Východisko. K účasti na Evropské dlouhodobé studii těhotenství a dětství (ELSPAC) byly pozvány ženy trvale bydlící v Brně, jejichž očekávaný termín porodu spadal do předem stanoveného období. V polovině gravidity vyplnilo pro výzkumný úče13327 žen dva dotazníky. Z nich extrahované údaje o občanském a partnerském stavu, zdraví, vzdělání, bydlení a dětství jsou vzaty jako proměnné, podle nichž jsou v této práci sledovány variace porodní hmotnosti a gestačního věku dětí. Všechny se narodily v ústavech, odkud pocházejí data o jejich porodní hmotnosti (PHM) a gestačním věku (GV). Metody a výsledky. Z charakteristik bydlení se jako rizikové pro antenatální vývoj jevilo společné bydlení u rodičů, vytápění bytu pevnými palivy a větší počet tam žijících kuřáků. Děti z bytů vytápěných plynem měly zkrácený GV. Náznaky vlivu jevily i další znaky bydlení, např. velikost bytu podle počtu pokojů. Silně diskriminujícím faktorem PHM byla úroveň vzdělání nejen samotné ženy, ale i jejího partnera a zčásti i její matky. Určitý vliv mělo i partnerovo postavení v povolání a jeho zdraví. Důležitým faktorem zdatnosti novorozenců byl občanský stav žen: děti s nejpříznivějšími ukazateli prenatálního vývoje se rodily do úplných rodin, nejvíce handicapovaní byli novorozenci žen svobodných a osamělých. Závěry. Málo vlivů na antenatální vývoj vykázala zdravotní anamnéza matek, způsoby výchovy v původních rodinách a stresogenní události, jež je postihly do věku 18 let.
Background. The participants of European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC) are women permanently resident in Brno, whose expected term of delivery corresponded with the prelimited period. In midpregnancy, 3327 of them %lled in two research questionnaires with data concerning their marital status, health, education, dwelling, their up-bringing and stress in childhood as the essential information for the study of birth weight and gestational age variations of expected newborns. Methods and Results. Sharing the flat with the parental generation, heating with solid fuel or gas and more smokers at home meant the risk for antenatal development of foetus. A certain influence seemed to have the number of rooms, too. Education of the mother-to-be as well as that of her partner and partly of her mother, too, determined the birth weight. To a certain degree, partner's position in employment and his health status played also a role. An important factor predetermining the birth weight and gestational age was the marital status of the mother: in the best situation were children boru in complet families and greatly handicapped were offsprings of single mothers not living with their partners. Conclusions. Small influence on the prenatal development had the medical history of mothers, character of the upbringing in their original families and presence stressogenic events occurring in their girlhood up to 18 years of age.
Východisko. V polovině těhotenství vyplnilo více než 3000 brněnských žen dotazníky pro studii ELSPAC (Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství). Referovaly o svém zdraví, činnostech, stresech a psychickém stavu od počátku gravidity. Metody a výsledky. Z lékařské dokumentace byly získány nálezy z jejich prenatálních prohlídek a záznamy o potížích a poruchách těhotenství. Po narození dětí byly informace z obou pramenů spojeny s údaji o jejich porodní hmotnosti (PHM) a gestačním věku (GV) pro analýzu rozptylu podle zjištěných znaků. U vztahů statisticky významných byly dále stanoveny deficity PHM (v gramech) a GV (v týdnech) jako rozdíly mezi skupinovými a celosouborovými průměry pro chlapce, dívky a všechny novorozence spolu. PHM, GV nebo oba ukazatele byly statisticky významně menší než souborové průměry po užívání některých medikamentů, alkoholu, dále u dětí žen, které se cítily kolem poloviny těhotenství ochablé, které pracovaly na částečný úvazek, měly v zaměstnání vedoucí postavení, prodělaly vážnou nemoc, pokusily se o sebevraždu, obávaly se, že plod má nějakou vadu a které nepovažovaly nastávající mateřství za svou prioritu. Těžší PHM měly děti žen, které se během gravidity provdaly, a delší GV těch, které užívaly kyselinu listovou. Vztah neuroticizmu k výsledku gravidity zjištěn nebyl, jen slabý účinek projevila stresogenita. Silný deficit PHM i GV se projevil u předčasného odlučování placenty, eklampsie, vcestného lůžka, cervikální cerkláže, hrozícího předčasného porodu, krvácení ve 2. trimestru, u hypertenze a hos- pitalizace, zvláště opakované. Jen PHM byla snížena při suspektní retardaci růstu, oligohydramniu a zvýšena byla při otocích. Jen GV byl zkrácen u žen, které nepřišly na UZ vyšetření a které musely dodržovat zvláštní dietu. Závěry. Pro PHM, rozdělenou do 8 tříd po 500 g byly sledovány některé znaky matek, z nichž výška, všechny ukazatele hmotnosti počínajíce její PHM, hodnoty nejvyššího systolického i diastolického tlaku v graviditě a nejnižší hladina hemoglobinu vykazovaly statisticky významné trendy, souběžně s PHM novorozenců.
Background. In midpregnancy, more than 3000 women in Brno filled in the questionnaires for the ELSPAC study. They informed of their health, activities, stress and psychological state during this pregnancy. Methods and Results. Out of medical documentation, the results from routine prenatal examinations were extracted and records concerning all disorders occurred during the gravidity. After delivery, information comming from both sources were linked to the birth weight (BW) and gestational age (GA) data of newborns and analysis of variance was performed. In statistically significant relations the differences were stated in BW (grams) and in GA (weeks) between the group means and sample means for boys, girls and all newborns together. BW, GA or both values were significantly lower after taking some medicaments, alcohol drinking, in offsprings of mothers who felt feeble around the quickening, who worked part time, who were in leading position in their employments, who experienced serious disease, who tempted a suicide, who worried that the foetus might be handicapped in any way and who did not take their future motherhood for a priority. Heavier were newborns of women who married during pregnancy and longer GA had children of those who took folic acid. The relation of neurotic symptoms to the outcome of pregnancy was not found and stressogenic events showed only a limited effect on it. A strong deficit in BW and GA followed after premature abruption of placenta, after eclampsia, placenta praevia, cervical cerclage, partus premature imminens, bleeding in the 2nd trimester, hypertension and hospitalization, namely when repeated. BW only was lower with IUGR, oligohydramnion, and higher BW followed after oedemas. GA only was affected in those whose mothers omitted the sonographic examination and who were obliged to have a special diet. Conclusions. When newborns BWs were divided into 8 classes by 500 g and some maternal characters follow ed across the scale, significant trends were found in maternal heights, in all their weight indicators including maternal BW as well as in the weight gain in pregnancy, in the highest means found during pregnancy of systolic and diastolic blood pressures and in the lowest haemoglobin levels.
Východisko. Cílem studie bylo zjistit charakteristiky těhotenství, porodů a novorozenců s nízkou porodní hmotností (NPH) ve srovnání s novorozenci vážícími 2500 g a více s přihlédnutím k situaci u dvojčat. Metody a výsledky. Záznamy z prenatálních poraden a porodnických zařízení od 5500 dětí, narozených v přesně definovaném termínu 16 měsíců během let 1991-1992 matkám s trvalým bydlištěm v Brně. Děti a jejich rodiny jsou účastníky dosud probíhající prospektivní longitudinální studie ELSPAC, zaměřené na zjištění determinant zdravého vývoje. Dětí s NPH se narodilo celkem 5,42 %. Dvojčat bylo 48 párů, z nichž mělo NPH 52,6 %. Oproti matkám, které porodily děti s porodní hmotností (PH) 2500 g a více, vstupovaly matky dětí s NPH do prenatální péče později, vykonaly tam méně návštěv, měly více komplikací v těhotenství i při porodu a jejich děti trpěly častěji různými druhy novorozenecké morbidity. Matky dvojčat spolupracovaly s prenatálními poradnami lépe než ostatní matky dětí s NPH, avšak častěji než matky jednočetných dětí trpěly anémií a vysokým krevním tlakem. Ze srovnání somatických a funkčních znaků se ukazuje, že dvojčata byla méně postižena než celek novorozenců s NPH, na němž dvojčata s NPH participovala podílem 16,7 %. Závěry. Rozbory na populaci brněnských novorozenců kvantifikují rozdíly v rizicích, která ovlivnila průběh a výsledek těhotenství s plody o NPH při srovnání s graviditami, zakončenými narozením dětí o PH 2500 g a více.
