Refluxní choroba jícnu (RCHJ) je nejčastější onemocnění gastrointestinálního traktu postihující přibližně čtvrtinu evropské populace s narůstající incidencí. Část pacientů s RCHJ nemá plnou úlevu při konzervativním postupu s inhibitory protonové pumpy (PPI), chirurgické řešení je zatíženo nemalým procentem komplikací a v čase jeho účinnost klesá. Endoskopická léčba RCHJ zahrnuje v současnosti pět odlišných metod, z nichž dosud žádná nebyla, dle znalostí autorů, ve větší míře dostupná a prováděná v České republice. Potenciál uplatnit se v praxi mají metody elektrické stimulace jícnu, endoskopická fundoplikace a Stretta. Metoda Stretta je založena na aplikaci radiofrekvenční energie o nízké frekvenci do oblasti ezofagogastrické junkce (EGJ). Dle dosud publikovaných dat se sice jedná o pravděpodobně méně účinnou alternativu k laparoskopické fundoplikaci pro pacienty s hiátovou hernií ≤ 2 cm a selhanou konzervativní léčbou. Nicméně její nespornou výhodou je příznivý bezpečnostní profil, nepřítomnost alterace anatomie EGJ, její opakovatelnost a dlouhodobost efektu u většiny pacientů. Nevýhodou je nutnost selekce vhodných pacientů k proceduře a její finanční náročnost. I přes své limitace se Stretta do budoucna nabízí jako alternativní možnost pro vybrané pacienty, kteří by se chtěli vyhnout riziku z dlouhodobě užívaných PPI a obávají se rizik laparoskopické fundoplikace.
Gastroesophageal reflux disease (GERD) is the most common disease of the gastrointestinal tract, affecting approximately a quarter of the European population with an increasing incidence. Some patients with GERD do not get full relief with conservative approach with proton pump inhibitors (PPI), while surgical solution is burdened with a significant percentage of complications and its effectiveness decreases over time. Endoscopic therapy of GERD currently includes five different methods, none of which have, to the knowledge of the authors, been more widely available and performed in the Czech Republic. The methods of electrical oesophageal stimulation, endoscopic fundoplication and Stretta have the potential to be used in practice. The latter method consists in the application of a low-frequency radiofrequency energy to the oesophagogastric junction (EGJ). According to the data published so far, it is probably a less effective alternative to laparoscopic fundoplication for patients with hiatal hernia ≤ 2 cm and failed conservative treatment, but its favourable safety profile, absence of EGJ anatomy alteration, repeatability and long-time effect in most patients are its undeniable advantages. On the other hand, the need to select suitable patients for the procedure and higher costs are among its disadvantages. Despite its limitations, Stretta offers an alternative option in the future for selected patients who would like to avoid the risks associated with long-term PPIs and are concerned about the risks of laparoscopic fundoplication.
- Klíčová slova
- Stretta procedura,
- MeSH
- ezofágoskopie metody MeSH
- gastroezofageální reflux * chirurgie terapie MeSH
- lidé MeSH
- radiofrekvenční terapie metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- antacida farmakologie terapeutické užití MeSH
- Barrettův syndrom chirurgie farmakoterapie MeSH
- endoskopie trávicího systému MeSH
- gastroezofageální reflux * chirurgie diagnóza farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- monitorování jícnového pH metody MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Vrodená paraezofageálna hernia (CPEH) je neobvyklým typom diafragmatickej hernie v detskom veku. Môže byť klinicky asymptomatická alebo sa prejavovať chronickými gastrointestinálnymi a respiračnými príznakmi. V závažných prípadoch býva komplikovaná akútnym volvulom žalúdka. Jej zriedkavý výskyt a nešpecifický klinický obraz môžu oddialiť stanovenie správnej diagnózy. Princípy chirurgickej liečby CPEH sú vo všeobecnosti dobre známe vrátane antirefluxných procedúr. Štandardne sa táto operácia vykonáva otvoreným prístupom. Nedávne štúdie poukázali na povzbudivé výsledky pri využití laparoskopie. V kazuistike prezentujeme prípad 18-mesačnej pacientky odoslanej do ambulancie detskej chirurgie s náhodným RTG nálezom CPEH II. typu potvrdenej CT vyšetrením. Pacientka podstúpila elektívnu laparoskopickú operáciu s Nissenovou fundoplikáciou. Na základe našej skúsenosti a súčasného prehľadu literatúry považujeme laparoskopické riešenie CPEH u dojčiat a detí za účinnú a bezpečnú metódu chirurgickej liečby.
