Standardem léčby inoperabiiního nemaiobuněčného karcinomu III. klinického stadia je u pacientů únosných k radikálnímu přístupu konkomitantní chemoradioterapie následovaná konsolidační imunoterapií v déice až 12 měsíců. Tento postup vede ke zlepšení léčebných výsledků (včetně celkového přežití). U pacientů, kteří nejsou schopni absolvovat konkomitantní chemoradioterapii, se nabízí sekvenční chemoradioterapie s využitím akcelerované hypofrakcionace.
The standard of care for inoperable clinical stage III non-small cell lung carcinoma is concurrent chemoradiotherapy followed by consolidation immunotherapy for up to 12 months in patients amenable to radical approach. This approach leads to improved treatment outcomes (including overall survival). For patients who are unable to undergo concomitant chemoradiotherapy, sequential chemoradiotherapy using accelerated hypofractionation is offered.
Skeletální metastázy se v době diagnózy vyskytují až u 20-30 % pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (non-smah cell lung cancer, NSCLC); v průběhu onemocnění se vyvinou až u 60 % nemocných s NSCLC, až v polovině případů predilekčně postihují páteř. Ohrožují vybranou skupinu pacientů tzv. kostními příhodami, kdy v popředí jsou obtížně zvládnutelné bolesti, patologické fraktury, míšní komprese, neurologické deficity, hyperkalcemie. Celkově jsou zdrojem výrazné morbidity, značně zhoršují kvalitu života pacientů a jsou indikátorem horší prognózy s mediánem přežití 6-7 měsíců od stanovení diagnózy. Doposud není stanovena účinná léčba cílená na skeletální metastázy NSCLC. V této kazuistice prezentujeme dva pacienty s NSCLC a osovými metastázami skeletu po operační stabilizaci. Systémově byl u obou zvolen pembrolizumab, a přestože si byly zpočátku oba případy podobné, každý se vyvíjel jinak.
Skeletal metastases are prevalent in 20-30 % of patients with non-smaii cell lung cancer (NSCLC) at the time of diagnosis, up to 60 % of patients will develop bone metastases - up to half of those are presenting with spine metastases. Selected demographic of patients is at great risk of developing skeletal related events, that include severe chronic pain, pathological fractures, spinal compression, neurologic deficit, hypercalcemia. They are a source of great morbidity and significantly worsen patients’ quality of life, with overall survival median of 6-7 months at the time of diagnosis. Here we are presenting two cases of patients with NSCLC with bone metastases, who underwent surgical spine stabilization, and were subsequently treated with pembrolizumab in the first line of treatment.
V současné době je téměř každý čtvrtý nemocný s nemalobuněčným plicním karcinomem v době stanovení diagnózy ve III. klinickém stadiu a bohužel častěji s nemožností radikální resekce.1 I přes kurativní standardní chemoterapii s radioterapií dochází u většiny nemocných k recidivě onemocnění. Imunoterapie durvalumabem se stala nadějí pro tyto nemocné, což dokládá naše kazuistika.
At the moment, almost every fourth patient with non-small cell lung cancer is in clinical stage III at the time of diagnosis and, unfortunately, more often with the impossibility of radical resection. Despite curative standard chemotherapy with radiotherapy, the disease relapses in most patients. Immunotherapy with durvalumab has become a hope for these patients, as evidenced by our case report.
Úvod: V evropské populaci se přibližně 6 % lidí hlásí k LGBTQI+ (Lesbian Gay Bisexual Transsexual Queer/Questioning Intersex + encompassing) komunitě a předpokládá se, že cca 1 % populace se identifikuje jako transgender. Tato komunita zůstává pro zdravotnický systém méně viditelná, protože data o sexuální orientaci a genderové identitě (SOGI) nejsou strukturovaně zjišťována a z důvodu obav z diskriminace často nejsou pacienti nakloněni tyto údaje zdravotníkům sdělovat. Řada specifických potřeb těchto pacientů proto není v rámci léčebné péče uspokojivě naplňována. V podskupinách LGBTQI+ lze identifikovat specifická zdravotní rizika včetně faktorů pro vznik nádorových onemocnění. Cíl: Cílem sdělení je shrnutí specifik onkologické péče o LGBTQI+ pacienty. Jedná se o rizikové faktory pro rozvoj nádorových onemocnění nebo o problematiku získávání informací o SOGI za účelem adresnější léčebné péče. Důležitým aspektem je onkologický screening u podskupin LGBTQI+ pacientů a témata týkající se dopadů onkologické léčby na fertilitu a kvalitu života zejména v oblasti psychosexuálních funkcí. Závěrem jsou uvedena doporučení pro dobrou praxi onkologické péče o LGBTQI+ pacienty, jak byla definována na podkladě výzkumů a analýz.
