Background: The present study proposes to investigate the benefits of a Therapeutic Approach based on Acceptance and Commitment (ACT) in the face of depression, anxiety, stress and psychological flexibility experienced by women with breast cancer. Methods: This research was conducted using a pre-test and post-test design with 40 breast cancer patients, allocated randomly to the intervention group (n = 20) and the control group (n = 20) through convenience sampling. Unlike the control group, the intervention group benefited from 6 sessions of acceptance and commitment therapy. Participants completed a sociodemographic questionnaire, the Depression, Anxiety and Stress Scale 21, and the Acceptance and Action Questionnaire II. Descriptive analyses (number, percentage, mean and standard deviation), Pearson correlations and analyses of covariance (ANCOVA and MANCOVA) were applied to measure the contribution of this psychotherapeutic approach. Results: The intervention group recorded a significant decrease in levels of depression, anxiety and stress (p < 0.05), and also showed a significant overall increase in levels of acceptance and psychological flexibility after this therapy (p < 0.05), compared with the control group. Conclusion: The Acceptance and Commitment Therapy approach provides real support for women with breast cancer, reducing manifestations of depression and anxiety, and promoting psychological acceptance and flexibility.
- MeSH
- deprese prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu psychologie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres etiologie psychologie terapie MeSH
- psychoterapie MeSH
- terapie přijetí a odevzdání * metody MeSH
- úzkost psychologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Pozadí: Tato studie zkoumá dopad tréninkového programu zaměřeného na snižování stresu, deprese a úzkosti na základě všímavosti u zdravotních sester v Maroku. Metody: Účastníci byli vybráni z nemocnice v provincii Tetouan v Maroku. Jednalo se o 80 nemocničních sester, 59 žen a 21 mužů. Byli náhodně rozděleni do intervenční skupiny a kontrolní skupiny, v každé skupině bylo 40 účastníků. Jako psychologická intervence v intervenční skupině byl použit osmitýdenní trénink na všímavost. K posouzení výsledků obou skupin před a po intervenci byla použita škála deprese, úzkosti a stresu a pětiúrovňový dotazník zaměřený na všímavost. Výsledky: Intervenční skupina vykazovala významné rozdíly v průměrném post-testovém skóre od pre-testu v proměnných: deprese (η2 = 0,249; p < 0,001), úzkost = (η2 = 0,282; p < 0,001) a stres = (η2 = 0,396 p < 0,001), stejně jako ve FFMQ (η2 = 0,379; p < 0,001). Podobně čtyřměsíční sledování odhalilo, že všechny proměnné vykazovaly statisticky významné rozdíly se stejnou velikostí účinku (η2 = 1,387; p < 0,001). Závěr: Výcvikový program MBSR je účinná psychoterapeutická intervence založená na důkazech pro léčbu deprese, úzkosti a stresu u nemocničních sester. Doporučují se další hloubkové studie založené na neurovědeckých datech pomocí elektroencefalogramu (EEG) evokovaných mozkových potenciálů.
Background: This study examines the impact of a mindfulness-based stress reduction-training program on depression, anxiety, and stress among nurses in Morocco. Methods: Participants were selected from a hospital in the province of Tetouan, Morocco. They included 80 hospital nurses, 59 women and 21 men. They were randomly assigned to an intervention group and a control group, with 40 participants in each group. An eight-week mindfulness training was used as a psychological intervention in the intervention group. To assess the outcomes of both groups before and after the intervention, a depression, anxiety, and stress scale and a five-facet mindfulness questionnaire were used. Results: In the intervention group, mean post-test scores showed significant differences from pre-test in the depression variable (η2 = 0.249; p < 0.001), Anxiety = (η2 = 0.282; p < 0.001), and Stress = (η2 = 0.396; p < 0.001), as well as in the FFMQ (η2 = 0.379; p < 0.001. Similarly, a 4-month follow-up revealed that all variables showed statistically significant differences, with an equally large effect size (η2 = 1.387; p < 0.001). Conclusion: The MBSR training program is an effective, evidence-based psychotherapeutic intervention for treating depression, anxiety, and stress in hospital nurses. Further in-depth studies based on neuroscientific data using electroencephalogram (EEG) evoked brain potentials are recommended.
