Chronická benigní CD8+ proliferace je vzácná afekce, jež může napodobovat řadu jiných onemocnění. Klinicky se manifestuje cytopeniemi nebo infiltrací lymfatických uzlin, jater, ledvin, střeva, či jiných orgánů. CD8+ expanze může být neklonální i klonální a vyskytuje se zpravidla u pacientů s vrozeným nebo získaným imunodeficitem (HIV+) nebo u pacientů léčených imunosupresivní léčbou. Byla také zaznamenána u pacientů po podání protilátky anti-CD20 (rituximabu). Diagnostika bývá obtížná, klinický i laboratorní obraz může věrně napodobit progresi lymfomu. Standardně vyšetřená biopsie uzliny pomůže sice vyloučit relaps lymfomu, avšak tuto poruchu na první pohled nemusí odhalit. Popisujeme případ pacientky v remisi folikulárního lymfomu předléčené rituximabem. Pro podezření na systémový relaps lymfomu (lymfadenopatie, subfebrilie, elevace jaterních enzymů) byla provedena biopsie patologické uzliny, která však v odebrané uzlině zachytila pouze nekrotizující lymfadenitidu. V laboratorním nálezu byla zachycena nově agamaglobulinemie. Flowcytometrické vyšetření odhalilo patologickou populaci CD8+ lymfocytů v krvi, kostní dřeni a následně i v uzlině. Léčba, která se zásadně liší od léčby relapsu lymfomu, spočívá v podání kortikoidů a důsledné substituce intravenózními imunoglobuliny (IVIG), vedla k regresi klinických i laboratorních symptomů. S častějším podáváním rituximabu lze očekávat i stoupající výskyt této doposud velmi vzácné afekce.
Chronic benign CD8+ proliferation is a rare affection that can mimic a variety of other diseases. It clinically manifests as cytopenia or infiltration of lymph nodes, liver, kidneys, the bowel and other organs. CD8+ expansion can be clonal or non-clonal and generally occurs in patients with innate or acquired immunodeficiency (HIV+) or in patients on immunosuppressive treatment. It has also been detected in patients following rituximab (anti-CD 20 antibody) treatment. The diagnosis can be difficult a standard biopsy may not identify the problem at first sight. We describe the case of a patient with lymphoma in remission pre-treated with rituximab, who was suspected of systemic relapse of her lymphoma (lymphadenopathy, fever, liver enzymes elevation). Biopsy of an enlarged lymph node showed “reactive lymphadenitis”. Flow cytometry revealed a pathological population of CD8+ lymphocytes. The treatment, quite different from that of lymphoma relapse, consisted of corticosteroids and regular IVIG administration led to regression of all clinical and laboratory signs. As rituximab is used more and more frequently, we can expect an increased incidence of this entity.
- Klíčová slova
- chronická CD8+ lymfoproliferace,
- MeSH
- CD8-pozitivní T-lymfocyty účinky léků MeSH
- chronická nemoc MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- folikulární lymfom * terapie MeSH
- imunoglobuliny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- lymfoproliferativní nemoci * diagnóza farmakoterapie chemicky indukované patologie MeSH
- prednison terapeutické užití MeSH
- rituximab * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- udržovací chemoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Kongenitální svalové dystrofie jsou skupina vzácných vrozených svalových onemocnění charakterizovaná časným počátkem obtíží a obrazem dystrofických změn ve svalové biopsii. V evropské populaci je nejčastější příčinou mutace v genu pro laminin α2, jejímž důsledkem je snížená či chybějící produkce merosinu. Klinicky odlišujeme dva fenotypy: úplný deficit merosinu, tzv. klasický fenotyp kongenitální svalové dystrofie typ 1A, a fenotyp podmíněný parciálním deficitem merosinu s variabilní tíží pletencové svalové slabosti. Diagnostika parciálního deficitu je založena na klinickém obraze, nálezu leukodystrofických změn na magnetické rezonanci mozku, elektromyografickém vyšetření s průkazem periferní neuropatie a genetickém vyšetření, pomocnou metodou může být vzorec postižení svalů při vyšetření magnetickou rezonancí. Ve svalové biopsii jsou patrné dystrofické změny, imunohistochemické vyšetření může být v normě, což diagnostiku mnohdy komplikuje. Léčba je symptomatická, stanovení diagnózy umožní predikci průběhu a rizik a genetické poradenství. Vzhledem k diagnostickým úskalím je pravděpodobné, že parciální deficit merosinu je častější, než se daří prokázat. Jako příklad autoři prezentují tři kazuistiky.
Congenital muscular dystrophies are a group of inherited muscle disorders characterized by early onset of muscle weakness and dystrophic changes in muscle biopsy. Mutation of the laminin α2 gene resulting in total or partial merosin deficiency is the most common cause in European population. Total loss of merosin manifests as congenital muscular dystrophy type 1A, partial deficiency results in limb girdle weakness of variable severity. Diagnosis of partial deficiency is based on clinical manifestation, brain magnetic resonance imaging (MRI) with apparent leucodystrophy, electromyography with documented peripheral neuropathy and genetic examination, muscle MRI pattern of pathological changes may be beneficial in differential diagnosis. Muscle biopsy shows dystrofic changes but immunohistochemistry may not reveal merosin deficiency and so it can be misleading. Treatment is symptomatic, correct diagnosis can help in predicting the course of the disease and associated risks and facilitates genetic counselling. It is likely that, due to the difficult diagnosis, partial merosin deficiency occurs more frequently than currently estimated. The authors present three illustrative case reports.
- Klíčová slova
- kongenitální svalová dystrofie, periferní primárně demyelinizační neuropatie,
- MeSH
- dítě MeSH
- elektromyografie využití MeSH
- genetické testování MeSH
- globoidní leukodystrofie MeSH
- laminin nedostatek MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie využití MeSH
- mladiství MeSH
- mozek diagnostické zobrazování MeSH
- neurozobrazování metody MeSH
- svalové dystrofie * diagnóza genetika MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vzácné nemoci * diagnóza MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Sitosterolémie je vzácné, autozomálně recesivně dědičné onemocnění, způsobené abnormním transportem fytosterolů ve střevě a játrech při poruše transportního proteinu ABCG5/ ABCG8. Projevuje se významnou hyperfytosterolémií, u dětí většinou i hypercholesterolémií, xantomy, hemolytickou anémií, makrotrombocytopenií, abnormální krvácivostí, splenomegalií, předčasnou aterosklerózou, artritidou, neprospíváním, hepatopatií. Výjimečný nález normální cholesterolémie při hyperfytosterolémii komplikuje diagnostiku, stejně tak nález normální hladiny fytosterolů u kojených dětí. Pacienti se sitosterolémií dobře reagují na dietu s restrikcí cholesterolu a fytosterolů v kombinaci s léčbou ezetimibem. Předkládáme výsledky klinických, biochemických a molekulárně genetických analýz u našeho pacienta se sitosterolémií. Kazuistika: Tříletý chlapec je sledován od 7 měsíců věku pro hypercholesterolémii (16–25,6 mmol/l), zjištěnou náhodně. Rodinná anamnéza byla negativní. Od 1 roku věku došlo k propadu v hmotnostně-délkovém poměru ze 75. na 8,8. percentil. Ve věku 20 měsíců byly zjištěny významně zvýšené sérové hladiny sitosterolu (13x nad normu) a kampesterolu (4x nad normu). Molekulárně genetická analýza prokázala, že pacient je složeným heterozygotem pro dříve popsanou patogenní mutaci p.Arg446* a dosud nepublikovanou, pravděpodobně patogenní variantu p.Arg419Cys v genu ABCG5. Oba rodiče jsou zdraví přenašeči. Závěr: U 3letého chlapce byla potvrzena diagnóza sitosterolémie s mutacemi v genu ABCG5. Jde o první potvrzený případ sitosterolémie v ČR. Chlapec je v současnosti léčen nízkocholesterolovou a nízkofytosterolovou dietou a ezetimibem. Během 16 měsíců léčby se téměř normalizovala hladina celkového cholesterolu a LDL cholesterolu, významně poklesla koncentrace fytosterolů. Sitosterolémii je potřeba brát v úvahu v rámci diferenciální diagnostiky závažné hypercholesterolémie u dětí.
Background: Sitosterolemia is a rare, autosomal recessive inherited disorder of lipid metabolism, associated with an abnormal transport of plant sterols in a small intestine and a liver due to malfunction of a transport protein ABCG5/ABCG8. Disorder is associated with significant hyperphytosterolemia and also with hypercholesterolemia in most pediatric patients, tuberous and tendinous xanthomas, hemolytic anemia, macrothrombocytopenia, abnormal bleeding, splenomegaly, premature atherosclerosis, arthritis, failure to thrive and hepatopathy. A rare finding of normocholesterolemia and normal levels of phytosterols in breastfed infants might result in a delay in diagnosis. Patients with sitosterolemia respond well to a low cholesterol and a low plant sterol diet in combination with ezetimibe therapy. Here, we report clinical, biochemical and molecular genetic data of a boy with sitosterolemia. Case report: 3 years old boy has been monitored since 7 months of age for hypercholesterolemia (16–25.6 mmol/l), found accidentally. Family history was negative. Since one year of age a failure to thrive was documented, weight/lenght ratio dropped from 75th to 8.8th percentile. At the age of 20 months laboratory tests showed significantly increased levels of serum sitosterol (13 times above normal level) and campesterol (4 times above normal level). Molecular genetic analysis revealed compouned heterozygosity for a previously described pathogenic mutation p.Arg446* and another, up to now unpublished, probably pathogenic variant p.Arg419Cys in the ABCG5 gene. Both parents were confirmed as healthy mutation carriers. Conclusion: We presented the first Czech patient with sitosterolemia carrying mutations in ABCG5. Patient is on a low-cholesterol and a low-plant sterol diet and ezetimibe therapy. During 16 months of therapy, level of total cholesterol and also of LDL cholesterol almost normalized and serum concentration of plant sterols decreased significantly. Therefore, sitosterolemia should be considered in the differential diagnosis of severe hypercholesterolemia in children.
- Klíčová slova
- sitosterolémie, fytosterolémie,
- MeSH
- ABC transportér podrodiny G, člen 5 genetika MeSH
- anticholesteremika MeSH
- cholesterol krev MeSH
- ezetimib aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- fytosteroly krev MeSH
- hypercholesterolemie diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci střev MeSH
- neprospívání MeSH
- předškolní dítě MeSH
- sitosteroly krev MeSH
- vrozené poruchy metabolismu tuků MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Familiární hypercholesterolemie (FH) je nejčastějším autosomálně dominantně dědičným onemocněním, které je charakterizováno snížením katabolizmu LDL-cholesterolu a předčasnou klinickou manifestací aterosklerotického postižení cév. Projekt MedPed (Make early diagnosis to Prevent early deaths) má za cíl diagnostikovat pacienty s FH co nejdříve, aby co nejvíce profitovali ze včasně zahájené terapie a nedospěli k předčasné kardiovaskulární příhodě. V současné době (k 31. 10. 2016) evidujeme v celonárodní české databázi 6 947 pacientů s FH z 5 223 rodin. Při prevalenci FH 1 : 250 to představuje 17,4 % z celkového očekávaného počtu pacientů s FH v ČR. Určení mutace zodpovědné za FH, k němuž je nyní v ČR využívána moderní technologie sekvenování nové generace, vede ke zpřesnění diagnostiky, zvýšení spolupráce ze strany pacientů a především usnadnění kaskádovitého screeningu v rodinách. Přestože patříme z hlediska záchytu FH k nejúspěšnějším zemím na světě, většina pacientů zůstává stále nediagnostikována. Navíc se ukazuje, že při současných léčebných možnostech většina pacientů s FH nedosahuje cílových hodnot. V tomto směru jsou velkým příslibem nově schválené léky, inhibitory PCSK9, které budou snad v nejbližší době k dispozici i v České republice pro vybrané vysoce rizikové pacienty s FH.
Familial hypercholesterolemia (FH) is the most frequent autosomal dominant hereditary disease which is characterized by a decreased LDL-cholesterol catabolism and early clinical manifestation of atherosclerosis affecting blood vessels. The MedPed (Make early diagnosis to Prevent early deaths) project aims to diagnose patients with FH as early as possible, so that they can profit the most from a therapy started in a timely manner and avoid premature cardiovascular events. Currently, as of 31 October 2016, the Czech national database keeps records of 6 947 patients with FH from 5 223 families. Considering the prevalence of FH equalling 1 : 250, this represents 17.4 % of the overall expected number of patients with FH in the Czech Republic. Determining the mutation responsible for FH, now using a next generation sequencing technology in the Czech Republic, brings with it higher diagnostic accuracy, better cooperation of patients and in particular facilitation of cascade screening in families. Although we are among the most successful countries in the world with regard to FH detection, the majority of patients are still undiagnosed. Moreover, as it turns out, most FH patients do not reach the target values with the current therapeutic possibilities. In this regard the newly approved hypolipidemic drugs, PCSK9 inhibitors, to be hopefully available also in the Czech Republic in the near future for chosen patients with FH at high risk, hold great promise.
- Klíčová slova
- projekt MedPed,
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- hyperlipoproteinemie typ II * diagnóza farmakoterapie genetika MeSH
- LDL-cholesterol analýza škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mutace genetika MeSH
- plošný screening metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- vrozené poruchy metabolismu tuků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Klíčová slova
- stratum corneum, epidermální homeostáza,
- MeSH
- diagnostické techniky molekulární * MeSH
- epidermis fyziologie patofyziologie MeSH
- epidermolytická ichtyóza diagnóza etiologie genetika MeSH
- genetická onemocnění kůže * MeSH
- genetické testování * MeSH
- ichthyosis vulgaris * diagnóza etiologie genetika MeSH
- ichtyóza vázaná na chromozom X diagnóza etiologie genetika komplikace MeSH
- ichtyóza * diagnóza genetika klasifikace MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lamelární ichtyóza diagnóza etiologie genetika klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- mutace MeSH
- novorozenec MeSH
- prevalence MeSH
- sekvenční analýza DNA * metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- superficiální epidermolytická ichtyóza diagnóza etiologie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
