Cíl: Možnost předoperační detekce v. emissaria mastoidea pomocí HRCT a standardního CT při plánování retrosigmoideální kraniotomie, jenž je využívaná k přístupům do oblasti angulus pontocerebellaris. Metodika: Bylo vyhodnoceno celkem 100 nativních CT (4,5 mm silné řezy) a 100 CT v tenkých řezech - HRCT (1 mm silné řezy). Snímky byly získány z informačního systému PACS Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL). Hodnotili a srovnávali jsme jednotlivé zastoupení vena emissaria mastoidea při zobrazení standardním CT a HRCT na pravé i levé straně a zajímala nás senzitivita vyšetření v závislosti na rozměru kostěného kanálu pro žílu, tedy foramen mastoideum. Výsledky: Při vyšetření nativním CT nebylo ani jedno emissarium zobrazeno v 71 případech na pravé a v 62 případech na levé straně. Jedno emissarium bylo zobrazeno ve 28 případech na pravé a v 36 případech na levé straně. Více než jedno pak bylo poměrně vzácné a tvořily jej významné spojky širší než 3,5 mm. HRCT poskytuje vyšší senzitivitu detekce drobných emissarií, která nebyla ve velké většině na standardním CT patrná, v tomto případě bylo možné detekovat i poměrně vzácně zastoupená foramina mastoidea v počtu 3 až 4. Zatímco při zobrazení emissarií širších než 3 mm není rozdíl statisticky významný, u emissarií se šířkou kanálu menší než 2 mm je již rozdíl statisticky významný. Závěr: Benefit HRCT při plánování retrosigmnoideální kraniotomie je nesporný a pomáhá eliminovat řadu potencionálních komplikací.

Objective: Pre-operative detection of mastoid emissary veins using HRCT and standard CT in retrosigmoid craniotomy planning, which is used to access the cerebel-lopontine angle area. Methods: A total of 100 native CT scans (4.5 mm thick slices) and 100 CT scans in thin slices - HRCT (1 mm thick slices) were evaluated. Images were obtained from the PACS Information System of the Faculty Hospital in Olomouc (FNOL). We evaluated and compared individual occurence of mastoid emissary vein in standard CT and HRCT scans on both sides, left and right, and we were interested in the sensitivity of the examination depending on the size of bone canal for the vein, i.e. mastoid foramen. Results: In the native CT scan, there was no emissary visible in 71 cases on the right and 62 cases on the left. One emissary was visible in 28 cases on the right and 36 cases on the left. More than one was a relatively rare case and it was formed by significant connections wider than 3.5 mm. HRCT provides a higher detection sensitivity for small emissaries, which were mostly invisible in a standard CT scan, in this case it was also possible to detect a relatively rare case of 3-4 mastoid foramina. While the difference is not statistically significant when the emissaries are larger than 3 mm, in emissaries with the width of channel less than 2 mm it already becomes statistically significant. Conclusion: Benefit of HRCT in retrosigmnoid craniotomy planning is indisputable and helps to eliminate many potential complications.

• MeSH
• foramen magnum anatomie a histologie   krevní zásobení   MeSH
• kraniotomie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• mostomozečkový úhel chirurgie   patologie   MeSH
• mozkové žíly anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• neuralgie trigeminu etiologie   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• předoperační vyšetření přístrojové vybavení   MeSH
• týlní kost anatomie a histologie   krevní zásobení   MeSH
• vestibulární schwannom chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Mastoid emissary vein is especially important from the neurosurgical point of view, because it is located in variable number in the area of the occipitomastoid suture and it can become a source of significant bleeding in surgical approaches through the mastoid process, especially in retrosigmoid craniotomy, which is used for approaches to pathologies localized in the cerebellopontine angle. Ideal imaging method for diagnosis of these neglected structures when planning a surgical approach is high-resolution computed tomography. The aim of this work was to provide detailed information about this issue. METHODS: We studied a group of 295 skulls obtained from collections of five anatomy departments and the National Museum. Both quantitative and qualitative parameters of the mastoid foramen were evaluated depending on side of appearance and gender. Individual distances of the mastoid foramen from clearly defined surface landmarks (asterion, apex of mastoid process, foramen magnum) and other anatomical structures closely related to this issue (width of groove for sigmoid sinus, diameters of internal and external openings of mastoid foramen) were statistically processed. RESULTS: The most frequently represented type of the mastoid foramen is type II by Louis (41.2%). The differences between right and left sides were not statistically significant. In men there was a higher number of openings on the right side and in qualitative parameters the type III and IV predominated, whereas in women the types I and II were more frequent. In men, greater distances from the mastoid foramen were observed when evaluating qualitative parameters for defined surface landmarks. Mean size of the external opening diameter was 1.3 mm; however, several openings measured up to 7 mm. CONCLUSIONS: Despite excellent knowledge of anatomy, however, good pre-operative examination using imaging methods and mastering of microsurgical techniques create the base for successful treatment of pathological structures in these anatomically complex areas.

• MeSH
• foramen magnum anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• kraniotomie škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé MeSH
• mostomozečkový úhel anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• processus mastoideus anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• venae jugulares anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Kranioplastika vlastní kostí je zákrok indikovaný u pacientů po provedené dekompresivní kraniektomii. Přestože se jedná o elektivní výkon, literární údaje uvádějí výskyt komplikací až kolem 30 %. Cílem této práce je prezentace zkušeností našeho pracoviště s kranioplastikou vlastní kostí uloženou v podkoží mezogastria. Metoda: Retrospektivně jsme vyhodnotili soubor 92 pacientů, kteří podstoupili kranioplastiku po dekompresivní kraniektomii s využitím autologního štěpu deponovaného v podkoží mezogastria. Pacienti byli klinicky i radiologicky vyšetřeni před operací, šest týdnů a jeden rok po ní. Hodnotili jsme výskyt akutních komplikací – hematomu v ráně a pozdních komplikací – infekce a osteoresorpce. Důležitým aspektem byl také pooperační kosmetický efekt a dyskomfort plynoucí z uložení kostní ploténky. Výsledky: Četnost komplikací v našem souboru činila 25 %. Nejčastěji se vyskytovaly komplikace pozdní s četností 13 %. Jednalo se zejména o osteoresorpci kostní ploténky (4,3 %) a infekční komplikace (4,3 %). Akutní komplikace se v souboru vyskytly s četností 10,9 %. Nejzávažnější byl mozkový edém nejasného původu vedoucí ke smrti pacienta. Neuspokojivý kosmetický efekt, stejně jako dyskomfort v místě uložení ploténky se vyskytly ve dvou případech. Závěr: Kranioplastika je ve srovnání s jinými elektivními výkony zatížena vyšším rizikem komplikací, přesto považujeme využití subkutánně deponované kostní záklopky za levnou a vhodnou alternativu kryoprezervace či allogenních náhrad.

Introduction: Cranioplasty with autologous bone flap is indicated in patients who have undergone decompressive craniectomy. Although it is an elective procedure, literature data indicate complication rates of up to 30%. The aim of this paper is to present our experience with cranioplasty with the patient's own bone flap stored subcutaneously in the mesogastrium. Methods: We retrospectively analyzed a set of 92 patients who had undergone cranioplasty after decompressive craniectomy using autologous graft preserved subcutaneously in the mesogastrium. The patients were clinically and radiologically examined before the surgery, and six weeks and one year after surgery. We evaluated the incidence of acute complications – wound hematoma, and late complications – infection and bone resorption. The postoperative cosmetic effect and patient discomfort from the stored bone flap also constituted an important aspect. Results: The frequency of complications in our study group was 25%. Late complications were the most common, occurring with a frequency of 13%. These were mainly resorption of the bone flap (4.3%) and infectious complications (4.3%). Acute complications occurred with a frequency of 10.9% in our patient group. The most serious complication was cerebral edema of unknown origin leading to death of the patient. Unsatisfactory cosmetic effect as well as discomfort at the site where the flap was stored occurred in two cases. Conclusions: Cranioplasty is associated with a higher risk of complications in comparison with other elective procedures. Nevertheless, we regard cranioplasty with subcutaneously preserved bone flap as an inexpensive and suitable alternative to cryopreservation or alloplastic materials.

• MeSH
• autologní štěp MeSH
• dekompresní kraniektomie MeSH
• kraniotomie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• plastická chirurgie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• ekologie MeSH
• populační růst klasifikace   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• porodnost MeSH
• socioekonomické faktory MeSH

• MeSH
• bydlení MeSH
• městské obyvatelstvo MeSH
• sociální podmínky MeSH
• velkoměsta MeSH
• významné osobnosti MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• Geografické názvy
• velkoměsta MeSH

• O autorovi
• Musil, Jiří, 1928-2012 Autorita