Cíl: Cílem naší fMR studie bylo lokalizovat změny aktivace mozkového kortexu u pacientů po cévní mozkové příhodě s reziduální spasticitou ruky léčených botulotoxinem A (BoNT). Soubor a metodika: Bylo vyšetřeno 34 pacientů po prodělané cévní mozkové příhodě s reziduální spasticitou ruky; z tohoto počtu vyšetřených byly nezávisle analyzovány dvě homogenní podskupiny. Skupina A byla tvořena 4 mladými pacienty (2 muži, 2 ženy, věk 25 ? 3,4 let, rozptyl 22–31 let) s plegií ruky. Skupina B byla tvořena 5 staršími pacienty (4 muži, 2 ženy, věk 67 ? 11,1 let, rozptyl 54–80) s parézou ruky. Mozkový motorický systém byl mapován pomocí funkční magnetické rezonance (fMR) během provádění motorické úlohy postiženou končetinou (skupina A: myšlený pohybu prstů; skupina B: skutečný pohyb prstů). Vyšetření bylo opakováno dvakrát, vždy před a čtyři týdny po aplikaci BoNT. Skupina B byla vyšetřena ještě potřetí s odstupem 11 týdnů od aplikace BoNT. Změna spasticity byla hodnocena pomocí modifikované Ashworthovy škály (MAS). Výsledky: Léčba BoNT snížila spasticitu u všech pacientů; hodnoceno čtyři týdny po aplikaci. fMR před aplikací BoNT ukazovalo abnormně rozsáhlou a bilaterální aktivaci korových oblastí během motorické úlohy. Po aplikaci BoNT došlo k dočasné a částečné normalizaci obrazu aktivace. Kontrast pre- > post-BoNT prokázal signifikantní snížení aktivace v zadním cingulu/precuneu (skupina A) a dorzolaterálním prefrontálním kortexu (skupina B). Závěr: Naše výsledky naznačují, že i struktury mimo klasický senzorimotorický systém se uplatňují u postiktální spasticity.

Aim: The aim of our functional magnetic resonance (fMRI) study was to localize the changes of cerebral cortex activation in stroke patients suffering from upper limb spasticity and treated with botulinum toxin A (BoNT). Materials and methodology: 34 patients suffering from upper limb post-stroke spasticity were examined; 9 of these patients were grouped into two homogenous subgroups that allowed independent further analysis. Group A consisted of four patients (2 males, 2 females; aged 25.5 ? 3.4 years, range 22–31 years) who suffered from hand plegia. Group B consisted of five patients (4 males, 1 female; aged 67.0 ? 11.1 years, range 54–80) who were able to perform real finger movement. The change of arm spasticity was assessed by using the modified Ashworth scale (MAS). fMRI was performed during imaginary movement (group A) or real movement of the impaired hand (group B). fMRI sessions were performed before (W0) and four weeks (W4) after BoNT treatment. Group B underwent additional fMRI 11 weeks (W11) after BoNT application. Results: BoNT treatment decreased arm spasticity in all patients assessed 4 weeks following the BoNT injection. fMRI pre-BoNT treatment showed extensive and bilateral task-related activation of cortical areas. Following the BoNT treatment, temporary and partial shift towards normal distribution of activity occurred. The pre>post-BoNT contrast revealed a significant decrease in activation of the posterior cingulate/precuneus region (group A) and dorsolateral prefrontal cortex (group B). Conclusion: Our results imply that structures outside the traditional sensorimotor system may play a role in the relief of post-stroke spasticity.

Department of Neurology Faculty of Medicine and Dentistry Palacký University and University Hospital Olomouc

Department of Physiotherapy Faculty of Medicine and Dentistry Palacký University and University Hospital Olomouc

Department of Radiology Faculty of Medicine and Dentistry Palacký University and University Hospital Olomouc

Rozdíly v modulaci kortikální aktivity u pacientů po cévní mozkové příhodě s reziduální spasticitou ruky léčených botulotoxinem A