Ztráta sluchu patří ke zdravotnímu postižení. Není vidět, ale přesto výrazně negativně ovlivňuje kvalitu života jednotlivců. Pravidelný screening sluchu je výzvou současné doby. Pedagog je během výuky exponován hlukem z mluveného projevu dětí, rovněž i hlukem z pozadí (klimatizace, vytápění, vzduchotechnika, hluk z dopravy). Pro pedagoga s jakoukoliv ztrátou sluchu se výuka stává obtížnější, protože je pro něj namáhavé naslouchat a porozumět. Pedagogické povolání je velmi náročné především po psychické stránce. Cílem předkládané studie bylo porovnat kvalitu sluchového prahu pedagogů mateřských (MŠ) a základních škol (ZŠ) s kontrolním souborem, který byl tvořen respondenty exponovanými hluku v pracovním prostředí. Sledování bylo zaměřeno především na otázku, zda hluk vyprodukovaný ve školním prostředí může mít na sluch pedagogických pracovníků negativní vliv. Materiály do této studie byly získány ze šetření v MŠ a ZŠ v Ostravě-Porubě. Součástí zkoumání bylo vyšetření sluchu pedagogů audiometrií (232 respondentů). Kontrolní soubor tvořili respondenti z grantové studie IGA MZ ČR NT12246-5/2011 – Epidemiologická a genetická studie frekvence sluchových vad. Probandy byly ženy, které po celý svůj život pracovaly v riziku hluku (1 133 respondentů). Statistickým testováním bylo potvrzeno zhoršování sluchového prahu pedagogů s délkou praxe, které ovšem vysoce korelovalo s věkem. Pedagogové MŠ disponovali nejlepším sluchovým prahem, i když v dotazníkovém šetření v 95 % uvedli, že pociťují problémy se sluchem. Kontrolní soubor (exponovaná populace hluku v pracovním prostředí) vykazoval podstatně vyšší ztráty sluchu. Nejstarší kategorie (výkon povolání nad 30 let) měla na nejvyšších vyšetřovaných frekvencích ztráty sluchu horší o 20 dB než soubor pedagogů. V šetření nebyla potvrzena původní hypotéza, která předpokládala, že hluk vyprodukovaný ve školním prostředí může mít na sluch pedagogických pracovníků negativní vliv.
Hearing loss is a disability; although invisible, it has a significant negative impact on an individual's quality of life. A regular screening of threshold of hearing in teachers is a challenge of today. During class, teachers are exposed to noise from pupils as well as to background noise (air conditioning, heating, ventilation or traffic). For teachers with any hearing loss, teaching becomes more difficult as they make efforts to listen and understand. The job of a teacher is very demanding, especially from the psychological point of view. The objectives of the study were to compare auditory threshold levels between nursery (NS) and primary school (PS) teachers and controls exposed to occupational noise and to answer the question of whether school noise may have a negative impact on teachers' hearing. Materials for this study were obtained from research in nursery and elementary schools in Ostrava Poruba. An examination of teachers' hearing by audiometry (232 respondents) is parts of the research. The control group was made by respondents of grant study IGA MZ ČR NT12246-5/2011 – Epidemiologic and genetics study of frequency of hearing defects. Probands were women who worked in the risk of noise for their whole lives (1,133 respondents). Statistical testing proved deteriorating of threshold of hearing of teachers with the length of their practice which, however, highly correlated with their age. Teachers at the nursery school had the best threshold of hearing, even though in the questionnaire research in 95% they stated they felt problems with hearing. The control group (population exposed to noise in working environment) showed significantly higher losses of hearing. At the highest examined frequencies, the oldest category (practice of the profession longer than 30 years) had losses of hearing worse by 20 dB than the group of teachers. The research did not prove the original hypothesis that assumed that noise produced in the school environment might have a negative effect on the hearing of educational workers.
Cílem studie bylo zhodnotit sluchové ztráty pedagogů mateřských škol, které by mohly souviset s expozicí hluku, který vzniká v dětském kolektivu. Kvalita sluchového prahu byla vyšetřována pomocí tónového audiometru. K získání důležitých anamnestických dat byl používán předem sestavený dotazník. Celý soubor byl rozdělen na tři skupiny, podle délky praxe. Sluchová ostrost byla hodnocena pomocí průměrných ztrát sluchu na vyšetřovaných frekvencích (125–8000 Hz), srovnáním s normou ČSN EN ISO 7029 a pomocí procentuálních ztrát sluchu dle Fowlera. Ve srovnání s normou nebyly zjištěny u pedagogů mateřských škol významně vyšší ztráty. Sluchový práh se zhoršoval s délkou praxe (bez adjustace na věk), nejvýrazněji na vysokých frekvencích (6–8 kHz). Výsledné audiogramy neodpovídají ztrátám sluchu z profesionální expozice hluku, ale procesům stárnutí sluchového aparátu vlivem věku. Z nespecifických účinků hluku se u pedagogů vyskytovala únava (71 %), porucha soustředění (66 %), bolest hlavy (61 %) a stres (58 %). Zažívací obtíže byly zaznamenány u 30 %, vysoký tlak u 25 % respondentů.
The aim of the study was to evaluate hearing loss in nursery school teachers as potentially related to occupational noise exposure from children. The quality of the auditory threshold was measured using a tone audiometer. A questionnaire was used to obtain important anamnestic data. The whole set was divided into three groups according to length of practice. Hearing acuity was assessed using average hearing loss at investigated frequencies (125–8000 Hz), compared to ČSN EN ISO 7029 standard and using the hearing loss percentage according to Fowler. Compared to existing norms no significant cases of hearing loss were detected among nursery school teachers. The auditory threshold deteriorated length of practice (without adjustment for age), most significantly at high frequencies (6–8 kHz). Resulting audiograms do not comply with hearing loss from occupational exposure to noise, but expected age-related deterioration. Among non-specific effects of noise fatigue (71%), impaired concentration (66%), headache (61%) and stress (58%) were detected. Digestive problems were reported in 30% of teachers. High blood pressure was reported in 25% of respondents.
- Klíčová slova
- učitel mateřské školy,
- MeSH
- audiometrie MeSH
- časové faktory MeSH
- hluk na pracovišti * škodlivé účinky MeSH
- hyperakuze diagnóza epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost diagnóza epidemiologie MeSH
- poruchy sluchu * diagnóza epidemiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- školky * MeSH
- stárnutí MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tinnitus diagnóza epidemiologie MeSH
- ukazatele zdravotního stavu MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cílem studie bylo zjistit, jak rozdílná je hluková zátěž pedagogů vyučujících hlučné a tiché předměty v karvinských základních a mateřských školách. Kvalita sluchu byla vyšetřována pomocí screeningové tónové audiometrie, vyšetření bylo doplněno předem sestaveným dotazníkem. Celý soubor byl rozdělen na dvě kategorie (hlučnou a tichou) v závislosti na expozici hluku během výuky. Výsledky byly hodnoceny pomocí průměrných audiogramů, ztrát sluchu podle Fowlera, biologického hodnocení rizika hluku a statistickým zpracováním. Hypotéza studie byla potvrzena. Učitelé hlučné kategorie mají téměř dvojnásobné ztráty sluchu oproti pedagogům vyučujících relativně tišší předměty. Hlučná kategorie má ztrátu sluchu 0,79 dB za rok, tichá 0,49 dB. V závislosti s rostoucí délkou praxe se kvalita slyšení zhoršuje rychleji u hlučné kategorie. Autoři doporučují zvážení zavedení pravidelných audiologických prohlídek u pedagogických pracovníků, jelikož možnosti prevence jsou značně omezené. Společnost by se měla zaměřit především na snižování hluku komunálního, ale i v pracovním prostředí učitelů.
The aim of the study was to find out the difference between the noise load in teachers teaching noisy and quiet subjects at primary schools and kindergartens in Karviná. The quality of hearing was examined using screening tone audiometry, the examination was accompanied by an original questionnaire. The whole sample was divided into two categories (noisy and quiet) in relation to exposure to noise during the classes. Results were evaluated using average audiograms, hearing losses according to Fowler, biological risk assessment and statistical analyses. The hypothesis of the study was confirmed. Teachers of a noisy category have nearly twofold hearing loss compared to teachers teaching more quiet subjects. The hearing loss in the noisy category was 0.79 dB, in a quiet one 0.49 dB. The quality of hearing is deteriorating in relation to length of practice faster in a noisy category. The authors recommend considering implementation of regular audiological examinations in teachers since preventive measures are quite limited. The society should focus on lowering the communal noise and the noise in school environment.
