Pacienti cévní chirurgie jsou vystaveni riziku tzv. sekundárního traumatu, které vzniká na podkladě patologických změn způsobených nejdříve ischemií a následně reperfuzí. Ischemicko ‐reperfuzní syndrom v důsledku oxidativního stresu a vystupňované buněčné smrti pak podstatnou měrou přispívá k vysoké perioperační morbiditě a mortalitě těchto pacientů. Ve snaze o snížení negativního dopadu těchto procesů, byla vyvinuta řada opatření, k nimž patří i koncept vzdálené ischemické prekondice. S ohledem na analogii mezi patofyziologií ischemické prekondice a poruch dýchání ve spánku můžeme usuzovat na menší dopad ischemicko ‐reperfuzních změn u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe.
Vascular surgery patients are exposed to the risk of secondary trauma, which arises on the basis of pathological changes caused first by ischemia and then by reperfusion. Ischemia-reperfusion syndrome due to oxidative stress and increased cell death contributes significantly to the high perioperative morbidity and mortality of these patients. In an attempt to reduce the negative impact of these processes, a number of measures have been developed, including the concept of remote ischemic preconditioning. Based on the analogy between the pathophysiology of ischemic preconditioning and sleep disordered breathing, we can hypothesize a smaller impact of ischemia-reperfusion changes in patients with obstructive sleep apnea.
- MeSH
- anestetika terapeutické užití MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- karotická endarterektomie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin etiologie mortalita MeSH
- oxidační stres fyziologie MeSH
- pooperační komplikace etiologie klasifikace mortalita patofyziologie MeSH
- přivykání k ischémii dějiny metody MeSH
- reperfuzní poškození * etiologie mortalita patofyziologie terapie MeSH
- simendan farmakologie terapeutické užití MeSH
- transplantace škodlivé účinky MeSH
- výkony cévní chirurgie * škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Kontext: Cerebrální oxymetrie (rSO2) se jeví jako slibná metoda pro sledování adekvátnosti dodávky kyslíku do mozku v průběhu karotické endarterektomie (CEA). Cílem studie bylo zhodnotit vztah mezi závažností stenózy kontralaterální (neoperované) karotidy a změnami rSO2 v průběhu CEA. Metodika: rSO2 byla sledována u 38 pacientů podstupujících CEA v regionální anestezii. Pacienti byli následně rozděleni podle přítomnosti (Gdef) nebo absence (Gnodef) nového neurologického deficitu. Výchozí rSO2 před naložením svorky (rSO2base), průměrné (rSO2avg) a minimální (rSO2min) hodnoty během tří minut po svorce a změna rSO2 během tří minut po naložení svorky (∆rSO2avg a ∆rSO2min) byly porovnány mezi oběma skupinami. Vliv stenózy kontralaterální karotidy na rSO2 byl hodnocen pomocí korelace. Data jsou uvedena jako medián (interkvartilové rozpětí). Výsledky: Nový neurologický deficit se vyskytl u čtyř pacientů. Neprokázali jsme významný rozdíl rSO2 měřené na operované straně mezi Gdef a Gnodef: rSO2base bylo 79 (75-87) v Gnodef a 79 (64-90) v Gdef (p = 0,84), rSO2min 74 (65-81) v Gnodef a 75 (59-90) v Gdef (p = 0,70) a ∆rSO2min 6 (2-13) v Gnodef a 2 (0-6) v Gdef (p = 0,15). Podobně jsme nezaznamenali významné rozdíly mezi skupinami pro rSO2 měřené na kontralaterální straně. Stenóza neoperované karotidy byla rizikovým faktorem pro rozvoj perioperačního neurologického deficitu, ale neprokázali jsme její vliv na hodnoty rSO2. Závěr: Neprokázali jsme závislost mezi závažností kontralaterální stenózy karotidy a změnami rSO2 v průběhu CEA. Cerebrální oxymetrie nebyla schopná předpovědět rozvoj neurologického deficitu během CEA.
Background: Cerebral oximetry (rSO2) seems to be a promising technique for assessment the adequacy of cerebral oxygen delivery during carotid endarterectomy (CEA). The purpose of this study was to evaluate the association of the severity of contralateral (non-operated) carotid artery stenosis and the magnitude of rSO2 changes during CEA. Methods: rSO2 was monitored in 38 patients undergoing CEA under regional anesthesia. Patients were retrospectively assigned to one of two groups: with (Gdef) or without (Gnodef) change in neurological status. Baseline rSO2 values (rSO2base), average (rSO2avg) and minimal (rSO2min) values during 3 minutes after clamping, and rSO2 change after clamping (∆rSO2avg and ∆rSO2min) were compared between both groups. The influence of contralateral carotid artery stenosis on rSO2 was assessed by correlation. Data are presented as median (IQR). Results: Neurologic deterioration has developed in 4 patients. We did not find any statistical difference in rSO2 values between Gdef a Gnodef on operated side - rSO2base was 79 (75-87) in Gnodef and 79 (64-90) in Gdef (p = 0.84), rSO2min 74 (65-81) in Gnodef and 75 (59-90) in Gdef (p = 0.70), and ∆rSO2min 6 (2-13) in Gnodef and 2 (0-6) in Gdef (p = 0.15). Similarly, there was not any difference between groups if rSO2 was measured on contralateral side. We showed that non-operated ACI stenosis was a risk factor for developing of perioperative neurological deficit, but we did not demonstrate any influence of non-operated ACI stenosis severity on rSO2 values. Conclusion: We did not prove any association between the severity of contralateral carotid artery stenosis and the magnitude of rSO2 changes during CEA. Cerebral oximetry was not able to predict the development of neurologic deficit during CEA.
Bolest představuje problém, kterému v podmínkách intenzivní péče musíme čelit velmi často. Analgezie kriticky nemocných pacientů je nejenom obtížná, ale mnohdy i nedostatečná, a to navzdory známé skutečnosti, že bolest negativně ovlivňuje morbiditu a mortalitu a má i zásadní podíl na zhoršení kvality života. Na druhou stranu není sebemenších pochyb o tom, že adekvátní analgezie má pozitivní vliv na outcome různých skupin pacientů. Bohužel však léčba bolesti u kriticky nemocných zůstává i nadále nenaplněnou výzvou.
Pain is a frequently experienced problem in critically ill patients. Although pain may increase morbidity and mortality and may decrease the health-related quality of life, the pain management in intensive care patients is often inadequate and complicated. On the other hand, there is no doubt that improved pain management is associated with improved outcomes for both intubated and non-intubated ICU patient. Unfortunately, assessing and managing pain in the critical ill patient is still an unfullfilled challenge.
- Klíčová slova
- intenzivní péče,
- MeSH
- analgetika farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- bolest diagnóza klasifikace patofyziologie MeSH
- jednotky intenzivní péče MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
