Byla vypracována in vitro metoda stanovení přecitlivělosti na nikl. Lymfocyty byly stimulovány a inkubovány se síranem nikelnatým. Proliferace T lymfocytů byla stanovena pomocí protilátek proti antigenu Ki-67. Výsledky byly srovnány s epikutáními testy a se značením propidium iodidem. K ověření postupu bylo vybráno 26 pacientů podle jejich anamnézy. Bylo zjištěno, že test blastickétransformace, využívaný ke sta novení přecitlivělosti na léky a potraviny, je vhodný i pro stanovení přecitlivělosti na nikl.
An in vitro method for nickel hypersensitivity diagnostics has been developed. Lymphocytes are incubated and stimulated with nickel sulphate. T-cell proliferation was determined with anti-Ki-67 antibodies. Results were compared to epicutaneous patch test and to propidium iodide staining. To verify the procedure, 26 patients were selected according to their medical history. Our finding is that the lymphocyte transformation test used mainly for food and drugs hypersensitivity is also suitable for nickel.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Alergie, ISSN 1212-3536 ; Ročník 23, 2021, Supplementum 1
28 stran : ilustrace ; 30 cm
- Klíčová slova
- DAFALL (Database of Food Alergies),
- MeSH
- potravinová alergie epidemiologie MeSH
- registrace MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- alergologie a imunologie
Prevalence potravinové alergie v průběhu posledních let roste, mezi lety 1999–2011 stoupla téměr na dvojnásobek. V Evropě se v současné době vyskytuje v 6–8 % u dětí a 3–6 % u dospělých. Spektrum nejčastějších spouštěcích potravin, typy potravinové senzibilizace i symptomy potravinové alergie se v jednotlivých geografických oblastech liší. Cílem naší práce byl prospektivní sběr epidemiologických dat týkajících se potravinové alergie u pacientů z různých regionů České republiky. V průběhu tříletého sledování bylo do registru zařazeno 1 747 pacientů s nově diagnostikovanou potravinovou alergií z téměř celé České republiky, z toho 22 % kojenců, 26 % dětí od 1 do 6 let věku, 25 % dětí mezi 7. a 18. rokem a 27 % pacientů dospělých. Bylo sledováno spektrum nejčastějších spouštěcích potravin v závislosti na věku, typ projevů, četnost IgE senzibilizace v kontextu dosud udávaných dat z jiných oblastí Evropy i světa. Zjištěné spektrum potravinové alergie u nás má určitá specifika. Mezi nejvýznamnější patří nízký výskyt reakcí na sóju a pšeničnou mouku, vysoký výskyt reakcí na semena (zejména mák) a vzrůstající význam kešú ořechu, zejména u malých dětí. Třetím nejčastějším alergenem u dětí ve věku 1–18 let byl překvapivě arašíd. Přes určité limity představuje publikovaná práce první údaje o epidemiologii potravinové alergie v České republice na rozsáhlém souboru pacientů.
Food allergy prevalence is rising in recent years; it almost doubled between 1999 and 2011. In Europe, it currently occurs in 6–8 % of children and 3–6 % of adults. The spectrum of most frequent triggering foods, types of food sensitization, and symptoms of food allergy are geographi-cally unevenly distributed and differ. The aim of our work was to prospectively gather epidemiological data on food allergies in patients from different regions of the Czech republic. During the 3 years of follow up, we enrolled 1 747 patients into the registry with newly diagnosed food allergy from almost the whole country, 22 % breastfed infants, 26 % children at the age of 1 to 6 years, 25 % kids between 7 and 18 years and 27 % adults. We compared the types of the most frequent triggering foods in relation to age, type of presenting symptoms, the prevalence of IgE sensitization considering the context of available data from the other parts of Europe, and the rest of the world. We have found that the spectrum of food allergies in the Czech republic bears a certain specific pattern. Among the most important, it is the low occurrence of reactions to soy and wheat flour, high occurrence of reactions to seeds (mainly the poppy), and increasing significance of cashew nuts, mainly in smaller children. Surprisingly, the third most common allergen in kids of 1 to 18 years of age was the peanut. Despite certain limitations, this work introduces the first data on the epidemiology of food allergies in the Czech republic using such a large population sample.
- Klíčová slova
- DAFALL (Database of Food Alergies),
- MeSH
- databáze faktografické MeSH
- epidemiologické metody MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie * epidemiologie imunologie MeSH
- sběr dat MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Klíčová slova
- plicní depozice, chybovost v inhalační technice,
- MeSH
- aplikace inhalační * MeSH
- beklomethason aplikace a dávkování MeSH
- bronchiální astma farmakoterapie MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc farmakoterapie MeSH
- formoterol fumarát aplikace a dávkování MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- leukotrieny škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nebulizátory a vaporizátory statistika a číselné údaje MeSH
- poruchy spánku a bdění chemicky indukované MeSH
- práškové inhalátory metody MeSH
- radioisotopová scintigrafie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Biomarker je podle definice Food and Drug Administration objektivně měřitelný indikátor normálních nebo patologických biologických procesů. Pro diagnostiku alergie nebyl dosud identifikován jeden jediný nebo specifický biomarker. Diagnostické testy IgE senzibilizace nás informují o přítomnosti sIgE protilátek, tedy senzibilizaci daného pacienta (riziku alergie), ale neinformují nás dostatečně o skutečné klinické alergii. Člá-nek shrnuje současné poznatky o algoritmu diagnostiky IgE senzibilizace, dále o potenciálních biomarkerech pro diagnostiku klinické alergie, o výhodách diagnostiky pomocí molekulárních alergenů a o využití testu aktivace bazofilů v tomto algoritmu. Precizní diagnostika v alergologii by měla zahrnovat cílený výběr testovaných alergenů (potenciálních biomarkerů) dle klinických příznaků a správnou posloupnost testů. Inter-pretace výsledků má být prováděna vždy podle klinických příznaků a specifických faktorů konkrétního pacienta.
According to the definition of the Food and Drug Administration, a biomarker is an indicator of normal or pathogenic biological processes. No single or specific biomarker for allergy has been identified yet. IgE sensitization tests, such as skin prick testing and serum specific IgE, report the presence of specific IgE (the patient sensitization), not the presence of clinical allergy. The article summarizes the recent diagnostic knowledge of IgE mediated allergic reactions, a potential of diagnostic biomarkers for clinical allergy, advantages of the component-resolved diagnosis and the utility of the basophil activation test in allergy diagnosis. Precise allergy diagnosis should comprise the selection of the right allergens (potential biomarkers) and the appropriate order of senzitization tests according to the clinical history. Interpretation of results should always comply with the history and specific factors of the individual patient.
- Klíčová slova
- test aktivace bazofilů,
- MeSH
- alergeny analýza MeSH
- alergie na ořechy a arašídy diagnóza MeSH
- alergie * diagnóza MeSH
- bazofily * MeSH
- biologické markery krev MeSH
- imunoglobulin E * krev MeSH
- lidé MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
