Dle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou letální poranění při dopravních nehodách hlavní příčinou úmrtí ve věkové skupině 5–29 let a osmou příčinou úmrtí obecně. V důsledku dopravních nehod každoročně umírá přibližně 1,3 milionu lidí a dalších 20 až 50 milionů je zraněno. V rámci Evropské unie má počet úmrtí z dlouhodobého hlediska (sledováno od roku 2000 do roku 2020) klesající tendenci. Komplexně problematika dopravních nehod a úrazů stojí ročně většinu zemí 3 % jejich hrubého domácího produktu. Cílem tohoto článku je nabídnout různé pohledy na problematiku úrazů v rámci dopravních nehod v České republice. První pohled se opírá o statistickou evidenci dopravních nehod, druhý zahrnuje legislativně-technické hledisko a třetí pak řeší hledisko medicínské zahrnující přednemocniční neodkladnou péči, klinické postupy a především soudně- lékařský pohled.

According to a World Health Organization (WHO) report, fatal road traffic injuries are the primary cause of death in the age group of 5–29 years and the eighth cause of death overall. Approximately 1.3 million people die each year as a result of road traffic accidents and another 20 to 50 million are injured. Within the European Union, the number of deaths is on a downward trend in the long term (monitored from 2000 to 2020). Comprehensively, the issue of road traffic accidents and injuries cost most countries 3% of their gross domestic product each year. The aim of this article is to offer different perspectives on the issue of road traffic accidents in the Czech Republic. The first perspective is based on statistical records of road traffic accidents, the second includes the legislativetechnical aspect and the third addresses the medical aspect including pre-hospital emergency care, clinical procedures and above all the forensic-medical perspective.

• MeSH
• dopravní nehody * mortalita   prevence a kontrola   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• prevence úrazů MeSH
• úrazy a nehody * mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Vzhledem ke vzrůstajícímu počtu osob trpících nadváhou, obezitou nebo metabolickým syndromem vzrůstá potřeba diagnostiky tělesného složení a stravovacích návyků. Analýza tělesného složení, zejména hodnocení množství a distribuce tělesného tuku u mladých osob, má poměrné značný klinický význam k odhalení poruch výživy. Metodika: U vysokoškolských studentů ve věku od 19–25 let bylo měřeno složení těla pomocí bioimpedančího přístroje (BIA) InBody 370S a probíhalo dotazníkové šetření prostřednictvím odpovědí studentů na standardizované dotazníky Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) a Food Choice Questionnaire (FCQ) týkající se faktorů ovlivňujících výběr jídla a preference výběru potravin. Výzkum probíhal v laboratořích Lékařské fakulty Ostravské univerzity od října 2020 do května 2021. Výsledky: Bylo zjištěno, že v normálním rozmezí mělo hmotnost (kg) 107 studentů (81,0 %), index tělesné hmotnosti (BMI) 105 studentů (79,5 %), avšak poměr pasu a boků (WHR) jen 70 studentů (53 %). Nad hranicí normy mělo WHR 59 studentů (44,7 %). U této skupiny studentů bylo vyhodnoceno nejnižší skóre oblíbenosti zeleniny (3,96), masa (včetně ryb) (3,55) a nejvyšší skóre oblíbenosti ovoce (4,65). Ovoce bylo nejvíce preferovanou skupinou potravin u všech studentů (4,6 ± 0,61). Nejvýše hodnoceným faktorem ovlivňujícím volbu jídel bylo „pohodlí“ (3,1 ± 0,55), senzorická přitažlivost (3,1 ± 0,55) a zdraví (3 ± 0,59). Celkem 88 studentů (66,7 %) vybíralo jídlo podle chuti a 57 studentů (43,2 %) s ohledem vlivu jídla na zdraví. Závěr: Prevence vzniku obezity a jejich komorbidit je důležitá v každém věku. U mladistvých, kteří mají sklon k tzv. „westernizaci“ stravování, je vhodné v rámci preventivní prohlídky připomenout důležitost správného stravování a vhodného životního stylu. V případě diagnostikované nadváhy či obezity u mladistvých by praktický lékař měl odkázat pacienta na další specializovaná zdravotnická pracoviště.

Introduction: Due to the growing number of people suffering from overweight, obesity or metabolic syndrome, there is a growing need to diagnose body composition and eating habits. Body composition analysis, especially the assessment of the amount and distribution of body fat in young people, is of relatively considerable clinical importance for the detection of eating disorders. Methods: This research included students aged 19–25, body composition was measured using a bioimpedance device (BIA) InBody 370S and a questionnaire survey was conducted through students answers to standardized questionnaires - Food preference questionnaire for adolescents and adults (FPQ) and Food Choice Questionnaire (FCQ). The research was execuded in the laboratories of Faculty of Medicine of the University of Ostrava from October 2020 to May 2021. Results: It was found normal weight (kg) in 107 students (81.0%), body mass index (BMI) 105 (79.5%) students, but waist to hip ratio (WHR) has in normal range only 70 students (53 %). Above the upper limit WHR was 59 students (44.7%). In this group students (with WHR above upper limit) was evaluated the lowest popularity score in vegetable (3.96) and meat (also fish) (3.55), the highest popularity score in fruits (4.65). Fruit was the most preferred food group of all students (4.6 ± 0.61). The highest rated factor influencing the choice of food was "comfort" (3.1 ± 0.55), sensory attraction (3.1 ± 0.55) and health (3 ± 0.59). Total 88 students (66.7%) selected food to taste and 57 students (43.2%) selected food with regard to the effect of food on health. Conclusion: At any age is prevention of obesity and its comorbidities very important. For adolescents who have a tendency to "westernization" of eating, is appropriate to remind the importance of proper eating and a suitable lifestyle in the preventive examination. When is diagnosed overweight or obesity in adolescents, general practitioner should be this patients refers to other specialized health care facilities.

• MeSH
• dospělí MeSH
• elektrická impedance MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• obezita prevence a kontrola   MeSH
• preference v jídle MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• složení těla MeSH
• stravovací zvyklosti * MeSH
• studenti * MeSH
• univerzity MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Nedoslýchavost je třetí nejčastější chronickou nemocí u seniorů a je jednou z nejčastějších příčin poklesu kognitivních funkcí ve vyšším věku. Cílem práce bylo zjistit, zda je zkrácená verze standardizovaného dotazníku Hearing Handicap Inventory (HHI-S) schopna odhalit problémy se sluchem u dospělých v ordinaci praktického lékaře. Metodika: Sluch byl vyšetřen pomocí vysokofrekvenční audiometrie a byla vyplněna zkrácená verze dotazníku sluchového postižení Hearing Handicap Inventory (HHI-S). Pro zjištění schopnosti dotazníku odhalit sluchový hendikep byli probandi dále rozděleni na osoby s průměrnou ztrátou sluchu na lépe slyšícím uchu v jednotlivých frekvenčních skupinách do 25 dB (normální sluch) a na větší než 25 dB (nedoslýchavost). Byly zvoleny celkem čtyři frekvenční skupiny (0,5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12,5 kHz a 14–16 kHz). Výsledky: Bylo vyšetřeno 240 mužů (47,7 %) a 263 žen (52,3 %) ve věku 18–64 let, kteří nebyli sledováni v ordinaci ORL lékaře pro nedoslýchavost. Soubor byl rozdělen na dvě skupiny: od 18 do 39 let (244 osob) a nad 40 let (259 osob). Nejvyššího průměrného skóre v dotazníku dosahovaly osoby u obou věkových skupin na nejnižších hodnocených frekvencích (0,5–4 kHz). Do 40 let dosahovaly osoby průměrně 8 bodů a nad 40 let 9 bodů. Bylo zjištěno, že osoby mladší mají lepší průměrné skóre bodů oproti osobám starším, a to jak u osob s normálním sluchem, tak u osob s nedoslýchavostí (p < 0,001). Průměrný počet bodů z dotazníku HHI-S při normálním sluchu neroste s vyššími frekvencemi, ale zůstává téměř totožný. U nedoslýchavých však průměrné skóre se zvyšujícími se frekvencemi klesá. Závěr: Včasné odhalení nedoslýchavosti významně zlepší kvalitu života a sníží riziko ztráty kognitivních funkcí. Dotazník HHI-S se jeví v ordinaci praktického lékaře jako jeden z rychlých, levných a jednoduchých nástrojů k odhalení sluchové vady zejména u osob s nediagnostikovanou nedoslýchavostí. U mladších osob s normálním sluchem, ale s přítomností rizikových faktorů však dotazník nemá tak vysokou citlivost, proto by bylo vhodné zvážit audiometrické vyšetření k odhalení počínající ztráty sluchu.

Introduction: Hearing loss is the 3rd most common chronic disease in the elderly and is one of the most common causes of cognitive decline in older age. The aim was to find out whether the shortened version of the standardized questionnaire Hearing Handicap Inventory (HHI-S) is able to detect hearing problems in adults in a general practitioner’s office. Methods: All probands underwent extended high-frequency audiometry and fillet out a questionnaire (a shortened version of the Hearing Handicap Inventory (HHI-S)). To determine the ability of the questionnaire to detect hearing handicap, the probands were divided into persons with an average hearing loss in the better hearing ear in individual frequency groups up to 25dB (normal hearing) and greater than 25dB (hearing loss). It were created 4 frequency groups (0.5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12.5 kHz and 14–16 kHz). Results: It was examined 240 men (47.7%) and 263 women (52.3%) aged 18–64 years, who were not monitored in an otorhinolaryngologist’s office for hearing loss. The file was divided into 2 groups by age: from 18 to 39 years (244 people) and over 40 years (259 people). The highest average score in the questionnaire was achieved by persons in both age groups at the lowest evaluated frequencies (0.5–4 kHz). People under 40 scored an average of 8 points and over 40 scored 9 points. Younger subjects were found to have a better mean score compared to older subjects, both in normal hearing and hearing impaired subjects (p < 0.001). The average number of points from the HHI-S questionnaire in normal hearing does not increase with higher frequencies, but remains almost identical. However, the average score decreases with increasing frequencies by people with hearing loss. Conclusion: Early detection of hearing loss will significantly improve the quality of life and reduce the risk of cognitive function loss. The HHI-S questionnaire appears in the general practitioner’s office as one of the quick, cheap and simple tools to detect hearing impairment, especially in people with undiagnosed hearing loss. However, in younger people with normal hearing but with the presence of risk factors, the questionnaire does not have such a high sensitivity, so it would be advisable to consider an audiometric examination to detect beginning hearing loss.

• MeSH
• audiometrie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nedoslýchavost * diagnóza   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• vysokofrekvenční nedoslýchavost diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Dle WHO může být onemocnění COVID-19 způsobené expozicí na pracovišti považováno za nemoc z povolání. Mělo by být hlášeno a kompenzováno dle mezinárodních pracovních standardů a národních schémat pro odškodňování při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání. Ve většině zemí je COVID-19 považován za nemoc z povolání, ale forma uznávání se dle jednotlivých zemí často liší. Některé země uznávají COVID-19 jako nemoc z povolání (např. Česká republika, Bulharsko) nebo jako pracovní úraz (Itálie, Slovinsko), pokud vznikne v souvislosti s expozicí na pracovišti. Jiné země uznávají obě tyto formy (závisí na určitých kritériích dané země) (např. Německo, Belgie, Rakousko, Španělsko), čtvrtou možností je podezření na souvislost s pracovní expozicí, ale přesná forma není specifikována (např. Irsko a Řecko). V některých zemích není vůbec možné COVID-19 uznat za nemoc spojenou s výkonem práce (Malta).

According to the WHO, COVID-19 disease caused by occupational exposure can be considered an occupational disease. It should be reported and compensated according to the international occupational standards and national rules for compensations of an accident at the work and occupational diseases. In most countries, COVID-19 is considered an occupational disease, but the form of acknowledgement is different in specific countries. Some countries recognize COVID-19 as an occupational disease (e.g. the Czech Republic, Bulgaria) or as an accident at work (Italy, Slovenia) if it occurs in the relationship with the exposure at the workplace. Other countries (e.g. Germany, Belgium, Austria, Spain) recognize both of these forms (depending on the country specific criteria) or the fourth option is a suspected relationship with occupational exposure but the exact form is not specified (e.g. Ireland and Greece). In some countries, COVID-19 cannot be recognized as a work-related disease at all (Malta).

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání * MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• pracovní úrazy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH