Cíl práce: Psoriáza patří mezi choroby významně zasahující do kvality života svých nositelů. Kromě dermatologické léčby jsme sledovali ovlivnění kvality života pomocí skupinové psychoterapie. Metody: Se skupinovou psychoterapií souhlasilo 29 ze 105 pacientů, zařazených do studie sledování kvality života. Skupinovou psychoterapii, která probíhala lkrát týdně po dobu 3 měsíců, ukončilo 19 pacientů, kteří absolvovali léčbu ve 2 skupinách. Po dobu trvání psychoterapie nebyly v zavedené dermatologické terapii provedeny žádné změny. Efekt psychoterapie byl hodnocen pomocí PAŠI (Psoriasis Area and Severity Index), PDI (Psoriasis Disability Index), Dotazníku životní spokojenosti a CAQ (Clinical Analysis Questionnaire). Výsledky: U první skupiny došlo po psychoterapii k statisticky signifikantnímu snížení hodnot PAŠI a PDI, zatímco u druhé skupiny nebylo toto snížení statisticky významné. Ostatní parametry byly psychoterapií ovlivněny jen minimálně. Závěr: Skupinová psychoterapie v trvání 3 měsíců nevedla k průkaznému snížení úrovně psychopatologických rysů, které byly u našich pacientů příliš rozsáhlé a značně zafixované. Došlo pouze ke snížení průměrného počtu psychických poruch na jednoho pacienta. Skupinová psychoterapie přispěla ke zlepšení klinických projevů psoriázy a pacienty byla velmi pozitivně hodnocena. Na základě našich zkušeností je u nemocných s vysokým podílem psychopatologických rysů psychoterapie v trvání 3 měsíců příliš krátká a bude zřejmě v těchto případech nezbytná dlouhodobá psychoterapeutická péče.
Objective: Psoriasis ranks among diseases which significantly affect patient's quality of life. Influence of dermatological treatment and influence of group approach psychotherapy on patients' quality of life were assessed. Methods: 105 patients were included in the study aimed on the quality of life. 29 of these patients agreed with group approach psychotherapy which was carried out once a week for 3 months but only 19 patients finished it. These 19 patients underwent the treatment in 2 statistically comparable groups. There were no changes in dermatological treatment during psychotherapy. The effect of psychotherapy was evaluated by PASI ( Psoriasis Area and Severity Index) , PDI ( Psoriasis Disability Index) , the Questionnaire of the General Life Satisfaction and CAQ ( Clinical Analysis Questionnaire). Results: There was statistically significant reduction in PASI and PDI after psychotherapy in the first group while the reduction was not statistically significant in the second group. Other parameters were little influenced by psychotherapy. Conclusion: Group approach psychotherapy did not lead to significant decrease of psychopathologic features that were too pronounced and too fixed in our patients. Decrease of an average number of psychic disorders per 1 patient was only seen. Group approach psychotherapy led to improvement of clinical features of psoriasis and was evaluated by patients in a positive way. According to our experience, 3-month psychotherapy is too short in patients with high proportion of psychopathologic features. Long-term psychotherapeutical approach will probably be necessary in these cases.
Cíl: Cílem studie bylo zjistit dopad psoriázy na kvalitu života svých nositelů a možnosti jejího ovlivnění různými způsoby antipsoriatické terapie. Metodika: Celkem 105 nemocných s psoriázou, z toho 59 mužů a 46 žen, bylo vyšetřeno dermatologem a klinickým psychologem. Kromě základního anamnestického, klinického a laboratorního vyšetření bylo hodnoceno PASI skóre (Psoriasis Area and Severity Index) a dotazníky hodnotící kvalitu života - Index kvality života u psoriázy - (Psoriasis Disability Index), 36bodový krátký formulář průzkumu zdraví (SF-36) a Dotazník životní spokojenosti. Podle klinického obrazu onemocnění a celkového stavu pacienta byla prováděna lokální nebo systémová léčba nebo fototerapie. Hodnocení všech uvedených hodnot bylo uskutečněno za 3 a 9 měsíců od zařazení do studie. Výsledky: Ze statistického zpracování dosažených výsledků vyplynulo snížení PAŠI skóre po 3 měsících léčby a stejně tak snížení PDI jak v celkových hodnotách, tak v procentech. V dalším sledování za 9 měsíců již k výraznějšímu poklesu hodnot nedošlo. Statistický významný rozdíl byl v PDI skóre v % mezi muži a ženami při vstupním vyšetření. Nevýrazné změny byly při hodnocení SF-36 a Dotazníku životní spokojenosti. Při hodnocení kvality života u podskupin nemocných s různou hodnotou PAŠI skóre nebyly zjištěny rozdíly. V obou termínech hodnocení byly s léčbou spokojeny více než tři čtvrtiny nemocných, přičemž rozdíl mezi různými způsoby terapie nebyl statisticky významný. Závěr: Kvalita života nemocného psoriázou není v přímé závislosti na rozsahu a intenzitě kožních změn. Ovlivnění kvality života psoriázou je výraznější u žen než u mužů. Spokojenost nemocných s terapií nezávisí na způsobu léčby.
Objective: The aim of this study was to evaluate the impact of psoriasis and different modalities of antipsoriatic treatment on the patient's quality of life. Methods: In total 105 patients with psoriasis (59 men and 46 women) were examined by dermatologist and clinical psychologist. The following items were evaluated: history, physical examination, laboratory tests, PASI score and questionnaires evaluating quality of life – the Psoriasis Disability Index (PDI), the SF- 36 score (36 – Item Short Form Health Survey) and the Questionnaire of Life Satisfaction (QLS). Patients were treated by topical or systemic treatment or phototherapy according to clinical findings and general health condition. All indices mentioned above were evaluated after 3 and 9 months of survey. Results: All results were statistically evaluated. Total values and percentages of PASI score and PDI decreased after 3 months of therapy. There was no pronounced decrease of above mentioned indices after 9 months of survey. Minor differences were found in the evaluation of SF-36 and QLS. Statistically important difference of PDI score (in %) was found between men and women at the beginning of the study. No differences were found in the quality of life of patients with different PASI score. More than 75 % of patients were satisfied with the treatment both after 3 and 9 months while no statistically important differences among different therapeutic modalities were noticed. Conclusion: The quality of life in patients with psoriasis did not depend on extent and intensity of psoriatic skin changes directly and was influenced by psoriasis more in women than in men. The modality of treatment did not influence satisfaction with therapy in our patients.
Článek podává přehled současného stavu hodnocení kvality života u nemocných s dermatózamise zaměřením na psoriázu a shrnutí výsledků nejzajímavějších studií.
The review informs about possibilities of quality of life measurement in dermatology, especiallyin patients with psoriasis and provides results of some recently published interesting studies.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psoriáza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH
- Spojené království MeSH
- Spojené státy americké MeSH
