Cíl. Nové typy portkatétrů umožňují podávání kontrastních látek velkými rychlostmi až 5 ml/s. Cílem práce bylo zhodnocení přínosu vysokotlakých portkatétrů, tzv. power portů pro pacienty a jejich využívání v klinické praxi. Materiál a metodika. V období 7 měsíců bylo u 54 nemocných na dvou pracovištích implantováno 54 power port systémů umožňujících vysokorychlostní podání kontrastní látky. Tito pacienti byli prospektivně sledováni. Jednalo se o skupinu 33 žen a 21 mužů průměrného věku 52,6 let (22-74 let). Zavádění probíhalo na pracovišti intervenční radiologie s použitím ultrazvukové a skiaskopické navigace. Po výkonu bylo dotazníkovou metodou a telefonickým pohovorem zjišťováno využití portu při podání jódové kontrastní látky u CT vyšetření. Výsledky. Primární technická úspěšnost implantace v našem souboru byla 100%. Žádná významná periprocedurální komplikace nebyla zaznamenána. Portkatétr byl extrahován u tří pacientů (5,6 %), jednou pro centrální trombózu a dvakrát pro infekční komplikaci systému. Jeden pacient během sledování zemřel a dalších pět pacientů bylo ztraceno ze sledování. Průměrná doba sledování pacientů byla 138 dní (30-212 dní). V průběhu sledování bylo provedeno 18 kontrastních CT vyšetření u 17 pacientů (34,7 %). Portkatétr byl užit u devíti pacientů k provedení 9 CT vyšetření (52,9%, resp. 50%) a periferní žíla byla kanylovaná u osmi pacientů pro 9 CT vyšetření (47,1 %, resp. 50 %). Během CT vyšetření s užitím portkatétrů nebyla zaznamenána žádná procedurální komplikace. Důvodem, proč nebyla kontrastní látka podána přes portkatétr, byla nezkušenost personálu CT pracovišť s napichováním komůrky portkatétrů. Závěr. Technika radiologicky asistované implantace power portů a konvenčních portů se neliší. Vysokorychlostní podávání kontrastní látky přes portkatétry proběhlo bez komplikací. Procento portkatétrů použitých k podání kontrastní látky je srovnatelné s literárními údaji. Proškolení zdravotnického personálu a informovanost zejména na CT pracovištích by mělo vést k vyššímu využití power portkatétrů.
Aim. A new type of portcatheter allows high pressure aplication of contrast agent. We report prospective evaluation of central venous power portcatheters including their clinical benefit. Material and method. We have implat-ed 326 portcatheters during 7 months period (from March to September 2011). This group included 54 patients with power portcatheters (33 women and 21 men with mean age 52.6 years). Procedures were performed in local anesthesia under sonographic and fluoroscopic guidance. Results. Primary technical success was 100% with none procedural complication. Portcatheter had to be removed in 3 patients (5.6%) due to port system infection in two patients and central vein thrombosis in one. One patient died and 5 patients were lost from follow-up. Mean follow-up was 138 days (range 30-212 days). During follow-up, 18 contrast enhaced CT scans were performed in 17 patients (34.7%). Power portcatheter was used in 9 patients for 9 CT scans (52.9%, respectively 50%) and peripheral vein in 8 patients for 9 contrast CT scans (47.1%, respectively 50%). During contrast CT examination, none complication related to the implanted device occurred. Conclusion. The procedure of power portcatheter implantation is the same as for conventional portcatheters. High pressure contrast media injection through the device was feasibile and without complication. Radiological staff education and awareness seems to be important for more frequent power portcatheter utilization for contrast enhaced CT examination.
- Klíčová slova
- intravenózní přístup, port, power portkatétr, procedurální komplikace, pozdní komplikace,
- MeSH
- intervenční radiografie metody využití MeSH
- intervenční ultrasonografie metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- intravenózní infuze metody trendy využití MeSH
- kontrastní látky aplikace a dávkování diagnostické užití MeSH
- lékařská onkologie metody trendy MeSH
- lidé MeSH
- multidetektorová počítačová tomografie metody trendy využití MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody trendy využití MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- statistika jako téma MeSH
- venae jugulares MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zaváděcí katétry škodlivé účinky trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Cílem práce bylo retrospektivně za dva roky zhodnotit přínos ultrasonograficky vedené a skiaskopicky kontrolované punkce a následné kanylace centrálního žilního řečiště a zhodnotit počty procedurálních a časných komplikací u pacientů vyžadujících zajištění centrálního žilního přístupu. Materiál a metodika:Retrospektivně jsme za období 2 let (leden 2010 – prosinec 2011) zhodnotili komplikace při centrálních žilních kanylacích provedených pod ultrazvukovou navigací a skiaskopickou kontrolou. Hodnotili jsme počty úspěšných kanylací a z nemocničního informačního systému (NIS) jsme dohledávali i počty následných časných komplikací těchto výkonů. V úvahu jsme brali komplikace vzniklé do 24 hodin od vlastní kanylace. Sledován byl zejména vznik pneumothoraxu (PNO), rozvoj hematomu nad 5 cm v dlouhé ose či další komplikace jako srdeční arytmie nebo hypotenze, podmíněné prováděnou kanylací. Do souboru pacientů vyžadujících centrální kanylaci byli zařazeni zejména onkologičtí pacienti. Dále pak pacienti kanylovaní na jednotkách intezivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO), z důvodů neúspěšné kanylace „naslepo“. U těchto pacientů mimo oddělení angiografie byla kanylace provedena pouze pod ultrazvukovou navigací bez užití skiaskopie. Dále jsme započítali pacienty, kteří podstoupili transjugulární biopsii jater. Statistické zhodnocení Fisherovým exaktním testem. Výsledky: Od ledna 2010 do prosince 2011 bylo pod sonografickou kontrolou kanylováno 165 pacientů. Celkem bylo v našem souboru 66 mužů, průměrného věku 58,6 roku (20–82) a 99 žen, průměrného věku 58,3 roku (36–94). Kanylace jednotlivých žil byly následující: jugulární žíla 148krát (vpravo 146krát, vlevo 2krát), podklíčková žíla 17krát (vpravo 15krát, vlevo 2krát). Primární technický úspěch v našem souboru je 100 %. Celkově jsme měli 6 komplikací (3,6 %), z toho 4 při punkci podklíčkové žíly a 2 při punkci jugulární žíly. Zaznamenali jsme dva plášťové PNO (1,2 %), nevyžadující hrudní drenáž. Arteriální punkce bez rozvoje klinicky významného hematomu se vyskytla 3krát (1,8 %) a výkon byl vždy dokončen po desetiminutové kompresi v místě punkce. Jednou byla přítomna významná bradykardie způsobená manipulací vodičem v pravé síni, která si vyžádala podání atropinu i.v. a infuzní volumoterapií (0,6 %). Během výkonů jsme neměli žádnou fatální komplikaci. Při statistickém porovnání jugulárního a podklíčkového přístupu s využitím ultrazvukové navigace má významně nižší výskyt komplikací kanylace z jugulárního přístupu (p = 0,001). Závěr: V souladu s literárními výsledky jsou ultrazvukově navigované centrální kanylace velmi bezpečnou technikou s výrazně nízkým procentem procedurálních a časných komplikací. V naší práci je patrné signifikantně nižší procento komplikací při kanylování jugulární žíly, oproti přístupu z podklíčkové žíly. Ultrazvukově navigované kanylace jsou technikou, která by měla být více využívána nejen v akutní medicíně, ale na všech odděleních, kde dochází k plánovaným kanylacím centrálního žilního řečiště, zejména na JIP a ARO.
Introduction: The aim of our study was to evaluate the influence of ultrasonographic and fluoroscopic navigation on the rate of procedural and early complications during central venous cannulation. Material and methods: We retrospectively evaluated procedural and early complications in patients who had undergone central venous cannulation under sonographic and fluoroscopic control within a two year period (from January 2010 to December 2011). We studied procedural and early complications (within 24 hours after the procedure). We summarized all cases of pneumothorax, haemothorax and haematoma of soft tissue larger than 5 cm in long axis, and other severe complications e.g. ardiac arrhythmias or hypotension. The set of patients indicated for central venous cannulation included mainly oncological patients who were implanted central venous port systems, and a small group of patients who were cannulated either at the intensive care unit (ICU) or at the department of anesthesiology after unsuccessful blind cannulation. There were three patients cannulated because of transjugular liver biopsy. Results: We cannulated 165 patients under sonographic control within two years. There were 66 men, the mean age of 58.6 years (20–82) and 99 women, the mean age of 58.3 years (36– 94). We cannulated internal jugular vein 148 times and subclavian vein 17 times. The primary technical success was 100% in our study group. Totally, we had 6 complications (3.6%). Immediatelly after the procedure we observed two pneumothoraxes (1.2%) which did not require chest drainage. We punctured artery wall three times, but without haematoma developement, and after a ten-minute commpression, all procedures were successfully finished. We had serious vagal reaction during the cannulation in one patient. We had no fatal procedural complication in our group. There are significantly fewer complications using jugular approach compared to subclavian one. Conclusion: We conclude that the ultrasonographic central venous cannulation is a very safe method with a low risk of procedural and early complications. There were significantly fewer complications in case of jugular cannulation compared to subclavian approach in our group of patients. Ultrasonographically navigated central venous cannulation should be used more fequently in emergency medicine as well as in case of non-acute central venous cannulation performed a tan intensive care unit or by anesthesiologists.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fluoroskopie * MeSH
- katetrizace centrálních vén * metody MeSH
- katetrizace přístrojové vybavení MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- ultrasonografie * přístrojové vybavení MeSH
- venae jugulares MeSH
- vény MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zaváděcí katétry MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Růstové bolesti patří k častým obtížím dětského věku, přesto je o jejich příčinách známo překvapivě málo informací. Mají důležité postavení v diferenciálně diagnostických úvahách v případě bolestí dolních končetin v dětském věku a mohou významně narušovat denní režim dítěte. Sdělení přináší souhrnné informace týkající se tohoto tématu.
Growing pain belongs to frequent problems of childhood. In spite of this fact surprisingly little information is available about it. It has an important place in differential diagnostic thinking in the case of pain of lower extremities in childhood and could significantly interfere with daily program of children. The article reviews and summarizes the available information about this topic.
- MeSH
- dějiny starověku dějiny MeSH
- dějiny MeSH
- psaní rukou MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku dějiny MeSH
- Geografické názvy
- Egypt MeSH
