11715668 OR Novinky v lécbĕ perorálními antidiabetiky Dotaz Zobrazit nápovědu
Článek uvádí základní principy a novinky v terapii diabetu 2. typu perorálními antidiabetiky. Zdůrazňuje nutnost individualizace terapie, a to nejen ve výběru vhodných antidiabetik pro konkrétního pacienta, ale také v nastavení cílových hodnot kompenzace diabetu.
The paper highlights basic principles and novelty in treatment of Type 2 diabetes mellitus. Individualization of diabetes therapy is emphasized, both in oral antidiabetic drugs selection, and in reaching of individual targets of diabetes control.
- Klíčová slova
- inhibitory SGLT2,
- MeSH
- aplikace orální MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie MeSH
- glifloziny MeSH
- hypoglykemika klasifikace MeSH
- inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 terapeutické užití MeSH
- inkretiny farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- metformin farmakologie kontraindikace terapeutické užití MeSH
- sulfonylmočovinové sloučeniny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- thiazolidindiony škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Diabetes mellitus 2. typu je chronické a progresivní onemocnění, cílem léčby diabetu je prodloužení a zkvalitnění života. Léčba má být od počátku zjištění diagnózy účinná a bezpečná. Patofyziologickým podkladem pro vznik diabetes mellitus 2. typu je kombinace inzulinové rezistence a relativního a později i absolutního nedostatku sekrece inzulinu, což vyžaduje zahájení léčby inzulinem, která je dnes realizována pomocí širokého portfolia humánních inzulinů a především inzulinových analog, která lze bezpečně kombinovat s perorálními antidiabetiky či využívat i injekční léčby pomocí agonistů GLP-1 receptorů. Článek popisuje postup zavedení léčby inzulinem a jeho kombinace s léčbou dalšími antidiabetiky v průběhu progrese choroby diabetes mellitus 2. typu, možnosti kombinace jednotlivých inzulinů a jejich režimy. Jsou uvedené poslední novinky v léčbě inzulinem – nová dlouhodobá analoga, fixní kombinace inzulinu s agonisty GLP-1receptoru.
Type 2 diabetes mellitus is a chronic and progressive disease, with the goals of treatment being prolonged survival and improved quality of life. The treatment has to be effective and safe since the initial diagnosis. The underlying pathophysiology for type 2 diabetes mellitus is the combination of insulin resistance and relative, and later on absolute, lack of insulin secretion. This requires initiation of treatment with insulin which currently involves a wide portfolio of human insulins and, in particular, insulin analogues that can be safely combined with oral antidiabetic drugs or injection therapy by means of GLP-1 receptor agonists can be used. The article describes the process of introducing insulin therapy and its combination with treatment with other antidiabetic drugs during the progression of type 2 diabetes mellitus, the options of combining the individual insulins, and their regimens. Also presented are some recent advances in insulin therapy: novel long-acting analogues and fixed combination of insulin with GLP-1 receptor agonists.
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie MeSH
- dlouhodobě působící inzulin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- glifloziny MeSH
- hypoglykemie chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- inhibitory dipeptidylpeptidasy 4 škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inzulin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- inzulinové infuzní systémy MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- metformin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- postprandiální období účinky léků MeSH
- receptor pro glukagonu podobný peptid 1 agonisté terapeutické užití MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Od publikace posledních evropských i českých doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání (SS) uplynulo již pět let. Za tu dobu se nahromadila spousta nových poznatků o epidemiologii, prognóze, diagnostice, prevenci a léčbě SS. Tento přehled přináší stručnou informaci o některých novinkách. Diskutuje např. problémy klasifikace SS podle hodnoty ejekční frakce (EF), zejména nedávno definovanou kategorii SS s EF ve středním pásmu (HFmrEF). Veškerá na důkazech založená léčba SS se týká takřka výhradně nemocných se sníženou EF (HFrEF), u nemocných se SS a zachovanou EF (HFpEF) zůstává léčba empirická a symptomatická. Do léčby HFrEF vstupuje na základě výsledků klinických studií nová skupina účinných léčiv – inhibitory SGLT2 (tzv. glifloziny), které byly dosud používány jen jako perorální antidiabetika. Na základě výsledků klinických studií se také rychle rozšiřují indikace pro duální inhibitor sacubitril/valsartan směrem k méně hemodynamicky stabilizovaným nemocným a tato látka se stále častěji nasazuje přímo, bez předchozí léčby inhibitorem ACE a/nebo sartanem. (Kap Kardiol 2021; 13: 9–15)
Autor seznamuje se současnými názory na etiopatogenezu diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Ukazuje toto onemocnění jako nemoc chronickou a progredující, a proto vyžadující dynamický přístup k léčbě. Na těchto základech potom předkládá současné armamentárium perorálních antidiabetik i možnosti jejich kombinace. Vedle stávajících léčebných možností ukazuje také další, v bezprostřední budoucnosti využitelné novinky v této lékové skupině.
- MeSH
- alfa-glukosidasy terapeutické užití MeSH
- biguanidy farmakologie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu dietoterapie farmakoterapie patofyziologie MeSH
- hypoglykemika MeSH
- inhibitory glykosidových hydrolas MeSH
- lidé MeSH
- sulfonylmočovinové sloučeniny farmakologie MeSH
- thiazolidindiony farmakologie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V roce 2006 vstoupila do léčby diabetu 1. i 2. typu významná novinka – inhalační inzulin. Zkušenosti s touto léčbou jsou ve studiích mnohaleté a během léčby se nevyskytují významné komplikace. V roce 2006 bylo schváleno plnohodnotné klinické podávání v Evropě i v USA. Farmakodynamika podání je srovnatelná s farmakodynamikou podání krátkodobého inzulinového analoga. U diabetiků 1. typu přináší léčba inhalačním inzulinem v kombinaci s podáním depotního injekčního inzulinu na noc srovnatelnou kompenzaci s klasickou intenzifikovanou injekční léčbou a má výhody psychologické. Zásadní zlepšení kompenzace diabetu přináší inhalační inzulin u diabetiků 2. typu se selháním podávání perorálních antidiabetik. Inhalační inzulin tak přináší výrazné změny a výhody v terapii diabetu obou typů.
The advent of inhaled insulin in 2006 is a major step forward in the treatment of type 1 and 2 diabetes. Long experience of this treatment has been available from previous trials, with no serious complications reported. In 2006, inhaled insulin was authorized for use in clinical practice in both Europe and the USA. Its pharmacodynamics is comparable to that of a short-acting insulin analogue. In type 1 d iabetics, the inhaled insulin therapy in combination with a depot insulin injection provides a comparable night time control as the conventional injection treatment and, moreover, has psychological advantages. Inhaled insulin substantially improves control of type 2 diabetes with oral treatment failure. Inhaled insulin thus brings about major changes and advantages in control of diabetes of both types.
