BACKGROUND: The development of child's lifestyle occurs within regular 24-hour movement patterns under the guidance of parents. Accelerometer-based monitoring allows for the capture of these 24-hour movement patterns of behaviour. Therefore, the aim of this study was to reveal whether active participation in organised physical activity (OPA) contributed to the achievement of the World Health Organization's (WHO) 24-hour movement behaviour guidelines (24-hMBGS) among 3-10-year-old children, considering the influence of parents' movement behaviour and families' material background. METHODS: The 24-hour movement behaviour (24-hMB) of 348 child-parent pairs (with at least one parent) was continuously monitored for 7 days via ActiGraph accelerometers placed on the non-dominant wrist. Children's adherence to the WHO's 24-hMBGS was analysed using logistic regression analysis. The socioeconomic status (SES) of families was measured using the Family Affluence Scale. Body mass level was determined according to body mass index gender- and age-specific WHO reference data. Univariate analysis of variance/Pearson's chi-square test was used to test differences in sedentary behaviour duration/excess body weight between active participants and non-participants in OPA. RESULTS: Active 3-10-year-old participants in OPA, compared to non-participants, were significantly more likely to meet at least two of the 24-hMBGS (77.7% vs. 66.4%, p = 0.008), had significantly shorter daily sedentary time (by 30 min per day, p = 0.001), and a significantly lower prevalence of excessive body weight (10.26% vs. 24.87% p < 0.001). Engaging in OPA significantly (p < 0.01) helped 3-10-year-old children achieve at least two of the 24-hMBGS, regardless of their gender, age, excess body weight, or family SES. In addition, a mother's non-excessive body weight and achievement of at least two of the WHO's 24-hMBGS significantly (p < 0.05) contributed to children attaining at least two of the WHO's 24-hMBGS. CONCLUSIONS: Even in young children, active participation in OPA tend to contribute to a healthier lifestyle profile, characterised by shorter sedentary behaviour and lower excess body weight, with a significant influence from the mother's movement behaviour.

• MeSH
• akcelerometrie MeSH
• cvičení * MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rodiče MeSH
• sedavý životní styl * MeSH
• směrnice jako téma * MeSH
• spánek MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Cílem longitudinální studie bude zjistit rozdíly v 24hodinovém pohybovém chování (24hMB) (tj. spánku, sedavém chování (SB) a pohybové aktivitě (PA)) u českých dětí po jejich přestupu z mateřské do základní školy (ZŠ) (resp. z první/druhé třídy ZŠ do vyšších ročníků ZŠ) s ohledem na socioekonomické zázemí rodin, výskyt nadměrné tělesné hmotnosti účastníků či účasti v organizované PA. Metodika: 24hMB bude monitorováno po dobu 7 dnů pomocí akcelerometrů ActiGraph u rodin z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska, jejichž členové dokončili první etapu výzkumu v období března 2022 až května 2023. Celkem 260 rodin, které dokončily první etapu výzkumu, poskytlo v rodinném deníku kontaktní údaje a nevyloučilo možnost pokračovat ve výzkumu ve druhé etapě v roce 2025/2026. Rodinný deník bude kromě informací o každodenním času uléhání/vstávání, době trávené před obrazovkou/monitorem/displejem obsahovat i informace o účasti v organizované PA, antropometrická data a údaje o rodinném zázemí. Výsledky: Z první etapy výzkumu vyplynulo, že celkem 25,9 % dívek a 26,7 % chlapců splnilo všechna tři doporučení ke spánku, PA a SB současně a dalších 44,7 % dívek a 46,1 % chlapců dosáhlo alespoň kombinaci dvou z těchto tří doporučení, bez rozdílů mezi pohlavím, věkovou kategorií nebo úrovní tělesné hmotnosti dětí. Nadměrná tělesná hmotnost matek významně (p < 0,05) snížila šanci dětí dosáhnout alespoň dvou ze tří doporučení, zatímco vysokoškolské vzdělání rodičů a dodržování alespoň dvou ze tří doporučení matkami významně (p < 0,05) zvýšilo pravděpodobnost, že také děti doporučení dodrží. Účast dětí v organizované PA významně (p < 0,05) zvyšuje jejich šanci na dosažení alespoň dvou ze tří doporučení k 24hMB. Závěry: První etapa longitudinálního výzkumu poukázala na stěžejní rodinné faktory (úroveň vzdělání rodičů, matčina úroveň tělesné hmotnosti a míra dosažení doporučení k 24hMB, podpora aktivní účasti dětí v organizované PA) zvyšující šanci dětí ke splnění zdravotních doporučení pro 24hMB.

Objective: The aim of this longitudinal study will be to investigate the differences in 24-hour movement behaviour (24hMB) (i.e., sleep, sedentary behaviour (SB) and physical activity (PA)) in Czech children after their transition from kindergarten to primary school (or from first/second grade to upper grades of primary school) with respect to the socioeconomic background of families, the prevalence of overweight participants or participation in organised PA. Methods: 24hMB will be monitored for seven days using ActiGraph accelerometers in families from urban and rural areas in the Bohemia, Moravia and Silesia regions, whose members completed the first phase of the study between March 2022 and May 2023. The 260 families who finished the first phase of the research provided their contact details in the family diary and have not ruled out the possibility of participating in the second phase in 2025/2026. The family diary will include information on daily bedtime and wake-up times, screen time, and participation in organised PA, as well as anthropometric data and family background information. Results: The findings from the first phase of the research showed that a total of 25.9% of girls and 26.7% of boys met all three guidelines on sleep, PA and SB simultaneously, and 44.7% of girls and 46.1% of boys achieved at least a combination of two of the three guidelines. No differences were observed between gender, age, or body weight levels of the children. Maternal excess body weight significantly (p < 0.05) decreased the odds of children achieving at least two of the three guidelines, whereas parental higher education and maternal adherence to at least two of the three guidelines significantly (p < 0.05) increased the odds that children also complied with the guidelines. Children’s participation in organised PA significantly (p < 0.05) increased their chances of achieving at least two of the three 24hMB guidelines. Conclusions: The first phase of the longitudinal research highlighted key family factors (parental education level, mother’s body weight, adherence to 24hMB guidelines, and support for children’s active participation in organised PA) that increase children’s chances of meeting guidelines for 24hMB.

• Klíčová slova
• studie FAMIPASS,
• MeSH
• akcelerometrie MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladiství MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• sedavý životní styl * MeSH
• spánek MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Childhood overweight and obesity are global health concerns associated with insufficient physical activity (PA), excessive sedentary behaviour (SB), and inadequate sleep. This study aimed to determine whether differences exist in 24 h movement behaviours between Czech non-overweight children and children with overweight/obesity aged 3-10 years, with respect to their gender, age, or family socioeconomic status (SES). METHODS: A total of 381 children (49.9% girls), aged 3-10 years, participated. Their PA, SB, and sleep were continuously monitored over a regular week using wrist-worn accelerometers. Weight status was determined by BMI z-scores, according to World Health Organization standards. SES was assessed using the Family Affluence Scale. RESULTS: Non-overweight children had averages of 414 min of PA, 472 min of SB, and 554 min of sleep per day, while children with overweight/obesity had averages of 392 min of PA, 503 min of SB, and 545 min of sleep. Non-overweight children engaged in significantly more PA (22 min per day; p = 0.014) and significantly less SB (31 min per day; p = 0.002) than children with overweight/obesity. No significant differences were found between the weight groups in gender distribution, age, family SES, or maternal and paternal obesity. CONCLUSIONS: Non-overweight children exhibited higher levels of PA and lower levels of SB compared to their counterparts with overweight/obesity, independent of gender, age, or family SES. These findings highlight an association between daily movement behaviours and weight status in young children. Further research is needed to explore the impact of modifying PA and SB on weight outcomes.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Cílem studie je zjistit, zda existují rozdíly v 24hodinovém pohybovém chování, tj. spánku, sedavém chování (SB) a pohybové aktivitě (PA), u 3–8letých dívek a chlapců z rodin s odlišným socioekonomickým zázemím. Metodika: 24hodinové pohybové chování bylo kontinuálně monitorováno po dobu 7 dnů prostřednictvím akcelerometrů u rodin s 3–8letými dětmi z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska. Socioekonomický status rodin (SES) byl zjišťován pomocí Škály rodinného blahobytu vyplňované rodiči na konci monitorování. Finálně analyzovaný soubor tvoří reprezentativní vzorek 363 rodin s dostupnými daty o 24hodinovém pohybovém chování a SES. Analýza rozptylu byla použitá pro identifikování rozdílů v pohybovém chování dětí s ohledem na jejich pohlaví a SES. Výsledky: Celková doba spánku (resp. hlubokého spánku), jako nejdelší složka z 24hodinového chování, trvala u dětí v rozmezí 9,05–9,32 (resp. 7,51–7,83) hodin denně bez statisticky významných rozdílů mezi dívkami a chlapci nebo dětmi s odlišným SES. V délce trvání každodenního SB (7,63–8,33 hodin), celkové PA (6,61–7,05 hodin) ani PA střední až vysoké intenzity (70–82 minut) nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi dívkami a chlapci či dětmi s nízkým, středním a vysokým SES. Závěr: Socioekonomický status rodin ani pohlaví dítěte nejsou zdroji rozdílu v délce trvání celkového ani hlubokého spánku, SB či celkové PA 3–8letých dívek a chlapců z rodin s odlišným socioekonomickým zázemím.

Objective: The aim of this study is to investigate whether there are differences in 24-hour physical behaviours, i.e., sleep, sedentary behaviours (SB), and physical activity (PA), in 3–8-year-old girls and boys from families with different socioeconomic backgrounds. Methods: 24-hour movement behaviour was continuously monitored for seven days using accelerometers in families with 3–8-year-old children from urban and rural areas from the regions of Bohemia, Moravia and Silesia. Socioeconomic status (SES) of families was measured using the Family Affluence Scale completed by parents at the end of the monitoring. The final analysis set is a representative sample of 363 families with available data on 24-hour movement behaviour and SES. Analysis of variance was used to identify differences in children’s movement behaviour with respect to their gender and SES. Results: Total sleep time (or deep sleep), as the longest component of the 24-hour behavioural time, ranged from 9.05–9.32 (or 7.51–7.83) hours per day for children with no statistically significant differences between girls and boys or children with different SES. There was no statistically significant difference in the duration of daily SB (7.63–8.33 hours), total PA (6.61–7.05 hours) or moderate to high intensity PA (70–82 minutes) between girls and boys or children with low, moderate, and high SES. Conclusion: Neither the socioeconomic status of families nor the gender of the child are the sources of differences in the duration of total or deep sleep, SB or total PA of 3–8-year-old girls and boys from families with different socioeconomic backgrounds.

• MeSH
• akcelerometrie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• pozorování MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• spánek MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Hlavním cílem studie je zjistit změny v prevalenci obezity u reprezentativního souboru české mládeže mezi lety 2018 a 2022 a její aktuální koreláty s ohledem na socioekonomický status (SES) rodin adolescentů. Metodika: Národně reprezentativní soubor 24535 adolescentů ve věku 11–15 let (n = 11629/129062018/2022; chlapci: 50,4/50,6 %2018/2022) byl sestaven z posledních dvou cyklů online dotazníkového šetření realizovaného v letech 2018 a 2022. SES rodin zúčastněných adolescentů byl kategorizován pomocí Škály rodinného blahobytu. Obezitu reprezentuje interval > 97 % v percentilovém grafu Body Mass Indexu Světové zdravotnické organizace diferencovaný dle pohlaví a věku adolescentů. Rozdíly v prevalenci obezity adolescentů ze všech SES kategorií rodin byly testovány pomocí χ2-testu. Míra vlivu korelátů obezity adolescentů v roce 2022 byla analyzována pomocí vícenásobné logistické regresní analýzy. Výsledky: Mezi lety 2018 a 2022 nebyl u dívek ani chlapců v žádné kategorii SES rodin zjištěn signifikantní přírůstek v prevalenci obezity. U adolescentů z rodin s nízkým SES byla zaznamenána signifikantně nejvyšší (p < 0,001) prevalence obezity (11 %CHLAPCI a 5,8 %DÍVKY) ve srovnání s ostatními SES kategoriemi adolescentů. Mezi adolescenty z rodin s nízkým SES mají signifikantně nižší šanci výskytu obezity jedinci každodenně realizující pohybovou aktivitu (PA) střední až vysoké intenzity (p < 0,005) či 3krát týdně vysoce intenzivní PA (p < 0,05) než jejich méně aktivní vrstevníci. Vynechávání snídaní významně (p < 0,05) zvyšuje šanci výskytu obezity, ale pouze u adolescentů z rodin s nízkým SES. Kratší „screen time“ významně snižuje (p < 0,05) šanci výskytu obezity u všech SES kategorií adolescentů. Závěry: Obezita, jako výsledek dlouhodobé pozitivní energetické bilance zprostředkované nevyváženým chováním, je nejvýrazněji zastoupena u adolescentů z rodin s nízkým SES. Potvrdilo se, že významně nižší šance výskytu obezity adolescentů z rodin s nízkým SES je asociována s pravidelným prováděním doporučované PA, kratší dobou ST a nevynecháváním pravidelného snídání.

Objective: The main objective of the study is to determine changes in the prevalence of obesity in a representative cohort of Czech adolescents between 2018 and 2022 and its current correlates with respect to the socioeconomic status (SES) of adolescents’ families. Methods: A nationally representative sample of 24535 adolescents aged 11–15 years (n = 11629/129062018/2022; boys: 50.4/50.6%2018/2022) was drawn from last two cycles of an online questionnaire survey conducted in 2018 and 2022. The SES of the families of the participating adolescents was categorised using the Family Affluence Scale. Obesity was represented by > 97% on the age-differentiated World Health Organization Percentile Body Mass Index charts differentiated by gender and age of adolescents. The chi-square tests (χ2) were performed to assess differences in prevalence of obesity in each gender and SES categories of adolescents between 2018 and 2022. Multiple logistic regression analysis was used to analyse the relationship between different correlates and obesity in adolescents in 2022 separately for boys and girls. Results: There was no significant increase in the prevalence of obesity among girls or boys in any SES family category between 2018 and 2022. Adolescents from low SES families had the significantly highest (p < 0.001) prevalence of obesity (11%BOYS and 5.8%GIRLS) compared to other SES categories of adolescents. Among adolescents from low SES families, individuals who engaged in daily moderate to vigorous physical activity (PA) (p < 0.005) or 3 times per week vigorous PA (p < 0.05) had significantly lower odds of obesity than their less active peers. Skipping breakfast significantly (p < 0.05) increased the odds of obesity, but only in adolescents from low SES families. Shorter screen time significantly reduced (p < 0.05) the odds of obesity in all SES categories of adolescents. Conclusions: Obesity, because of long-term positive energy balance mediated by imbalanced behaviour, is most pronounced in adolescents from low SES families. It was confirmed that significantly lower odds of obesity in adolescents from low SES families are associated with regular practice of recommended PA, shorter ST duration and not skipping regular breakfast.

• MeSH
• dítě MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• obezita * epidemiologie   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• prevalence MeSH
• snídaně MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• spánek MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: The main aim of the study is to examine changes in the prevalence of obesity in Czech adolescents between 2018 and 2022 and its current non-genetic correlates with respect to the adolescents' families'socioeconomic status (SES) in 2022. METHODS: The sample of 24,535 adolescents (n = 11,629/12,9062018/2022; boys: 50.4/50.6%2018/2022) aged 10.5-16.5 years that was analysed was drawn from two nationally representative cohorts of Czech youngsters from the last two cycles of the Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) online questionnaire survey from 2018 to 2022. Obesity is represented by the > 97th percentile interval on the World Health Organization Body Mass Index percentile chart, with distinctions by sex and the age of adolescents. The differences in the prevalence of obesity between boys and girls from all SES family categories in 2018 and 2022 were tested using a chi-square test (χ2). Multiple logistic regression analysis with repeated measures was used to analyse correlates of obesity in 2022. RESULTS: Between 2018 and 2022, there was no significant difference in the prevalence of obesity in girls or boys in any of the SES categories of families. Adolescents from low-SES families have the highest prevalence of obesity, 11% for boys and 5.8% for girls, significantly higher (p < .001) than its prevalence among adolescents from high-SES families, by + 4.8% points for boys and + 3.9% points for girls. Among adolescents from low-SES families, individuals who engaged in moderate-to-vigorous physical activity (PA) daily (p < .005) or vigorous PA three times per week (p < .05) were significantly less likely to be obese than their less active peers. Skipping breakfast significantly (p < .05) increased the odds of obesity, but only among adolescents from low-SES families. Shorter screen time (ST) significantly (p < .05) reduced the odds of obesity for all categories of adolescent SES. CONCLUSIONS: Obesity is most pronounced in adolescents from low-SES families as a result of a long-term positive energy balance mediated by unbalanced behaviour. Significantly lower odds of obesity in adolescents from low-SES families were confirmed to be associated with regular practice of the recommended PA, shorter ST, and not skipping breakfast.

• MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nadváha epidemiologie   MeSH
• obezita * epidemiologie   genetika   MeSH
• prevalence MeSH
• školy * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl: Hlavním cílem studie je pomocí objektivních přístrojů zhodnotit 24hodinové pohybové chování (tj. spánek, sedavé chování a pohybovou aktivitu) u českých rodin s dětmi ve věku 3–8 a identifikovat faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí. Metodika: Výzkumný soubor tvoří reprezentativní vzorek 425 rodin z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska. Všichni členové rodiny dokončili sedmidenní monitorování 24hodinového pohybového chování pomocí akcelerometrů nošených na zápěstí. Antropometrické údaje spolu s potenciálními faktory souvisejícími s tělesnou hmotností byly zjišťovány prostřednictvím dotazníku a rodinného deníku vyplňovaného rodiči. Z-skóre body mass indexu a kategorizace podle percentilových grafů Světové zdravotnické organizace diferencovaný dle věku a pohlaví dítěte byly použity pro stanovení nadváhy a obezity. Faktory snižující míru výskytu nadměrné tělesné hmotnosti byly analyzovány pomocí binární logistické regresní analýzy. Výsledky: Děti s nadměrným sezením v nižší míře splňují doporučení pro spánek a pohybovou aktivitu a méně často společně snídají s rodiči než děti s kratší dobou denního sezení. Mezi výskytem nadměrné tělesné hmotnosti u 3–8letých dívek (19,2 %) a chlapců (18,7 %) nenacházíme statisticky významné odlišnosti, na rozdíl od rodičů, kde ve výskytu obezity (14,4 %OTCOVÉ a 9,5 %MATKY) i nadváhy (46,5 %OTCOVÉ a 20,1 %MATKY) otcové signifikantně (p < 0,05) převyšují matky. Výskyt obezity u rodičů významně (p < 0,05) zvyšuje šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u dětí, zatímco kratší doba sedavého chování dětí snižuje riziko výskytu jejich nadměrné tělesné hmotnosti. Závěry: Nadměrné sezení dítěte a obezita rodičů zvyšuje riziko jeho nadváhy a obezity, a to bez ohledu na socioekonomický status rodin nebo pohlaví dětí.

Objective: The main objective of the study is to use objective instruments to assess the 24-hour movement behaviour (i.e., sleep, sedentary behaviour and physical activity) of Czech families with 3–8-year-old children and to identify factors that reduce the risk of excess body weight in these children. Methods: The set consists of a representative sample of 425 families from urban and rural municipalities in the regions of Bohemia, Moravia and Silesia. All family members completed 7 days of 24-hour monitoring of movement behaviour using wrist-worn accelerometers. The anthropometric data along with potential weight-related factors were collected via questionnaire and a family completed by parents. Body mass index z-scores and categorization by World Health Organization percentile charts differentiated by age and gender of the child were used to determine overweight and obesity. Binary logistic regression analysis was used to analyse factors reducing the risk of prevalence of childhood excess body weight. Results: Children with excessive sitting were less likely to meet sleep and physical activity recommendations and were less likely to have breakfast with their parents than children with shorter daily sedentary time. There were no statistically significant differences between the prevalence of excess body weight in 3–8-year-old girls (19.2%) and boys (18.7%), contrary to parents, where fathers significantly (p < 0.05) outnumbered mothers in the prevalence of obesity (14.4%FATHER and 9.5%MOTHER) and overweight (46.5%FATHER and 20.1%MOTHER). The prevalence of obesity in parents significantly (p < 0.05) increased the risk of excess body weight in children, while shorter duration of sedentary behaviour significantly (p < 0.05) decreases the risk of excess body weight in children. Conclusions: A child’s excessive sitting and parental obesity increases their risk of being overweight and obese, regardless of the socioeconomic status of the families or the gender of the children.

• MeSH
• akcelerometrie MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• obezita MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průřezové studie MeSH
• rodina * MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• spánek MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Představená monografie rozšiřuje současné znalosti o vztazích mezi pohybovým chováním rodičů a jejich potomků z hlediska celodenního počtu kroků, zábavního screen time a nadváhy/obezity dětí.; Představená monografie rozšiřuje současné znalosti o vztazích mezi pohybovým chováním rodičů a jejich potomků z hlediska celodenního počtu kroků, zábavního screen time a nadváhy/obezity dětí. Ačkoli současná literatura zdůrazňuje jasnou a vyčíslitelnou souvislost mezi objektivně monitorovanou pohybovou aktivitou rodičů a jejich dětí, málo je objasněno, jak se tyto vztahy mění ve školních a víkendových dnech či při srovnání rodin s jedináčkem a více potomky nebo v rodinách s vyšším věkovým odstupem mezi rodiči. Odhalování vzorců rodinného chování poskytuje přehled o zdravotním chování a životním stylu rodin s dětmi v předškolním i školním věku a je zdrojem cenných informací pro navrhování a realizaci rodinných preventivních nebo intervenčních programů v boji proti dětské obezitě.

Background: The influence of parents on physical activity (PA) and body weight of their children is confirmed by scientific studies. However, it is not known whether only children or those with siblings have a higher level of PA and healthier body weight. Objective: The aims of this study are (i) to assess whether there are any differences in the achievement of the daily step count (SC) recommendation and in the prevalence of overweight/obesity between only children and children from families with multiple children, and (ii) to investigate whether the achievement of the SC recommendation by children/parents and parental overweight/obesity is associated with childhood obesity. Methods: The analysis included 566 families (10.6%/89.4% with single child/two or more children) with complete data on weight status and PA monitored with a Yamax pedometer during regular school/work between 2013-2019. The daily SC recommendation amounted to ≥ 13,000/11,000 SC for 5-12-year-old sons/daughters and ≥ 10,000 SC for 12-16-year-old adolescents and adults. The chi-square test was used to compare the achievement of the daily SC recommendation and the prevalence of overweight/obesity. Binary logistic regression analyses were used to investigate whether the achievement of the daily SC recommendation by children/parents and parental overweight/obesity were associated with obesity in their offspring. Results: A significantly higher proportion of children with siblings achieved the recommended daily SC (51.8% vs. 31.7%, p = .003) and showed a lower prevalence of overweight (16.2% vs. 20.0%, p = .041) and obesity (7.1% vs. 20.0%, p < .001) compared with only children. The achievement of the daily SC recommendation in children significantly (p < .05) decreased the odds ratio of obesity (odds ratios 0.22-0.34, 95% confidence intervals 0.07-0.85). Conclusions: Children from families with siblings had higher physical activity and healthier body weight than those from single-child families. However, reaching the recommended daily SC reduces the likelihood of childhood obesity, regardless of the presence of a sibling in the family.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• obezita dětí a dospívajících * etiologie   MeSH
• obezita * etiologie   MeSH
• rodiče MeSH
• rodina * MeSH
• sourozenci MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

BACKGROUND: The study reveals the relationships between daily physical activity (PA) and the prevalence of obesity in family members separated according to the participation of their offspring in organized leisure-time physical activity (OLTPA), and answers the question of whether the participation of children in OLTPA is associated with a lower prevalence of obesity in offspring with respect to parental PA and body weight level. METHODS: The cross-sectional study included 1493 parent-child dyads (915/578 mother/father-child aged 4-16 years) from Czechia selected by two-stage stratified random sampling with complete data on body weight status and weekly PA gathered over a regular school week between 2013 and 2019. RESULTS: The children who participated in OLTPA ≥ three times a week had a significantly lower (p < 0.005) prevalence of obesity than the children without participation in OLTPA (5.0% vs. 11.1%). Even in the case of overweight/obese mothers/fathers, the children with OLTPA ≥ three times a week had a significantly lower (p < 0.002) prevalence of obesity than the children without OLTPA (6.7%/4.2% vs. 14.9%/10.7%). CONCLUSIONS: The cumulative effect of regular participation in OLTPA and a child's own PA is a stronger alleviator of children's obesity than their parents' risk of overweight/obesity.

• MeSH
• cvičení * MeSH
• dítě MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nadváha * MeSH
• obezita * epidemiologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průřezové studie MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH