Asklépios byl hlavním léčebným božstvem antiky. Po postupném etablování došlo k rozšíření jeho kultu v řeckém světě zejména v 5. a 4. století př. n. l. Asklépios byl uctíván v posvátných okrscích nazývaných asklepieía (singulár asklepieíon), které sloužily jako náboženské areály a zároveň jako zdravotnická zařízení, do kterých přicházeli nemocní s prosbou o uzdravení. Jedno z menších asklepieí se nachází na ostrově Paros v souostroví Kyklady, na 2 terasách asi 3 km jihozápadně od centra Parikie. Lokalita byla částečně odkryta v letech 1898–1899 německým archeologem Otto Rubensohnem (1867–1964) a neúplně publikována v roce 1902. Autoři v posledních několika letech řeší projekt zaměřený na (re)identifikaci všech dochovaných nálezů na základě původních popisů a originální výkopové dokumentace a na lepší porozumění léčebné praxi v lokalitě. Nejpozději od 6. století př. n. l. je zde doložen kult Apollóna, božstva s určitými léčivými schopnostmi, kterého někdy na přelomu 5. a 4. století př. n. l. střídá jeho mytologický syn Asklépios. V průběhu 4. a patrně i 3. století př. n. l. je na obou terasách vybudován rozsáhlý komplex s chrámem, opěrnými a ohradními zdmi, zvláštní kruhovou stavbou, budovou pro poutníky a provádění léčebného spánku, oltářem a 2 posvátnými léčivými prameny. Největší rozkvět lokality nastal ve 4.–2. století př. n. l., a zejména pak v římské době, v 1.–3. století.
Asclepius was the main healing deity of the Classical Antiquity. After his gradual establishment, his cult expanded throughout the Greek world, especially in the 5th and 4th centuries BC. Asclepius was worshipped in sacred precincts labelled asklepieia (singular asklepieion), which served both as religious sites and as medical facilities where the sick came for healing. One of the smaller asklepieia is located on the island of Paros in the Cyclades, on two terraces about 3 km southwest of the centre of Parikia. The site was partially excavated in 1898–1899 by the German archaeologist Otto Rubensohn (1867–1964) and incompletely published in 1902. Over the last few years, the authors have been working on a project to (re)identify all surviving finds based on original descriptions and original excavation documentation, and to better understand the healing practices at the site. From the 6th century BC at the latest, the cult of Apollo, a deity with certain healing powers, is attested here, who was succeeded by his mythological son Asclepius sometime between the end of the 5th and the beginning of the 4th centuries BC. During the 4th and probably also in the 3rd century BC, a large complex is built on both terraces, with a temple, retaining and enclosure walls, a specific circular structure, a building for pilgrims and the performance of healing sleep, an altar and 2 sacred healing springs. The site’s greatest bloom occurred in the 4th to 2nd century BC and especially in the Roman period, in the 1st to 3rd centuries.
- MeSH
- architektura MeSH
- dějiny starověku MeSH
- náboženství a lékařství MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Geografické názvy
- starověké Řecko MeSH
První vydání 89 stran : ilustrace (převážně barevné), portréty, faksimile ; 21 cm
Publikace se zaměřuje na dějiny a současnost II. chirurgické kliniky 1. LF a VFN v Praze. Vydáno při příležitosti stého výročí jejího založení. Určeno odborné veřejnosti.
- Klíčová slova
- Praha (Česko),
- MeSH
- chirurgická centra dějiny MeSH
- chirurgie dějiny MeSH
- chirurgové dějiny MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- dějiny 21. století MeSH
- hrudní chirurgie dějiny MeSH
- nemocnice fakultní dějiny MeSH
- nemocnice městské dějiny MeSH
- nemocnice veřejné dějiny MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- dějiny 21. století MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- příležitostné publikace MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Československo MeSH
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- NLK Obory
- dějiny lékařství
- chirurgie
- pedagogika
Paros je s rozlohou necelých 200 km2 třetím největším ostrovem v Kykladech (asi 15 000 stálých obyvatel). Ačkoliv je tento ostrov velmi oblíbenou destinací nejen v létě, kdy zde tráví volno mnoho Řeků i cizinců, dostupnost zdravotní péče ani na začátku 21. století stále není ideální, zejména z pohledu obyvatel vnitrozemského státu s hustou sítí zdravotnických zařízení. Článek se věnuje některým aspektům historie medicíny a dostupnosti lékařské péče na Paru od 20. století až dosud. Zaměřuje se zejména na osobu a činnost místního rodáka, doktora jménem Georgios Patelis (1910–1991), který od čtyřicátých do konce sedmdesátých let 20. století prováděl na ostrově veškerou zdravotní péči jako jediný graduovaný lékař. Vzhledem k jeho zásluhám o zdravotnictví i celkový rozvoj ostrova je mu v centru Parikie věnováno malé Lékařské muzeum, kde o doktorův odkaz pečuje jeho dcera Katerina. Druhá část článku popisuje historii lékařské péče na Paru a obecně na celých Kykladech v posledních 50 letech.
Paros is with the area of almost 200 km2 the third largest island in the Cyclades (ca. 15.000 permanent inhabitants). Although this island is very favourite summer destination for many Greeks and foreigners, the availability of medical care is not ideal here even at the beginning of 21st century, especially from the perspective of the citizens of the central European inland state with a dense network of medical facilities. The paper is presenting some aspects of medical history and availability of medical care on Paros from 20th century until the present day. It is focusing mostly on the life and work of the local native, doctor Georgios Patelis (1910–1991), who worked from 1940s until the end of 1970s as the only graduated medical practitioner on the island. With respect to his credits for the public health and the general development of the island a small Medical museum was dedicated to him in the centre of Parikia, where his daughter Katerina is caring for his memory and legacy. The second part of this paper describes the history of medical care on Paros – and in general, on the Cyclades – in the last 50 years.
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- poskytování zdravotní péče * dějiny MeSH
- primární zdravotní péče dějiny MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- historické články MeSH
- Geografické názvy
- Řecko MeSH
Cílem studie je dokázat, že nejpozději na počátku 1. tisíciletí př. Kr. se v rámci řeckého léčitelství zformovala také samostatná gynekologická tradice, z níž čerpala pozdější klasická řecko-římská medicína. V článku jsou prezentovány archeologické (především terakotové sošky a modely a malby na vázách) i literární prameny (hospodářské záznamy a úryvky poezie) k vývoji gynekologie od pokročilého 2. tisíciletí do roku 500 př. Kr. Dochované prameny dobře ukazují, že určitých úspěchů dosáhla řecká medicína už před rokem 500 př. Kr. a že již tehdy kladla tehdy důraz i na gynekologickou problematiku. Popsané prameny ilustrují také vývoj náboženských a mytologických představ spojených s gynekologickým, resp. gynekologicko-porodnickým aspektem léčení, reprezentovaný bohyní porodu jménem Eileithyia, která byla v řeckém světě uctívána již od doby bronzové. Řecká starověká medicína má významné místo v dějinách evropské i světové medicíny. V rámci medicíny sledovaného období lze proto od počátku 1. tisíciletí př. Kr. vysledovat určitou léčitelsko-gynekologickou tradici s výrazným důrazem na porodnictví. V ní se uplatňovala kombinace racionálního, empirického přístupu a náboženského aspektu. Terakotové modely z 9.–8. století př. Kr. také ukazují na rozšířenou praxi porodní asistence. Bohužel však není možné z dostupných pramenů s jistotou určit, zda porodní asistentka existovala již před rokem 500 př. Kr. jako samostatná profese.
The aim of this study is to prove that at the beginning of the 1st millennium BC at the latest an independent gynaecological tradition was formed within the Greek art of healing, from which the later Classical Graeco-Roman medicine drew inspiration. In this paper, the archaeological (especially the terracotta figurines and models and scenes painted on vases) and literary (the economic records and poetry excerpts) sources for the development of gynaecology from the advanced phases of the 2nd millennium until 500 BC are presented. The preserved sources clearly indicate that the Greek medicine reached some positive achievements already before 500 BC. Already in that period it put emphasis on the gynaecological issues. The described sources well illustrate also the development of the religious and mythological ideas related to the gynaecological, or the gynaecological-obstetrical aspect of healing, represented by Eileithyia, the goddess of childbirth, which was worshiped in the Greek world already since the Bronze Age. The Ancient Greek medicine has got the important place in the history of the European and world medical science. In the frame of medicine of the period in question, it is possible to trace back to the beginning of the 1st millennium BC the specific healing-gynaecological tradition, with an emphasis on the obstetrics. In this tradition, a combination of rational, empirical and religious aspects was used. The terracotta models from the 9th-8th centuries BC point on the widely used practice of midwifery, too. Unfortunately, it is not possible to clearly discern if the midwifes existed already before 500 BC as a specific and independent medical occupation.
- MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- dějiny starověku MeSH
- gynekologie * dějiny MeSH
- lidé MeSH
- porodnictví * dějiny MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Geografické názvy
- starověké Řecko MeSH
Ostia bylo přístavní město ležící na levém břehu Tibery, které založil údajně již v 7. století př. Kr. král Ancus Marcius. Sloužilo jako hlavní přístav města Říma. Již v průběhu republikánské doby se Ostia stala poměrně velkým městem s rozvinutou infrastrukturou, ale převažující činností města bylo skladování a překládání zboží určeného pro Řím. V průběhu archeologických výzkumů byla objevena celá řada památek – uměleckých (např. reliéfní náhrobní stély) i epigrafických (nápisy) – a několik staveb týkajících se dějin lékařství v antické době. V tomto článku jsou prezentovány architektonické památky – svatyně antických léčivých božstev. V severovýchodní části tzv. Posvátného okrsku republikánských chrámů se nacházejí zbytky tzv. tetrasylového chrámu (Regio I, Insula XV, 2). Jde o obdélný pódiový chrám z konce 2. století př. Kr. Pravděpodobně byl zasvěcen Aesculapovi a jeho dceři Hygiei, hlavním léčebným božstvům antiky, kteří byli do římského panteonu převzati od Řeků ve 3. století př. Kr. V Ostii byly rovněž objeveny dvě svatyně bohyně jménem Bona Dea. Bona Dea neboli Dobrá bohyně byla římským božstvem čistoty, počestnosti, plodnosti a léčení, uctívaná téměř výlučně ženami. Jedna její svatyně se nachází v Regio V, Insula X, 2 a byla postavena již na počátku 2. století př. Kr. V první polovině 1. století byla vystavěna druhá svatyně Bona Dea v Ostii, nacházející se v Regio IV, Insula VIII, 3. V Ostii byla odkryta celá řada lázeňských komplexů, což ukazuje na důležitou roli hygieny v životě jejích obyvatel. Máme zde rovněž epigraficky i ikonograficky doloženo několik lékařů a snad i lékařskou školu. Všechny tyto artefakty i zde prezentované architektonické zbytky svatyní potvrzují hypotézu, že zdraví patřilo mezi důležité hodnoty zdejšího obyvatelstva, o něž bylo důsledně pečováno.
Ostia was the main port of ancient Rome, situated on the left bank of Tiber River. According to the tradition, it was founded by the king Ancus Marcius in the 7th century BC. Already in the Republican era, Ostia became a quite big town with a developed infrastructure, but the main functions and activities in the town were connected to the storing and reloading of goods (especially grain) for Rome. During archaeological excavations a lot of artefacts – both artistic (e.g. relief tombstones) and epigraphic (inscriptions – and several buildings related to the history of ancient medicine were discovered. In this paper, architectural monuments – sanctuaries of ancient healing deities – are presented. In the north-east part of the sc. Sacred Area of the Republican Temples the remains of the sc. Tetra style Temple are located (Regio I, Insula XV, 2). It is a rectangular temple built on a podium at the end of the 2nd century BC. It was probably dedicated to Aesculapius and his daughter Hygeia, the main healing deities of the Antiquity, who were incorporated into the Roman pantheon from the Greeks in the 3rd century BC. In Ostia, two sanctuaries of Bona Dea were also discovered. Bona Dea (Good Goddess) was a Roman deity of purity, fertility and health, worshipped almost exclusively by women. One of her shrines is located in Regio V, Insula X, 2 and was built already at the beginning of the 2nd century BC. In the first half of the 1st century the second shrine of this goddess was built in Ostia, in Regio IV, Insula VIII, 3. In Ostia a lot of complexes of baths were uncovered, which points to the important role of hygiene in the life of its inhabitants. Also, the existence of several doctors and possibly of a medical school is documented by the iconographic sources and inscriptions. All these artefacts and presented architectural remains of the sanctuaries confirm the hypothesis that the health ranked among the important values of the local population, which were decisively looked after..
- MeSH
- dějiny starověku MeSH
- lidé MeSH
- náboženství a lékařství MeSH
- spiritualita MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
Asklépios byl hlavním léčebným božstvem antiky. Po postupném etablování došlo k rozšíření jeho kultu v řeckém světě zejména v 5. století př. Kr., kdy se dostal i do Athén. Tam byly okolo roku 420 př. Kr. zřízeny hned dva Asklépiovy posvátné okrsky (tzv. Asklepieia), které sloužily jako místo kultu i terapie. Jeden okrsek se nacházel v přístavu Pireus, druhý na jižním svahu Akropole. Ten druhý fungoval až skoro do konce 5. století po Kr. Někdy v 1. polovině 6. století našeho letopočtu byla na jeho troskách zřízena křesťanská bazilika.
Asklepios was the main healing deity of the Classical Antiquity. After his gradual establishing, his cult expanded throughout the Greek world especially in the 5th century BC, when Asklepios reached also Athens. Around 420 BC, two sanctuaries of his (sc. Asklepieia) were founded there. Such sanctuaries were places of both the worship and therapy. The first one was located in the port of Pireus, the second one on the south slope of the Acropolis. The latter functioned as a centre of the healing cult almost until the end of the 5th century AD. Sometime in the 1st half of the 6th century a Christian basilica was built over the area of the earlier buildings of Asklepieion.
- Klíčová slova
- Asklépios, Asklepieion,
- MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- dějiny starověku MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Geografické názvy
- Řecko MeSH
Autoři popisují historii léčby dny kolchicinem (což je účinná látka ocúnu jesenního – Colchicum autumnale). Již v antice se objevují popisy této rostliny a jejích účinků při léčbě dny, ale nesporný doklad o jejím užití v terapii této choroby, včetně několika receptů k přípravě léčiv, pochází až ze 6. století n. l. od Alexandra z Tralleis. V současnosti se kolchicin stal oficiálně preferovaným lékem. Dále jsou v článku uvedeny některé další příklady léčiv rostlinného původu (např. verbena), které byly užívány již v dávných civilizacích a jsou častou terapeutickou volbou v léčbě ještě dnes. Potenciál léčivých bylin dosud nebyl zcela vyčerpán.
The authors describe the history of treatment of gout by using colchicine (colchicum; the active substance of Colchicum autumnale). The references to this plant and its effects (incl. several recipes for the preparation of remedies) in the gout treatment date back already from the antiquity, but the indisputable evidence of its use in the therapy of the disease in question comes only from the 6th century AD, by Alexander of Tralles. At present, colchicine became an officially preferred drug. Some other examples of medicines of plant origin (e.g. verbena), which were used already by ancient civilizations and are often chosen for therapy even today. The potential of medicinal drugs hasn’t been completely exhausted yet.
- MeSH
- antiuratika MeSH
- artemisininy terapeutické užití MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- dna (nemoc) * farmakoterapie MeSH
- fytoterapie MeSH
- kolchicin terapeutické užití MeSH
- léčivé rostliny MeSH
- lidé MeSH
- tradiční lékařství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- starověké Řecko MeSH
Dna je velice staré onemocnění, které lidstvo pronásleduje už několik tisíc let. První popisy interpretované jako projevy dny se objevují již v egyptských lékařských papyrech ze 3. tisíciletí před Kristem. V antickém světě se příčinami, diagnostikou a léčením dny zabývala celá řada lékařů, mezi nimi např. Hippokratés z Kósu, Dioklés z Karystu nebo Claudios Galénos. Dna v personifikované podobě (jako bohyně Podagra) si však našla místo i v antické mytologii a kultuře. Ze starověku se také dochovalo několik kosterních ostatků osob, které trpěly dnou.
Gout is a very old disease, which exists for thousands of years. The first descriptions interpreted as the symptoms of gout can be found already in the Egyptian medical papyri dating to the 3rd mill. BC. In the Ancient world, many physicians dealt with the causes, diagnostics and the treatments of gout, such as Hippocrates of Cos, Diocles of Carystus or Claudios Galenos. A personified gout (as the goddess Podagra) is also to be found in the Ancient mythology and culture. Several human remnants of the people suffering from gout are preserved from the Antiquity as well.
- MeSH
- dějiny lékařství MeSH
- dějiny starověku * MeSH
- dna (nemoc) * dějiny MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku * MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Klíčová slova
- Mykénská a minojská kultura, Egejská doba bronzová, ikonografie,
- MeSH
- archeologie MeSH
- dějiny starověku MeSH
- fraktury kostí * dějiny etiologie MeSH
- kosti a kostní tkáň patologie zranění MeSH
- lidé MeSH
- násilí dějiny klasifikace MeSH
- úrazy a nehody dějiny klasifikace MeSH
- vedení války * MeSH
- zbraně MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Geografické názvy
- Řecko MeSH
- starověké země MeSH