Analýzou pomocí logistické regrese, pro plnění zdravotního kritéria 10 tisíc kroků denně, se ukázalo, že lidé s příjemným okolím místa bydlište (OR=1,61; CI:1,17-2,23; p<0,01), s lepší dostupností obchodů (p<0,05) a s účastí v organizované PA 2 a vícekrát týdně (OR=1,56; CI: 1,09-2,24; p<0,05) mají větší šanci dosáhnout zdravotních kritérií pro PA. Socio-environmentální faktory ovlivňují pohybové chování obyvatel metropolí ČR. Příjemné okolí místa bydliště, dostupnost obchodů a účast v organizované PA alespoň 2x týdně zvyšuje šanci na dosažení zdravotního kritéria 10 tisíc kroků denně. V pracovních dnech tuto šanci snižuje vlastnictví auta.

Optimal level of physical activity (PA) is one of the important factors influencing person's health. Building environment to promote PA could be a way how to increase PA. Purpose of this study is to determine socio-environmental factors that influence meeting healthy criteria for PA (10,000 steps per day) and factors that influence sedentary behaviour. Daily steps were measured in randomly selected females (n=376) and males (n=273) aged 17- 69 using pedometer Yamax SW-700 on 7 consecutive days during spring and autumn 2007. Environmental characteristics of neighbourhoods and demographical data of respondents were obtained using the ANEWS questionnaire. Based on results only 4 % of respondent's could be characterized as sedentary, 16 % as low active, 29 % as somewhat active, 24 % as sufficiently active, and 27 % of respondents were highly active. Thirty three percent of respondents were overweight or obese. Logistic regression showed that people with pleasant neighbourhood (OR=1.61; CI:1.17-2.23; p<0.01), with better access to shopping centres and services (p<0.05) and who participate at least 2 times per week in organized PA (OR=1.56; CI: 1.09-2.24; p<0.05) were more likely to meet healthy criteria for PA. Socio-environmental factors influenced physical behaviour of inhabitants in Czech regional town. Car owners were less likely to meet healthy criteria for PA in working days. We found out that the pleasant environment, good access to shops and services and participation in organized PA increased the probability of meeting healthy recommendation for 10,000 steps per day.

• MeSH
• charakteristiky bydlení MeSH
• chůze MeSH
• financování organizované MeSH
• životní styl MeSH

VÝCHODISKA: Školní vzdelávací programy a zmeny výuky ve školách nabízejí prostor pro uchopení tématu zdravého životního stylu v živote cloveka, a to jak po stránce zdravotní, nutricní, tak i pohybové. CÍLE: Cílem práce bylo zjistit, jaká je úroven teoretických vedomostí o problematice zdraví a pohybové aktivity (PA), zda se prokáže rozdíl mezi chlapci a dívkami a do jaké míry existuje spojitost mezi vedomostmi a uskutecneným množstvím PA v rámci soucasných kurikul u studentu prvního rocníku stredních škol. METODIKA: Výzkumného šetrení se zúcastnilo 33 chlapcu a 42 dívek prvního rocníku ze trí gymnázií a jedné strední odborné školy. Tito studenti v úvodu šetrení vyplnili vedomostní test (VT) k problematice zdraví a PA a dotazník ANEWS (Abbreviated Neighborhood Environment Walkability Scale). Poté po celý mesíc monitorovali krokomerem Yamax Digiwalker SW-700 množství denních kroku, které zapisovali do brožury. Na záver, po týdenní pauze od monitorování, studenti opet vyplnili vedomostní test a dotazník IPAQ (International Physical Activity Questionnaire) – dlouhou verzi. Pri podrobné analýze vztahu mezi vedomostmi a PA jsme se zamerili také na PA ruzné intenzity a typu. VÝSLEDKY: Zjistili jsme, že dívky mají vetší znalosti o problematice PA než chlapci ve všech sledovaných dimenzích, a to jak v pre-testu (18,26 vs. 16,55 bodu), tak i v post-testu (18,57 vs. 16,76 bodu). Korelacní koeficient u chlapcu mezi celkovou PA a VT byl rP = - 0,505 (p<0,01), u dívek byl rP = - 0,404 (p<0,01), což naznacuje, že vedomosti o PA u této vekové kategorie jsou na úkor skutecne realizované PA. ZÁVERY: Byla zjištena spojitost mezi vedomostmi o PA a skutecne realizovanou PA u chlapcu i u dívek a pomocí korelací byl v této souvislosti prokázán statisticky významný negativní vztah. Dívky prvního rocníku ctyr stredních škol mají lepší výsledky ve VT než chlapci. Z výsledku vyplývá nutnost provést podobné šetrení i u dalších vekových skupin.

BACKGROUND: School education programs and changes in teaching at schools offer the possibility to emphasize the topic of healthy lifestyle in human life with the impact on health, nutrition, and physical activity. OBJECTIVE: The main aim of this study was to find out the level of theoretical knowledge about health and physical activity (PA), the difference between genders and whether an association exists between knowledge and performed PA within contemporary curricula in first grade high school students. METHODS: Overall, 75 students participated in our experimental survey, 33 boys and 42 girls from three grammar schools and one vocational school. At the beginning of the monitoring these students completed “Comprehension test (CT) on health and physical activity” and the ANEWS questionnaire (Abbreviated Neighbourhood Environment Walkability Scale). For the whole month they monitored daily number of steps using Yamax Digiwalker SW-700 pedometer and recorded their number of steps into personal log. At the end, after one week break in monitoring, students again completed CT and the IPAQ questionnaire (International Physical Activity Questionnaire) – long version. During detailed analysis of the relationship between knowledge on PA and PA, we also focused on PA of various intensity and types. RESULTS: We found out that girls have greater knowledge on PA than boys in all observed dimensions, both in pre-test (18.26 vs. 16.55 points) and post-test (18.57 vs. 16.76 points). The correlation coefficient in boys between overall PA and CT was rP = - 0.505 (p < 0.01), and in girls rP = - 0.404 (p < 0.01) which may indicate that knowledge about PA in this age group can be at the expense of realized PA. CONCLUSIONS: An association between knowledge on PA and performed PA was identified and Pearson’s correlation proved negative statistically significant relationship in boys as well as in girls. First grade girls from four high schools showed better results in CT than boys. There is a necessity to carry out similar surveys in other age groups.

• MeSH
• cvičení MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• studenti MeSH
• volnočasové aktivity MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH