PURPOSE: Convalescent plasma (CP) collected from people who recovered from COVID-19 became a rapidly available treatment modality in numerous countries, including the Czech Republic. The aims of our study were to evaluate the effectiveness and safety of CP in the treatment of COVID-19. METHODS: This retrospective observational study involved six Czech hospitals. This study enrolled patients with and without CP treatment who were hospitalized between April 2020 and April 2021. Propensity score matching and logistic regression analysis were performed to evaluate the influence of CP administration and its timing on the in-hospital survival of COVID-19 patients. RESULTS: A total of 1,498 patients were enrolled in the study; 406 (27%) were administered CP, and 1,092 (73%) were not treated with CP. The propensity score-matched control group consisted of 1,218 subjects. The survival of patients treated with CP was 79%, while that of patients in the matched control group was 62% (P<0.001). Moreover, the chance of survival was significantly greater when CP was administered within three days after the onset of COVID-19 symptoms than when CP was administered after four or more days (87% vs. 76%, P <0.001). In addition, adverse effects related to CP administration were recorded in only 2% of patients and were considered mild in all patients. CONCLUSIONS: Our study demonstrated that the administration of CP was safe and possibly associated with positive effects that were more pronounced if CP was administered within the first three days after the onset of COVID-19 symptoms.
- MeSH
- COVID-19 * terapie mortalita MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pasivní imunizace * metody MeSH
- protilátky virové krev MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 * imunologie MeSH
- senioři MeSH
- sérologická léčba covidu-19 * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Transplantace plic je dynamicky se rozvíjející metodou léčby pokročilých stadií plicních onemocnění parenchymového nebo cévního původu. Přes významný pokrok v této oblasti je dlouhodobé přežití příjemců transplantace plic kratší ve srovnání s ostatními transplantacemi solidních orgánů. Důvodem je skutečnost, že plíce jsou vysoce imunogenní, otevřený systém v neustálém kontaktu se zevním prostředím, což vede k vyššímu výskytu infekcí a imunitních komplikací. K odlišení jednotlivých typů poškození štěpu se v současnosti používá řada vyšetřovacích metod, počínaje funkčním vyšetřením plic a zobrazovacími metodami, následovanými mikrobiologickými, imunologickými a bioptickými vyšetřeními. Tyto klinické nástroje však postrádají citlivost k zachycení časné subklinické změny štěpu, která předchází její klinické manifestaci až o několik měsíců. Z nových biomarkerů je klinické implementaci nejblíže vyšetření volné cirkulující dárcovské DNA. Současný stav výzkumu této nejmodernější metody v oblasti transplantace plic je předmětem tohoto přehledového sdělení.
x
- Klíčová slova
- volná cirkulující DNA dárce,
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- DNA analýza MeSH
- lidé MeSH
- rejekce štěpu * diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- transplantace plic * dějiny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: SARS-CoV-2, which causes COVID-19, has killed more than 7 million people worldwide. Understanding the development of postinfectious and postvaccination immune responses is necessary for effective treatment and the introduction of appropriate antipandemic measures. OBJECTIVES: We analysed humoral and cell-mediated anti-SARS-CoV-2 immune responses to spike (S), nucleocapsid (N), membrane (M), and open reading frame (O) proteins in individuals collected up to 1.5 years after COVID-19 onset and evaluated immune memory. METHODS: Peripheral blood mononuclear cells and serum were collected from patients after COVID-19. Sampling was performed in two rounds: 3-6 months after infection and after another year. Most of the patients were vaccinated between samplings. SARS-CoV-2-seronegative donors served as controls. ELISpot assays were used to detect SARS-CoV-2-specific T and B cells using peptide pools (S, NMO) or recombinant proteins (rS, rN), respectively. A CEF peptide pool consisting of selected viral epitopes was applied to assess the antiviral T-cell response. SARS-CoV-2-specific antibodies were detected via ELISA and a surrogate virus neutralisation assay. RESULTS: We confirmed that SARS-CoV-2 infection induces the establishment of long-term memory IgG+ B cells and memory T cells. We also found that vaccination enhanced the levels of anti-S memory B and T cells. Multivariate comparison also revealed the benefit of repeated vaccination. Interestingly, the T-cell response to CEF was lower in patients than in controls. CONCLUSION: This study supports the importance of repeated vaccination for enhancing immunity and suggests a possible long-term perturbation of the overall antiviral immune response caused by SARS-CoV-2 infection.
- MeSH
- B-lymfocyty imunologie MeSH
- buněčná imunita imunologie MeSH
- COVID-19 * imunologie MeSH
- dospělí MeSH
- ELISPOT MeSH
- glykoprotein S, koronavirus imunologie MeSH
- humorální imunita MeSH
- imunologická paměť MeSH
- leukocyty mononukleární imunologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- protilátky virové * krev imunologie MeSH
- SARS-CoV-2 * imunologie MeSH
- senioři MeSH
- T-lymfocyty imunologie MeSH
- vakcíny proti COVID-19 imunologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVES: The objective of this study was to develop a population pharmacokinetic model of meropenem in a heterogeneous population of patients with a serious bacterial infection in order to propose dosing optimisation leading to improved achievement of the pharmacokinetic/pharmacodynamic (PK/PD) target. METHODS: A total of 174 meropenem serum levels obtained from 144 patients during therapeutic drug monitoring were analysed using a non-linear mixed-effects modelling approach and Monte Carlo simulation was then used to compare various dosing regimens in order to optimise PK/PD target attainment. RESULTS: The meropenem volume of distribution of the patient population was 54.95 L, while clearance started at 3.27 L/hour and increased by 0.91 L/hour with each 1 mL/s/1.73 m2 of estimated glomerular filtration rate. Meropenem clearance was also 0.31 L/hour higher in postoperative patients with central nervous system infection. Meropenem administration by continuous infusion showed a significantly higher probability of attaining the PK/PD target than a standard 30 min infusion (95.3% vs 49.5%). CONCLUSIONS: A daily meropenem dose of 3 g, 6 g and 10.5 g administered by continuous infusion was shown to be accurate for patients with moderate to severe renal impairment, normal renal function to mild renal impairment and augmented renal clearance, respectively.
- MeSH
- antibakteriální látky * farmakokinetika aplikace a dávkování MeSH
- bakteriální infekce * farmakoterapie MeSH
- biologické modely * MeSH
- dospělí MeSH
- intravenózní infuze MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- meropenem * farmakokinetika aplikace a dávkování MeSH
- metoda Monte Carlo MeSH
- monitorování léčiv metody MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Výroba a použití rekonvalescentní plazmy (RP) získané od osob, které prodělaly onemocnění COVID-19, se v době pandemie SARS-CoV-2 stala rychle dostupnou léčebnou metodou v řadě zemí, vč. České republiky. V období od dubna 2020 do dubna 2021 bylo v ČR vyrobeno celkem 19 079 transfuzních jednotek (T.U.) RP, z toho 14 197 T.U. bylo vydáno pro cca 7 100 pacientů v 61 nemocnicích. Z celkového počtu 131 000 hospitalizovaných pacientů s COVID-19 za dané období byla RP podána 5,4 % pacientům. Pro zhodnocení účinnosti a bezpečnosti léčby RP onemocnění COVID-19 byla provedena retrospektivní multicentrická studie RESCOVID-19. Materiál a metodika: Primárním cílem studie, do které se zapojilo 6 nemocnic, bylo zhodnocení klinické účinnosti RP v léčbě COVID-19 oproti shodné standardní terapii bez podání RP. Sekundárním cílem bylo zhodnocení vlivu výše hladiny anti-SARS-CoV-2 protilátek (VNP) v RP na přežití a rychlost zotavení. Dále byl zjištěn výskyt a závažnost nežádoucích reakcí spojených s podáním RP. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 1 506 pacientů, z toho 414 (27,3 %) léčených RP a 1 092 (72,7 %) bez této léčby (kontrolní skupina). Výsledky modelu logistické regrese ukázaly odhad střední hodnoty pravděpodobnosti přežití 91,8 % u pacientů skupiny s RP podanou do 3 dnů od počátku příznaků (n = 100), což je podobné jako u kontrolní skupiny s pravděpodobností přežití 91,7 %. Nejhorší výsledky pak byly zjištěny u skupiny pacientů s podanou RP po 3. dnu (n = 313), kdy přežití bylo pouze 82,3 %. Nicméně pacienti s RP aplikovanou do 3. dne se zotavili významně dříve oproti kontrolám i nemocným s RP podanou po 3. dnu. Ve studii nebyl prokázán vliv obsahu anti-SARS-CoV-2 protilátek v RP na přežití (78% přežití při VNP ≤ 320, 78% přežití u VNP ≥ 320). Nežádoucí účinky související s podáním RP byly zaznamenány u 2,17 % pacientů; ve všech případech klinicky málo závažné. Závěr: Výsledky studie prokázaly, že podání RP nemělo příznivý vliv na přežití COVID-19, ale pokud byla podána do 3 dnů od počátku příznaků infekce SARS-CoV-2, alespoň vedla k časnějšímu zotavení. Koncentrace anti-SARS-CoV-2 protilátek v RP neměla vliv na přežití ani na rychlost zotavení z COVID-19.
Introduction: The production and use of convalescent plasma (CP) collected from persons after COVID-19 disease became a rapidly available treatment modality in a number of countries, including the Czech Republic, during the SARS-CoV-2 pandemic. Between April 2020 and April 2021, a total of 19,079 CP units were produced in the Czech Republic, of which 14,197 units were dispensed to approximately 7,100 patients in 61 hospitals. Of the total number of 131,000 hospitalized patients with COVID-19 during the given period, CP was administered to 5.4%. The retrospective multicentre RESCOVID-19 study was conducted to evaluate the eff ectiveness and safety of CP treatment of COVID-19 disease. Material and methods: The primary objective of the study, which involved 6 hospitals, was to evaluate the clinical eff ectiveness of CP in the treatment of COVID-19 compared to standard therapy without the administration of CP. The secondary objective was to evaluate the impact of the level of anti-SARS-CoV-2 antibodies in CP on survival and speed of recovery. The incidence and severity of adverse reactions associated with the administration of CP were also determined. Results: A total of 1,506 patients were enrolled in the study, of which 414 (27.3%) were treated with CP and 1092 (72.7%) were without this treatment (control group). The results of the logistic regression model showed a mean survival probability estimate of 91.8% for patients in the CP group administered within 3 days of symptom onset (N = 100), which is similar to the control group with a survival probability of 91.7%. The worst results were found in the group of patients with CP administered after the 3rd day (N = 313) where survival was only 82.3%. However, patients with CP transfused by the 3rd day recovered signifi cantly earlier compared to controls and patients with CP transfused after the 3rd day. The study did not demonstrate an eff ect of the amount of anti-SARS-CoV-2 antibodies in the CP on survival (78% survival with VNP ≤ 320, 78% survival with VNP ≥ 320). Adverse eff ects related to CP administration were recorded in 2.17% of patients; clinically mild in all cases. Conclusion: The results of the study showed that early application of CP accelerated recovery but had no eff ect on COVID-19 survival. The anti-SARS-CoV-2 antibody concentration in CP had no eff ect on survival and speed of recovery.
- Klíčová slova
- rekonvalescentní plazma, studie RESCOVID-19,
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- COVID-19 * krev terapie MeSH
- dospělí MeSH
- komorbidita MeSH
- krevní plazma * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- protilátky virové analýza krev MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
A fatal case of 67-year-old female with metastatic breast cancer on chemotherapy complicated with febrile neutropenia, colitis and sepsis due to Clostridium septicum is presented. Important clinical symptoms, laboratory and radiology findings together with therapy and outcome of neuropenic colitis are also discussed.
- MeSH
- bakteriemie * diagnóza MeSH
- Clostridium septicum * MeSH
- klostridiové infekce * komplikace diagnóza MeSH
- kolitida * diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * komplikace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Jednou z dostupných možností léčby COVID-19 je podání rekonvalescentní plazmy (RP), tj. krevní plazmy získané od osob, které již onemocnění prodělaly. Podání protilátek anti-SARS-CoV-2 obsažených v plazmě představuje způsob pasivní specifické imunizace s očekávatelnou léčebnou odpovědí. RP také může být použita k výrobě specifického imunoglobulinu. Zkušenosti z předchozích epidemických nákaz způsobených koronaviry SARS-CoV-1 a MERS-CoV ukazují, že RP obsahuje neutralizační protilátky proti příslušnému viru, které jsou pravděpodobně hlavním zdrojem jejího léčebného potenciálu. Nelze vyloučit ani další imunitní mechanismy, jako je protilátkami indukovaná buněčná cytotoxicita anebo fagocytóza. Použití RP k léčbě COVID-19 se průběhu první poloviny roku 2020 rozšířilo v mnoha zemích po celém světě a relativně běžným se stalo i v České republice, kde ke konci srpna 2020 byla pomocí RP léčena stovka pacientů. RP je indikovaná zejména u těžších případů COVID-19, které vyžadují oxygenační podporu, ideálně do 2-3 dnů po stanovení diagnózy. Naše i zahraniční zkušenosti ale ukazují příznivý efekt RP i u středně těžkých případů, které léčbu kyslíkem nepotřebují.
One of the available treatment alternatives for COVID-19 is the administration of convalescent plasma (CP), blood plasma obtained from people who have undergone the disease. Administration of anti-SARS-CoV-2 antibodies in plasma is a method of passive specific immunization with an expected therapeutic response. CP can also be used for production a specific immunoglobulin. Experience from previous epidemic infections, caused by the coronaviruses SARS-CoV-1 and MERS-CoV, shows that CP contains neutralizing antibodies against the virus, which are probably the main source of its therapeutic potential. However, other immune mechanisms cannot be ruled out, such as antibody-induced cellular cytotoxicity and/or phagocytosis. The use of CP for the treatment of COVID-19 spread during the first half of year 2020 in many countries worldwide and relatively common is also in the Czech Republic, where, at the end of August 2020, about 100 patients were treated with CP. The production and use of CP is governed by the national multidisciplinary guidelines from April 2020 and the recommended therapeutic dose are 2 TU RP (400-450 mL), resp. 4-6 mL/kg. CP is indicated mainly in severe cases of COVID-19, which require oxygen support, ideally within 2-3 days after diagnosis, but our and foreign experience shows a beneficial effect of CP even in moderately severe cases that do not need oxygen treatment.
- Klíčová slova
- rekonvalescentní plazma, SARS-CoV2,
- MeSH
- Betacoronavirus MeSH
- COVID-19 * terapie MeSH
- koronavirové infekce terapie MeSH
- krevní plazma MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl práce: Zpracovat data z první vlny epidemie onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem těžkého akutního respiračního syndromu typ 2 (SARS-CoV-2) na Klinice infekčních nemocí (KIN) 1. LF UK a ÚVN Praha. Analyzovat některé klinické, diagnostické i terapeutické aspekty onemocnění covid-19 v kontextu České republiky a porovnat je s údaji známými ze současné literatury. pacienti a metody: V retrospektivní studii byla analyzována data pacientů hospitalizovaných na KIN za období od 12. března do 5. května 2020. Celkem jde o 53 osob s covidem-19, 25 žen a 28 mužů s věkovým průměrem 57 let. Hodnotili jsme jejich klinické příznaky, průměrnou délku hospitalizace, komplikace a úmrtí. Dále jsme hodnotili věk a hmotnost pacientů, nikotinismus a komorbidity v anamnéze a vybrané laboratorní hodnoty. Tyto parametry jsme porovnávali u jednotlivých skupin podle tíže průběhu covidu-19. Konečně jsme hodnotili nálezy na zobrazovacích metodách, sérologické výsledky a terapii. Pro statistickou analýzu byl využit software SigmaStat. výsledky: Lehký průběh nemoci mělo 11 pacientů (20,8 %), středně těžký byl zaznamenán u 16 nemocných (30,2 %), těžký u 22 pacientů (41,5 %) a kritický průběh měli 4 nemocní (7,5 %). Z klinických příznaků byla u 88,5 % pacientů přítomna horečka, kašel u 84,6 % nemocných, dušnost uvádělo 77,4 % a průjem 23,1 % pacientů, bolest na hrudi popisovalo 17,3 % pacientů a anosmii 11,5 % nemocných. Průměrná délka hospitalizace byla 8 dní. Nejčastější komplikací byla bakteriální superinfekce, která se vyskytla u 17 pacientů ze souboru (32,1 %). Celková smrtnost covidu-19 byla v našem souboru 5,7 %. V hodnoceném souboru hospitalizovaných pacientů byl věkový průměr 57 let a skupina pacientů s těžkým průběhem měla vyšší průměrný věk než pacienti s lehčími průběhy onemocnění (p < 0,05). Z komorbidit dominovala hypertenze a diabetes mellitus. Analýza vstupních laboratorních hodnot ukázala signifikantní rozdíl mezi skupinami podle tíže průběhu covidu-19 v případě CRP, prokalcitoninu a d-dimerů, naproti tomu se skupiny nelišily vstupně v absolutním počtu lymfocytů. Vyšetření plic pomocí výpočetní tomografie s vysokým prostorovým rozlišením (HRCT) bylo provedeno u 22 pacientů, přičemž u 21 z nich byl charakteristický nález pro covid-19. MuLBSTA skóre pro stanovení závažnosti pneumonie při covidu-19 v našem souboru mělo průměrnou hodnotu 11,5 bodů a nesouviselo s tíží průběhu. Sérologické testy byly provedeny u 43 pacientů ze souboru, z toho u 29 (67,4 %) testovaných byly pozitivní při prvním odběru a u dalších 5 (11,6 %) pacientů při druhém testování. Experimentální terapie hydroxychlorochinem (HCQ) v monoterapii nebo v kombinaci s azitromycinem (AZI) byla nasazena u 24 (45,3 %) nemocných. U 2 pacientů léčených HCQ byl podáván i inosin pranobex (isoprinosin) z důvodu závažné lymfopenie, u 1 pacienta byla podána rekonvalescentní plazma, 6 pacientů bylo léčeno pouze AZI a 1 pacient dostával jen inosin pranobex. Celkem 37,7 % pacientů ze souboru bylo léčeno dalšími antibiotiky pro potvrzenou nebo pravděpodobnou bakteriální superinfekci. Pacientům byla poskytována standardní klinicko-farmaceutická léčba s důrazem na bezpečnost medikace podávané v režimu off-label; kvůli prodlouženému korigovanému QT intervalu (QTc) byl HCQ vysazen celkem u 3 pacientů. Závěry: V první vlně epidemie SARS-CoV-2 jsme v našem souboru zaznamenali komorbidity a rizikové faktory v souladu se zahraniční literaturou, ale průběhy byly převážně středně těžké až těžké s nízkým podílem kritických pacientů a letalitou. Dynamicky jsme v souladu s novými informacemi zaváděli do rutinního používání nové diagnostické i terapeutické postupy. Z našich zkušeností jsme na potenciální druhou vlnu epidemie SARS-CoV-2 velmi dobře připraveni stran diagnostiky, ale stále máme velmi omezené terapeutické možnosti.
Aims: To process data from the first wave of Covid-19 caused by severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) collected in the Infectious Diseases Clinic (IDC) of the First Faculty of Medicine and Central Military Hospital, Prague. To analyse some clinical, diagnostic and therapeutic aspects of Covid-19 in the context of the Czech Republic and to compare them with the data from the most recent literature. patients and methods: This retrospective study analysed data on patients admitted to the IDC between 12 March 2020 and 5 May 2020. The study cohort included 53 patients with Covid-19, 25 females and 28 males, with an average age of 57 years. The parameters weight, smoking habits, history of comorbidities, and selected laboratory results. These data were compared between groups of patients differing in severity of the course of Covid-19. Finally, imaging findings, serology results, and therapy outcomes were studied. Statistical analysis was performed using the SigmaStat software. Results: Eleven (20.8%) patients had a mild course of the disease, 16 (30.2%) patients had a moderate course, 22 (41.5%) patients had a severe course, and four (7.5%) patients had a critical course. The study patients presented with the following clinical symptoms: fever in 88.5% of cases, cough in 84.6% of cases, difficulty breathing in 77.4% of cases, diarrhoea in 23.1% of cases, chest pain in 17.3% of cases, and anosmia in 11.5% of cases. The average length of hospital stay was eight days. The most common complication was a bacterial superinfection, reported in 17 (32.1%) study patients. The overall case fatality rate for Covid-19 in our study was 5.7%. The average age of the study cohort was 57 years, and patients with a severe course of the disease were of older average age than those with a less severe course of the disease (p < 0.05). The predominant comorbidities were hypertension and diabetes mellitus. The analysis of the baseline laboratory data showed significant differences between the groups of patients differing in severity of the course of Covid-19 in CRP, procalcitonin, and d-dimers but not in lymphocyte count. High resolution computed tomography (HRCT) scan of the lungs was performed in 22 patients, and 21 of them had typical findings for Covid-19. The average MuLBSTA score for Covid-19 pneumonia severity in our study cohort was 11.5 points and was not associated with the severity of the course of the disease. Serology tests were performed in 43 study patients, with 29 (67.4%) of them turning out positive in the first test and other five (11.6%) testing positive when retested. Hydroxychloroquine (HCQ) was given experimentally as monotherapy or in combination with azithromycin (AZI) to 24 (45.3%) patients. Two patients on HCQ therapy also received inosinum pranobexum (isoprinosine) for severe lymphopenia, one patient received convalescent plasma, six patients were given AZI alone, and one patient was treated with inosinum pranobexum alone. Altogether 37.7% of study patients were prescribed other antibiotics for confirmed or suspected bacterial superinfection. Standard clinical and pharmaceutical care was provided to patients with particular focus on the safety of off-label drug use. HCQ was with drawn in three patients due to a prolonged corrected QT interval (QTc). Conclusions: In the first wave of the SARS-CoV-2 epidemic, our study patients showed comorbidities and risk factors which are consistent with the international literature, but the course of the disease was mostly moderate to severe, with a low proportion of critically ill patients and fatal outcomes. As soon as new information became available, new diagnostic and therapeutic options were introduced into routine practice. Based on our experience, we are well prepared for a possible second wave of SARS-CoV-2 in terms of the diagnostics, but the therapeutic options still remain very limited.
