Úvod: Přístrojově asistované kvantitativní testování senzitivity (QST) se stanovením termických (TPT) a vibračních (VPT) prahů patří v současnosti mezi klíčové metody v diagnostickém algoritmu senzitivních neuropatií. Cílem práce je derivace validních, věkově stratifikovaných normativních dat pro obě QST metodiky. Soubor a metodika: Věkově stratifikovaná normativní data (v podskupinách 20–40, 40–60 a 60+ let) byla derivována z nálezů souborů 88 (TPT), resp. 74 (VPT) zdravých dobrovolníků. Výsledky: Při vyšetření TPT i VPT byla prokázána mírně horší percepce všech testovaných modalit u mužů ve srovnání se ženami a signifikantní věkově podmíněný pokles termických prahů pro chlad (při použití metody Limity byl dolní normální limit (NL) pro jednotlivé věkové kategorie stanoven na úrovni 26,3–25,5–22,8 °C u mužů a 29,1–26,6–21,1 °C u žen) a vzestup prahů pro teplo (horní NL 40,8–44,9–46,2 °C u mužů a 39,5–41,2–48,2 °C u žen) i vibrační čití (horní NL 6,0–12,5–50,3 μm u mužů a 4,0–13,2–33,6 μm u žen). Výška prahu byla ovlivněna také volbou algoritmu testování, tj. byla mírně vyšší v metodách reakčního času (Limity) oproti metodám konstantního stimulu (Úrovně). Závěry: Senzitivní prahy pro teplo, chlad i vibrační čití vykazují signifikantní vliv věku a méně významný vliv pohlaví vyšetřených jedinců na nálezy ve skupině zdravých dobrovolníků. Při hodnocení výsledků obou metod u pacientů se senzitivní neuropatií je tedy vhodné použití věkově stratifikovaných normativních dat pro jednotlivá pohlaví se zohledněním příslušného algoritmu testování.

Introduction: Detection of thermal (TPT) and vibratory (VPT) perception thresholds using the computer-assisted quantitative sensory testing (QST) is currently one of the most important methods for diagnosing sensory neuropathies. The aim of the study was to establish valid, age-stratified normal limits for both the QST methods. Patients and methods: Findings from 88 (TPT) or 74 (VPT) healthy individuals provided the basis for establishing age-stratified normal values in subgroups of patients aged 20–40, 40–60 and 60+ years. Results: Slight but significant differences between men and women and highly significant age-related changes were found for all the TPTs and VPTs with lower cold thresholds and higher warm and vibratory thresholds in men and in older individuals. Using the method of limits, lower normal values for cold TPT were set at 26.3–25.5–22.8 °C for the respective age subgroups of men and 29.1–26.6–21.1 °C for the respective age subgroups of women. Similarly, upper normal limits for warm TPT were set at 40.8–44.9–46.2 °C, respectively, in men and 39.5–41.2–48.2 °C, respectively, in women, and at 6.0–12.5–50.3 μm, respectively, in men and 4.0–13.2–33.6 μm, respectively, in women for VPT. Threshold values also depend on the testing algorithm used, with slightly higher values in reaction time inclusive methods (Limits) compared to reaction time exclusive algorithms (Levels). Conclusions: Cold and warm TPT as well as VPT display significant age-effect and less significant effect of gender on perception threshold values. The evaluation of the VPT and TPT findings in patients with sensory neuropathies should thus be performed using the age- and gender-adjusted normal values for particular testing algorithm.

• Klíčová slova
• senzitivní neuropatie, kvantitativní testování senzitivity, normativní data,
• MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   komplikace   MeSH
• diagnostické techniky neurologické normy   přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrodiagnostika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   komplikace   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   komplikace   MeSH
• práh bolesti klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• software MeSH
• vibrace škodlivé účinky   MeSH
• vnímání teploty MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Komplexní protokol kvantitativního testování senzitivity (QST), zahrnující hodnocení široké škály modalit termické, algické, taktilní a vibrační cítivosti, je často využívaným nástrojem pro kvantifikaci senzitivity a hodnocení tzv. senzitivního profilu, zejména u pa­cientů s neuropatickou bolestí. Protokol obsahuje složité slovní instrukce, které je pro dosažení standardizovaného výstupu nutné přesně následovat, což implikuje nutnost validace jeho jazykových mutací. Soubor a metodika: Pomocí české verze standardizovaných slovních instrukcí ke komplexnímu QST protokolu bylo vyšetřeno 75 zdravých dobrovolníků, 68 pa­cientů s periferní neuropatickou bolestí při diabetické neuropatii a 59 jedinců s centrální neuropatickou bolestí při roztroušené skleróze, a to vždy na HKK i DKK. Pro hodnocení spolehlivosti bylo u 26 jedinců testování provedeno opakovaně (4×) s přibližně 30denními rozestupy mezi jednotlivými vyšetřeními. Výsledky: Vyšetření pomocí české verze komplexního QST protokolu bylo pro pa­cienty nenáročné či málo náročné. V souboru zdravých dobrovolníků spadalo 94 % zjištěných hodnot jednotlivých senzitivních parametrů na HKK a 95 % na DKK do rozsahu fyziologických nálezů podle publikovaných normativních dat. Alespoň jedna abnormita z hodnocených senzitivních modalit byla zachycena u 90 % pa­cientů s neuropatickou bolestí. Shluková analýza umožnila identifikaci dvou symp­tomových profilů, z nichž jeden většinově odpovídal bolestivé diabetické neuropatii a druhý centrální bolesti při roztroušené skleróze. Reliabilita jednotlivých modalit hodnocená pomocí Cronbachova alfa se pohybovala v rozmezí 0,593–0,926. Závěr: Česká jazyková verze komplexního QST protokolu prokázala velmi dobrou praktickou použitelnost pro hodnocení širokého spektra senzitivních abnormit a nízkou subjektivní náročnost vyšetření. Jedná se o spolehlivý test s vysokou vnitřní konzistencí a dobrou opakovatelností všech hodnocených parametrů.

Background: Quantitative sensory testing (QST) following the protocol of the German Research Network on Neuropathic Pain (DFNS) is frequently used for the evaluation of sensory profi les in neuropathic pain patients. It covers a broad spectrum of sensory modalities using both nociceptive and non-nociceptive thermal and mechanical stimuli. The protocol requires the use of standardized instructions and thus necessitates validation of each language version. Material and methods: The standardized instructions for DFNS-QST protocol were translated using the forward-backward translation method and validated in a group of patients suffering from neuropathic pain of peripheral (n = 68) or central origin (n = 59) due to painful diabetic polyneuropathy or multiple sclerosis, and in a group of healthy volunteers (n = 75). The testing was repeated four times (with one-month interval between examinations) in 26 individuals to determine test-retest reliability. Results: In a group of healthy volunteers, 95% of values across all the parameters were within the physiological range based on published normal data. At least one sensory abnormity was found in 90% of neuropathic pain patients. Cluster analysis identified two distinctive pain profiles, the first mostly consisted of patients with painful diabetic neuropathy and the second of patients with pain in multiple sclerosis. Repeated administration confirmed an acceptable test-retest reliability (Cronbach´s alpha of 0.59–0.93 for the different sensory modalities). Conclusion: The Czech version of DFNS-QST protocol instructions displayed a good practical applicability in evaluating sensory abnormities in neuropathic pain patients, acceptable reliability and high internal consistency of the findings. The protocol provides results comparable to the original language version and can be recommended as an easy-to-apply and suitable testing method. Key words: neurological examination – sensory threshold – pain threshold – quantitative evaluation - neuropathic pain – diabetic neuropathy – multiple sclerosis The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• kvantitativní testování senzitivity,
• MeSH
• diabetické neuropatie patofyziologie   MeSH
• diagnostické techniky neurologické * MeSH
• diferenční práh MeSH
• dolní končetina MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• horní končetina MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   MeSH
• práh bolesti * MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• reakční čas MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• ROC křivka MeSH
• roztroušená skleróza patofyziologie   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• senzorické prahy * fyziologie   MeSH
• shluková analýza MeSH
• vibrace MeSH
• vnímání teploty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• validační studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Dynamické metody kvantitativního testování senzitivity (Quantitative Sensory Testing; QST) jsou relativně novou nadstavbovou aplikací QST umožňující objektivizovat funkci centrálních modulačních mechanizmů algické percepce, jejichž individuální nastavení může přispívat k rozvoji chronických bolestivých stavů. Testování těchto mechanizmů umožňuje např. predikci rozvoje pooperační bolesti. K nejčastěji hodnoceným dynamickým QST metodám patří tzv. podmíněná modulace bolesti (Conditioned Pain Modulation; CPM) a časová sumace percepce bolestivých podnětů (Temporal Summation; TS). Soubor a metodika: Vyšetření dQST (dynamic methods of Quantitative Sensory Testing) metod s využitím termoalgických podnětů a modulace bolestivým chladem bylo provedeno u 77 zdravých dobrovolníků (47 žen testovaných v ovulační fázi menstruačního cyklu, 30 mužů, věk 19–73 let). Hodnocen byl také vliv věku a pohlaví na výsledky obou dQST testů. Výsledky: Uspokojivá funkce podmíněné modulace bolesti byla prokázána u 84 % testovaných dobrovolníků. Časová sumace bolestivých podnětů byla zachycena u 92, resp. 98 % jedinců v závislosti na použité teplotě podnětů. Nefunkčnost mechanizmů u zbylé části souboru byla ve většině případů podmíněna nesprávně nastavenými technickými parametry testu. U žen testovaných v ovulační fázi menstruačního cyklu jsme prokázali signifikantně vyšší efektivitu CPM mechanizmu ve srovnání s muži. Funkce TS se mezi oběma pohlavími významně nelišila. Významný vliv věku na efektivitu CPM ani TS mechanizmu nebyl ve sledovaném souboru prokázán. Závěr: Provedená studie ověřila použitelnost zvolených algoritmů dynamického testování senzitivity a prokázala antinociceptivní nastavení žen v ovulační fázi menstruačního cyklu ve srovnání s muži, zatímco významný vliv věku na funkci centrálních modulačních mechanizmů algické percepce nebyl zachycen.

Background: So called “dynamic quantitative sensory methods” (dQST) represent relatively new QST application which enables to objectify certain mechanisms of pain processing, e.g. central integration or descending control. Their dysfunction may contribute to the development of chronic painful conditions. dQST methods proved the potential to predict the development of chronic postoperative pain. Conditioned pain modulation (CPM) and temporal summation (TS) are the most commonly used dQST tests. Patients and methods: The CPM and TS testing was performed in a group of 77 healthy volunteers (47 women tested in the ovulatory phase of the menstrual cycle, 30 men, age range 19–73) using thermal pain stimuli. Efficiency of CPM and TS mechanism including age and gender influence was evaluated. Results: Efficient CPM was found in 84% of healthy volunteers. In remaining 16%, the inefficiency was mainly due to low intensity of testing or modulatory stimuli. Based on the temperature used, efficient TS mechanism was found in 92% or 98% of healthy individuals. Women in the ovulatory phase of the menstrual cycle showed significantly more efficient CPM comparing to men. No sex differences of TS testing were found. Age had no significant effect on the CPM or TS mechanism in our group of healthy voluteers. Conclusions: Our study has verified the applicability of CPM and TS algorithms used. Women in ovulatory phase of the menstrual cycle show increased anti-nociceptive setting comparing to men. No significant effect of age on central modulation of pain perception has been found in pain-free healthy individuals. Key words: pain perception – nociceptive pain – neuropathic pain – temporal summation – conditioned pain modulation – pain measurement – sex factors – age factors The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• bolest * klasifikace   MeSH
• časové faktory MeSH
• diagnostické techniky neurologické * MeSH
• dospělí MeSH
• fyzikální stimulace metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ovulace MeSH
• percepce bolesti fyziologie   klasifikace   MeSH
• práh bolesti fyziologie   klasifikace   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Mezi nejnáročnější součásti klinického neurologického vyšetření patří vyšetření citlivosti vyžadující detailní edukaci pacienta a jeho následnou spolupráci. Při správné metodice vyšetření a jeho exaktním hodnocení lze často odhalit i diskrétní poruchy citlivosti, kterých si pacient nemusí být vědom nebo není schopen je validně popsat. Našim cílem je podat přehled nejčastěji používaných metod vyšetření běžně hodnocených senzitivních a algických modalit (taktilní, vibrační a termické čití, termoalgické čití, hodnocení hluboké tlakové bolesti a dále mechanická algická citlivost a hodnocení dynamické mechanické alodynie), včetně interpretace jejich nálezů a využitelných normativních dat (pokud jsou dostupná), a to od nejjednodušších kvalitativních a semikvantitativních metod po složitější metody kvantitativní. Kvalitativní či semikvantitativní metody jsou v běžné klinické praxi využívány podstatně častěji. Jejich výhodou je rychlost a metodická nenáročnost testování a široká dostupnost používaných pomůcek. Nevýhodou je naopak skutečnost, že poskytují pouze orientační informaci o citlivosti pro danou modalitu a spolehlivě detekují většinou až pokročilé poruchy senzitivity. Absence kvantifikace limituje možnosti těchto metod v longitudinálním sledování pacientů i při srovnání nálezů mezi pacienty či jejich skupinami. Kvantitativní metody souhrnně označované termínem kvantitativní testování senzitivity (Quantitative Sensory Testing, QST) jsou časově a metodicky náročnější a vyžadují použití specializovaných pomůcek. Jejich předností jsou kvantifikované výstupy s lepší dia­gnostickou validitou, které potenciálně dia­gnostikují i klinicky méně vyjádřené abnormity a jsou lépe využitelné např. pro longitudinální sledování. Tyto metody se častěji uplatňují v klinických studiích a jsou nezastupitelné v dia­gnostice neuropatie tenkých vláken.

Sensory examination represents one of the most complicated parts of clinical neurological examination that requires detailed instructions to patients and their attentive cooperation. Using correct methodology of testing and precise evaluation of the results, sensory tests frequently disclose even very fine sensory abnormities which patients may not be able to describe or even may not be aware of. The aim of this paper is to provide an overview of methods most frequently used to evaluate common sensory and pain modalities (touch, vibration and thermal sensation, thermoalgic sensation, deep pain pressure, mechanical detection threshold and sensitivity, evaluation of dynamic mechanical allodynia), including interpretation of the findings and recommended normal values (if applicable). In each of the tested modalities, most commonly used methods are described from the easiest qualitative and semiquantitative methods (usually more frequently used in clinical practice) up to more complicated quantitative tests. Main advantages of qualitative and semiquantitative methods include their low methodological and time burden and high availability of the equipment used. Quantitative sensory testing (QST) is more demanding and requires the use of specialized, not widely available, equipment. These methods, however, provide quantified results with better diagnostic validity, may disclose even less pronounced sensory abnormities and are more useful in long-term follow-up as well as in inter-individual comparisons, both at individual and group level. These methods have been widely used in recent clinical and pharmacological studies and are essential in the diagnostic process of small fiber neuropathy.

• Klíčová slova
• hluboká citlivost, termoalgická kožní citlivost, termická kožní citlivost, algická citlivost, tlaková kožní citlivost, taktilní citlivost,
• MeSH
• bolest MeSH
• diagnostické techniky neurologické * přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• kožní testy metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lidské tělo MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci nervového systému diagnóza   MeSH
• nervová vlákna * patologie   MeSH
• poruchy senzitivity * diagnóza   MeSH
• práh bolesti MeSH
• propriocepce MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy MeSH
• tlak MeSH
• věkové faktory MeSH
• vibrace MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Rakovina tlustého střeva a konečníku zůstává přes pokrok v diagnostice i terapii nadále celospolečenským problémem. Některá nenaplněná očekávání screeningových programů vedou ke zkoumání možností využití stávajících poznatků molekulární biologie k časné diagnostice. Zprávy o možnostech testování epigenetických známek nositelů rakoviny tlustého střeva nás vedly ke studii proveditelnosti testu Septin 9 pomocí Epi proColon Plasma Quick kit na skupině 108 pacientů podstupujících kolonoskopii, která byla referenční metodou. Zajímala nás senzitivita a specificita testu v našich klinických podmínkách. V souboru 108 osob byl kolonoskopicky zjištěn u 41 osob adenom, u 21 osob karcinom a 46 osob mělo negativní kolonoskopický nález. V kategorii osob s negativním kolonoskopickým nálezem byl Septin 9 u 34 negativní a u dvou pozitivní, u 10 osob byl test hodnocen pro nízkou koncentraci DNA v izobátu jako nezjištěno (ND – non detected). V kategorii pacientů s prokázaným adenomem byl Septin 9 ve 26 případech negativní a v jednom pozitivní a u 14 osob byl výsledek ND. Ve skupině pacientů s karcinomem byl Septin 9 negativní u sedmi osob, pozitivní u sedmi osob, u dalších sedmi osob byl test hodnocen jako ND. Senzitivita testu Septin 9 pro predikci karcinomu nebo adenomu byla 19,5 % a specificita 94,4 %. Pozitivita testu Septin 9 byla zjištěna signifikantně častěji u osob s karcinomem než u osob s adenomem nebo s negativním nálezem při kolonoskopii (p = 0,003). Septin 9 jako test prokázal vysokou specificitu (94,4 %). Zklamáním byla velmi nízká senzitivita u osob s adenomem v testovaném souboru (jen 3,7 %). Celkové výsledky studie jsou ve velké míře ovlivněny testy, ve kterých byla koncentrace DNA v izolátu vyhodnocena jako nedostatečná a výsledek byl stanoven jako ND.

Colorectal cancer still persists despite advances in diagnosis and therapy. The unfulfilled expectations of screening programs has led to the development of new tests based on molecular biology for early diagnosis. Reports over the past 15 years concerning the possibility of using epigenetic markers of colon cancer for colon cancer diagnosis led us to study the feasibility of using the Septin 9 test comprised in the Epi proColon Plasma Quick Kit on a group of 108 patients undergoing colonoscopy, the reference method. We were interested in the sensitivity and specificity of the test under our clinical conditions. Among the 108 patients, colonoscopy detected adenomas in 41, carcinomas in 21, and no findings in 46 persons. In the patients with negative colonoscopic findings, the Septin 9 test was negative for 34 and positive for two, with 10 people were classified as “not detected” (ND) because the DNA concentration in the isobath was below the required level. In patients with a confirmed adenoma, the Septin 9 test was negative in 26 and positive in one, and 14 people were classified as ND. In patients with cancer, the Septin 9 test was negative in seven and positive in seven, and seven were classified as ND. The sensitivity of the Septin 9 assay was 19.5% and the specificity was 94.4%. Septin 9 test positivity was found significantly more often in people with cancer than in those with an adenoma or with negative findings on colonoscopy (p = 0.003). The Septin 9 test showed a high degree of specificity (94.4%). It was disappointing that the test showed very low sensitivity in patients with adenoma (only 3.7%). The overall results of the study were affected by the high proportion of tests in which the concentration of DNA in the isolate was insufficient, necessitating that these patients be classified as ND.

• Klíčová slova
• test Epi proColon 2.0,
• MeSH
• adenom genetika   krev   MeSH
• časná detekce nádoru metody   MeSH
• DNA nádorová genetika   krev   MeSH
• dospělí MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• falešně pozitivní reakce MeSH
• kohortové studie MeSH
• kolorektální nádory * genetika   krev   MeSH
• kvantitativní polymerázová řetězová reakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metylace DNA genetika   MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   krev   MeSH
• okultní krev MeSH
• pilotní projekty MeSH
• plošný screening MeSH
• reagenční diagnostické soupravy MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• septiny * genetika   krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem práce bylo ověřit senzitivitu a specificitu gated SPECT-zobrazení myokardu a posoudit přínos metodou zjištěných kvantitativních parametrů perfuze a funkce levé komory pro detekci rizikových pacientů s nemocí více koronárních tepen. Metodika: Byl analyzován soubor 582 pacientů (412 mužů, průměrný věk 62 ± 10 let, 164 pacientů po předchozím infarktu myokardu a 125 po revaskularizaci) vyšetřených pomocí zátěžového gated SPECT myokardu, jejichž nález byl následně ověřen koronarograficky. Pro kvantifikaci sumačního zátěžového skóre (SSS), ejekční frakce (EF) a poměru tranzientní ischemické dilatace (TID) levé komory byl použit software 4D-MSPECT. Výsledky: Na základě vizuálního hodnocení obrazů perfuze byla senzitivita a specificita SPECT 93% (389/417) a 79% (130/165). Kvantitativní analýza perfuze ukázala nárůst SSS podle počtu postižených povodí: SSS 9, 13 a 16 při postižení jednoho, dvou, resp. tří povodí. Známky poischemického omráčení levé komory (pozátěžové zhoršení EF > 5 % a/nebo zvýšený poměr TID > 1,17) mělo 46 %, 52 % a 66 % pacientů s nemocí jedné, dvou, resp. tří tepen. Závěr: Kvantitativní parametry perfuze a funkce (vysoké SSS nebo známky poischemického omráčení) umožňují identifikaci rizikových pacientů, u nichž lze předpokládat nemoc více tepen.

Aim: The aim of this study was to analyze the sensitivity and specificity of cardiac gated SPECT imaging and to assess the diagnostic potential of quantitative perfusion and the left ventricular function parameters to identify high-risk patients with multivessel coronary artery disease (CAD). Methods: 582 patients (412 men, mean age 62 ± 10 years, 164 after previous myocardial infarction, 125 after revascularization) underwent a stress gated SPECT study followed by coronary angiography. A summed stress score (SSS), poststress and rest left ventricular ejection fraction (LVEF) and transient ischemic dilatation ratio (TID) were obtained through the use of 4D-MSPECT software. Results: In visual assessment, the sensitivity and specificity of SPECT were 93% (389/417), and 79% (130/165), respectively. In quantitative perfusion analysis, SSS rose with the number of diseased vessels: SSS were 9, 13 and 16 in patients with 1-, 2- and 3-vessel disease, respectively. We observed signs of postischemic left ventricular stunning (worsening of LVEF by exercise > 5% and/or TID ratio > 1.17) in 46%, 52%, and 66% of patients with 1-, 2-, and 3-vessel disease, respectively. Conclusion: Quantitative perfusion and function parameters (high SSS or signs of postischemic stunning) enable the identification of high-risk patients with multivessel CAD.

• MeSH
• ischemická choroba srdeční radiografie   MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody   MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• zátěžový test MeSH

V předloženém sdělení je podán souhrn informací o nejdůležitějších laboratorních metodách používaných k průkazu a kvantifikaci monoklonálních imunoglobulinů a jejich strukturních komponent v séru a v moči. Nově zavedené automatizované imunochemické metody umožňují s vysokou senzitivitou a specifitou kvantitativní hodnocení hladin volných lehkých řetězců imunoglobulinů v séru (s-VLŘ). Vyšetřování koncentrace VLŘ v séru, poměru kappa/lambda a jejich změn, významně rozšiřují současné spektrum standardních ukazatelů používaných v diagnostice a hodnocení výsledků léčby u jednotlivých typů monoklonálních gamapatií.

There is a presentation of the most important laboratory methods used for the evidence and quantification of monoclonal immunoglobulins and their structure components in serum and urine. The new applicated automated immunochemical methods allow to evaluate with high sensitivity and specificity the quantitative values of free light chains of immunoglobulins in serum (s-FLC). The estimation of s-FLC concentration, ratio kappa/lambda and their changing allows us significantly to extend the current spectrum of regularly used methods in diagnostics and assessment of results of the treatment of individual types of monoclonal gammopathies.

• MeSH
• imunochemie metody   MeSH
• klinické laboratorní techniky využití   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• monoklonální gamapatie nejasného významu diagnóza   terapie   MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Uvádíme data, získaná z recentní literatury, zachycující současnou situaci kardiálních troponinů poté, kdy se postupně a rychle dostávají na trh vysoce senzitivní-hs metody, které dosahují 10-100násobného zvýšení analytické senzitivity vůči metodám současným (contemporary methods). Tyto analytické změny vedou k dramatickému nárůstu počtu kvantitativních výsledků (nad limit detekce LoD) v souborech pacientů referenčních populací. Otvírají nové pohledy na problém validity a srovnatelnosti diagnostických rozhodovacích limitů, na roli pohlaví a věku při diagnostice akutního koronárního syndromu, na jednotky měření, na časování odběrů vzorků a na možnost redukce počtu rutinně používaných kardiálních markerů.

Our publication deals with data obtained from recently published literature in situation releasing the high sensitivity (hs) cTn methods on the market after their FDA clearance. These methods are 10 - 100x more analytically sensitive and lead to a large increase of quantitative results in reference population. Due to increased analytical sensitivity emerged problems with interpretation of sex and age influences on diagnostic limits, using new units, timing of sample collection, necessity of reduction used cardiac markers in routine diagnostic process.

• Klíčová slova
• kardiální troponiny, referenční populace,
• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   MeSH
• klinické laboratorní techniky normy   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• pohlaví MeSH
• referenční standardy MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• troponin I diagnostické užití   MeSH
• troponin T diagnostické užití   MeSH
• troponin diagnostické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH