Cíl. Cílem šetření bylo hledání souvislostí mezi zátěží z pečovatelské práce a hodnocením vlastní účinnosti zvládat zátěž. Metodika. Pro získání údajů o rodinných pečovatelích (N = 168) byl použit dotazník vlastní konstrukce ke zjištění sociodemografických znaků neformálních pečovatelů dále Test pečovatelské zátěže (TPZ) a Škála SES k měření vnímané vlastní účinnosti (Self EfficacyScale, M. Jerusalema, R. Schwarzera). Soubor respondentů byl sestaven metodou záměrného výběru od osob, které pečují o vlastní postižené děti nebo seniory a jsou uživateli služeb neziskových organizací. Výsledky. Výsledky získané u neformálních rodinných pečovatelů prokázaly vyšší úroveň prožívané fyzické, psychické i sociální zátěže. Zároveň prokázaly záporný vztah mezi self-efficacy a mírou prožívané zátěže, zvláště u mužů – pečovatelů. Závěr. Neformální pečovatelé hrají zásadní roli ve zdravotní péči starších dospělých i postižených dětí. Výsledky upozornily na těsné vztahy mezi neformálním pečovatelstvím, zátěží a subjektivně hodnocenou mírou odolnosti vůči zátěži. Uvedené charakteristiky byly zvoleny, protože mohou přispět k porozumění náročné osobní situace rodinných pečovatelů a cílenými sociálně zdravotnickými a sociálně psychologickými intervencemi zátěž zmírňovat, a zlepšovat tak kvalitu života pečovatelů i recipientů péče.
Goal. The goal of the research was to find connections between the burden of caregivers care and the evaluation of own efficiency in load management. Methodology. The questionnaire of own construction was used to obtain data on sociodemographic characters of family caregivers (N = 168). Then the test of caregiver's burden (TPZ) and scale SES to measure perceived own efficiency (Self-Efficacy Scale, M. Jerusalema, R. Schwarzera) were used. The research set of respondents was constructed by the method of intentional selection from persons who take care for own handicapped children or seniors and they are users of a non-profit organization services. Results. Results showed the higher level of experienced physical, psychical and social burden of unformal family caregivers. Negative relationship between perceived self-efficacy and the level of experienced caregiver's burden mainly in male caregivers was also proved. Conclusion. Unformal caregivers play essential role in the health care for handicapped children or seniors. Results pointed out close relationships between informal caregiver ships burden and subjectively evaluated level of load resistance. Stated characteristics were chosen to help better understand personal situation of family caregivers. Targeted social health care and social psychological interventions could alleviate the burden and in this way improve the quality of life both caregivers and recipients of care.
- MeSH
- domácí ošetřování MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- sebeuplatnění MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociodemografické faktory MeSH
- zátěž pečovatele * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- odmítnutí terapie pacientem MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
Článek presentuje výsledky výzkumu u 123 dobrovolníků - dárců krve a dárců finančních příspěvků. Výzkum si kladl za cíl zjistit, zda existují rozdíly v míře sociální zodpovědnosti a morálního usuzování: mezi dárci krve a těmi, kteří krev nedarovali; mezi finančně přispívajícími pro potřebné osoby a těmi, kteří nepřispívají. Výsledky potvrdily významné rozdíly v míře sociální zodpovědnosti a morálního usuzování u obou druhů dárcovství.
The paper presents the results of research at 123 volunteers - blood donors and donations. The goal of the research is to find out whether there are differences in the degree of social responsibility and moral reasoning (1) among blood donors and those who do not donate blood, (2) between people contributing financially and those who does not. In both cases the results confirmed significant differences in terms of social responsibility and moral reasoning.
- Klíčová slova
- stres pacienta, psychická zátěž, onkologická onemocnění,
- MeSH
- sociální péče MeSH
- svépomocné skupiny MeSH
Přehledová studie se zaměřuje na psychickou zátěž vyvolanou náročnou životní situací – onkologickým onemocněním – a na možnosti tuto zátěž do určité míry zvládat prostřednictvím účasti ve svépomocné skupině. Seznamuje s pojetím stresu a krize v obecné rovině. Představuje v přehledu různé názory na stres, připomíná koncepční vývoj stresu, na jehož počátku stála klasická biologická hlediska W. B. Cannona, H. H. B. Selyeho (doplněná pohledem evoluční psychologie – H. S. Brachy) a později transakční teorie stresu R. Lazaruse. Popisuje krizi jako časový a dynamický pojem i stav. Následně uvádí Caplanův čtyřfázový model krize podle indikátoru emoční rovnováhy a pětifázový model M. J. Horowitze podle charakteru prožívaní fyziologických, emocionálních a behaviorálních symptomů. Dále charakterizuje pojetí a možnosti sociální práce v onkologii, vymezuje psychosociální rehabilitaci onkologicky nemocných, zaměřenou na adaptaci vůči novým podmínkám fungování a života v důsledku onemocnění a léčby. Pozornost věnuje sociální opoře, která představuje významný příspěvek ke schopnosti nemocných aktivně spolupracovat na terapii. Poukazuje na to, že část onkologicky nemocných i jejich rodinných příslušníků vnímá onemocnění jako handicap spojený se sociální izolací i případnými problémy na pracovišti. Sociální oporu klade do kontextu významné formy psychosociální pomoci – svépomocných skupin. Provádí výčet jejích hlavních atributů a pozitivního vlivu na své členy, k nimž patří sdílení zkušeností, uvolnění nahromaděných emocí v podpůrné a chápající atmosféře a výměna informací. Popisuje znaky svépomocných skupin podle M. L. Moellera (velikost, kontinuitu, vlastní postižení a symetrii vztahů), klasifikuje svépomocné skupiny, uvádí cíle jejích činností obecně a ve vztahu k onkologickým onemocněním.
The study presents an outline aimed at mental stress induced by a tedious situation of life – oncological disease – and at possibilities of managing this stress to a certain extent through the mediation of a participation in a self-helping group. It acquaints the reader with the concept of the stress and crisis in general. It offers an outline of different concepts concerning stress with emphasizing the conceptual development of stress, at the beginning of which there were classical biological standpoints by W. B. Cannon, H. H. B. Selye (supplemented by the evolutional psychology viewpoint – H. S. Brachy) and later the transaction theory of stress by R. Lazarus. It describes the crisis as a temporal and dynamic concept and condition. It subsequently presents the Caplan four-phase crisis model according to the emotional equilibrium indicator and five-phase model by M. J. Horowitz according to the nature of experiencing physiological, emotional and behavioural symptoms. It furthermore characterizes the concept and possibilities of social work in oncology and delimits the psychosocial rehabilitation of oncological patients focused on the adaptation to new conditions of functioning and life due to the disease and treatment. Attention is paid to the social support, which is a considerable contribution to the ability of patients to actively cooperate in the therapy. The fact is pointed out that a proportion of oncological patients and their family members perceive the disease as a handicap associated with social isolation and possible problems at the working site. The social support is considered in context of an important form of the psychosocial help – self-helping groups. Main attributes are listed exerting beneficial effects on their members including sharing of experience, relieving of accumulated emotions in supporting and understanding atmosphere, and exchange of information. Characters of self-helping groups according to M. L. Moeller (size, continuity, one´s own involvement and symmetry of relationships) are described, the self-helping groups are classified and targets of their activities are specified in general and in relationships to oncological diseases.
- Klíčová slova
- stres při onkologickém onemocnění, psychická krize při onkologickém onemocnění, sociální práce s onkologicky nemocnými,
- MeSH
- adaptace psychologická * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory * psychologie MeSH
- psychický stres * klasifikace MeSH
- sociální opora MeSH
- sociální práce * metody organizace a řízení trendy metody pracovní síly výchova MeSH
- studenti zdravotnických povolání psychologie MeSH
- svépomocné skupiny * organizace a řízení využití MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
