Prion disorders, or transmissible spongiform encephalophaties (TSE), are fatal neurodegenerative diseases affecting mammals. Prion-infectious particles comprise of misfolded pathological prion proteins (PrPTSE). Different TSEs are associated with distinct PrPTSE folds called prion strains. The high resistance of prions to conventional sterilization increases the risk of prion transmission in medical, veterinary and food industry practices. Recently, we have demonstrated the ability of disulfonated hydroxyaluminum phthalocyanine to photodynamically inactivate mouse RML prions by generated singlet oxygen. Herein, we studied the efficiency of three phthalocyanine derivatives in photodynamic treatment of seven mouse adapted prion strains originating from sheep, human, and cow species. We report the different susceptibilities of the strains to photodynamic oxidative elimination of PrPTSE epitopes: RML, A139, Fu-1 > mBSE, mvCJD > ME7, 22L. The efficiency of the phthalocyanine derivatives in the epitope elimination also differed (AlPcOH(SO3)2 > ZnPc(SO3)1-3 > SiPc(OH)2(SO3)1-3) and was not correlated to the yields of generated singlet oxygen. Our data suggest that the structural properties of both the phthalocyanine and the PrPTSE strain may affect the effectiveness of the photodynamic prion inactivation. Our finding provides a new option for the discrimination of prion strains and highlights the necessity of utilizing range of prion strains when validating the photodynamic prion decontamination procedures.

• MeSH
• fotochemoterapie metody   MeSH
• fotosenzibilizující látky farmakologie   MeSH
• indoly chemie   MeSH
• lidé MeSH
• mozek účinky léků   metabolismus   účinky záření   MeSH
• myši MeSH
• organokovové sloučeniny chemie   MeSH
• ovce MeSH
• oxidace-redukce MeSH
• prionová bílkovina metabolismus   MeSH
• prionové nemoci farmakoterapie   metabolismus   patologie   MeSH
• sbalování proteinů MeSH
• singletový kyslík MeSH
• skot MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• skot MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Primární lymfom centrálního nervového systému je jedním z extranodálních lymfomů s obvykle agresivním klinickým chováním, který postihuje mozek, míchu, měkké mozkové pleny a oko. Standardem léčby je indukční chemoterapeutický režim obsahující vysoce dávkovaný metotrexát a následná konsolidace autologní transplantací periferních kmenových buněk nebo celomozkovým ozářením. Vzhledem k vyššímu výskytu lymfomu u pacientů starších 60 let je nutný individualizovaný přístup s ohledem na rizika toxicity léčby, včetně rozvoje kognitivního deficitu. Nové poznatky v patofyziologii tohoto lymfomu na molekulární úrovni přináší nové možnosti cílené léčby.

Primary central nervous system lymphoma is one of extranodal lymphomas with primary aggressive clinical behaviour. It affects brain, spinal cord, leptomeninges and eye. Standard of treatment is induction with chemotherapy including high-dose methotrexate and subsequent consolidation with autologous stem cell transplant or whole-brain radiotherapy. Due to increased incidence in patients older than 60 years with regard to toxicity risks, including cognitive deficit, individualized therapy is necessary. New findings in pathophysiology at molecular level of this lymphoma subtype bring new options with targeted treatment.

• MeSH
• autologní transplantace MeSH
• centrální nervový systém * diagnostické zobrazování   patologie   účinky záření   MeSH
• chemoterapie konsolidační metody   MeSH
• cytostatické látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dávka záření MeSH
• indukční chemoterapie metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• lymfom * diagnóza   farmakoterapie   radioterapie   terapie   MeSH
• methotrexát aplikace a dávkování   MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   patologie   účinky záření   MeSH
• prognóza MeSH
• recidiva MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• transplantace periferních kmenových buněk MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Brain and nervous system cancers in children represent the second most common neoplasia after leukemia. Radiotherapy plays a significant role in cancer treatment; however, the use of such therapy is not without devastating side effects. The impact of radiation-induced damage to the brain is multifactorial, but the damage to neural stem cell populations seems to play a key role. The brain contains pools of regenerative neural stem cells that reside in specialized neurogenic niches and can generate new neurons. In this review, we describe the advances in radiotherapy techniques that protect neural stem cell compartments, and subsequently limit and prevent the occurrence and development of side effects. We also summarize the current knowledge about neural stem cells and the molecular mechanisms underlying changes in neural stem cell niches after brain radiotherapy. Strategies used to minimize radiation-related damages, as well as new challenges in the treatment of brain tumors are also discussed.

