Medicína je specifickým oborem, který čerpá nejen z empirických poznatků přírodních věd, ale též z principů věd humanitních, i skutečnosti, že zdraví a nemoc nejsou jen kategorie výlučně přírodovědné, ale i hodnotové a proto je nutno zachovávat proporcionalitu mezi oprávněnými požadavky biomedicínského výzkumu a etickými nároky na něj a mezi morálními imperativy lékařské praxe. To je právě prostor pro etiku a etický přístup k řešení nejasných nebo sporných otázek našeho konání, otázek veřejností dnes velmi citlivě vnímaných, často vedoucích ke ztrátě důvěry nejen ve zdravotníky a zdravotnictví, ale i v celý společenský systém. Principy etického rozhodování v medicíně, hygienu a epidemiologii nevyjímaje, spočívají na dvou základních předpokladech: prvým je profesionální etika odpovědnosti, která zajišťuje kvalitu péče s vysokým stupněm odbornosti lékaře při poskytování pomoci a zábraně možných škod (primum non nocere) a druhým je právo na sebeurčení (autonomie jedince) s právem na informovanost - to je souhlas jedince informovaného pro něj srozumitelným způsobem nejen o plánovaném diagnostickém, léčebném a příslušném preventivním opatření, ale i v případě epidemiologických studií vztahu prostředí a zdraví jeho informovaného souhlasu k jeho účasti ve studii, jejíž by měl být subjektem. Článek se zabývá metodickými otázkami etických přístupů ke zdravotním problémům s důrazem na hromadně se vyskytující infekční a chronické nesdělné nemoci z hlediska šancí jejich prevence.
Medicine is a specific area that draws not only on empirical knowledge of sciences but also on principles from the humanities, and the fact that health and disease are not only exclusively categorised as natural science but as value based entities where it is necessary to maintain proportionality between the legitimate requirements of biomedical research and ethical requirements and the moral imperatives of medical practice. It is here that we find the niche for ethics and ethical approaches to solving unclear or disputed issues of our actions; questions that are very sensitively perceived by the public, often leading to a loss of confidence in both health care professionals and the health system but also in the whole social system as such. Ethical principles in medicine, including hygiene and epidemiology are based on two basic assumptions: the first is the professional ethic of responsibility, which ensures quality of care with a high degree of expertise from assisting physicians and prevention of possible harm (primum non nocere) and the second is the right to self-determination (individual autonomy) with the right to be informed. It likewise comprises informed consent based on clear information regarding planned diagnostic procedures, therapeutic and preventive measure and informed consent regarding epidemiological studies in which patient's cooperation is requested. The paper deals with methodological questions of ethical approaches to health related problems, stressing problems related to infections and chronic noncommunicable diseases of high incidence with a view to preventive measures.
- MeSH
- epidemiologie MeSH
- etika MeSH
- hygiena MeSH
- lékařská etika MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- poskytování zdravotní péče * etika MeSH
- primární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V roce 2013 slaví 60. výročí svého vzniku 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, tehdy Lékařská fakulta hygienická. O úspěšné začátky i kvalitní výuku v dalších letech se zasloužila řada odborníků – vysokoškolských učitelů. Mezi výrazné osobnosti tehdejší doby patřil prof. MUDr. Karel Symon. Autoři připomínají jeho odborný profil a podíl na výuce a pokrocích moderní hygieny, orientované na získávání poznatků založených na objektivních důkazech.
This year we celebrate the 60th anniversary of the establishment of the Medical Faculty of Hygiene on the grounds of our Charles University in Prague in former Czechoslovakia. An assembly of experienced university teachers specialized in all branches of medicine took care of the succesful start and high quality of teaching since the very beginning of its existence. Among faculty members of that time belonged as an important personality professor Karel Symon, M.D. The authors remind his professional profile and his merit concerning teaching and advancing of the modern concept of hygiene oriented on studies searching for evidence-based solutions.
Při posuzováni některých zdravotních rizik mohou mít zásadní význam především psychosociální hlediska. Platí to zejména tehdy, kdy naše znalosti reálných zdravotních důsledků expozice danému faktoru jsou neúplné, nebo jeho působení se pohybuje v oblasti hodnot, při níž neočekáváme možné biologické účinky. V plné míře to platí např. o neionizujícím elektromagnetickém záření (TV, radary). Autoři demonstrují situaci epidemie psychosomatických problémů kauzy radarové stanice Skrunda v Litvě. Závažným důsledkem syndromu masové hysterie je skutečnost, že kvůli různě motivované dezinformaci může část populace skutečně trpět řadou psychosomatických priznaků. Ty pak pro postižené představují objektivní utrpení a zhoršení kvality života. Autoři doporučují preventivní řešení podobných situací, protože dodatečné snahy vysvětlit v hysterické atmosféře pravý stav věcí jsou přijímány s nedůvěrou až nepřátelstvím.
When evaluating environmental health risks some psychosocial aspects may be of fundamental importance. This is the case in particular when our knowledge of the true health consequences of exposure to a given factor is incomplete or its action is within the range of values where we do not anticipate biological effects. This applies e.g. to non-ionizing electromagnetic radiation (TV, radars). The authors demonstrate the situation of an epidemic of psychosomatic problems in conjuncfion with the radar station Scrunda in Latvia. A serious consequence of the syndrome of mass hysteria is the fact that due to differently motivated desinformation part of the population can really suffer from some psychosomatic symptoms. Those imply objective suffering and deteriorated quality of life for those affected. The authors recommend a preventive solution of such situations because attempts to explain ex post the true state of things in a hysterical atmosphere are received with lack of confidence or even hostility.
- MeSH
- abstinenční syndrom MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mortalita MeSH
- návykové chování komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku MeSH
- prevalence MeSH
- znečištění tabákovým kouřem MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- fyziologie výživy kojenců MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- Organizace spojených národů MeSH
- porodnice MeSH
- programy národního zdraví MeSH
- rooming-in MeSH
- Světová zdravotnická organizace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