Background. The study wants to find out the characteristics of pregnancies, deliveries and newborns with low birth weight (LBW) compared to the newborns with birth weight of 2500 g and more, in respect with the specific situation of the twins. Methods and Results. The records from antenatal clinics and maternity hospitals about 5500 children born within strictly given time limit of 16 months during the years 1991-1992 to mothers with permanent habitation in Brno were evaluated. Children and their families are participating on still running prospective longitudinal study ELSPAC aimed to finding the determinants of the healthy development. The low births weight occurred in 5.42 % of children. There were altogether 48 pairs of twins, the low birth weight occurred in 52.6 % of them. Compared to mothers who delivered the children with birth weight of 2500 g and more, the mothers of children with low birth weight entered the prenatal care later, with less consultations, had more complications both during their pregnancies and the deliveries and their children showed more often kinds of neonatal morbidity. Mothers of the twins were cooperating with antenatal clinics better than other mothers of children with low birth weight. On the other hand, they were suffering from anaemia and hypertension more often than mothers of single children. Comparison of the somatic and functional signs has shown that the twins were less handicapped than the whole set of newborns with low birth weight. The twins with low birth weight formed 16.7 % of the set. Conclusions. The study of the Brno newborn population shows the quantitative differences in the risks, which have influenced the courses and the results of the pregnancies ending by deliveries of children with low birth weight. Results are compared to those whith deliveries of children the birth weight of 2500 g and more.
- MeSH
- dítě MeSH
- komplikace porodu MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
- novorozenec MeSH
- rizikové faktory MeSH
- somatotypy MeSH
- těhotenství mnohočetné MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek těhotenství MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východisko. Cílem práce bylo zjistit charakteristiky těhotenství, porodů a novorozenců s nízkou porodní hmotností (NPH) ve srovnání s novorozenci vážícími 2500 g a více s přihlédnutím k situaci u dvojčat. Metody a výsledky. Záznamy z prenatálních poraden a porodnických zařízení od 5500 dětí, narozených v přesně definovaném termínu 16 měsíců během let 1991-1992 matkám s trvalým bydlištěm v Brně. Děti a jejich rodiny jsou účastníky dosud probíhající prospektivní longitudinální studie ELSPAC, zaměřené na zjištění determinant zdravého vývoje. Dětí s NPH se narodilo celkem 5,42 %. Dvojčat bylo 48 párů, z nichž mělo NPH 52,6 % dětí. Oproti matkám, které porodily děti s PH 2500 g a více vstupovaly matky dětí s NPH do prenatální péče později, vykonaly tam méně návštěv, měly více komplikací v těhotenství i při porodu a jejich děti trpěly častěji různými druhy novorozenecké morbidity. Matky dvojčat spolupracovaly s prenatálními poradnami lépe než ostatní matky dětí s NPH, avšak častěji než matky jednočetných dětí trpěly anémií a vysokým krevním tlakem. Ze srovnání somatických a funkčních znaků se ukazuje, že dvojčata byla méně postižena než celek novorozenců s NPH, na němž dvojčata s NPH participovala podílem 16,7 %. Závěr. Rozbory na populaci brněnských novorozenců kvantifikují rozdíly v rizicích, která ovlivnila průběh a výsledek těhotenství s plody o NPH při srovnání s graviditami, zakončenými narozením dětí o PH 2500 g a více.
Background. The study wants to find out the characteristics of pregnancies, deliveries and newborns with low birth weight (LBW) compared to the newborns with birth weight of 2500 g and more, in respect with the specific situation of twins. Methods and Results. Records of antenatal clinics and maternity hospitals about 5500 children born within strictly given time limit of 16 months during the years 1991-1992 to mothers with permanent habitation in Brno were evaluated. The children and their families have been participating on still running prospective longitudinal study ELSPAC aimed to finding the determinants of the healthy development. The low birth weight occurred in 5.42 % of children. There were altogether 48 pairs of twins, the low birth weight occurred in 52.6 % of them. Compared to mothers who delivered the children with birth weight of 2500 g and more, the mothers of children with low birth weight entered the prenatal care later, with less consultations, had more complications both during their pregnancies and the deliveries and their children showed more often different kinds of neonatal morbidity. The mothers of twins were cooperating with antenatal clinics better than other mothers of children with low birth weight. On the other hand, they were suffering from anaemia and hypertension more often than mothers of single children. Comparison of the somatic and functional signs has shown that the twins were less handicapped than whole set of the newborns with low birth weight. The twins with low birth weight constituted 16.7 % of the set. Conclusions. The research of the Brno newborn population shows the quantitative differences of risks that influenced the courses and the results of the pregnancies which ended by deliveries of children with low birth weight. Results are compared with those of children delivered with the birth weight of 2500 g and more.
- MeSH
- dítě MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- komplikace porodu MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- nemoci novorozenců MeSH
- novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
- novorozenec MeSH
- poměr pohlaví MeSH
- rizikové těhotenství MeSH
- těhotenství mnohočetné MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- MeSH
- antropologie fyzická MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- sociální podmínky MeSH
- somatotypy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
