Úvod: Dysfagie má prevalenci v běžné populaci 6–16 %. Na diagnostiku a léčbu se zaměřuje multidisciplinární dysfagiologický tým ve složení klinický logoped, otorinolaryngolog a zdravotní sestra (podle pracoviště může být členem týmu i např. radiolog, nutriční specialista, fyzioterapeut apod.). K objektivnímu vyšetření je jako zlatý standard užíván FEES (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing) a VFSS (Videofluoroscopic Swallow Study). Cíl práce: Cílem práce je retrospektivně zhodnotit přínos dysfagiologického týmu, který působí na otorinolaryngologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. (NČB), v péči o pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) indikovaných k vyšetření z Komplexního cerebrovaskulárního centra (KCC) v letech 2016–2020. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 33 pacientů po CMP s klinickým podezřením na dysfagii, kteří byli doporučeni z KCC do Poradny pro poruchy polykání k objektivnímu vyšetření dysfagie. Výsledky: U 9 pacientů (27,3 %) byla při FEES vyloučena dysfagie, a byl tak umožněn perorální příjem bez omezení. Dysfagie byla při vyšetření potvrzena u 24 pacientů (72,7 %). U 10 pacientů (30,3 %) byla prokázána prodloužená faryngeální fáze polykání bez penetrace nebo aspirace stravy. Tři pacienti (9,1 %) měli při vyšetření penetraci sousta do dýchacích cest, ale nedosahovalo úrovně hlasivek a bylo kompletně vypuzeno (PAS 2). V 11 případech (33,3 %) byla prokázána aspirace, z toho se v devíti případech (27,3 % ze všech pacientů, 81,8 % z pacientů s aspirací) jednalo o tichou aspiraci bez snahy o vypuzení aspirátu z dýchacích cest (PAS 8). Závěr: U 31 pacientů (94,0 %) byl zaznamenán přínos vyšetření dysfagiologickým týmem. V případě 22 pacientů (66,7 %) šlo o úpravu alimentace a rehabilitace polykání při potvrzené dysfagii. U 9 pacientů (27,3 %) došlo ke zrušení restrikcí při falešně pozitivním screeningovém a klinickém vyšetření. Pozitivní efekt dlouhodobé rehabilitace polykání pozorujeme u 61,5 % sledovaných pacientů.
Introduction: The prevalence of dysphagia in the general population is 6–16%. The dysphagia team focuses on diagnosis and treatment of dysphagia. The dysphagia team consists of a clinical speech therapist, an otorhinolaryngologist and nurse (depending on the workplace). Other specialties such as radiologist, nutritionist and physiotherapist can also be a member of the team. FEES (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing) and VFSS (Videofluoroscopic Swallow Study) are used as the gold standard for objective examination of the dysphagia. Aim of the work: The aim of the work is to evaluate retrospectively the contribution of the dysphagia team working in the department of otorhinolaryngology in Hospital České Budějovice, in the care of patients after stroke disease indicated for examination from the Complex Cerebrovascular Center (CCC) in 2016–2020. Material and methods: The retrospective study included 33 patients after stroke with clinical suspicion of dysphagia, who were referred from the CCC to the Counseling Center for Swallowing Disorders for objective examination of dysphagia. Results: In 9 patients (27.3%), dysphagia was ruled out during FEES, thus enabling oral intake without restrictions. Dysphagia was confirmed in 24 patients (72.7%). Ten patients (30.3%) had a prolonged pharyngeal swallowing phase without food penetration into the airways. Three patients (9.1%) had a bolus penetration into the airways during the examination, but it remained above the vocal cords and it was completely expelled from the airways (PAS 2). In 11 cases (33.3%) aspiration was found, of which nine cases (27.3% of all patients, 81.8% of patients with aspiration) involved silent aspiration without any attempt to expel bolus from the airways (PAS 8). Conclusion: In 31 patients (94.0%) the benefit of examination by the dysphagia team was noted. In the case of 22 patients (66.7%), it was an adjustment of nutrition and swallowing rehabilitation with confirmed dysphagia. Restrictions were lifted in 9 patients (27.3%) with false-positive screening and clinical examination. We observe a positive effect of long-term swallowing rehabilitation in 61.5% of the monitored patients.
