Vodiči, či už pri dopravných nehodách alebo náhodných kontrolách, pri ktorých je detegovaná pozitivita alkoholu v dychu prostredníctvom alkoholového testera, často aplikujú ako výhovorku užitie ústnej vody, či jedla s obsahom alkoholu tesne pred absolvovaním dychovej skúšky. Vzhľadom na uvedené sa autori rozhodli vykonať experiment s cukrovinkami, ktoré obsahujú malé množstvo pridaného alkoholu. Materiálom štúdie bola zdanlivo neškodná cukrovinka (Margot, Orion®), ktorá je voľne dostupná aj pre deti. Vo svojom zložení obsahuje samotný alkohol, nie alkoholovú esenciu či arómu. Po overení nulovej koncentrácie v dychu, boli účastníci výskumu požiadaní o zjedenie malého množstva uvedenej sladkosti (4,5 g). Následne opakovane vykonali dychovú skúšku, kým nebol výsledok absolútne negatívny. Maximálna zaznamenaná hodnota tesne po zjedení bola 0,48 ‰ (muž, 47 rokov, 101 kg) a u žien 0,44 ‰ (16 rokov, 48 kg). Najdlhší interval pozitívnych výsledkov u účastníka bol 1,56 minúty. Dychové skúšky na prítomnosť etanolu v krvi však po 2 minútach vykazovali nulové hodnoty (0,00 g/kg, ‰). Vďaka výsledkom štúdie je možné s určitosťou povedať, že požitie aj malého množstva cukrovinky s obsahom alkoholu dokáže pozmeniť výsledky dychovej skúšky. Zároveň experiment poukazuje na nutnosť opakovania dychovej skúšky na elimináciu všetkých možností skreslenia výsledku.
Breath analyzers are commonly used to test alcohol intoxication, most often to detect elevated systemic levels of ethanol by employees during working hours or drink-driving drivers. Many scientific studies describe the effect of inhaled ethanol vapors in the ambient air or the application of mouthwash before the breath test. This preliminary study interprets false positivity of the breath test after consumption over-the-counter confectionery.
- MeSH
- pitva * MeSH
- soudní lékařství MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Cíl studie: primárním cílem je analyzovat vztah mezi důvody reoperace po operaci akutního subdurálního hematomu a mechanizmem poranění a sekundárně vztah mezi akutním subdurálním hematomem primárně operovaným a oblastí reoperace. Metody: u dospělých pacientů operovaných pro akutní subdurální hematom v období 2013 až 2017 byli pacienti reoperováni do 14 dnů. Byly studovány mechanizmy poranění, důvody opětovného otevření a lokalizace lézí. Výsledky: z 86 pacientů operovaných pro akutní subdurální hematom bylo 24 pacientů reoperováno (27,9%). Hlavní indikací pro reoperaci po volných pádech jako příčiny zranění (12 pacientů) byl recidivující / významný reziduální subdurální hematom (7 pacientů) a kontralaterální subdurální hematom (3 případy). U komplikovaných (stupňovitých) pádů (dlouhé schodiště, 3 pacienti) byly důvody reoperace expanzivní intraparenchymální hematom nebo pohmoždění mozku. Při dopravních nehodách (4 pacienti, 3 chodci sražení auty) bylo důvodem reoperace pohmoždění mozku (dva případy), kontralaterální intracerebrální a subdurální hematom a pooperační epidurální hematom. Mechanizmus poranění nebyl znám u 5 pacientů. Ve 20,8% reoperací byla reoperovaná léze (hlavně subdurální hematom) kontralaterální k primárnímu subdurálnímu hematomu. Prognóza byla horší u reoperovaných pacientů. Závěry: opakující se signifikantní reziduální subdurální hematomy jsou nejčastějšími důvody pro reoperaci po akutní operaci subdurálních hematomů. Důvody reoperace se vztahují k mechanizmu zranění. Prosté pády jsou spojovány hlavně s opakujícími se významnými zbytkovými nebo kontralaterálními subdurálními hematomy. Při komplikovaných pádech nebo dopravních nehodách (intenzivní poranění) převládají hemoragická poranění mozkového parenchymu.
Study aim: The primary aim is to analyze the relationship between the reasons for reoperation after surgery for acute subdural hematoma and the injury mechanism and secondarily the relationship between the acute subdural hematoma primarily operated on and the area of reoperation. Methods: Among adult patients operated on for acute subdural hematoma between 2013 and 2017, patients reoperated within 14 days were identified. Injury mechanisms, reasons for reoperation, and reoperated lesion location were studied. Results: Of 86 patients operated on for acute subdural hematoma, 24 patients were reoperated (27.9%). The main indications for reoperation after uncomplicated falls as injury cause (12 patients) were recurrent/significant residual subdural hematoma (7 patients) and contralateral subdural hematoma (3 cases). In complicated falls (long staircase, 3 patients), the reasons for reoperation were expansive intraparenchymal hematoma or brain contusion. In traffic accidents (4 patients, 3 pedestrians hit by cars), the reason for reoperations was brain contusion (two cases), contralateral intracerebral and subdural hematoma and postoperative epidural hematoma. Injury mechanism was unknown in 5 patients. In 20.8% of reoperations, the reoperated lesion (mainly subdural hematoma) was contralateral to the primary subdural hematoma. Prognosis was worse in reoperated patients. Conclusions: Recurrent/significant residual subdural hematomas are the most frequent reasons for reoperation after acute subdural hematoma surgery. The reasons for reoperations are related to the mechanism of injury. Simple falls are associated mainly with recurrent/significant residual or contralateral subdural hematomas. In complicated falls or traffic accidents (vigorous injuring force) hemorrhagic injuries of the brain parenchyma prevail.
Cílem práce bylo zjistit, zda salonní perkusní pistole, považovaná za neletální zbraň, může být životu nebezpečná i při zásahu neurokrania v místech, která nejsou považována za „locus minoris resistentiae“. Oproti běžně i mezi odborníky známému názoru, že ohrožení života nebo vážná poruchy zdraví může nastat jenom po zásahu citlivých částí hlavy (oko, ucho, nosní a ústní dutina), bylo experimentálně na náhradních materiálech zjištěno, že stačí do zbraně nabít i zlomek běžného množství prachové náplně jako je 100 mg a střela kalibru 4,5 mm naprosto spolehlivě do lebky pronikne. Perkusní salonní pistole, běžně považovaná za neletální zbraň, může být tedy i v situacích, o nichž to nikdo doposud nepředpokládal, životu nebezpečná.
The aim of this paper was to determine if the saloon percussion pistol, considered to be a non-lethal weapon, can in fact be dangerous to life even if the neucranium is hit elsewhere than the so-called “locus minoris resistentiae” areas. In the face of specialist opinion that states that life-threatening or serious injury can occur only after a shot to the sensitive parts of the head (eyes, ears, sinus, nasal and oral cavity), it was experimentally determined on replacement materials that if the gun is loaded with just 100mg of gun powder a 4.5mm calibre bullet always penetrates the cranium. Saloon percussion pistols can be dangerous to life in situations that nobly expected till now.
- Klíčová slova
- střelná poranění hlavy, balistické zkoušky,
- MeSH
- diagnostické techniky neurologické využití MeSH
- financování organizované MeSH
- kostní náhrady diagnostické užití MeSH
- lidé MeSH
- penetrující poranění hlavy diagnóza patologie MeSH
- polyurethany MeSH
- soudní balistika metody MeSH
- střelné rány diagnóza MeSH
- střelné zbraně klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