Congenital paraesophageal hernia (CPEH) is an uncommon type of diaphragmatic hernia in the paediatric age. It can be asymptomatic, present with a variety of chronic gastrointestinal and respiratory symptoms or complicated by acute gastric volvulus with strangulation in serious cases. Its rare occurrence and presentation with non-specific clinical features may delay the diagnosis. The principles of surgical treatment are generally well established with anti-reflux procedures included. Traditionally, surgery has been done using an open approach. Recently, laparoscopic repairs with encouraging outcomes have been reported. We present the case of an 18-month-old patient referred to an outpatient Clinic of Paediatric Surgery with incidental X-ray finding of CPEH type II confirmed by CT scan. The patient underwent an elective laparoscopy accompanied with Nissen fundoplication. According to our experience and literature review, we suggest laparoscopic repair of CPEH as an effective and safe method of treatment in infants and children.
- MeSH
- gastroezofageální reflux chirurgie MeSH
- hiátová hernie * chirurgie MeSH
- kojenec MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Karcinom jícnu lze rozdělit na dva nejčastější histologické podtypy – adenokarcinom a skvamocelulární karcinom, které se liší nejen svým původem a biologickou povahou, ale i odpovědí na různé typy léčby. Karcinom jícnu je 8. nejčastějším zhoubným nádorem a 6. nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Hledání nových a účinných metod v jeho prevenci a terapii má velký význam vzhledem k velice nízkému pětiletému přežívání, které se pohybuje pouze mezi 15–20 %. Budoucnost možná přinese novinky v prevenci tohoto nádoru, jak v oblasti chemopreventivních látek, tak nových endoskopických či chirurgických antirefluxních metod, novinky v terapii biologické, imunoterapii a v terapii individualizované nebo v chirurgickém přístupu.
Esophageal carcinoma may be devided into two most frequent histopathological subtypes – adenocarcinoma and squamous cell carcinoma, which are different in their origin and biological characteristic, but also in their response to different types of the treatment. Esophageal cancer is the 8th most common maligncy and 6th most common cause of death from overall malignant disease. Searching for novel and effective methods in its prevention and treatment is very important issue, according to very low 5 – years survival rate, which is between 15–20%. The future may bring novelties in prevention of this tumor as in the area of chemoprotective substancies, as in new endoscopic or surgical antireflux modalities; news in biological treatment, imunotherapy and individualized therapy or in surgical approach.
- MeSH
- adenokarcinom farmakoterapie genetika MeSH
- adjuvantní chemoradioterapie MeSH
- antigen CTLA-4 antagonisté a inhibitory imunologie MeSH
- Barrettův syndrom chirurgie diagnostické zobrazování farmakoterapie MeSH
- farmakogenomické varianty imunologie účinky léků MeSH
- gastroezofageální reflux chirurgie diagnostické zobrazování farmakoterapie MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- inhibitory protonové pumpy farmakologie terapeutické užití MeSH
- ipilimumab farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * chirurgie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- protinádorové látky imunologicky aktivní terapeutické užití MeSH
- sentinelová uzlina chirurgie MeSH
- skvamózní karcinom jícnu farmakoterapie imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Obezita se stala celosvětovým problémem s neustále narůstající prevalencí. Bariatrická chirurgie je nepochybně nejefektivnějším způsobem léčby morbidní obezity. Laparoskopická sleeve gastrektomie (LSG) je v současné době nejčastěji prováděnou bariatrickou operací na světě. Prevalence gastroezofageální refl uxní choroby (GERD) rovněž narůstá, přičemž za hlavní příčinu tohoto trendu je považována úzká spojitost s rostoucí prevalencí obezity. Vztah LSG a GERD je stále nejasný, budící značné kontroverze. Objeví-li se u pacientů pooperační GERD, první terapeutickou intervencí je zahájení medikamentózní léčby inhibitory protonové pumpy (PPI), která je efektivní u většiny pacientů. U pacientů rezistentních na tuto léčbu je většinou nutné ke zvládnutí GERD symptomatologie operační konverze na laparoskopický Roux en Y gastrický bypass (LRYGB). Autoři prezentují kazuistiku pacientky, u které se vyvinul GERD v delším pooperačním období a u které nebyla konverze na LRYGB vhodná pro předchozí komplikace a operace. Tato pacientka byla proto operačně řešena alternativní metodou – plastikou hiátu s parciální zadní hemifundoplikací. Úspěch léčby byl potvrzen klinicky vymizením GERD symptomatologie i po vysazení PPI. LRYGB je metodou volby při GERD po restriktivních bariatrických operačních výkonech. Někteří pacienti však ke konverzi na LRYGB nejsou vhodní, a je proto potřeba hledat alternativní způsoby léčby.
Obesity has become a global problem with increasing prevalence. Undoubtedly, bariatric surgery is the most eff ective way to treat morbid obesity. Laparoscopic sleeve gastrectomy (LSG) is currently the most commonly performed bariatric procedure worldwide. The prevalence of gastroesophageal refl ux disease (GERD) is also increasing, a close association with increasing prevalence of obesity being regarded as the main cause of this trend. The relationship between LSG and GERD is still unclear, at least controversial. If GERD occurs in the postoperative period, the fi rst therapeutic intervention is initiation of proton pump inhibitors (PPI) treatment, which is eff ective in the vast majority of patients. In patients resistant to this treatment, conversion to laparoscopic Roux en Y gastric bypass (LRYGB) is usually necessary. The authors present the case report of a patient who developed GERD in the longer postoperative period and conversion to LRYGB was not appropriate due to previous complications and surgical procedures. Therefore, this patient was managed operatively by an alternative method – hiatoplasty with partial posterior fundoplication. The success of the treatment was confi rmed clinically by disappearance of GERD symptomatology postoperatively even after PPI discontinuation. LRYGB is the method of choice for GERD after restrictive bariatric procedures. However, some patients are not suitable for conversion to LRYGB, and alternative treatment options are therefore needed.
- Klíčová slova
- sleeve gastrektomie,
- MeSH
- bariatrická chirurgie metody MeSH
- gastrektomie MeSH
- gastroezofageální reflux chirurgie MeSH
- hiátová hernie * chirurgie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- morbidní obezita chirurgie MeSH
- pooperační komplikace * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Konzervativní léčba refluxní choroby jícnu (GERD - gastroesophageal reflux disease) je v současnosti opřena o skupinu léků, které nejúčinněji potlačují sekreci kyseliny solné v žaludku, a to tzv. inhibitory protonové pumpy (IPP). I když se nejedná o kauzální léčbu onemocnění, jsou považovány a akceptovány jako léky volby „zlatého standardu“. Cílem retrospektivní studie bylo zmapovat medikace pacientů s GERD v různých stupních onemocnění, analyzovat jejich individuální variabilitu v genu kódujícím enzym cytochrom P450 (CYP2C19) a navrhnout metodiku pro jednoduché stanovení genového profilu pacienta s GERD pro zefektivnění terapeutických postupů. Metody: Do studie bylo zařazeno celkem 276 osob s GERD po chirurgickém zákroku se známou farmakologickou anamnézou - 94 pacientů s neerozivní refluxní chorobou, 121 s refluxní ezofagitidou a 61 s Barrettovým jícnem (BE - Barrett´s esophagus) nebo adenokarcinomem jícnu (EAC - esophageal adenocarcinoma). Stanovení genotypů dvou polymorfizmů genu CYP2C19 (*17 rs12248560 a *2 rs4244285) bylo založeno na principu kvantitativní polymerázové řetězové reakce. Výsledky: Více než 90 % pacientů užívalo IPP (omeprazol/lansoprazol/pantoprazol). Ačkoli ve sledované kohortě předepsaná dávkování IPP odpovídala doporučení pro udržovací terapii, u pacientů nebyla zohledněna míra schopnosti účinnou látku metabolizovat. Bylo zjištěno, že nositelé genotypových kombinací obsahujících variantu CYP2C9*17 determinující fenotyp ultrarychlého metabolizátoru (UM) mají nižší pravděpodobnost souběžného výskytu s variantou CYP2C19*2, která kóduje fenotyp intermediárního nebo „špatného“ metabolizátoru (IM nebo PM), než osoby se standardní funkcí enzymu CYP2C19 (p = 0,001). Frekvence kombinací genotypů (tzv. haplogenotypů) a ve výsledku fenotypů UM/IM/PM byla mezi pacienty s GERD 37,3/16,7/1,4 %. Závěr: U pacientů s GERD by měl být před zahájením farmakoterapie IPP definován jejich genový profil, resp. kombinace variant CYP2C19*17 a *2, a to vzhledem k jejich vysoké frekvenci v populaci a funkčnímu metabolickému významu. Předpokládáme, že by toto opatření mohlo vést ke zvýšení efektivity farmakoterapie, a tím ke zlepšení kvality života pacientů a snad i k prevenci rozvoje závažnějších stavů, jakými jsou BE a EAC. Nestandardní schopnost metabolizovat IPP by mohla být jedním z předpokladů k indikaci chirurgického zákroku u pacientů s GERD.
Introduction: Conservative treatment of gastroesophageal reflux disease (GERD) is currently based on a group of drugs that effectively suppress the secretion of hydrochloric acid in the stomach, so-called proton pump inhibitors (PPI). Although these drugs do not target the cause of the disease, they are considered and accepted as the “gold standard“ for the treatment of this disease. The aim of this retrospective study was to map medication of GERD patients in various phases of the disease, to analyze individual variability in the cytochrome P450 (CYP2C19) gene, and to propose an effective method for the simple determination of the gene in GERD patients. Methods: The study included 276 GERD patients with known pharmacological anamnesis who had undergone surgical treatment. The subjects included 94 patients with non-erosive reflux disease, 121 with reflux esophagitis, and 61 with Barrett´s esophagus (BE) or esophageal adenocarcinoma (EAC). Genotypes of two polymorphisms in the CYP2C19 gene (*17 rs12248560 and *2 rs4244285) were determined using quantitative polymerase chain reaction. Results: More than 90% patients were treated with PPI (omeprazole/lansoprazole/pantoprazole). Although the prescribed PPI dosing in the studied cohort was consistent with recommendations for maintenance therapy, the patients´ability to metabolize the active substance was not considered. Carriers of genotype combinations containing the CYP2C9*17 variant, which determines the ultra-rapid metabolizer (UM) phenotype, were less likely to co-occur with the CYP2C19*2 variant, which determines the intermediate or “poor“ metabolizer (IM or PM) phenotype, than individuals with the standard functioning CYP2C19 enzyme (p = 0.001). The frequencies of combinations of genotypes (haplogenotypes) and resulting UM/IM/PM phenotypes were 37.3/16.7/1.4% in GERD patients. Conclusion: Prior to initiating PPI pharmacotherapy in GERD patients, determination of CYP2C19 haplogenotypes (CYP2C19*17 and *2 variants) should be performed due to frequent occurence of these variants in population and their functional metabolic significance. We presume that this approach will increase the effectiveness of pharmacotherapy, improve patient quality of life, and very likely help prevent/reduce the risk of the development of more serious conditions, such as BE and EAC. The non-standard ability to metabolize PPI in GERD patients may be one of the indicators for surgical intervention.
- MeSH
- cytochrom P450 CYP2C19 genetika metabolismus MeSH
- farmakogenetika * MeSH
- gastroezofageální reflux * diagnóza farmakoterapie chirurgie MeSH
- inhibitory protonové pumpy farmakologie metabolismus terapeutické užití MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- polymorfismus genetický MeSH
- polypharmacy MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V našem sdělení popisujeme případ mladého 26letého muže trpícího refluxní symptomatologií a nespecifickou dysmotilitou jícnu indikovaného k implantaci elektrické stimulační terapie dolního jícnového svěrače. Jedná se o první případ použití této nové chirurgické metody k léčbě refluxní nemoci jícnu v ČR. Pacient podstoupil celou řadu vyšetření, která neprokázala další onemocnění kromě refluxní nemoci a poruchy peristaltiky jícnu. Byly vyčerpány možnosti konzervativní terapie bez výraznějšího efektu na potíže pacienta. Následně byla provedena konzultace chirurgického pracoviště zabývajícího se implantací elektrického stimulátoru jícnu, dle jehož vyjádření byl pacient vhodným kandidátem implantace zařízení EndoStim. Proto byla dne 14. 10. 2015 provedena laparoskopická dorzální hiatoplastika a implantace zařízení EndoStim prof. Guttem na Memmingem Chirurgische Klinik v Německu, kde bylo již v minulosti provedeno 13 implantací zařízení EndoStim. Operace proběhla bez komplikací a pacient byl v celkově dobrém stavu propuštěn domů. Na pooperační high-resolution jícnové manometrii byly zachyceny ojedinělé peristaltické vlny a určité zlepšení dysmotility. Pacient je nyní bez medikace inhibitory protonové pumpy, subjektivně se cítí lépe a dle poslední MII-pH je bez objektivních známek refluxní nemoci. V pooperačním období se pouze jednou objevilo uvíznutí sousta se zvracením, jinak jsou potíže celkově zlepšeny. Nadále probíhá pravidelná úprava nastavení dle výsledku vyšetření k optimalizaci terapie.
We report a case of a young 26-year-old man suffering from reflux symptoms and nonspecific esophageal dysmotility who was indicated to implantation of electrical stimulation therapy of the lower esophageal sphincter. This is the first case of use of this new surgical method for the treatment of gastroesophageal reflux disease in the Czech Republic. The patient underwent a variety of diagnostic tests, which failed to reveal other diseases besides gastroesophageal reflux disease and esophageal motility disorder. We exhausted the possibilities of conservative therapies, all of which did not significantly improve the patient’s condition. Subsequently, a consultation with a surgical department dealing with implantation of electrical stimulator of the esophagus resulted in the patient receiving approval for EndoStim implantation. Therefore, on October 14, 2015, Professor Gutt, Memmingem Chirurgische Klinik, Germany, with experience in implanting 13 EndoStim devices, performed laparoscopic hiatal hernia repair and implanted the EndoStim in the patient. The surgery was well executed without any complications and the patient was in generally good condition after the operation released home. High-resolution esophageal manometry after surgery captured rare peristaltic waves and some improvement in dysmotility. The patient is now without proton pump inhibitor medication and subjectively feels better, and according to the latest MII-pH results, is without objective signs of reflux disease. During the postoperative period, the patient only once experienced vomiting; otherwise, there was a significant improvement in overall symptoms. The patient is waiting for further examination and readjustment of therapy to optimize the outcome.
- MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální využití MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická stimulace * metody přístrojové vybavení MeSH
- enteritida MeSH
- gastroezofageální reflux * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- kontaminace potravin MeSH
- laparoskopie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- nápoje škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Laparoskopická fundoplikace se po laparoskopické cholecystektomii stala dalším zlatým standardem miniinvazivní chirurgie. Spokojenost endoskopicky operovaných pacientů se blíží až k 90 %. Také laparoskopická fundoplikace, jako jakákoliv jiná operační metoda, může být zatížená řadou komplikací, které mohou i v rukou zkušeného chirurga skončit fatálně, až smrtí pacienta. Komplikace se nevyhýbají ani autorům, i přes jejich bohaté zkušenosti (více než 3500 laparoskopických operací v oblasti hiátu bránice za více než 20 let). Kazuistika: Autoři prezentují raritní poranění levé hepatické žíly při laparoskopické plastice velké paraezofageální hiátové hernie a fundoplikaci dle Toupeta. Závěr: Laparoskopická fundoplikace je pro nízké procento komplikací považována v dnešní době za bezpečnou metodu operačního řešení refluxní choroby jícnu a hiátových kýl. Přesto během operace může dojít k závažným komplikacím, o kterých musí chirurg vědět, musí na ně být připraven a vyřešit je.
Introduction: After laparoscopic cholecystectomy, laparoscopic fundoplication has become another gold standard of minimal invasive surgery. The level of satisfaction of patients undergoing endoscopic surgery is almost 90%. Laparoscopic fundoplication, like other surgery methods, can also be burdened with grave complications, which could result in a fatal outcome even if the surgery is performed by a skilled surgeon. Even the authors themselves encounter complications despite their rich experience (more than 3,500 laparoscopic operations in the diaphragmatic hiatus area in more than 20 years). Case report: The authors report on a rare left hepatic vein injury during laparoscopic hiatoplasty and fundoplication according to Toupet for giant paraoesophageal hiatal hernia. Conclusion: For its low percentage of complications, laparoscopic fundoplication is considered as a safe operative method for gastroesophageal reflux disease and hiatal hernias. However, severe complications may still arise during the surgery and the surgeon should be familiar with them, be prepared for them and be able to manage such complications.
- MeSH
- endoskopie MeSH
- fundoplikace * metody MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza chirurgie MeSH
- gastrointestinální krvácení etiologie chirurgie MeSH
- hiátová hernie * diagnóza chirurgie MeSH
- laparoskopie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- venae hepaticae * chirurgie zranění MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Léčbou první volby u gastroezofageální refluxní nemoci (GERD – Gastro‑Esophageal Reflux Disease) jsou inhibitory protonové pumpy (IPP). Působí‑li tato léčba nedostatečně, jsou jako terapeutická alternativa k dispozici algináty. Přetrvávající refluxní potíže a nehojící se refluxní ezofagitida vyžadují diferenciální endoskopickou a funkčně analytickou diagnostiku. Extraezofageální manifestace GERD často antirefluxní léčba neovlivní. Nová data naznačují, že se jedná o syndrom hypersenzitivity, při němž je reflux pouze jedním z vyvolávajících činitelů.
Als Therapie der ersten Wahl bei gastroösophagealer Refluxkrankheit (GERD) gelten Protonenpumpeninhibitoren (PPI). Schlägt diese Therapie nur unzureichend an oder wird nicht vertragen, stehen Alginate als therapeutische Alternative zur Verfügung. Persistierende Refluxbeschwerden und nicht heilende Refluxösophagitis erfordern eine differenzierte endoskopische und funktionsanalytische Diagnostik. Extraösophageale Manifestationen der GERD sprechen häufig nicht auf eine Antirefluxtherapie an. Neue Daten legen nahe, dass es sich um komplexe Hypersensitivitätssyndrome handelt, bei denen der Reflux nur einer von mehreren möglichen Auslösern ist.
