O léčbě nehojících se ran se diskutuje celá staletí jak mezi zdravotníky, tak i samotnými laiky. Aktuálně se více orientujeme i na celkové psychosomatické nastavení organizmu. Pozornost v léčbě ran směřuje především k vlhkému hojení a současně k možnostem celkového přenastavení imunitního systému, zejména v souvislosti s dosud známými poznatky o vzájemných vlivech mikrobiomu a emocí.
The treatment of non-healing wounds has been debated for centuries, both among medical professionals and laymen themselves. We are currently focusing more on the overall psychosomatic setting of the organism. Attention in the treatment of wounds is directed mainly to moist healing and at the same time to the possibilities of a general readjustment of the immune system, especially in connection with the hitherto known knowledge about the mutual effects of the microbiome and emotions.
- Klíčová slova
- psychologický význam pohádky, creepypasta, horor,
- MeSH
- dítě MeSH
- internet trendy MeSH
- mladiství MeSH
- násilí MeSH
- psychoanalýza metody MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- strach MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- mladiství MeSH
Bezpečnost operovaných pacientů je důležitou a velmi sledovanou oblastí jak ze strany provozovatelů zdravotnických zařízení, tak ze strany pacientů i široké veřejnosti. Jednou z hlavních priorit managementu operačních sálů je kvalita perioperační péče a bezpečnost pacienta i personálu při realizaci operačního výkonu
The safety of patients undergoing surgery is an important and highly monitored area, both by healthcareproviders, and by patients as well as general public. One of the main priorities of operating theatre management is the quality of perioperative care and the safety of patients and staff during surgery.
Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit význam fyzické aktivity u pacientů hospitalizovaných během vysokodávkované chemoterapie s autologní transplantací krvetvorných buněk, její vliv na úroveň úzkosti, deprese, únavy a na kvalitu života hematoonkologického pacienta.Metodika: Data byla sbírána na klinice hematoonkologie ve Fakultní nemocnici Ostrava pomocí standardizovaných dotazníků: FACT-G (verze 4), Beckův inventář úzkosti, škála hodnocení závažnosti symptomů (ESAS), posuzovací stupnice tíže deprese PHQ-9. Svalová síla dominantní ruky byla měřena ručním dynamometrem. Výsledky: Do výzkumného vzorku bylo zařazeno 69 pacientů. Ve výzkumu bylo prokázáno, že fyzická aktivita má statistický význam na snižování úrovně úzkosti p = 0,0018 a zlepšení svalové síly p = 0,018. V dílčích doménách došlo ke statisticky významné pozitivní změně v sociální/rodinné pohodě p = 0,0454 a v emocionální pohodě p = 0,0112. V symptomech škály ESAS došlo ke statisticky významnému snížení bolesti, ospalosti, úzkosti, deprese, naopak nevolnost a nechutenství se zhoršila, což se dá přisuzovat vedlejším účinkům vysokodávkované chemoterapie. Závěr: Pohybová aktivita pozitivně ovlivňuje hospitalizaci během autologní transplantace, nezhoršuje zdravotní stav pacientů ve smyslu prodlužování hospitalizace. Vhodnou aktivitou lze předcházet komplikacím, zachovat svalovou sílu a tím soběstačnost, nezávislost a zlepšovat kvalitu života.
Aim: The aim of the thesis was to evaluate the importance of physical activity in patients hospitalized during high-dose chemotherapy with autologous hematopoietic stem cell transplantation, its effect on the level of anxiety, depression, fatigue and insight into the quality of life of hematooncological patient.Methodology: Data were collected in the University Hospital Ostrava, Clinic of Haemotooncology. We used standardized questionnaires: Functional Assessment of Cancer Therapy-General FACT-G (version 4), Beck Anxiety Inventory BAI, Edmonton Symptom Assessment Scale ESAS, Patient Health Questionnaire-9. The muscular strength of the dominant hand was measured with a hand dynamometer.Results: The research sample included 69 patients. The results indicate that physical activity in patients hospitalized during auto-HCT is statistically significant in reducing anxiety p = 0,0018 and improving muscle strenght p = 0,018. In the sub-domains, there was a statistically significant change in social/family well-being p = 0,0454 and in emotional well-being p = 0,0112. There was a statistically significant reduction in pain, drawsiness, anxiety, depression in the symptoms of the ESAS scale, while nausea and anorexia worsened, which can be attributed to the side effects of high-dose chemotherapy. Conclusion: Physical activity has a positive effect on hospitalization during autologous transplantation, it does not worsen the health of patients in the sense o prolonging hospitalization. Appropriate activity can prevent complications, maintain muscle strength and thus self-sufficiency, independance and improve quality of life.
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- deprese MeSH
- hematologické nádory MeSH
- hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
- kvalita života MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
- únava MeSH
- úzkost MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Cieľ: Zámerom príspevku je poukázanie na vnímanie záťaže a výskytu strachu z nákazy ochorenia COVID-19 u sestier poskytujúcich komunitnú ošetrovateľskú starostlivosť. Metódy: Zberu údajov sme realizovali prostredníctvom štruktúrovaného rozhovoru. Následne sme údaje získavali dotazníkom zameraným na identifikovanie úrovne strachu u sestier. Prieskumnú vzorku tvorilo 5 sestier, zber údajov prebiehal v mesiacoch november - december 2021 v zariadení APB GO Pflegezentrum Berlin Gmbh. Výsledky: Z hľadiska celkového vyhodnotenia dotazníka skúmajúceho mieru strachu u sestier nášho výberu, strednú mieru strachu pociťovali 4 sestry (s výsledkami 8, 9, 10, 11 bodov pri súhrnom hodnotení) a 1 sestra sa ocitla v pásme vysokej miery prežívania strachu s 15 bodmi, teda na dolnej hranici. Sestry deklarovali významnú záťaž a obavy z prenosu infekcie do domácnosti k rodine a uvádzali zvýšené nároky na ich prácu počas pandémie COVID-19. Záver: Pandémia výrazne ovplyvnila a ovplyvňuje prácu sestry v klinickej praxi, pretože spôsobuje nadmerné pracovné zaťaženie, ktoré je spojené so stresom, novými úlohami a najmä s obavou z nakazenia seba a svojej rodiny. Sestry prežívajú rôznu mieru stresu, strachu a iných psychických ťažkostí, ktoré je potrebné eliminovať.
Objective: The purpose of the contribution is to point out the perception of the burden and occurrence of fear of contracting the disease COVID 19 among nurses providing community nursing care. Methods: We collected data through a structured interview. Subsequently, we collected data using a questionnaire aimed at identifying the level of fear in nurses. The survey sample consisted of 5 nurses, data collection took place in the months of November - December 2021 at the APB GO Pflegezentrum Berlin Gmbh facility. Results: From the point of view of the overall evaluation of the questionnaire examining the level of fear in the nurses of our selection, 4 nurses felt a medium level of fear (with results of 8, 9, 10, 11, points in the summary of the evaluation) and 1 nurse found herself in the zone of high level of experiencing fear with 15 points on the lower limit. Nurses declared a significant burden and concerns about the transmission of infection in the home to the family and reported increased demands on their work during the pandemic. Conclusion: The pandemic has significantly affected and affects the work of nurses in clinical practice, because it causes an excessive workload, which is associated with stress, new tasks and especially with the fear of infecting oneself and one's family. Nurses experience varying degrees of stress, fear and other psychological difficulties that need to be eliminated.
Emocionálna inteligencia je široko používaným pojmom v profesiách, ako je obchod, manažment, vzdelávanie, a za posledných 10 rokov sa presadila aj v ošetrovateľskej praxi. Emocionálna inteligencia, ktorá je explicitne zameraná na pokrok v ošetrovateľskej praxi, je koncept, ktorý môže byť ústredným bodom ošetrovateľskej praxe, pretože má potenciál ovplyvniť kvalitu starostlivosti o pacienta a výsledky, rozhodovanie, kritické myslenie a celkovú pohodu praktizujúcich sestier. Príspevok poukazuje na význam emocionálnej inteligencie v kontexte ošetrovateľstva.
Emotional intelligence is a widely used concept in professions such as business, management, education, and in the last 10 years it has gained ground in nursing practice. Emotional intelligence, which is explicitly aimed at advancing nursing practice, is a concept that can be central to nursing practice because it has the potential to influence the quality of patient care and outcomes, decision-making, critical thinking, and overall well-being of practicing nurses. The paper points out the importance of emotional intelligence in the context of nursing.