Background: In Europe, approximately 6% of people identify as LGBTQI+ and approximately 1% as transgender. This community remains less visible to the healthcare system, as sexual orientation and gender identity (SOGI) data is not structurally collected and patients are often reluctant to disclose SOGI to healthcare professionals due to fear of discrimination. Therefore, many of the specific needs of these patients remain unmet. Specific risks, including cancer risk factors, can be identified in LGBTQI+ subgroups. Purpose: The aim of this contribution is to summarise the specifics of cancer care for LGBTQI+ patients. This includes risk factors for cancer development or the issue of obtaining information about SOGI in order to provide more targeted medical care. An important topic is cancer screening for subgroups of LGBTQI+ patients and issues related to the impact of cancer treatment on fertility and quality of life, particularly in psychosexual function. Finally, recommendations for good practice in cancer care for LGBTQI+ patients are presented.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- chirurgická onkologie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory kůže klasifikace terapie MeSH
- paliativní péče klasifikace metody MeSH
- radioterapie klasifikace metody MeSH
- spinocelulární karcinom * diagnostické zobrazování diagnóza terapie MeSH
- ušní boltec patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Základem léčby u časných stadií karcinomu laryngu jsou chirurgické přístupy zachovávající funkčnost hrtanu. U pokročilých stadií představuje totální laryngektomie významnou mutilaci pacienta a metodou volby je zde (chemo)radioterapie jako orgán záchovný postup léčby. Cílem sdělení je prezentace vlivu komorbidit a faktorů životního stylu na výsledky léčby v souboru pacientů ozařovaných pro karcinom laryngu v Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka (ÚRO FNB) v letech 2009-2018. Soubor pacientů a metody: V uvedeném období byla v ÚRO FNB provedena kurativní radioterapie pro karcinom laryngu u 189 pacientů. Konkomitantní chemoterapie (cisplatina 1× týdně) byla přidána u 48 (25,4%) pacientů. Výsledky: Medián doby sledování činil 38,1 měsíců, medián doby do progrese 17,8 měsíce. Perzistence nebo recidiva onemocnění byly potvrzeny u 59 (31,2%) pacientů. Byl prokázán velmi významný vliv komorbidit a faktorů životního stylu na léčebné výsledky. Nejzásadnější vliv má vstupní PS (performance status) a vstupní hodnoty hemoglobinu: pacienti vstupně v dobrém stavu nebo bez anémie vykazovali signifikantně delší přežití ve srovnání s pacienty ve zhoršeném stavu nebo s anémií. Prognostický význam má hodnocení komorbidit dle Indexu komorbidit dle Charlsonové a dle systému ACE-27. Abúzus většího množství alkoholu měl signifikantní vliv na horší výsledky. Závěr: V našem souboru pacientů s karcinomem laryngu bylo pomocí (chemo)radioterapie dosaženo dobrého léčebného efektu. Statisticky signifikantní vliv na celkové přežití byl zjištěn u vstupního PS, hladiny hemoglobinu, přidružených komorbidit a anamnézy abúzu alkoholu.
Background: Surgical approaches that preserve laryngeal function are the mainstay of treatment for early-stage laryngeal cancer. In advanced stages, total laryngectomy is associated with a significant mutilation of the patient and (chemo)radiotherapy may provide an organ-preserving treatment. The aim of this report is to present the influence of comorbidities and lifestyle factors on treatment outcomes in a cohort of patients irradiated for laryngeal cancer at the Institute of Radiation Oncology of Bulovka University Hospital (IRO FNB), Prague, Czech Republic, in the years 2009-2018. Patients and methods: During this period, curative radiotherapy for laryngeal cancer was performed in 189 patients at the IRO FNB. Concomitant chemotherapy (cisplatin once weekly) was added in 48 (25.4%) patients. Results: The median follow-up was 38.1 months, median progression free survival was 17.8 months. Disease persistence or recurrence was confirmed in 59 (31.2%) patients. There was a significant effect of comorbidities and lifestyle factors on treatment outcomes. The most important influence is the baseline PS (performance status) and baseline haemoglobin values: patients in good condition or without anaemia at baseline showed significantly longer survival compared to patients in poor condition or with anaemia. The comorbidities according to the Charlson Comorbidity Index and the ACE-27 system were a significant predictor of overall survival. Abuse of more alcohol had a significant effect on worse outcomes. Conclusion: In our cohort of patients with laryngeal cancer, a good therapeutic effect was achieved with (chemo)radiotherapy. Statistically significant effects on overall survival were found for baseline PS, haemoglobin level, associated comorbidities and history of alcohol abuse.
Úvod: Audit je nezávislý dokumentovaný proces za účelem kontroly správnosti prováděných činností; má vést ke zvyšování kvality poskytované zdravotnické péče a k efektivnějším pracovním postupům. Rozlišují se dva základní typy auditů: interní, který se provádí v rámci organizace, a externí realizovaný akreditovanou firmou. Záměrem auditu je zajištění nezávislé zpětné vazby, prověření funkčnosti systému a analýza rizik. Postupy pro zajištění kvality v radioterapii včetně provádění auditů jsou definovány mezinárodní i českou legislativou - závazné jsou dokumenty mezinárodních organizací (IAEA, EURATOM, WHO) a tuzemská legislativa - Zákon o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb., Národní radiologické standardy a další. Konkrétní forma interního klinického auditu je stanovena v rámci jednotlivých pracovišť. Cílem sdělení je prezentace vlastních zkušeností s interním klinickým auditem oddělení radioterapie Ústavu radiační onkologie 1. LF UK a FN Bulovka v Praze. Audit je prováděn ve čtyřech částech: radiační ochrana, lékařské postupy, fyzikálně-technická část a postupy radiologických asistentů.
Background: An audit is an independent documented process for checking the accuracy of the activities performed and is intended to increase the quality of provided healthcare and more efficient working procedures. There are two basic types of audits: internal, which is performed within the organization, and external, performed by an accredited company. The purpose of the audit is to provide independent feedback, verify the functionality of the system and analyse risks. Procedures for quality assurance in radiotherapy, including audits, are delineated by international and Czech legislation. The specific form of internal clinical audit is defined within individual departments. The aim of this contribution is to present our own experience with internal clinical audit at the radiotherapy department of the Institute of Radiation Oncology of the University Hospital Bulovka in Prague. The audit is performed in four parts: radiation protection, medical procedures, physical-technical part and procedures of radiation therapists.
