Podle výsledků několika etap šetření respiračního zdraví českých dětí prováděných v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR v minulých dvou dekádách je v Moravskoslezském kraji (MSK) prevalence respiračních alergií, opakovaných zánětů dýchacích cest i nespecifických respiračních symptomů vyšší, než je republikový průměr. Vzhledem ke zvýšenému znečištění ovzduší ve velké části tohoto kraje bylo naším cílem potvrdit předpoklad, že prevalence alergických onemocnění a respiračních obtíží dětí souvisí s prostorově variabilní kvalitou ovzduší. K tomu byla použita metoda shlukové analýzy (rozdělení kraje na oblasti lišící se charakterem dlouhodobého znečištění ovzduší) a mnohonásobné logistické regrese (porovnání prevalence respiračních onemocnění mezi těmito oblastmi). V dalším kroku byla plošným modelováním pomocí generalizovaného aditivního modelu odhadnuta pravděpodobná prevalence respiračních alergií/onemocnění/symptomů. Podkladem pro analýzy bylo dotazníkové šetření, provedené v 18 městech MSK v roce 2015, kterého se zúčastnilo více než 7 000 dětí ve věku 5, 9, 13 a 17 let. Dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší byla hodnocena na základě map průměrných koncentrací suspendovaných prachových částic PM10,,SO2 a oxidu dusičitého za období 2009-2013. Výsledky potvrdily předpoklad, že prevalence sledovaných respiračních onemocnění je, s výjimkou diagnostikovaného astmatu, ovlivněna prostorově variabilní kvalitou ovzduší, a přispěly k odhadu výskytu sledovaných respiračních alergií a onemocnění dětí v MS kraji.
Repeated surveys of respiratory health among Czech children conducted by the National Institute of Public Health in the past two decades revealed a higher prevalence of respiratory allergies, recurrent respiratory infections and non-specific respiratory symptoms in the Moravian-Silesian Region (MS Region) than the national average levels. In view of the substantial pollution of large areas in that region, our aim was to examine how the prevalence of allergic diseases and respiratory symptoms in children is related to spatially variable air quality. Cluster analysis (division of the region into areas differring by the characteristics of long-term air pollution) and multiple logistic regressions (comparing the respiratory diseases prevalence among regions) were used for this purpose. In the next step, the probable prevalence of respiratory allergies/disease/symptomes was spatially modelled using the generalized additive model. The data source for the analysis was a questionnaire survey conducted in 18 MS Region cities in 2015, involving more than 7,000 children aged 5, 9, 13 and 17 years. Long-term exposure to particulate matter PM10, nitrogen dioxide and sulphur dioxide was assessed on the basis of average concentration maps for the period 2009-2013. The results confirmed the assumption that the prevalence of the surveyed respiratory diseases, with the exception of diagnosed asthma, was influenced by the spatially variable air quality and contributed to the estimation of the occurrence of respiratory allergies and other diseases in children in the MS Region.
Cíl: Hlavním cílem studie EHES (European Health Examination Survey) bylo získat aktuální informace o prevalenci rizikových faktorů chronických onemocnění v české populaci středního věku. Metodika: O účast ve studii EHES byli požádáni respondenti celostátního dotazníkového šetření EHIS (European Health Interwiev Survey), provedeného v roce 2014 na reprezentativním vzorku české populace. Lékařské vyšetření zahrnovalo opakované měření krevního tlaku, změření antropometrických ukazatelů a odběr žilní krve na stanovení celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu a glykovaného hemoglobinu. Výsledky: Studie EHES se zúčastnilo 1220 osob ve věku 25 až 64 let, respondence byla 32 %. Soubor byl rozdělen na dvě věkové kategorie, mladší 25 až 44 let (n = 537, 44 %) a starší 45–64 let (n = 683, 56 %). Prevalence hypertenze byla 19 % u mladších (14 % žen a 26 % mužů; p < 0,001) a 54 % u starších osob (44 % žen a 69 % mužů; p < 0,001). Léky na tlak užívalo 82 % mladších a 96 % starších osob, které měly hypertenzi v anamnéze. Cílových hodnot dosahovalo 70 % mladších, ale pouze 56 % starších léčených hypertoniků (ženy 68 %, muži 43 %; p < 0,001). Krevní tlak v pásmu hypertenze mělo 11 % mladších a 23 % starších osob, které v dotazníku uvedly normální krevní tlak. Průměrné hodnoty celkového cholesterolu byly u mladších 5,1 mmol/l u starších 5,5 mmol/l. Celkový cholesterol v normě (< 5,0 mmol/l) měla polovina mladších a pouze třetina starších respondentů. Prevalence diabetu byla 2,5 % u mladších, 12 % u starších (16 % mužů a 10 % žen; p = 0,032). V pásmu prediabetu bylo 15 % mladších a 40 % starších osob. Obezitou trpělo 18 % mladších a 35 % starších osob. Vysoké fatální kardiovaskulární riziko v následujících 10 letech bylo zjištěno u 45 % osob (65 % mužů a 32 % žen; p < 0,001) ve věku 45–64 let. Závěr: Zjištěné výsledky ukazují vysoký výskyt rizikových faktorů chronických onemocnění v české populaci. Protože jde o ovlivnitelné rizikové faktory, je důležitá nejen cílená podpora zdravého životního stylu, ale i systematické vyhledávání již existujících, dosud nerozpoznaných onemocnění, v čemž mají nezastupitelnou roli praktičtí lékaři.
Objective: Main goal of the European Health Examination Survey (EHES) was to obtain actual and relevant information about the non-communicable diseases risk factors among the Czech middle-aged population. Methods: Respondents of the European Health Interview Survey (EHIS), which was realised in 2014 on the representative sample, were asked to participate in EHES survey. The health examination involved repeated measure of blood pressure, anthropometric measures and blood sample analysis including total cholesterol blood level, HDL-cholesterol blood level and glycated haemoglobin. Results: There were 1220 participants aged 25–64 years of EHES survey examined; the respondence rate was 32%. The dataset was divided into two age group categories; the younger ones aged 25–44 years (n = 537, 44%) and the older ones aged 45–64 years (n = 683, 56%). The prevalence of hypertension was found in 19% of younger age group (14% females and 26% males; p < 0.001) and in 54% of older age group (44% females and 69% males; p < 0.001). Anti-hypertensive drug treatment was used by 82% of younger ones and 96% of older ones, who had the hypertension anamneses. Prevalence of prehypertension was detected in 11% of younger and 23% of older age group, who reported in questionnaire normal blood pressure. The population mean of total blood cholesterol level was 5.1 mmol/l among young and 5.5 mmol/l among old. Normal total blood cholesterol level (below 5 mmol/l) was found in 1 out of 2 young adults and only in 1 out of 3 older adults. Prevalence of diabetes was found among 2.5% of young and 12% of old (16% males a 10% females; p = 0.032) and prediabetes among 15% of young and 40% of old. The fatal cardiovascular risk in the next ten years was defined in 45% of respondents aged 45–64 year (65% males and 32% females; p < 0.001). Conclusions: The results show the high prevalence of NCD risk factors among the Czech population. As these factors are largely modifiable, not only the health promotion is important, but also the detection and identification of existing but not diagnosed diseases, where the main role play GPs
- Klíčová slova
- EHES 2014,
- MeSH
- cholesterol analýza MeSH
- chronická nemoc MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- hypertenze MeSH
- kardiovaskulární nemoci MeSH
- lidé MeSH
- obezita MeSH
- plošný screening MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- věkové faktory MeSH
- zdravotní stav * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Klíčová slova
- Moravskoslezský kraj,
- MeSH
- alergie * epidemiologie MeSH
- dítě MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- lidé MeSH
- nemoci dýchací soustavy * epidemiologie MeSH
- prevalence MeSH
- znečištění ovzduší škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Respondence patøí k významným faktorùm ovlivòujícím validitu epidemiologických studií, vèetnì výbìrových šetøení zdravotního stavu populace. Jedním z výbìrových šetøení realizovaných v Èeské republice je dotazníkové šetøení „studie HELEN“. Studie HELEN je souèástí Systému monitorování zdravotního stavu populace ve vztahu k životnímu prostøedí. Celková respondence studie klesla ze 70 % v I. etapì (1998–2002) na 50 % v II. etapì (2004–2005). Dùvodem nižší respondence byla obecnì klesající ochota èeské veøejnosti úèastnit se podobných šetøení, vliv na respondenci mìla i práce tazatelù v nìkterých mìstech. Souèástí metodiky II. etapy studie HELEN byl formuláø pro non-respondenty, který obsahoval otázky na vzdìlání, souèasnou ekonomickou aktivitu a subjektivní hodnocení zdraví. Celkem se podaøilo získat informace od 884 (9,4 %) non-respondentù. Do statistického zpracování byla zaøazena data ze 13 mìst (celkem 809 non-respondentù), ve kterých bylo získáno více než 20 vyplnìných formuláøù na mìsto. Porovnání rozdílù mezi respondenty a non-respondenty bylo provedeno pomocí Mantelova-Haenszelova testu. V zastoupení mužù a žen nebyly zjištìny významné rozdíly. Mezi non-respondenty bylo významnì více osob nepracujících. Dále bylo mezi non-respondenty zjištìno více osob s nižším vzdìláním a horším subjektivním hodnocením zdraví, tyto rozdíly ale nebyly statisticky významné. Mezi non-respondenty byl vyšší podíl osob s velmi dobrým i velmi špatným hodnocením zdraví (více extrémù). U dosaženého vzdìlání byly nejvìtší rozdíly mezi respondenty a non-respondenty v kategorii základní a vysokoškolské vzdìlání, pøièemž vysokoškoláci mìli významnì nižší pravdìpodobnost být non-respondenty. Naše výsledky svìdèí pro horší socio-ekonomickou pozici non-respondentù v porovnání s respondenty, proto u non-respondentù pøedpokládáme horší životní styl a subjektivní hodnocení zdraví. V další etapì studie HELEN bude tøeba zpøesnit èást metodiky týkající se non-respondence, vèetnì zdùraznìní významu získání informací o non-respondentech a vedení pøesných záznamù o prùbìhu práce v terénu. Bude tøeba zvážit i další možnosti zvýšení respondence.
Response rates are one of important markers to influence the validity of epidemiological studies, including selective surveys of population health. One of selective surveys performed in the Czech Republic is the questionnaire-based survey – the “HELEN study“. The HELEN study is a part of the System of Monitoring of Health of the Population related to the environment. The overall response rate of the study decreased from 70 % in the first stage (1998–2002) to 50 % in the second stage (2004–2005). The lower response rate was due to decreasing willingness in Czech society to participate in similar surveys and was also influenced by the performance of researchers in several cities. Part of the methodology of the second stage of the HELEN study included a questionnaire for non-respondents with questions about their education, current economic activity and subjective health evaluation. In total, data from 884 (9.4 %) nonrespondents were obtained. Data from 13 cities (total of 809 non-respondents) were included in the statistical evaluation with more than 20 completed forms per city. Comparison of differences between respondents and non-respondents was made using the Mantel-Haenszel test. No significant differences were found in the representation of males and females. Non-respondents included significantly more unemployed persons. Also, persons with lower education and worse subjective health evaluation were more likely to be non-respondents, but these differences were not statistically significant. Non-respondents included a higher ratio of persons with both very good and very bad health evaluation (greater extremes) as well as a lower ratio of persons with average health evaluation. The majority of significant differences in achieved education were found between respondents and non-respondents in the categories of elementary and university education, while university graduates were significantly less likely to be non-respondents. Our results suggest a worse socio-economic situation among non-respondents compared to respondents. We therefore assume poorer lifestyle and subjective health evaluation in non-respondents. In the next stage of the HELEN study it will be necessary to improve the accuracy of the methodology related to non-respondency including the necessity of obtaining respondent data and maintenance of accurate records during field work. It will also be necessary to consider other options for increasing response rate.
Východisko. Po roce 1990 došlo v České republice k významnému poklesu celkové standardizované úmrtnosti. Jednou z uvažovaných příčin je i zlepšení životního stylu české populace. Cílem sdělení je prezentovat údaje o životním stylu městské populace středního věku, o výskytu rizikových faktorů neinfekčních onemocnění, které s životním stylem bezprostředně souvisí a také poukázat na význam socio–ekonomických ukazatelů jako důležité determinanty zdraví. Metody a výsledky.V letech 1998–2002 proběhlo v 27 městech České republiky prevalenční šetření zdravotního stavu a k němu se vztahujícího chování. V každém městě bylo náhodně vybráno 400 mužů a 400 žen ve věku 45–54 let, polovina osob byla pozvána na lékařské vyšetření. Z výsledků vzplynulo, že 52,2 % mužů a 54,6 % žen mělo nedostatečnou fyzickou aktivitu, 43,1 % mužů a 34,9 % žen pravidelně kouřilo a 24,1 % mužů a 21,2 % žen trpělo obezitou. Vysoké riziko vzniku kardiovaskulárních onemocněni mělo 18,0 % mužů a 1,2 % žen. Rozdíly mezi pohlavími byly u těchto ukazatelů statisticky významné. Byl nalezen statisticky významný vztah mezi socioekonomickými ukazateli a zdravotním stavem. Závěry. U městské populace středního věku byl i přes relativně dobrou znalost významu zdravého životního stylu zjištěn vysoký výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů chronických onemocnění. Vyšší výskyt rizikových faktorů a vyšší míra rizika vzniku kardiovaskulárních onemocněni byla zjištěna u mužů než u žen.
Background. After 1990, there was a significant decline in total standardized mortality in the Czech Republic. One of the potential causes comprises improved lifestyle. The aim of this report is to present data concerning the lifestyle of the middle-aged urban population and incidence of risk factors of chronic non-infectious diseases associated with lifestyle, including socioeconomic markers as important health determinants. Methods and Results. In 1998–2002, a total of 27 cities in the Czech Republic were tested for population health and associated behavioural patterns. In each city 400 male and 400 female subjects aged 45–54 years were randomly selected. Half of this sample was encouraged to undergo medical examination. Resulting data showed that 52.2 % of men and 54.6 % of women had insufficient physical activity. A total of 43.1 % men and 34.9 % women were regular smokers and 24.1 % men and 21.2 % suffered from obesity. Increased risk of cardiovascular disease was detected in 18 % of men and 1.2 % of women. Gender differences for all of these markers were statistically significant. A statistically significant relationship concerning socio-economic markers and health condition was recorded. Conclusions. Although relatively well aware of the importance of a healthy lifestyle, the middle-aged urban population showed high incidence of influenceable risk factors for chronic diseases. Men compared to women had higher rates of risk factors and were at higher risk of developing cardiovascular diseases.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zdraví MeSH
- zdravotní stav MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- kouření epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- městské obyvatelstvo MeSH
- socioekonomické faktory * MeSH
- stupeň vzdělání * MeSH
- tělesná hmotnost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita * epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
