106 stran : barevné ilustrace ; 30 cm
Příručka, která se zaměřuje na ošetřování pacientů s různými poruchami hybnosti, zejména na různé techniky fyzické manipulace. Obsahuje ilustrační fotografie. Určeno odborné veřejnosti a studujícím.
- MeSH
- motorické poruchy ošetřování MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- osoby upoutané na lůžko MeSH
- zvedání a polohování pacientů metody MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- ošetřovatelství
- NLK Publikační typ
- fotografické publikace
Východiska: Fyzická manipulace poskytovaná všeobecnými sestrami jakkoli se zdá, že se týká tělesné oblasti, může zasahovat i do oblasti etické a to principem non- maleficence, beneficence a respektování autonomie. Porušením těchto principů při poskytování fyzické manipulace sestrami může snadno dojít k fyzickému poranění, ale i k psychickému ponížení, s kterým se v praxi setkáváme a považujeme ho za etický problém.Cíl: Zjistit jaký má ošetřující personál vztah k etickému přístupu a jeho realizaci v praxi při fyzické manipulaci s pacientem.Metody: Pro kvantitativní výzkum byl použit dotazník vlastní konstrukce na základě studia literárních zdrojů. Jedna z pěti oblastí dotazníku se věnovala etickému přístupu při poskytování fyzické manipulace pacienta. Soubor tvořilo 96 všeobecných sester z 5 jihočeských nemocnic, které získaly kvalifikační vzdělání všeobecné sestry na vysoké škole, vyšší odborné škole zdravotnické a střední zdravotnické škole do roku 2007. Analýza dat byla provedena na základě prvního a druhého stupně třídění prostřednictvím programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS programu.Výsledky: Výsledky vztahu etického přístupu sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacienty zobrazený v kontingenčních i frekvenčních tabulkách svědčí spíše k o kladném vztahu a přístupu k etickým principům. Avšak z výpovědí sester reálná praxe naznačuje nemožnost dodržení těchto principů. Úroveň vzdělání hraje v dodržování etických principů roli. Respondenti s vysokoškolským vzděláním významně častěji nepoužijí manipulační pomůcku v případě, že spolupracovník její použití odmítá, než, respondenti s nižším vzděláním (SZŠ, VOŠ) (p < 0,01). Respondenti vidí důvody tohoto rozporu v počtu personálu, nedostatku manipulačních pomůcek, nedostatečné spolupráci pacientů způsobené časovou tísní a nedostatečnou komunikací.Diskuse: Etický přístup respondenti vnímají jako důležitý a podstatný. Přes jejich pozitivní vztah k etickým principům se setkávají s překážkami, které jim poskytování takového přístupu brání. Pokud by měli dostatek personálu, prostorového vybavení, dostatek času a silnější podporu managementu, rádi by se věnovali pacientům tak, aby nedocházelo k negativnímu prožívání pacientů i dodržení etických principů.Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na faktory, které ovlivňují převážně pozitivní vtah sester k etickému přístupu k pacientům při realizaci fyzické manipulace. Sestry vnímají důležitost non-maleficence při fyzické manipulaci, ale poukazují na nevhodné pracovní podmínky, které jim neumožňují cele tento etický princip dodržovat. Ke zlepšení by potřebovaly více personálu, manipulační pomůcky a také podporu managementu. Dále výsledky odhalily možnosti zlepšení v komunikaci sester, která pro její nedostatečnost může ovlivnit pacientovo prožívání autonomie a respektu k němu. Možnou změnu vidíme ve zkvalitnění kvalifikačního vzdělávání i celoživotního vzdělávání v této oblasti, což znamená, že management musí být do tohoto procesu zapojen.
Background: Physical manipulation provided by general nurses no matter how it may concern the bodily realm, may interfere with the ethical realm.Aim: Find out how the nursing staff relates to the ethical approach and its implementation in practice in the physical manipulation of the patient that is the principle non- maleficence, beneficence and autonomy respect. By breaking these principles, while physical manipulation provision by nurses, it can easily became to physical injury but also to psychical humiliation, which we can meet in praxis and we consider it as an ethical problem.Methods: A questionnaire of own design based on the study of literary sources was used for quantitative research. One of the five areas of the questionnaire addressed the ethical approach to providing physical manipulation to the patient. The group consisted of 96 general nurses from 5 South Bohemian hospitals who received a qualification education general nurse on universities, high nursing schools and secondary nursing school up to 2007. Based on the first and second stages of classification through the SASD (Statistical Data Analysis) and SPSS programs the data analysis was performed.Results: The results of the relationship of ethical approach of nurses in connection with the physical manipulation of patients shown in contingency and frequency tables indicate a rather positive relationship and approach toward to ethical principles. However, the respondents ́ evidence from the real practice shows the observation of the principles to be impracticable. The education level plays some role in the observation of the principles. Respondents with a university degree are not significantly more likely to use a manipulation aid if a co-worker refuses to use it than respondents with a lower education (SZŠ, VOŠ) (p < 0.01). Respondents see the reasons of this contradiction in the number of personnel, lack of manipulation aids, insufficient patient ́s cooperation due to the press of time and insufficient communication. Discussion: The ethical approach respondents perceive the ethical approach as important and substantial. In spite of positive relation to ethical principles ́, respondents meet some obstacles, which obstruct the provision of such approach. If they would have enough of personnel, space equipment, enough time, stronger management support, they would like to pay more attention to their patients, so that there would be no negative patients experience the ethical principles would be observed.Conclusion: The research survey pointed to factors that influence the predominantly positive attitude of nurses towards an ethical approach to patients in the implementation of physical manipulation. Nurses are aware of non-maleficence importance while provision of care, nevertheless pointing on the improper working conditions, which not enable them to observe these principles ethical approach. They would need more personnel, manipulation aids, and management support as well. Further results uncover possibilities for improvement in nurses' communication, which due to its inadequacy may affect the patient's autonomy and respect experience. We see the possible change in the improvement of qualification education and lifelong education, what means the management must be involved in to this process.
Článek je věnován vymezení problematiky managementu bolesti, role sester v rámci práce s pacientem s bolestí a zejména vnímáni bolesti pacientů sestrami. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit a přiblížit postupy managementu bolesti a zároveň zviditelnit, jak sestry vnímají a prožívají péči o pacienta s bolestí. Vypracování empirické části práce bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření. Z empirického šetření vyplývá, že sestra se setkává s pacienty s bolestí při výkonu ošetřovatelské praxe takřka každý den a v tišení i hodnocení bolesti hraje nezastupitelnou roli. Toto exponování bolesti pacientů v sestrách zanechává většinou negativní emoční prožitky jako je bezmoc, smutek nebo strach z komplikací. Jejich prožitky jsou ovlivněny více faktory. Celkově je problematika vnímání bolesti sestrami v porovnání s technikami managementu bolesti často opomíjená. Přesto je z pohledu psychické zátěže sester nezpochybnitelným faktorem, který si zaslouží hlubší prozkoumání.
The article deals with a definition of pain management issues, role of nurses working with patients in pain and, particularly, perception of pain of patients by nurses. The objective of the research was to identify and to study pain management procedures and, at the same time, to present how nurses perceive and experience the care of patients in pain. The empirical research has shown that nurses meet with patients in pain nearly every day while performing their nursing practice and that assessment of pain plays an important role in pain alleviation. In most cases the exposure of nurses to patients in pain causes their negative emotional experience, such as sadness or fear of complications. Their experience is affected by several factors. In general, the issues of pain perception by nurses in comparison with pain management techniques are often neglected. Nevertheless, from the viewpoint of mental stress, pain perception is an indisputable factor that deserves more detailed investigation
Cílem příspěvku je popsat přínos pohybové aktivity v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a možnosti sester a lékařů při poskytování zdravotní edukace v oblasti pohybových aktivit. Příspěvek přináší data z kvantitativního výzkumu, který byl realizován za účelem zjištění stavu edukace v oblasti pohybových aktivit. Lze konstatovat, že o změně životního stylu z hlediska úpravy pohybových aktivit hovoří s občany častěji lékař než sestra. O nutnosti úprav pohybových aktivit hovoří s pacientem vždy nebo často přibližně pětina lékařů, necelá čtvrtina lékařů na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů s lékařem o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle pohlaví, věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, místa bydliště a zaměstnání. O nutnosti úprav v pohybových aktivitách hovoří s pacientem vždy nebo často 11,4 % sester, více než dvě pětiny sester na toto téma s pacientem nehovoří nikdy. Frekvence hovorů se sestrou o nutnosti úpravy pohybových aktivit se významně liší dle věku pacienta, jeho vzdělání, rodinného stavu, velikosti místa bydliště a zaměstnání. Z hlediska změny cvičení hodnotí občané pozitivněji vliv lékařů. Vliv sestry na změnu cvičení hodnotí jako velmi dobrý či dobrý 24,8 % občanů, průměrné hodnocení zvolilo 51,1 % dotázaných a jako špatný či velmi špatný označilo vliv sestry v této oblasti 24,1 % respondentů. Hodnocení vlivu sestry na změnu cvičení významně souvisí s pohlavím, velikostí místa bydliště a zaměstnáním občana. Výzkumné šetření prokázalo, že přestože aktivita je zdravotnickými pracovníky nabízena, občané, především ve věkové kategorii 40–59 let, této možnosti nevyužívají.
The aim of this article is to show the positive effects of physical activities in the prevention of cardiovascular illnesses and the options of nurses and doctors in providing education regarding physical activities. The data were collected using the quantitative research method, which intended to find out the level of education regarding physical activities. We can say that doctors speak with their patients about physical activities more frequently than nurses. Approximately one fifth of doctors always or frequently speak about changes in physical activities and almost one quarter do not speak about it with the patients at all. The frequency of conversations with doctors about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. 11.4% of nurses always or frequently speak about this topic with patients and two fifths never speak about it. The frequency of conversations with nurses about the changes in physical activities varies by patients' gender, age, education, marital status, place of residence and employment. People assess the influence of doctors more positively. 24.8% of respondents assessed a nurse's influence as very good or good, 51.1% assessed it as average and 24.1% assessed it as bad. The assessment of a nurse's influence regarding changes in physical activities was related to patients' gender, size of residence and employment. The research showed that, although the activities are offered by medical personnel, mostly people between 40 and 59 years do not use this possibility.
Úvod: Prevence je nutnou intervencí pro snižování incidence kardiovaskulárních onemocnění. Účinnou intervencí může být edukační činnost, která je v kompetenci všeobecné sestry. Výzkumné šetření bylo proto zaměřeno na edukační činnost v kardioprevenci (činnost sestry při edukaci pacientů trpících srdečněcévním onemocněním). Cíl: Zmonitorovat podmínky pro realizaci edukačního procesu v preventivní kardiologii tak, jak jej používají sestry v České republice. Metoda: Použily jsme kvantitativní metodu dotazníkovou technikou standardizovaného řízeného rozhovoru na základě dobrovolnosti. Data byla zpracována metodami popisné statistiky a programu SASD a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí2 , t-testu a testu nezávislosti. Vzorek tvořilo 1 000 všeobecných sester z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení se zaměřením na kardiovaskulární onemocnění. Sestry byly vybrány kvótním výběrem na území 14 krajů České republiky. Oblasti dotazníku zahrnovaly identifikační údaje, otázky týkající se realizace edukačního procesu zaměřeného na jednotlivé rizikové faktory ovlivňující vznik kardiovaskulárních onemocnění a efektivity edukačního procesu. Pro odpověď měli probandi možnost výběru jedné i více možností nebo určili zkušenost a názor na škále 1–5 (určitě ano; ano; ne; určitě ne; nemohu posoudit) nebo častost (vždy; často; někdy; zřídka; nikdy). Abychom zjistily, jak působí sestry v kardiopreventivní činnosti ve vybraných evropských zemích, použily jsme také anketu s polostrukturovaným rozhovorem. Pomocí e-mailových kontaktů jsme se spojily se zástupci sesterských sekcí odborných kardiologických společností (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Nizozemsko, Finsko a Švýcarsko). Výsledky: Celkově jsme získaly pozitivní odpovědi probandů, které ale kolidují s podmínkami, jež ovlivňují efektivitu edukační činnosti v kardioprevenci. Většina sester (75,2 %) zaměstnaných v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a v interních a kardiologických ambulancích nemá vzdělání zaměřené na kardioprevenci. Sestry v těchto ordinacích (75,3 %) uvádějí, že platí dohoda s lékařem o tom, kdo bude provádět edukační činnost. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeným na kardioprevenci k tomu dochází ve větší míře (p < 0,05). Během své praxe v ambulancích se 60,8 % sester věnuje vždy nebo často zdravotní edukaci o ovlivnitelných rizikových faktorech podílejících se na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,01). V 81,0 % případů nepřesáhne dle probandů edukace o ovlivnitelných rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění 15 minut na jednoho pacienta. Naprostá většina (92,3 %) sester poučuje pacienty o tom, jak mají zlepšit svůj zdravotní stav. Sestry (59,9 %) považují čas, který věnují zdravotně výchovnému působení na pacienta, za dostatečný. Také v 77,0 % považují zdravotně výchovnou činnost v oblasti prevence onemocnění srdce a cév za dostatečnou. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,05). Závěr: Všeobecné sestry z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení s tímto zaměřením nemají ve své většině vzdělání zaměřené na kardioprevenci, ale deklarují, že ji provádějí. Zaměřují edukační činnost na rizikové faktory, ale kvalita a efektivita jsou diskutabilní na základě bariér, které pro realizaci edukačního procesu mají. Je to především nedostatek času věnovaného pacientovi/ klientovi, tak aby se mohl nejen seznámit, ale také si osvojit, zažít a udržet potřebnou změnu životního stylu ve prospěch prevence kardiovaskulárních onemocnění.
Introduction: Prevention is necessary in order to decrease the incidence of cardiovascular diseases. Effective intervention is an educational activity in the competence of general nurses. This research was focused on the educational activity regarding cardio prevention (nurse activities during the education of patients with cardiovascular disease). Aim: To monitor the conditions for realization of the educational process in preventive cardiology used by nurses in the Czech Republic (CR). Method: A quantitative method using the questionnaire technique of a voluntary standardized guided interview. Data were processed using descriptive statistics and the SASD programme, as well as contingency tables of chosen indicators of the second classification degree. The degree of dependence of selected signs was determined based on chi-squared and t-tests and the independence test. The sample group consisted of 1000 general nurses from surgeries of general practitioners, internists, cardiologists and hospital wards focused on cardiovascular diseases. Nurses were selected by quotas from 14 regions of CR. The questionnaire areas included identification data, data on realization of the educational process aimed at individual risk factors influencing the incidence of cardiovascular diseases and effectiveness of the educational process. The tested individuals had the possibility of selecting one or more answers, or they decided on the level of their experience and opinion on a scale of 1–5; the degree of agreement was: absolutely yes, yes, no, certainly no, I cannot say. The frequency was: always, often, sometimes, seldom, never. For the comparison of cardio preventive activity of nurses in selected European countries a survey with a half-structured interview was used through e-mail communication with representatives of nurse sections of professional cardiovascular societies (Slovakia, Poland, Hungary, the Netherlands, Finland and Switzerland). Results: Overall the answers received from the questioned individuals were positive, at the same time they vary in terms of the conditions that influence the effectivity of educational activity in cardio prevention. Most nurses (75.2%) employed in surgeries of general practitioners, internal and cardiology clinics lack the education focused on cardio prevention. Nurses in these surgeries (75.3%) state they have an agreement with the physician on who is responsible for conducting the educational activities. In relation to nurse education focused on cardio education this is more frequent (p < 0.05). During their clinics, 60.8% of nurses always or often conduct health education about influential risk factors responsible for cardiovascular diseases. In relation to the education of nurses aimed at cardio prevention this is a much more frequent occurrence (p < 0.01). In 81.0% cases the time of cardio education does not exceed 15 minutes per patient. The absolute majority of nurses (92.3%) educate the patients on how they can improve their health state. Nurses (59.9%) see the time they spend on educating the patients as sufficient. Also, in 77.0% of cases nurses judge their health-educational activity in the area of the heart and blood vessel diseases as sufficient. Also in the cases when nurses are educated in cardio prevention the frequency is higher (p < 0.05). Conclusion: General nurses working in surgeries of general practitioners, internists, cardiologists, and hospital wards focused on these areas usually lack education aimed at cardio prevention but state they conduct the education. They aim the education at risk factors although the quality and effectiveness is questionable due to the existing barriers they encounter. To these belong above all the lack of time available for each patient for him to not only learn but also adapt to, live in and keep to the necessary lifestyle suitable for prevention of cardiovascular diseases.
Basics: Planned surgery always affects a patient’s need for security and safety. A key role in the patient’s situation is played by nurses who, using their competencies, are the closest persons to help the patients fulfil their need for security and safety. Goals: Find out how planned surgery impacts the need for patients’ security and safety and the impact of general nurses on meeting these patients’ needs. Methods: A qualitative research method using an in-depth interview was used for the research. After audio recording and its transcription, paper and pencil open content analysis was performed to create categories and subgroups. The research group consists of six patients (three males, three females) aged 25–75 from a standard surgical ward of a South Bohemian hospital who were admitted for a planned surgery a day earlier, and five general nurses working there (aged 32–41, with 10–21 years of experience, two gained qualifications at university, others at secondary school before changing the educational system). Results: Research has shown that planned surgery negatively affects the patients’ need for security and safety, regardless of their previous experience. General nurses have a great influence on the elimination of patients’ fears and negative feelings, when they treat their patients as equal partners, approach them individually, inform them about all nursing procedures and practices, choose a peaceful and helpful way of communication and approach them with empathy. Nevertheless, general nurses have incomplete knowledge in the field of therapeutic communication. Conclusion: To reduce the negative impact that surgical treatment has on a patient’s need for security and safety, it would be appropriate to initiate patient education as soon as it is decided that their illness will be treated in this way.
Plánovaná chirurgie vždy ovlivňuje pacientovu potřebu bezpečí a bezpečnosti. Klíčovou roli v situaci pacienta hrají sestry, které s využitím svých kompetencí jsou nejbližšími osobami, které pomáhají pacientům při plnění jejich požadavků na bezpečí a bezpečnost. Cíle: Zjistěte, jak plánovaná operace ovlivňuje potřebu bezpečí a bezpečnosti pacientů a dopad všeobecných zdravotních sester na uspokojování potřeb těchto pacientů. Metody: Při výzkumu byla použita kvalitativní výzkumná metoda s použitím hloubkového rozhovoru. Po nahrání zvuku a jeho přepisu byla provedena analýza obsahu otevřeného papíru a tužky pro vytvoření kategorií a podskupin. Výzkumná skupina se skládá ze šesti pacientů (tři muži, tři ženy) ve věku 25-75 let ze standardního chirurgického oddělení Jihočeské nemocnice, která byla předtím přijata na plánovanou operaci a pět všeobecných sester tam pracujících (ve věku 32-41 let , s 10-21 lety zkušeností, dva získali kvalifikaci na univerzitě, jiní na střední škole před změnou vzdělávacího systému). Výsledky: Výzkum ukázal, že plánovaná operace negativně ovlivňuje potřebu bezpečí a bezpečnosti pacientů bez ohledu na předchozí zkušenosti. Obecné sestry mají velký vliv na odstranění obav a negativních pocitů pacientů, když se s pacienty zacházejí jako s rovnými partnery, oslovují je individuálně, informují je o všech ošetřovatelských postupech a praktikách, vybírají mírový a užitečný způsob komunikace a oslovují je s empatii. Nicméně všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Závěr: Aby se snížil negativní dopad chirurgické léčby na pacientovu potřebu bezpečí a bezpečnosti, bylo by vhodné zahájit výchovu pacienta, jakmile se rozhodne, že bude proveden operační výkon.
- MeSH
- chirurgie operační MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- předoperační péče psychologie MeSH
- psychický stres prevence a kontrola MeSH
- strach MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma etika metody pracovní síly MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- zdravotní sestry využití MeSH
- zdravotnická komunikace etika metody trendy MeSH
- Klíčová slova
- recenzovaný článek, konstruktivní agrese,
- MeSH
- agrese MeSH
- násilí MeSH
