Transcatheter aortic valve implantation (TAVI) has become a high-volume procedure with increasing demands on hospital resources. Local anaesthesia with sedation supervised by an anaesthesiology team is the current standard of care. We aimed to describe our experience with a simplified, nurse-led sedation (NLS) protocol. This study enrolled 128 consecutive patients who underwent transfemoral TAVI with self-expandable Evolut R prosthesis between November 2019 and April 2021. Operators selected 50% of patients for NLS based on the clinical expectation of lower risk of procedural difficulties. Nurse-led sedation protocol demanded only mild to moderate levels of sedation. The clinical outcomes were determined from the local TAVI registry and the national mortality database. Baseline patient characteristics were similar in the NLS (n = 64) and anaesthesiologist-led sedation (ALS) (n = 64) groups except higher prevalence of diabetes mellitus (48.4% vs. 31.3%, P = 0.035) and peripheral vascular disease (20.3% vs. 7.8%, P = 0.036) in the ALS group. There was a trend for the larger prostheses used in the ALS group (P = 0.058). The procedural results did not differ, and coronary care team backup was rarely needed in the NLS group (6% of patients). The in-hospital outcomes were identical from both clinical and echocardiography perspectives, and 30-day mortality was low in both groups (1.5%). For the NLS group, preparation in the catheterization laboratory was quicker by 6.4 min (P = 0.01), and intensive care unit stay was shorter (2.03 vs. 3.48 days, P = 0.001). In conclusion, the NLS for the selected transfemoral TAVI population seems safe.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Katetrizační implantace aortální chlopně (TAVI) je stejně jako všechny biologické chlopenní protézy spojena s užíváním antitrombotické terapie, jejímž cílem je minimalizovat riziko tromboembolických a ischemických příhod při nízkém výskytu krvácivých komplikací. Periprocedurální i dlouhodobá léčebná antitrombotická strategie byla v počátcích této metody převzata od terapie po perkutánních koronárních intervencích bez jakékoli dostupné evidence. Současná doporučení antitrombotické terapie u pacientů postupujících TAVI jsou založena na zkušenostech a konsensu expertů, přičemž používání antitrombotické terapie v klinické praxi se často dle různých pracovišť liší. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled současných poznatků týkajících se optimální antitrombotické strategie pacienta po TAVI. První data z randomizovaných studií směřují spíše k méně intenzivní monoterapii; v případě pacientů bez indikace k antikoagulaci k monoterapii aspirinem a v případě pacientů s indikovanou antikoagulační terapií pouze k antikoagulaci samotné. Je však třeba vyčkat na potvrzení těchto dat v dalších studiích a také v delším časovém horizontu.
Transcatheter aortic valve implantation (TAVI), as is the case with all bioprosthetic valves, requires the use of antithrombotic therapy to minimise thromboembolic and ischaemic events while keeping the incidence of bleeding complications low. Periprocedural and long-term antithrombotic strategy after TAVI was, from the beginning, empirically based on the treatment administered after percutaneous coronary interventions. Current guidelines for antithrombotic therapy after TAVI are based on experience and consensus of experts; however, there are significant practice variations among different hospitals and countries. This article aims to provide an overview of the current knowledge on an optimal post-TAVI antithrombotic strategy. The first randomised data point in the direction of less aggressive monotherapy; aspirin monotherapy in patients without indication for anticoagulation; and anticoagulation alone in those with an already established indication for anticoagulation therapy before TAVI. However, these results must be confirmed in further studies as well as in longer-term follow-up.
We aimed to determine the incidence, severity, and long-term impact of intravascular haemolysis after self-expanding transcatheter aortic valve implantation (TAVI). We believe this should be evaluated before extending the indications of TAVI to younger low-risk patients. Prospective, academic, single centre study of 94 consecutive patients treated with supra-annular self-expandable TAVI prosthesis between April 2009 and January 2014. Haemolysis at 1-year post-TAVI was defined per the published criteria based on levels of haemoglobin, reticulocyte and schistocyte count, lactate dehydrogenase (LDH), and haptoglobin. All patients had long-term clinical follow-up (6 years). The incidence of haemolysis at 1-year follow-up varied between 9% and 28%, based on different haemolysis definitions. Haemolysis was mild in all cases, no patient had markedly increased LDH levels. The presence of moderate/severe paravalvular aortic regurgitation was associated with haemolysis (7.7% vs. 23.1%, P = 0.044) and aortic valve area post-TAVI did not differ between groups with or without haemolysis (1.01 vs. 0.92 cm2/m2, P = 0.23) (definition including schistocyte count). The presence of haemolysis did not have any impact on patient prognosis after 6 years with log-rank test P = 0.80. Intravascular haemolysis after TAVI with self-expandable prosthesis is present in 9-28% of patients depending on the definition of haemolysis. The presence of haemolysis is associated with moderate/severe paravalvular aortic regurgitation but not with post-TAVI aortic valve area. Haemolysis is mild with no impact on prognosis.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Druhým nejčetnějším primárním srdečním nádorem je fibroelastom, jehož nejčastější lokalizací je aortální chlopeň. Tento útvar typicky nepůsobí poruchu funkce chlopně, může však vést k systémovým embolizacím nebo k obstrukci koronárních tepen. Následující kazuistické sdělení pojednává o polymorbidní pacientce, která byla přijata v březnu 2018 na kardiologickou kliniku pro recidivující bolesti na hrudi při akutní ischemii myokardu s rozvojem fibrilace komor. Indikovaná urgentní koronarografie byla bez průkazu kritické stenózy, ale pro podezření na disekci aorty při aortografii byla provedena CT angiografie, na které byl popsán útvar v levém koronárním sinu, nejspíše fibroelastom. Diagnóza byla následně potvrzena na jícnové echokardiografii. Kardiochirurgický výkon byl vzhledem k vysokému operačnímu riziku kontraindikován. K zamezení nasedání fibroelastomu do ústí kmene levé koronární tepny (ACS) byla provedena perkutánní koronární intervence tzv. chimney technikou, při které byl implantován stent do kmene ACS s prominencí do aorty. Poslední klinická kontrola byla provedena po 27 měsících, kdy byla pacientka bez recidivy obtíží.
Papillary fibroelastomas are the second most common primary cardiac tumors, most frequently arising from the aortic valve. Fibroelastomas do not typically cause valvular dysfunction, but they may produce systemic embolization or coronary artery obstruction. The following case report describes a female patient with multiple comorbidities who was admitted in March 2018 to the Cardiology Department due to recurrent chest pain during acute myocardial ischemia followed by an episode of ventricular fibrillation. An emergent coronary angiography did not show any critical coronary artery stenosis, nevertheless, aortic dissection was suspected. Subsequent CT angiography revealed a mass in left coronary sinus of Valsalva, most likely consistent with fibroelastoma. Transesophageal echocardiography confirmed the diagnosis. Surgical resection was contraindicated due to high perioperative risk. Therefore, the patient underwent percutaneous intervention using the chimney technique – implantation of stent in the left main coronary artery (LMCA) with the proximal part of the stent extending above the edge of the aorta to prevent obstruction of LMCA orifice by the fibroelastoma. The patient has remained asymptomatic during the 27-month follow-up.
- Klíčová slova
- chimney technika, inoperabilní pacient,
- MeSH
- aortografie MeSH
- arteriální okluzní nemoci komplikace MeSH
- Aspirin aplikace a dávkování MeSH
- bolesti na hrudi etiologie MeSH
- CT angiografie MeSH
- echokardiografie transezofageální MeSH
- fibrilace komor etiologie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- ischemická choroba srdeční * komplikace terapie MeSH
- kardiologické zobrazovací techniky MeSH
- klopidogrel terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- komorbidita MeSH
- koronární angiografie MeSH
- koronární angioplastika metody MeSH
- lidé MeSH
- papilární fibroelastom srdce * diagnostické zobrazování komplikace MeSH
- recidiva MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- stenty MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