• MeSH
• lidé MeSH
• mozek cytologie   účinky záření   MeSH
• nádory mozku radioterapie   MeSH
• nervové kmenové buňky cytologie   účinky záření   MeSH
• neurogeneze MeSH
• radioterapie škodlivé účinky   metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Prion disorders are fatal neurodegenerative diseases caused by the autocatalytic conversion of a natively occurring prion protein (PrPC ) into its misfolded infectious form (PrPTSE ). The proven resistance of PrPTSE to common disinfection procedures increases the risk of prion transmission in medical settings. Herein, we present the effective photodynamic inactivation (PDI) of prions by disulfonated hydroxyaluminum phthalocyanine (AlPcOH(SO3 )2 ) utilizing two custom-built red light sources. The treatment eliminates PrPTSE signal in infectious mouse brain homogenate with efficiency that depends on light intensity but has a low effect on the overall protein content. Importantly, singlet oxygen (O2 (1 Δg )) is the only species significantly photogenerated by AlPcOH(SO3 )2 , and it is responsible for the PDI of prions. More intensive light conditions show not only higher O2 (1 Δg ) production but also decreases in AlPcOH(SO3 )2 photostability. Our findings suggest that PDI by AlPcOH(SO3 )2 -generated O2 (1 Δg ) represents a promising approach for prion inactivation that may be useful in future decontamination strategies for delicate medical tools.

• MeSH
• fotochemoterapie * MeSH
• fotosenzibilizující látky chemie   farmakologie   MeSH
• indoly chemie   farmakologie   MeSH
• kyseliny sulfonové chemie   MeSH
• mozek účinky léků   metabolismus   účinky záření   MeSH
• myši MeSH
• prionová bílkovina metabolismus   MeSH
• singletový kyslík metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

V léčbě plicní rakoviny je základní modalitou radioterapie, která má prokázaný léčebný prospěch v radikálních i paliativních indikacích až u 76 % všech nemocných. V České republice dlouhodobě nepřekračuje podíl nemocných s bronchogenním karcinomem léčených radioterapií 25 %. V případě klinicky inoperabilního nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) ve stadiu I je metodou volby stereotaktická radioterapie, která umožňuje lokální kontrolu až 90 % po třech letech a účinností je srovnatelná s operací, s lepší tolerancí. Pooperační radioterapie je vhodná v případě postižených mediastinálních uzlin. U lokálně pokročilého inoperabilního NSCLC je standardem konkomitantní chemoradioterapie podávaná souběžně s chemoterapií založené na dvojkombinaci cytostatik obsahující platinový derivát, neosvědčila se paušální eskalace dávky nad 60 Gy/6 týdnů pro vzrůst toxicity s vyšším rizikem úmrtí. Zlepšení výsledků léčby přinášejí technické inovace, jako je radioterapie s modulovanou intenzitou svazku (IMRT), radioterapie řízená obrazem (IGRT) nebo sledování dýchacích pohybů v čase (4DCT). Jednoznačný přínos léčby protonovým svazkem nebyl zatím prokázán. U malobuněčného karcinomu je ve stadiu limited disease nejúčinnější konkomitantní chemoradioterapie, se začátkem ozařování nejpozději od třetího cyklu chemoterapie, v dávce 66 Gy/33 frakcích nebo hyperfrakcionace 2× denně po dobu 3 týdnů do dávky 45 Gy. Radioterapie se doporučuje i ve stadiu extensive disease jako konsolidační léčba po chemoterapii při velmi dobré léčebné odpovědi. V léčbě malobuněčných karcinomů je standardně doporučováno preventivní ozáření mozku, i když studie z poslední doby jako alternativu uvádějí pečlivé a časté sledování pomocí magnetické rezonance a včasnou léčbu v asymptomatickém stadiu. U NSCLC snižuje preventivní ozáření podíl nemocných s rozvojem metastáz v mozku z 30 na 8 %, ale prodloužení přežití tím nebylo prokázáno.

In treating lung cancer, radiotherapy is the basic modality, with an established therapeutic benefit in radical and palliative settings inup to 76% of all patients. In the Czech Republic, the proportion of patients with bronchogenic carcinoma treated with radiotherapydoes not exceed 25% in the long run. In the case of clinically inoperable stage I non-small cell lung cancer (NSCLC), the method ofchoice is stereotactic radiotherapy that provides local control in as much as 90% after three years, and its efficacy is similar to that ofsurgery, while having better tolerance. Postoperative radiotherapy is suitable in the case of mediastinal lymph node involvement. Inlocally advanced inoperable NSCLC, the standard treatment is concomitant chemoradiotherapy administered simultaneously withplatinum derivative-based combination chemotherapy; blanket dose escalation above 60 Gy/6 weeks has not proved its worth becauseof increased toxicity with a higher mortality risk. Improved treatment results have been made possible by technical advances,such as intensity-modulated radiation therapy (IMRT), image-guided radiation therapy (IGRT), or monitoring of respiratory motion(4DCT). No clear benefit has been shown for proton beam therapy so far. In limited-stage small cell carcinoma of the lung, concomitantchemoradiotherapy is most effective, with irradiation started no later than after cycle 3 of chemotherapy at a dose of 66 Gy/33 fractionsor hyperfractionation to a dose of 45 Gy twice daily for 3 weeks. Radiotherapy is also recommended in extensive-stage disease asconsolidation therapy after chemotherapy with very good therapeutic response. In treating small cell lung carcinoma, prophylacticcranial irradiation is standardly recommended although careful and frequent monitoring with magnetic resonance imaging andtimely treatment in the asymptomatic stage have been reported as an alternative in recent studies. In NSCLC, prophylactic irradiationreduces the proportion of patients who develop brain metastases from 30% to 8%, but it has not been shown to prolong survival.

• MeSH
• chemoradioterapie metody   MeSH
• dávka záření MeSH
• frakcionace dávky záření MeSH
• lidé MeSH
• malobuněčný karcinom * radioterapie   MeSH
• metastázy nádorů prevence a kontrola   MeSH
• mozek účinky záření   MeSH
• nádory mozku prevence a kontrola   MeSH
• nádory plic * radioterapie   terapie   MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * radioterapie   MeSH
• pooperační období MeSH
• protonová terapie MeSH
• radiochirurgie metody   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Processes of adult neurogenesis can be influenced by environmental factors. Here, we investigated the effect of microwave radiation (MWR) on proliferation and cell dying in the rat rostral migratory stream (RMS) - a migration route for the neuroblasts of the subventricular zone. Adult and juvenile (two weeks old) rats were exposed to a pulsed-wave MWR at the frequency of 2.45 GHz for 1 or 3 h daily during 3 weeks. Adult rats were divided into two groups: without survival and with two weeks survival after irradiation. Juvenile rats survived till adulthood, when were tested in the light/dark test. Proliferating cells in the RMS were labeled by Ki-67; dying cells were visualized by Fluoro-Jade C histochemistry. In both groups of rats irradiated as adults we have observed significant decrease of the number of dividing cells within the RMS. Exposure of juvenile rats to MWR induced only slight decrease in proliferation, however, it strikingly affected cell death even two months following irradiation. In addition, these rats displayed locomotor hyperactivity and decreased risk assessment in adulthood. Our results suggest that the long-lasting influence of radiation is manifested by affected cell survival and changes in animals´ behavior.

• MeSH
• chování zvířat účinky záření   MeSH
• mikrovlny škodlivé účinky   MeSH
• mozek účinky záření   MeSH
• neurogeneze účinky záření   MeSH
• potkani Wistar MeSH
• proliferace buněk účinky záření   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• profylaktické ozáření mozku, nádorová imunoterapie,
• MeSH
• adjuvantní chemoradioterapie MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• adjuvantní radioterapie MeSH
• chemoradioterapie MeSH
• imunoterapie MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• malobuněčný karcinom plic * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   radioterapie   MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• mozek účinky záření   MeSH
• nádory mozku prevence a kontrola   sekundární   MeSH
• nádory plic diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   radioterapie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• radioterapie MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Velmi pozdní následky radioterapie vznikají s odstupem desítek let po ozáření. Jejich vznik je indukován nízkými dávkami ionizujícího záření (již od 4 Gy/ozařovací sérii) a jejich klinické projevy je obtížné odlišit od onemocnění vzniklých u jedinců, kteří léčeni zářením nebyli. Dlouhý časový odstup od ozáření komplikuje určení kauzální souvislosti mezi ozařováním a nežádoucím účinkem. Tyto nežádoucí účinky často nejen snižují kvalitu života nemocných, ale vedou i k předčasné morbiditě i mortalitě a představují značné náklady pro zdravotnické a sociální systémy. Cíl: Článek shrnuje poznatky o nejčastějších velmi pozdních následcích radioterapie, mezi které patří zejména kardiotoxicita, CNS toxicita, pneumotoxicita, renální toxicita a sekundární malignity. Dia­gnózami, u kterých je tato problematika nejvíce akcentována, jsou nádory v dětském věku, maligní lymfomy, nádory varlat, nádory CNS. Obecně platí, že riziko vzniku velmi pozdních následků radioterapie (RT) musí být zvažováno u všech nemocných, kteří jsou ozařováni v relativně nízkém věku a mají vysokou šanci na dlouhodobé přežívání. Riziko velmi pozdních následků RT je také jedním ze zásadních faktorů pro limitované užívání RT v léčbě nezhoubných lézí, kdy je předpokládána dlouhá doba života pacienta, ať se jedná např. o benigní nádory (glomus tumory, neurofibromy, desmoid, hemangiomy), nebo o jiné nezhoubné léze (arterio‑venózní malformace). Jedinou v současnosti známou prevencí těchto velmi pozdních nežádoucích účinků je minimalizace dávek na kritické struktury na co možná nejnižší dosažitelnou míru.

Background: Very late effects of radiotherapy occur within decades after the initial exposure. Their development is induced by low doses of ionizing radiation (from 4 Gy per radiation series) and their clinical manifestations are difficult to distinguish from other independent diseases dia­gnosed in individuals not formerly treated with radiation. A long time period from the exposure confounds any causal relationships between radiation and adverse events. Still, these side effects not only reduce the patients‘ quality of life but also lead to an early morbidity and mortality, hence generating significant costs in health‑care and social systems. Purpose: This article summarizes findings about the most common very late consequences of radiotherapy, which include cardiotoxicity, CNS toxicity, pneumotoxicity, renal toxicity and secondary malignancies. This issue is crucial in the group of children cancer patients, malignant lymphomas, testicular tumors and CNS tumors. Generally, the risk of very late effects of radiotherapy (RT) should be considered in all patients irradiated at a relatively early age with a high chance of long/term survival. The risk of very late effects of RT is also one of the key limiting factors in the use of RT in the treatment of paients with benign lesions with long‑term survival expectation, e. g. in paients with glomus tumors, neurofibromas, desmoid tumors or hemangiomas or other benign lesions (arterio‑venous malformations). Currently, the only known prevention of these very late adverse effects is to minimize the dose to critical structures to the lowest achievable level. Key words: radiotherapy – adverse effect – heart disease – brain injury The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 5. 2. 2014 Accepted: 5. 3. 2014

• Klíčová slova
• neurotoxicita,
• MeSH
• ateroskleróza etiologie   MeSH
• cévní endotel účinky záření   MeSH
• ionizující záření MeSH
• kardiotoxicita MeSH
• kognice účinky záření   MeSH
• kognitivní poruchy etiologie   MeSH
• kraniální ozáření škodlivé účinky   MeSH
• ledviny účinky záření   MeSH
• lidé MeSH
• mozek účinky záření   MeSH
• nádory vyvolané zářením MeSH
• nemoci centrálního nervového systému * etiologie   MeSH
• nemoci ledvin etiologie   MeSH
• nemoci srdce * etiologie   MeSH
• plíce účinky záření   MeSH
• plicní nemoci etiologie   MeSH
• radiační poranění * MeSH
• radioterapie * škodlivé účinky   MeSH
• sekundární malignity MeSH
• srdce účinky záření   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• elektromagnetická pole MeSH
• elektromagnetické záření * MeSH
• elektronika MeSH
• lidé MeSH
• mobilní telefon MeSH
• mozek * účinky záření   MeSH
• neionizující záření škodlivé účinky   MeSH
• nemoci mozku etiologie   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Cieľom práce bolo skúmať krátkodobé účinky ionizujúceho žiarenia na predný mozog potkana. Materiál a metodika: Dospelé samce kmeňa Wistar sme ožiarili celotelovou frakcionovanou dávkou gama žiarenia (celková dávka bola 3 Gy) a vyšetrovali sedem a 14 dní po expozícii. Pomocou imunohistochemického farbenia a konfokálnej mikroskopie sme detekovali proliferujúce bunky pochádzajúce z prednej steny subventrikulárnej zóny (SVZa) a následne migrujúce pozdĺž osi subventrikulárna zóna – bulbus olfactorius (SVZ‑BO). Počet proliferujúcich buniek sme detekovali v štyroch anatomických oblastiach pozdĺž vopred definovanej migračnej trasy, známej ako rostrálna migračná dráha (RMS) t.j. v SVZa, vertikálnom ramene, ohybe a horizontálnom ramene. Výsledky: Vo všetkých hodnotených oblastiach sme počas trvania experimentu zaznamenali rôzny stupeň zvýšenej distribúcie proliferujúcich buniek, a to najmä v ohybe a horizontálnom ramene. Záver: Výsledky naznačujú, že postradiačná odpoveď proliferujúcich buniek, ktoré sa podieľajú na bunečnom zložení SVZa môže zohrávať úlohu vo vývoji neskorých postradiačných prejavov, ktoré sú z hľadiska prognózy veľmi nepriaznivé. Kľúčové slová: ionizujúce žiarenie – frakcionácia dávky žiarenia – mozog – os SVZ-BO – Ki-67 Práca bola podporená grantom VEGA 1/0050/11 a projektami „Centrum excelentnosti pre výskum v personalizovanej terapii (CEVYPET)“, kód: 26220120053 a „Identifikácia nových markerov v diagnostickom paneli neurologických ochorení“ spolufinancovanými zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 7. 4. 2013 Přijato: 23. 4. 2013

Background: The aim of our study was to investigate radiation‑induced short‑term effects on the rat forebrain. Material and Methods: Adult male Wistar rats received whole‑body exposure with fractionated doses of gamma rays (a total dose of 3 Gy) and were investigated seven and 14 days later. Immunohistochemistry and confocal microscopy were used to determine proliferating cells derived from anterior subventricular zone (SVZa) and distributed along the subventricular zone‑olfactory bulb axis (SVZ‑OB axis). Cell counting was performed in four anatomical parts along the well‑defined pathway, known as the rostral migratory stream (RMS) represented by the SVZa, vertical arm, elbow and horizontal arm. Results: Different rate of cell overdistribution was found in all counted parts through the entire experiment, mostly detectable in the elbow and horizontal arm. Conclusion: Results suggested that radiation response of proliferating cells resides the SVZa may a play contributory role in the development of more adverse radiation‑induce: late effects.

• MeSH
• antigen Ki-67 * MeSH
• bulbus olfactorius MeSH
• dávka záření MeSH
• imunohistochemie MeSH
• ionizující záření MeSH
• mikroskopie MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• mozek * účinky záření   MeSH
• počítačové zpracování obrazu MeSH
• potkani Wistar MeSH
• proliferace buněk * účinky záření   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH