Mnohočetný myelom je hematoonkologické onemocnění charakterizované maligní proliferací plazmatických buněk. Tyto buňky se hromadí v kostní dřeni, kde potlačují fyziologickou krvetvorbu a zároveň interagují s celou škálou cytokinů, růstových faktorů a adhezivních molekul. Je zřejmé, že právě mikroprostředí kostní dřeně hraje velkou roli v patogenezi onemocnění, ale i v rezistenci k léčbě.
Multiple myeloma is a hematooncological disease characterized by malignant proliferation of plasma cells. These cells accumulate in the bone marrow where they suppress physiological hematopoiesis; at the same time, these cells interact with a wide variety of cytokines, growth factors and adhesion molecules. It is obvious that the bone marrow microenvironment plays an important role in disease pathogenesis as well as treatment resistance.
- Klíčová slova
- IL-6,
- MeSH
- 1-fosfatidylinositol-3-kinasa genetika imunologie účinky léků MeSH
- cytokiny genetika imunologie účinky léků MeSH
- faktory růstu hematopoetických buněk imunologie metabolismus účinky léků MeSH
- financování organizované MeSH
- hematopoéza genetika imunologie účinky léků MeSH
- Janus kinasa 2 genetika imunologie účinky léků MeSH
- kostní dřeň imunologie patologie MeSH
- léková rezistence genetika imunologie účinky léků MeSH
- lidé MeSH
- mitogenem aktivované proteinkinasy genetika imunologie účinky léků MeSH
- mnohočetný myelom diagnóza etiologie MeSH
- molekuly buněčné adheze imunologie metabolismus účinky léků MeSH
- NF-kappa B genetika imunologie účinky léků MeSH
- plazmatické buňky metabolismus patologie účinky léků MeSH
- ras proteiny genetika imunologie účinky léků MeSH
- signální dráha Wnt genetika imunologie účinky léků MeSH
- transkripční faktor STAT3 genetika imunologie účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Ruptura volné stěny levé komory je i dnes velmi závažná a často letální komplikace infarktu myokardu. Vyskytuje se ve 2 hlavních klinických formách. Manifestuje se jednak jako akutní rozsáhlá ruptura s masivní hemoragií do perikardu a akutní tamponádou srdeční rychle následována elektromechanickou disociací a náhlou srdeční smrtí. Druhou klinickou manifestací je subakutní ruptura, vznikající v důsledku postupného prosakování krve přes nekrotické ložisko. Pokud se stav nemocného podaří stabilizovat, rozhoduje o jeho osudu především úspěšnost akutní kardiochirurgické léčby. Rizikové faktory této komplikace jsou vyšší věk, ženské pohlaví, hypertenze, první transmurální infarkt, postižení jedné tepny (většinou uzavřené), nedostatek kolaterál a opožděná reperfuze. Typickými příznaky srdeční ruptury jsou rekurentní bolest na hrudníku, synkopa, hypotenze, známky srdeční tamponády a kardiogenního šoku. EKG abnormality spojené s rupturou jsou: přetrvávající elevace ST, inverze T vln, nové Q kmity a elektromechanická disociace. Nejdůležitější diagnostická metoda k potvrzení ruptury je transtorakální echokardiografie s nálezem perikardiálního výpotku, intraperikardiálními echogenitami, útlakem pravé síně a pravé komory. Specifický diagnostický a léčebný problém představuje tzv. pseudoaneuryzma levé komory, což je ruptura volné stěny krytá perikardem a organizovanými tromby.
