Střední délka života mužů ve věku 0 se zvýšila v období let 1995-2003 o 2,3 roku, žen o 2,1 roku. SDŽ se zvýšila ve všech věkových skupinách, i když v nestejné míře. Diferenční náklady z fondů veřejného zdravotního pojištění na 1 přidaný rok života činily u populace nově narozených 2599 Kč, u populace patnáctiletých 1379 Kč, 451etých 3783 Kč a 651etých 12 503 Kč. Zejmé¬na mezi diferenčními náklady populací 451etých a 651etých byly značné rozdíly v nákladech mezi muži a ženami. Byla rovněž provedena analýza citlivosti za předpokladu, že SDŽ je ovlivněna zdravotnickými intervencemi 10 %, 15 % a 20 %. Za předpokladu, že SDŽ je ovlivněna zdravotnickými intervencemi hra¬zenými z veřejných zdrojů 15 %, činí náklady na přidaný rok života populace narozených mužů 18 780 Kč, populace narozených žen 15 867 Kč, náklady najeden přidaný rok života jsou ve věkové skupině 651etých v průměru devětkrát vyšší. Tyto náklady jsou však nižší v porovnání s náklady vynaloženými ve většině západoevropských zemích. Marginální náklady na přidaný rok života činily v ČR u populace nově naroze¬ných 1238 amerických dolarů vyjádřených v paritě kupní síly.
Life expectancy (LE) of Czech males was extension on 2.3 years at age one between period 1995-2003, in females population it was 2.1 years. LE was growing at all age groups in this period. The differences costs of the public insured funds on one added yer of life was 2599 CZK at age one, 1379 CZK at age 15, 3783 CZK at age 45 and 12503 CZK at age 65. The sensitivity analysis was providing for some hypotheses about the influence medical care on LE. At the hypothesis that medical care influences LE 15%, marginal costs on one added year of life the males at age 0 was 18 780 CZK (1385 international dollars), for females population it was 15 786 CZK (1176 internatio-nal dollars). For the persons at age 65 years was costs on added year of life ninefold higher. The marginal costs on one year added life there are higher in the most countries west Europe in comparison with Czech Republic.
V článku jsou charakterizovány základní funkce nemocnic v systémech zdravotní péče průmyslově vyspělých zemí Evropy a USA, současné trendy ve vývoji nemocniční lůžkové péče a hlavní problémy financování nemocniční péče. Nemocniční sektor v průmyslově vyspělých zemích světa zaměstnává 2,5 až 6 % pracovníků národního hospodářství a více než 50 % pracovníků v sektoru zdravotnictví.Vposledních dvou dekádách došlo téměř ve všech průmyslově vyspělých zemích světa k snížení počtu akutních lůžek a k významnému snížení délky ošetřovací doby, počet pracovníků v nemocničním sektoru se však nesnížil. To souvisí s požadavky na zvyšování kvality nemocniční péče a s rozšiřováním nových medicínských technologií. Základním problémem financování lůžkové péče hrazené z veřejných prostředků je zajištění rovnováhy mezi příjmy a výdaji nemocnic a požadavky na zvyšování kvality nemocniční péče při brzdění výdajů na nemocniční sektor. Problémy s financováním nemocnic nejsou specifikou ČR, ale jsou typické pro řadu zemí OECD. Hledají se stále nové, efektivnější způsoby hrazení lůžkové péče. Řada evropských zemí pokusně zavádí systém DRG (platba za diagnostické skupiny). Za nejúčinnější způsob racionalizace nákladů nemocnic se považují globální závazné rozpočty korigované s ohledem na strukturu pacientů podle závažnosti léčby (case-mix) a inflaci.
In the paper characterized are the basic functions of hospitals in healthcare systems of developed countries in Europe and of the USA, present trend in hospital bed care and themajor problems in financing hospital care. The hospital sector in industrially developed countries in the world employs 2.5 to 6 % of the work force in the national economy and more than 50 % of that in the health care sector. In the past two decades, in almost all industrialised countries there have decreased the numbers of beds for acute patients, and the duration of treatment has fallen significantly, however, the numbers of employed in the hospital sector have not diminished. That is connected with requirements for increased quality in hospital care and with the introduction of new medical technologies. The fundamental problem in financing bed care covered by public funding is to ensure a balance between the income and expenses of hospitals on the one hand, and the requirement of increasing the quality of hospital care on the other, under curtailment of expenditures for the hospital sector. Problems with the financing of hospitals are not specific only for the Czech Republic, but they are typical of a number of OECD countries. Ever new and effective ways of covering hospital bed care are being sought. Several European countries are experimentally introducing theDRGsystem.The most efficientway of rationalizing hospital cost are considered to be globally binding budgets adjusted for patient structure by urgency of therapy (case-mix) and for inflation.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- náklady na zdravotní péči trendy MeSH
- nemocnice - náklady trendy MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- naděje dožití MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- sexuální faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
V období let 1990-2000 došlo v ČR k prodloužení střední délky života mužské populace nově narozených o 4,1 roku, ženské populace 2,9 roku.K prodloužení SDŽ došlo i ve vyšších věkových skupinách. Přes tento pozitivní vývoj je SDŽ v ČR významně nižší v porovnání s průměrnými hodnotami populací zemí EU (rozdíl činí více než 4 roky u SDŽ mužů a 3 roky u SDŽ žen). Pozitivních změn v růstu SDŽ v ČR bylo dosaženo spíše rozšířením technologických možností poskytovatelů péče a zlepšením ekologických podmínek, než zlepšením vztahu obyvatel k vlastnímu zdraví. Marginální náklady zdravotnického systému související s prodloužením života o 1 rok se pohybují u populace nově narozených kolem 13 000 Kč, je to podstatně méně než v zemích EU. Možnosti dalšího prodlužování SDŽ obyvatelstva ČR jsou především ve snižování úmrtnosti na nemoci oběhového systému, zhoubné nádory a vnější příčiny smrti. Pro rok 2003 se dá očekávat další zlepšení ukazatelů SDŽ; pro muže v intervalu 73-75 let, pro ženy 80-83 let.
During the period between 1990 and 2000 the mean life span in the Czech Republic increased by 4.1 in the new born male population and by 2.9 years in the female population. Prolongation of the mean life span occurred also in the older age groups. Despite this positive development the mean life span in the Czech Republic is significantly shorter as compared with mean values of theEUcountries (the difference is more than 4 years in alems and 3 years in females).Positive changes of the increase in the mean life span were achieved in the CR rather by extension of technological conditions than by an improved attitude of the population to their own health. The marginal costs of the healthcare system associated with prolongation of life by one year are in the population of the new born approximately 13 000 crowns which is substantially less than in the EU countries. Possibilities of further prolongation of the life span of the population in the CR involve in particular reduction of the mortality rate from cardiovascular diseases, malignant tumours and external causes of death. For 2003 further improvement of indicators of the mean life span may be foreseen: for men in the age bracket from 73-75 years, for women from 80 to 83 years.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- Evropská unie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- naděje dožití MeSH
- populace MeSH
- postoj ke zdraví MeSH
- příčina smrti MeSH
- senioři MeSH
- ukazatele zdravotního stavu MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
